reklama

reklama

Eurobike 2018 – fotoreport #1 Novinky, trendy, zajímavosti

Letošní Eurobike byl v mnohém jiný než všechny předešlé, kterých jsem se za léta svojí novinářské praxe měl tu čest účastnit. Na pohled největší změnou byl posun termínu z konce srpna na začátek července, kdy se tento, stále ještě v evropské perspektivě největší cyklistický veletrh, konal.

Po rozhovorech s řadou zástupců jednotlivých firem v minulém roce bych si skoro myslel, že to letos bude hodně zoufalé, všude jen poloprázdné haly a z větší části vylidněné uličky mezi stánky, jak to bylo k vidění kupříkladu v Brně, když doznívala sláva tamějšího veletrhu s koly Bike Brno. To se ale v Německu ve Friedrichshafenu překvapivě nestalo.

Ano, letos zde opět chyběla řada dalších velkých značek – za všechny můžu jmenovat GT nebo Cannondale, z menších pak třeba Yeti či Santa Cruz, z českých třeba Author – řada ostatních zde ale zůstala a někteří se dokonce vrátily. Tedy návrat po několikaleté pauze jsem zaznamenal především u Kony, jinak známá jména na známých místech spíše chyběla, než by se objevovala někde jinde.

Pěkně hustý guláš

I tak zde ale bylo v den mojí návštěvy (9. 7. 2018) poměrně živo a místy až slušně narváno. Prořídl sice prostor se stánky v otevřeném prostranství mezi halami, jinak jsem měl ale pocit, že Eurobike stále žije, tepe a pulzuje bujarým životem. Skutečnost, že jsem jej letos proběhl za jeden den, ale radši příliš zdůrazňovat nebudu.

Nechtěl jsem se příliš zdržovat, myslel jsem, že moje návštěva bude více formální, nakonec se ale ukázalo, že jeden výstavní den na celou tuto show, která se rozprostírá na ploše dvanácti neskromných hal, je i při současných poměrech dost málo. Prošel jsem toho hodně, hodně viděl a nemálo vyfotil, nikde jsem se ale moc nezdržoval a byl jsem na konci dne dost vycucnutý.

A to mě pak ještě čekala cesta domů, luxusních šest hodin za volantem poté, co jsem 24 hodin předtím na stejné místo dorazil nad ránem, dal si pár hodin šlofíka v autě a pak se vrhl do akce. Když si na to celé vzpomenu, začíná se mi svírat žaludek. Příští rok si to musím naplánovat více na pohodu a užít si alespoň pondělní veletržní párty. Tedy pokud bude nějaké příště. Kdo ví?

Shimano, zdá se, konečně pochopilo, že bez pořádného systému 1×12 dlouhodobě neuspěje. První vlaštovkou je sada XTR, která v jedné z řady verzí nabídne kazetu s rozsahem 10-51 zubů, tzv. Wide Range, s šíří převodů 510 %.
Ovládání mají na starosti nové páčky, které dostaly zajímavé protiskluzové pogumování.
Samotná kazeta je opět složena z více materiálů, usazena je na velkém unašeči, a hlavně využívá nové řešení ořechu.
Systém MICRO SPLINE pracuje se sestavou drobných drážek a, pokud to správně chápu, je o něco kratší, aby se vytvořilo místo pro závěrnou matici s desetizubovým pastorkem. Náboj typu MICRO SPLINE přitom uvedla na trh rovněž značka DT Swiss a další budou, předpokládám, brzy následovat.
Člověk by tak neměl být odkázán jen a pouze na náboje Shimano XTR, přestože mně osobně se varianta kombinující černou a stříbrnou dost líbí.
Shimano nabídne v sadě XTR nejen set 1×12 s kazetami WideRange 10-51t či Rhythm Step 10-45t, ale též 2×12 (10-45t) či 1×11 (10-45t).
Zajímavou inovací jsou rovněž brzdy, náležící sadě Shimano XTR M9100, které budou dostupné ve verzi Race jako dvoupístky, ale též jako Trail s čtyřpístky.
Ani čtyřpístkové brzdy se přitom, podle názoru Shimana, neobejdou bez chladičů integrovaných do destiček.
Poměrně atraktivní je i vzhled nové přehazovačky Shimano XTR.
Zabrousíme-li okrajově i do jiných disciplín, zmínil bych v rychlosti inovovanou silniční sadu Shimano 105…
Nebo také díly vyladěné pro gravel biky, tedy sadu se silničním řazením a víceméně MTB parametry – Shimano Ultegra RX.

