Giant Anthem 27,5 1 – TEST

Když jsem se zvesela proháněl po svých oblíbených trailech na novém Anthemu, uvědomil jsem si, jak moc se změnil od dob, kdy byl uveden na trh (roky 2005-2006). Tehdy to byla relativně tvrdá a tuhá závodní koza. Zato dnes! Luxusní a hravý společník do pohody i nepohody, který navíc krásně jede.

Ostatně na tomto kole by se dalo krásně demonstrovat, jak se náš sport za oněch necelých deset let radikálně změnil a kam až se posunul. Alespoň v tomto jednoznačně k lepšímu. U sportovních fullů zdvih nijak zvlášť nenarostl (nanejvýš z 80 na 100 mm), jejich projev, řízení i posed jsou ale výrazně jinde. Nevzpomenu si, co to přesně bylo za ročník, onen původní Anthem, každopádně to bylo za dob, kdy měl jako jediný Giant s Maestrem tlumič vodorovně. Tehdejší nastavení odpružení bylo poměrně tvrdé, posed dlouhý a řidítka úzká. Bůh žehnej pokroku!

Když mi zavážete oči…

Dnes, kdyby mi někdo zavázal oči a pustil mě do lesa v sedle nejnovějšího Anthemu, nejspíš bych netipoval, že sedím na sportovním kole s příjemným trailovým ovládáním, ale spíše na zábavném trail-biku, který sakra dobře jede. Tak moc je Anthem hravý, tak moc je zábavný. A to jsem neměl jinou možnost, než si půjčit „L-ko“, na něž jsem se sice vešel, menší rám by mi ale sedl rozhodně lépe.

26 – Rest In Peace

Podíváme-li se ale blíže na současného Anthema, nelze pominout fakt, že zatímco Giant poněkud zaspal nástup devětadvacítek, který se snažil poslední dva roky usilovně dohnat, při boomu parametru 27,5“ už tuto chybu odmítl opakovat. Proto se letošní kolekce značky Giant otáčí v dominantní míře na kolech průměru 27,5“ či chcete-li 650b. Konkrétně Giant Anthem do modelového roku 2014 vjíždí čistě na středních, alternativně pak na velkých kolech. 26“ – RIP [odpočívej v pokoji].

Taková je doba

Při určitém odstupu si nemyslím, že by na tom bylo něco špatně, naopak. Střední kola mě baví, a zatímco u velkých obručí se člověk obvykle musí popasovat s různými kompromisy až extrémy, u sedmadvacítek vše působí jaksi přirozeně. Pohřbívání šestadvacítek přišlo možná až příliš rychle, ale taková je prostě doba. Proč ostatně „živit“ dva rozměry, které se mezi sebou příliš neliší?

Menší zdvih + větší kola = největší přínos

O kousek větší obruče se přitom, alespoň dle mého, nejvíce promítnou do jízdních vlastností kol s nižším zdvihem, čehož je nový Anthem dokonalým příkladem. Stejné jsem loni zmiňoval při testu RB IQ 275. Nechtějte ale po mě srovnání s 26“! Na střední kola jsem si totiž stihl natolik zvyknout, že je beru jako samozřejmost a rozdíly vůči „dětským kolečkům“ (26“) už skoro nevnímám, či spíše neřeším.

Rodina Giant Anthem

Než se spustíme do terénu, prohlédněme si ještě v rychlosti rodinu modelů Giant Anthem 27,5. Zde zjistíme, že testovaná jednička je nejvyšším modelem mezi hliníkovými stroji této řady – nabízí se ještě dvě levnější varianty 27,5 2 a 27,5 3, případně i samostatný rám. Komu by byla hlína (hliník) málo, může sáhnout po uhlí (karbon) z řady Anthem Advanced. Zde se rozložení sil opakuje – modely 1, 2 a 3 + samotný rám, který ale stojí stejně, co testovaná hliníková jednička (69 999 Kč)!!!

Tlustý na pohled, štíhlý v ruce

Poslední dobou se již moc nevěnuji popisu rámů, zde si ale neodpustím malou výjimku. Líbilo se mi totiž, jak krásně a čistě je rám zpracovaný. Pokud si jej navíc budete prohlížet zblízka a doplníte ke zraku i hmatové vjemy, zjistíte, na kolika místech je Anthem rafinovaně profilovaný. Největším „šokem“ pro mě bylo, když jsem kolo chytil do ruky za horní trubku. Na první pohled to nevypadá, ale jak se v zadní třetině horizontálně zplošťuje, působí v ruce nečekaně tenkým dojmem. Přitom je ale celek příkladně pevný a tuhý.

