Malý okruh – Malý & Velký Blaník

V pátek jsem se cestou na chatu zastavil v Louňovicích pod Blaníkem, abych si zde v období mimo „turistickou špičku“ objel tyto dva mýty opředené vrcholy. Na rytíře jsem nenarazil, zato jsem si na sice krátkém, o to však výživnějším okruhu užil luxusní bikové eldorádo.

Velký Blaník trochu znám, již jsem na jeho vrcholu párkrát stanul, ale doposud jen nohou pěší. Nyní jsem se rozhodl pro krátkou objevnou výpravu na kole s cílem pokořit oba dva vrcholy naráz. Dle mapy jsem si naplánoval optimální okruh, zanesl základní orientační body do navigace Holux Funtrek 132 a vyrazil na průzkum.

Malý Blaník napříště obráceně

Záhy se ukázalo, že výstup na Malý Blaník by byl lepší z druhé strany, tedy od Býkovic, nikoliv od Louňovic. Ale co, kousek jsem tlačil a možná si o to víc užil magickou atmosféru tohoto vrcholu. Po rychlé obhlídce zřícené kaple svaté Máří Magdaleny, která na první pohled vypadá spíše jako zřícenina hradu, jsem si obhlédl zdejší skály, zkusil trochu trialování mezi velkými kameny a následně se spustil dolů.
*Doporučuji dojet až k silnici, jelikož trailík po kořenech vedoucí lesem a pak podél louky je opravdu parádní.

Zkratka napříč lesem

Cesta k Velkému Blaníku, vylepšená o zkratku napříč lesem po lesní cestě, která je sice v mapě, ale v terénu po ní místy nejsou skoro žádné stopy, byla patřičně dobrodružná. I tak se mi podařilo držet azimut a dostat se na zelenou značku a po ní se vyhoupnout do sedla pod Velkým Blaníkem. Mapa zde slibovala zábavu v podobě sjezdu okolo Holého vrchu a skutečně – tenhle úsek se vážně vydařil. Co na tom, že jsem se zpět vracel stejně a místy tlačil.

Teď už v sedle

Od tohoto rozcestí dál až na vrchol jsem již ale stoupal v sedle, nikoliv kolmo k vrcholu po značce, ale hezky na pohodu po „zásobovací“ cestě. Krátké zdržení na vrcholu a pak již zasloužená odměna extra technickým sjezdem přes velké kameny a místy též přes padlé stromy dolů k parkovišti!!! Juchůůů.