reklama

Klasický velkoobjemový Camelbak H.A.W.G. dostal pro rok 2019 zajímavě protažený bederní pás, který obepíná skoro celý batoh, navíc vytváří místo pro neskromné boční kapsy.
Klasika CamelBak M.U.L.E. v zajímavém maskáčovém designu.
Do módy se zřejmě pomalu vrací přírodní barvy, jak dokazují tyto tretry Fizik.
Nejsem expertem na silniční segment, ale podle mého se značka 3T věnovala hlavně výrobě a vývoji komponentů a dnes? Takovýto kosmo-gravel-bike!
Co vše patří k moderní enduro helmě… (MET)
Jeden z trendů – městské a eBike helmy s velkými integrovanými okuláry.
Kolo, jehož bratr mi říká pane – Ghost Endless Road Rage – pózuje na stánku Brooks. Jaká to čest!
Důkaz, že výbava vašeho štěrkoletu může být i bezmezně stylová.
Když klasický kanálek nestačí, přidejte otvor pro odvětrání (Ergon).
Nápadů, jak spojit držák computeru a světla jsem viděl letos víc, každopádně tento kousek od Topeak mě zaujal svými rozměry. 
Nebo nástavec na bombičku s ovládáním a manometrem? Na XC si to asi nikdo nevezme, ale pro běžné smrtelníky?
Prostě pár chráničů kolen od IXS.
Nápadně oranžové duše Tubolito již testujeme.
Jsou výrazně menší, lehčí a měly by vydržet víc než klasický butyl. Existuje i superskladná varianta s vyndavacím ventilkem určená pro extrémní gramhoniče.
Další značkou, která útočí na převodový systém velkého rozsahu, je BOX. Jeho nabídka se během několika posledních let dost rozrostla.
Zatím, co jsem si tak osahával řazení na zkušebním stojanu, mě chod tohoto systému příliš neoslovil. Ovládání je totiž dost těžké a takové hrubé.
Marin se po letech různých experimentů vrací u 29“ all-mountain modelů k osvědčeným a relativně prostým konstrukcím.
Zde 29“ je model Alpine Trail, který umí nabídnout 160/150 mm zdvihu.
Zajímavým kontrastem může být na dnešní poměry skoro až překvapivě angažovaný jednočep u stroje NS Bike Nerd Lite (29“, 120 mm).
Trochu jinou ligu hraje karbonový NS Bikes Define 130 (140/130 mm, 29“) s poctivým čtyřčepem a vidlicí s poupraveným předsazením na 44 mm.
Obecně nejsem příliš zapálený pro enduro devětadvacítky, ale Kona Process 153, když jsem ji testoval na malých kolech, ve mně budila dojem, že na větších obručích by jí to zatraceně slušelo.
A také že jí to sluší. Process 153 29“ existoval sice již v kolekci 2018, nikoliv ale na líbezně uhlazeném karbonovém rámu.
V konstrukčně hodně podobném stylu vyráží do světa i znovu proměněná DH řada Kona Operator.
Mě na ní nejvíce fascinoval obrovský karbonový monoblok horního ramene.
V celkovém náhledu ale tento prvek nijak neruší jinak vcelku uhlazený a zároveň i patřičně agresivní design.
Velkou proměnou u batohů EVOC prochází zádová část, respektive chránič páteře. Novinka nese jméno AirShield.
Měla by pohltit až 95 % síly nárazu, je dokonale ohebná a tedy přizpůsobivá. Navíc by díky své „ementálové“ konstrukci měla dokonale větrat.
Moderní supertenké rukavice mě baví a koukám, že si jedny možná budu muset zkusit i od Race Face.
Jinak se Race Face v nemalé míře pouští do produkce vlastních kol. Třeba model Aeffect je nabízen hned v několika šířkách.
Úctyhodné jsou pak náboje Valut přítomné na více modelech zapletených kol Race Face.
Malé zamykací pásky Hiplok Z Lok používám vcelku pravidelně, o něco větší Z Lok Combo s třímístným ciferníkem bych časem rád zkusil.
Rozhodně to není světová novinka, ale pro milovníky chráničů Leatt minimálně dobrá zpráva.
Leatt do svého výrobního programu nově zařadil lehčí chrániče kolen, které se zapínají na zip. Sundáte a nandáte je tak během minutky. Pecka!
Jedná se o trailovou verzi prostou ochranné hardshell vrstvy jako je u modelu Leatt 3DF 6.0 (vzadu).
Tenhle pekelný kousek od značky Sunn jsem viděl již dřív, zde poprvé naživo. Stejně mi ale není jasné, k čemu je dobrá až takto výrazná snaha zamaskovat tlumič. Proč by full neměl vypadat jako full?
Vzpomínáte na pláště Hutchinson? A Vybavuje se vám třeba model Toro? Tak stále existuje a vypadá docela lačně!
Značka Continental meziročně upravila většinu svých klíčových modelů – Cross King, Mountain King a Trail King – a nabízí je i jako 29“ variantu.
Slušně povyrostl také Der Baron, to až na šířku 2,6“. Barona jsem si přitom letos maximálně oblíbil už jen proto, jak dokonale drží za sucha i na mokru.
Proč kolo z Formule 1 s plášti Pirelli v reportáži o cyklistických produktech?
Protože Pirelli je další motoznačka, která se chce procpat i mezi cyklisty. Pro začátek útočí na silniční svět plášti P Zero Velo.
Již dříve avizovaný Bezdušový tmel od FinishLine snad konečně dorazí i do Evropy.
Slibuje velké věci, schopnost zacelit i větší otvory (na veletrhu názorně demonstrováno), minimální vysychání a tak podobně.
Dostupný přitom bude v řadě různě velkých lahviček. Jen doufám, že nepůjde vše na německý trh.

