Bikerský ráj Saalbach Hinterglemm

Saalbach-Hinterglemm patří bezpochyby mezi top bikové destinace Evropy a troufnu si říct, že v Rakousku je to jasná jednička! Brázdíte tu čtyři, s vedlejším Leogangem pět kopců, a kromě klasických bikeparkových tras si samozřejmě můžete střihnout i nějaký ten přírodní trailík. Až vás přestane bavit kolo, dejte si supermana. Že nevíte, co to je? Čtěte dál!

Text: Andrea Drengubáková
Z města Saalbach se dostanete hned na dvě lanovky, které vedou na kopec Kohlmaiskopf a Schattberg. My začali lanovkou právě na Kohlmaiskopf, která startuje prakticky z centra města. Než se z tohoto vrcholu vydáte střemhlav dolů, udělejte si hezkou chvilku na vyhlídce, kde nechybí posezení v podobě vyjmutých sedačkových lanovek a automat se studeným pitím, což v horkých letních dnech rozhodně oceníte. Ano, mají i pivo! 😀

Dolů se můžete vydat buď po Panorama Trailu, který je spíš pohodový, bez větších záludností a jde zde opravdu více o kochání alpskými výhledy než tvrdou bikeřinu!

Další variantu „sestupu“ z vrcholu Kohlmaiskopf představuje tzv. Wurzel Trail. V mapě je značený číslem 25 a vede nejprve po hřebeni, kde je potřeba i trochu zašlapat do kopce. Po nějaké chvíli se střídá lehký výjezd se sjezdem a po celou dobu „drandíte“ po krásné technické kořenité pěšince. S trochou zkušeností se ale dá vše hravě zvládnout.

Ke konci už trail představuje klasickou alpskou pěšinu s výhledem na zasněžené vrcholky hor, načež vás „vyplivne“ u Panorama Alm, odkud je to k mezistanici lanovky co by kamenem dohodil. Po Wurzel Trailu se ale můžete dostat i do vedlejšího Leogangu a dát si tak výzvu pěti lanovek za den!

Z mezistanice lanovky vede trasa Milka Line, která je ideální trasou pro začátečníky, ale jízdy na ní nebudou litovat ani zkušení bikeři! Jde o pěkně vyhlazený trail, který má solidní flow, proto je zde jízda svižná a plynulá. Precizně vytvarované klopené zatáčky a terénní vlny jsou hlavními stavebními kameny téhle trati a nebála bych se na ni vzít ani malého prcka.

Druhá lanovka vede přímo od hlavní silnice a vyveze vás do výšky 2 018 m, tedy na Schattberg-Ost. I tady stojí za to se chvilku zdržet, vychutnat si okolní krajinu a právě tady pochopit, co znamená heslo Saalbachu, tedy „lässig“.

Jde zkrátka o pohodu v Saalbachu, kterou do angličtiny překládají také slovy „cool“, nebo „take it easy“. Co se týká občerstvení, není na tomto vrcholu tentokrát žádný automat, ale rovnou restaurace s terasou. Počítejte však s vysokohorskou přirážkou, takže takový aperol spritz vyjde v přepočtu na neskromných 116 Kč.

Neznámější biková trasa vedoucí z tohoto vrcholu se jmenuje X-Line, je dlouhá skoro 7 km a než vás dovede k patě kopce, několikrát změní charakter. Její začátek je jako vystřižený z reklamních katalogů na alpské traily, protože jde o krásnou pěšinu vedoucí napříč otevřenou plání, kdy nad vámi je pouhopouhé nebe. V této části je trať poměrně jednoduchá, ačkoli je v mapě černého značení. Kromě klopených zatáček tu nečeká nikde nic obtížnějšího.

Prostřední část je vedená lesem a náročnost tu poněkud vzroste. Jde už o slušné technické pasáže v kořenech a kamenech a nechybí ani přírodní schody. Nejde samozřejmě o nic, co by enduro kolo s enduro jezdcem nezvládli, každopádně na tomhle úseku už je ale lepší koukat spíš pod kolo, než na výhledy! 😀

Spodní část vede opět po otevřené louce a z většiny je tvořena klopenými zatáčkami všeho druhu. I prkennými s výhledem na město! Až ke konci je tu možnost nějakého toho skoku, což je trochu škoda, klidně bych uvítala i něco malého na trati.