Simsala-bim, konec teorie…

Jde se jezdit! Už jsem zmínil, že testovaný rám byl o něco vyšší, než by pro mě osobně bylo ideální. Avšak při své letité praxi testera jsem již byl nucen skousnout i řadu výraznějších extrémů. Na co však narážím. Přestože jsem se již v úvodu rozplýval nad hravostí a snadnou ovladatelností, tak nelze bez povšimnutí přejít fakt, že je toto kolo spíše delšího sportovního střihu. Což ale u závodního kola není ničím mimořádným, či snad negativním.

Když záda povolí

Stačí ale chvilka zvyku a více ohnutá záda přestanete řešit. Navíc povedená 725 mm široká řidítka Giant, která rychle padnou do ruky, dají brzy zapomenout, že sedláte čistokrevné sportovní kolo. Vlastně až když jsem měřil délku posedu (57,5 cm), jsem se trochu zarazil. Na Giantu Anthem se mi totiž jezdilo krásně a pohodově. Neměl jsem pocit, že se příliš krčím, že nedosáhnu na řidítka, a tak podobně. Sedlo jsem si, pravda, posunul o něco více dopředu, pak už jsem se nad touto otázkou nemusel vůbec zamýšlet.

Kliďas hračička

Velice příjemné a dokonale odladěné bylo i ovládání, které ani zdaleka nepřipomíná staré časy, jež jsem zmínil v úvodu. Řízení je spíše stabilní a klidné, než rychlé a zbrklé. Je jedno, zda jedete po běžném trailu, či se sedlovkou zaraženou v žaludku sjíždíte technickou skalku. V jednom i druhém případě máte k dispozici hromadu jistoty a stability.

Zároveň však nelze říct, že by bylo ovládaní jakkoliv tupé, jak si údajně někteří stěžovali u devětadvacítky téhož modelu. Mně přišlo řízení velkého L-ka nanejvýš hravé a pohotové. Samozřejmě – své v tom sehrál i tuhý rám a celková lehkost, ale vždyť o tom to je. Hodnotíme přeci celek, ne jen separátní vlastnosti jednotlivých prvků. To až v závěru…

Sedlo v nebi

S Giantem Anthem jsem si tedy užil spoustu zábavy. Nenechal jsem se omezovat ve výběru trasy, jen nejtěžší sjezdy jsem jel trochu opatrněji – tam mi v rozletu bránila asi ze všeho nejvíc vysunutá sedlovka, jinak by se na tomto kole dalo řádit do alelujá. Poskakoval jsem si, přeskakoval klády, skládal kolo tu do jedné, tu do druhé zatáčky. Prostě „trailování“ jak se sluší a patří.

Nedostaneš ji na lopatky

Tím ale mé radostné a pozitivní hodnocení zdaleka nekončí. Líbil se mi a dokonale mi sedl také projev odpružení. O vidlici Fox Float se není třeba dlouze rozepisovat. Trochu jsem ji před jízdou promazal, a přestože bylo kolo při první testovací jízdě skutečně absolutně nové a nezajeté, chodila vidlice od začátku jemně, aktivně a nenechala se položit na lopatky, ani když jsem si to namířil přes padlé kmeny či napříč kamenným polem.

Mistrné Maestro

Ještě víc odvařený jsem byl ale z projevu zadní stavby. Maestro je systém, který Giant používá už léta a léta jej ladí k dokonalosti. Anthem budiž dalším živým důkazem. Díky skloněnému spodnímu rameni je znát, že se pohyb zadní stavby při záběrech do pedálů patřičně zklidní. Není to až tak markantní jev jako u DW-Linku, ale znát to je. „To kolo prostě jde za pedálem a do kopců šplhá jako kočka na strom.“ Teď jsem snad pobavil pár lidí z Cykloservisu.

Dvě strany rovnice

Odpich a pocit kvalitního zužitkování výkonu jezdce je jednou polovinou rovnice, vnímavost a aktivita pak polovinou druhou. A nutno přiznat, že u Anthemu je tato rovnice nanejvýš vyrovnaná. Jak dobře kolo jede, tak ochotně zadek reaguje na terénní nerovnosti. Krásně, jemně a hladce zobe už drobné kamínky, ochotně polyká střední balvany a bez známek protestu utlumí i vyložené perdy do zadního kola. Dostat ho na doraz se dá, ale často to musíte udělat záměrně, jinak totiž zadní partie v poslední části svého kroku přirozeně tuhne.