reklama

U stánku Bell mířila celá řada světel na novou integrálku Full-9.
Řada jejích detailů je skutečně zajímavá, až by si člověk skoro myslel, že to je helma z moto branže a ne čistě cyklistická.
Když už jsme u toho, Bell si rád připomíná své úspěchy a bohatou historii v různých sportech a disciplínách. A není se čemu divit.
Neméně pozornosti si vysloužila i vyspělá aero helma Bell Z20 Aero.
Jeden netradiční design úspěšné helmy Bell Super DH.
Vystaveny byly modely, které demonstrovaly určité fáze vývoje nových helem.

 

Pohled dovnitř helem Bell Super s jejich sférickým systémem MIPS.
Chybět dnes nesmí ani kousek s integrovaným osvětlením.
Designově značně nápadité, navíc reflexní, a ještě k tomu tkaničkové. Tretry Giro Empire VR90.
Už nějaký čas obhlížím „platformové kecky“ Giro. Že bych si z kolekce 2019 konečně jedny vybral na test?
Vcelku zajímavé jsou i volnočasově vyhlížející kecky, které ale, pokud se nepletu, jsou určeny i pro nášlapné pedály.
Ještě jedna varianta pro nášlapné pedály – Giro Jacket II.
Také Giro začíná vsázet na hlubší integraci systému MIPS, navíc různé velikosti mají různý tvar pro dokonalé přizpůsobení.
Zde je vidět vnitřní skořepina, čepička, která se pohybuje nezávisle vůči základnímu skeletu. Řešení se jmenuje Aether MIPS.
Takto již vypadá finální produkt.
Paralelogramová vidlice je po teoretické stránce úžasná věc a dnes snad i po stránce reálné funkce. Ale dali byste si podobný výtvor na svoje kolo?
Aby bylo možné kroutit hlavou ještě víc. Tato vidlice má externí jen tlumič, pružina je listová (karbonová), s možností jemného doladění předpětí. Celé je to pak postaveno na efektu „nezanořování se“ pod brzděním (anti-dive), což je skvělé, ale přesto… Kdo by chtěl vědět víc, ať koukne na web: www.motion-ride.com