Jízdenka na lanovky v Saalbachu je samozřejmě platná i na lanovky v Hinterglemmu, a tak jsme další den vyrazili rovnou na tamější lanovku Reiterkogelbahn. Na rozjezd na kole jsme dali nejprve od lanovky bližší trať Blue Line, která byla nízké náročnosti.

Šlo o podobnou trať, jakou je v Saalbachu Milka Line. Užili jsme si tu jednoduché klopené zatáčky a sem tam nějakou tu terénní muldu. Trať je hodně jezdivá a přišla mi zábavná hlavně proto, že na ní nebyly nijak prudké úseky, na kterých by bylo třeba zbytečně silně brzdit.

Druhá trať, na kterou se lanovkou Reiterkogelbahn dostanete – Pro Line, je věnovaná spíš profíkům. Snad už i podle jména. Klopené zatáčky zde nejsou extra vyhlazené, ale okořeněné nějakou tou techničtější záludností v podobě menších schůdků nebo silných kořenů. Na to, že to je ale černá trať, určitě není tak těžká, jako některé černé bikeparkové tratě v ČR. Proto ji v pohodě zvládnete i na enduro kole. Žádná zákeřnost vás tu zkrátka nezaskočí.

Na Pro Line několikrát natrefíte na odbočku vedoucí na extra sekce se skoky. Takže pokud nechcete, skokům se klidně vyhněte, chcete-li, můžete si zalétat do sytosti! Já si s mými dovednostmi na vysoké dropy nechala zajít chuť, přesto se tu ale dalo vyblbnout na menších dropech s docela pěkně stavenými dopady.

Naopak ty pravé „skokany“ jsme potkali 9. července přímo v Hinterglemmu v rámci akce Glemmride, o které jsme vám nedávno reportovali. Komu článek utekl, vězte, že jde o jeden z největších bikových festivalů v Rakousku, který si užijete i jako absolutní „necyklista“.

Můžete být například svědky exhibice bikerů v rámci závodů ve slopestylu přímo v centru města, můžete sami testovat kola, navštívit přes padesát stánků s cyklistickou tematikou a večer se pobavit na koncertech a párty přímo ve městě Hinterglemm.

A teď k tomu supermanovi!

Na konci údolí značeném jako „Talschluss“ najdete zastávku s vláčkem, který vás vyveze do lanového centra. Najdete tu tzv. „Europarutsche“, mezi jinými známá jako „Flying Fox“, no a my tomu říkáme přejezd na supermana! V hlavním zázemí si vyzvednete výbavu a delší procházkou dojdete na start, kde na vás čekají dva instruktoři u lana nataženého přes údolí ve výšce 120 m nad zemí.

Instruktoři vás do sedáku „usalaší“ tak, že ležíte prakticky na břiše. Pak už vás zkrátka pošlou na kladce na laně vstříc rychlosti přes 70 km/h a věřte mi, byl to pořádný adrenalin! Tahle atrakce vás vyjde na 25 euro a věřte, že jinde v Rakousku, třeba hned ve vedlejším Leogangu, zaplatíte víc. Přejezd na Europarutsche se organizuje hromadně ve skupině vždy od jedné a od tří osob.

Pokud chcete v Saalbachu bydlet přímo v centru města, abyste obě lanovky měli takřka nadosah ruky, můžete zkusit hotel přímo na náměstíčku – Berger´s Sporthotel (www.bergers-sporthotel.at). Tento hotel má bohatou historii, protože byl v Saalbachu postaven úplně jako první, a to v roce 1929. To je ostatně z hotelového interiéru trochu poznat, takže se stoletých zrcadel okolo příliš neděste! Z balkonu si ale můžete užít výhled přímo na malé náměstíčko Saalbachu.

Na závěr bude určitě užitečná informace, že ve většině mést k ubytování obdržíte automaticky tzv. Joker Card, se kterou získáváte vstup zdarma na mnoho atrakcí – například na všechny okolní lanovky, na Talschlusszug, na autobus, tenisová hřiště, minigolf a další. Oblast Saalbach nabídne opravdu pestré možnosti letního vyžití, o dalších vám budeme reportovat třeba zas příští rok!

V Semmeringu  jsme byli oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chráničemi a helmami Poc. K tréninku i navigaci používáme hodinky Garmin Fénix 3 a na odpolední lenošení ve střediscích využíváme sedacích pytlů Lamzac. Fotografie jsou pořízené technikou Samsung a další techniku nám zajišťuje Foto Škoda. Kola nám servisují v pražském Finebiku.

Foto: Tomáš Rucký / Andrea Drengubáková