Lesem rychlostí Pendolína

Když si to tedy šinete po svých oblíbených lesních trailech rychlostí Pendolína, snadno nabudete dojmu, že to celé chodí víc než deklarovaných 100 mm. Že není Anthem „omezeným“ sportovním strojem, ale skutečným trail-bikem. Samozřejmě, i tohle kolo má své limity, mou snahou ale bylo poukázat na skutečnost, že když přijde na lámání chleba, nepotřebujete nutně hluboké zdvihy, abyste se dobře bavili. Navíc, dříve možná narazíte na vlastní limity umu pilotáže, než na limity tohoto kola – záleží na terénu, kde jej budete prohánět.

KOMPONENTY

V tomto případě se asi nedá začít jinde než upozorněním, že Anthem 27,5 1 by měl být dle tabulek standardně osazen plášti Schwalbe Racing Ralph, ale při stavbě testovací flotily tyto nebyly aktuálně k mání, proto se na většině z nich objevily Maxxisy Cross Mark. Shodou okolností moje oblíbené univerzály. A celé se to ještě zamotalo, když někdo prohodil kola na testovacím vzorku a já měl při druhé výpůjčce vepředu Schwalbe RR a vzadu Maxxis Cross Mark. Ale řeknu vám, nebyla to vůbec špatná kombinace!

Schwalbe vede, Maxxis valí

Pokud vám nevadí rozdílnost značek, pak toto spojení znamená velice slušný grip předního kola na všem, co není bláto nebo výrazně sypký povrch. Maxxis vzadu pak jasně boduje jistým záběrem a lehkým odvalováním. Jako by tato guma při záběru ztuhla a hnala vás vpřed! Nebo za to může Maestro?

Zase to Shimano… Zase funguje!

Další v pořadí budiž brzdy Shimano XT, které ale nemá cenu po sté hodnotit a po sté chválit. Prostě fungují! Osobně bych uvítal ostřejší nástup, ale i tak se mi líbí, jak snadno lze nastavit délku kroku, to že prakticky nevadnou a taky jejich krátká páka je pro ovládání jedním prstem to pravé ořechové. Dle mého by mohla být krapet širší, ale to už bych z nich dělal Avidy!

A řešit řazení Shimano XT je také zbytečným nošením dříví do lesa. Zmíním jen pohon 2×10 jako celek. Trochu mě zarazilo, že je menší převodník trochu větší, než bych čekal (38/26 zubů). „Ale tady to stačí!“ Giant Anthem totiž očekává, že jej bude sedlat náležitě silově vyvinutý jezdec, který jeho převody utáhne. A nutno podotknout, že i když je třeba v prudkých výjezdech trochu víc zabrat, díky lehkosti a efektivitě celku můžete vyznění nejlehčího převodu více „do rychla“ vnímat jako bonus, jelikož díky němu vyjedete každý kopec rychleji.

Postřehy z praxe

V této záložce bych rád pravidelně hovořil o provozních výhodách či nedostatcích, ale u Giantu Anthem není moc co rozebírat. Vše fungovalo k plné spokojenosti, nic nevyčnívalo z řady. Pouze zmíněný mix plášťů byl takovou hříčkou testovacího kola. Jinak brzdy brzdily, řetěz nepadal, pohon 2×10 běhal jako víno. Prostě pohoda.

Přeci jen jsem na něco přišel. Zadní osa totiž vypadá jako pevná a skutečně to není klasický rychloupínák. Když ale povolíte „ráčnu“ od DT Swiss, koukne na vás překvapivě tenká osička průměru 9 mm. Ale to je jen detail, na funkci celku nebo pevnost zadní partie to nemá žádný vliv.

Giant Anthem 27,5 1 – závěr

Budu se zase opakovat, ale byl jsem až překvapen, nakolik universální projev může nabídnout kolo, které ještě před pár lety bylo „tvrdou závodní kozou.“ Střední kola mu navíc rozhodně prospěla. Díky nim jede po rovinách jako pořádně roztopená parní mašina, je jistější ve sjezdech, nabízí lepší záběr v zatáčkách a ve výjezdech vás ze sedla odstaví spíše vaše plíce, nohy nebo technika, než schopnosti samotného kola. Giant Anthem mě jednoduše bavil jak svou rychlostí, tak hlavně hravostí a všestranným zaměřením.

Více o tomto kole najdete na webu www.giant-bicycles.com
Dostupnější model Giant Anthem 27,5 2 v nabídce obchodu koloshop.cz

Foto: Štěpán Hájíček