Motion Ride E-18 – Čepy lepší než kluzáky?! (light test)

Bude tomu akorát rok, co se světu představila vidlice Trust The Message, tedy poměrně unikátní výtvor na poli kloubových vidlic s rukopisem Dave Weagla. Tou dobou již ale měl americký Trust zdatnou evropskou konkurenci v podobě vidlice Motion Ride E18, která se ale vlastně také až v roce 2018 dostala reálně na trh.

Zde ale základní paralely de facto končí, i když bychom, pokud by o to někdo stál, nejspíš mohli hledat i další. Každopádně oproti známé postavě, jakou je Dave Weagle (otec systémů DW-link, Split Pivot a Evilácký Delta System) měl zakladatel společnosti Motion Ride – Matthieu Alfano – nejspíš o dost složitější výchozí pozici a trnitější cestu k finálnímu produktu. Už jen proto, že s celým nápadem začínal sám s čistým listem papíru.

Od prvních náčrtů ke skutečné produkci

Psal se rok 2013, kdy došlo ke zlomu v jeho myšlení, nebo spíše ke klíčovému rozhodnutí pustit se do vývoje vlastní odpružené vidlice. Hlavním motivem přitom byla nespokojenost s produkty nabízenými v té době. Zejména s logickými neduhy teleskopických vidlic, jejichž reakce na agresivní brzdění lze fakticky hlídat pouze na úrovni tu více tu méně sofistikovaného tlumení.

Matthieu se od začátku chtěl vydat jinou cestou, chtěl stvořit vidlici, která se nebude při brzdění nořit, přitom ale bude stále aktivní a zaručí jezdci maximální kontakt předního kola s povrchem. Již v prvním roce svého snažení si Matthieu podal žádost o patent na základní konstrukci, základní technickou myšlenku jeho „anti-dive“ vidlice*.

*Anglický výraz vypovídající o konstrukci zabraňující noření při brzdění

Dva roky na to (2015) sestrojil prototyp speciální karbonové planžety, svým způsobem kompozitního listového pera, které se neohýbá, ale natahuje, a to si rovněž nechal patentovat.

Následné založení společnosti, výrobu řady prototypů, několik let postupného vývoje a testování, hledání vhodných výrobních kapacit a další kroky již přeskočme a pojďme zabrzdit rovnou v roce 2018, respektive v současnosti v roce 2019, kdy jsou v nabídce dva modely vidlic Motion E-18 a E-18+. Původní E-18 je vidlice určená pro enduro a AM stroje s koly průměru 27,5“ a zdvihem volitelně 150, 160, 170 mm.

Druhá varianta E-18+ je o trochu vyšší, a především s větším prostorem pro plášť, díky čemuž pojme jak kola standardu 27,5+, tak především moderní a všudypřítomné devětadvacítky. Zde je zdvih lehce omezen, a to na hodnoty 140, 150, 160 mm.

Motion E-18 – 150, 160, 170 mm
Motion E-18+ – 140, 150, 160 mm

Hledání termínu s Vlastíkem

Než se pustíme do dalšího rozboru a než vám prozradím, jaká byla moje první praktická zkušenost s touto vidlicí, dovolte mi, abych vás v rychlosti seznámil s okolnostmi, které k tomu všemu vedly. Prvním výkopem byl vlastně článek o vidlici Trust The Message, zmíněný v úvodu, který vše nastartoval.

Pod ním se totiž rozjela slušná diskuze na téma kloubových vidlic, objevily se zde odkazy na různé alternativní produkty, přičemž některé jsem zmiňoval přímo v článku. Motion E-18 nechyběla. Poté se ozval, později soukromě přes mail, jeden z čtenářů, který pro tuto myšlenku zahořel tak silně, že se po určitém čase rozhodl a jako první Čech vůbec si vidlici Motion E-18 pořídil a nasadil na svůj eBike Giant namísto původního Lyriku.

Tou dobou jsme již byli v kontaktu, načež naše komunikace pokračovala dál až do doby, kdy vidlice dorazila a onen nadšenec, Vlastík, mi popisoval své první, nanejvýš nadšené dojmy. K nim pak rovnou přihodil i nabídku, ať se spolu potkáme v lese, že mi svoje kolo půjčí a nechá mě tento unikátní kousek osobně vyzkoušet.

„Make a long story short“

Radši nebudu popisovat kolikrát jsme se domlouvali a naháněli, vymýšleli, kde protnout naše cestovní plány, sejít se, projet se a dostát onomu slibu. Trvalo to dlouho, ale zadařilo se a koncem letošního léta jsme se potkali na parkovišti Bohuslavák na Trutnov Trails. Sice se to nakonec poněkud zvrtlo, protože ten den, po zhruba dvou až třech týdnech nechutného sucha, začalo pršet, ale co už!

Chvíli jsem okolo Vlastíkova kola jen tak chodil, udělal si pár dokumentačních fotek a nakonec, když už jsem byl trochu mokrý a zdálo se, že teď už bude jen mrholit, jsem se odhodlal, navlékl se do kůže a vyrazit na kratší okruh po stezkách. Předtím jsme probrali vše možné, pohráli si s nastavením atd.

Než se definitivně dostanu k tomu podstatnému, tak musím říct, že jsem měl nejprve v plánu objet jen malé kolečko, zkusit půlku jednoho trailu a vrátit se zpět. Kombinace neznámé vidlice, elektrického kola, lehkého, ale vytrvalého deště a slušně ojetých plášťů nevyznívala zrovna lákavě. Jenže…

Jenže pak jsem zjistil, jak ta vidlice skvěle funguje, že to vlastně docela slušně drží, proto jsem nakonec dal spodní část Boulder trailu (od cesty, která se přejíždí), díky motoru vyspurtoval nahoru Pod Jeskyňku a pak nakombinoval Modřínový, Boulder a dojezd klasicky po Modřínovém. A furt jsem neměl dost!!!

Předletová kontrola a nastavení

Přemýšlím, že jsme si vlastně ještě nic neřekli k teorii funkce této originálně pojaté vidlice, ale k tomu se dostaneme v oddělení praktických postřehů, nyní k nastavení před jízdou.

Nebo takhle: Vidlice Motion E-18 funguje „trochu jinak“ než běžné teleskopy, proto je zde, na pravé straně, již zmiňované patentované karbonové pero či planžeta, která se při stlačení vidlice překvapivě natahuje, nikoliv ohýbá. Tedy v porovnání s klasickými listovými pery.

Tato uhlíková planžeta (Wave Composite Blade) je přitom primárním a jediným „pružícím médiem“, které určuje tvrdost vidlice jako takové. K nastavení jejího předpětí slouží inbus přístupný zespodu na spodním konci pravé nohy (označení SAG +/-), jehož pomocí lze v řádu milimetrů tuto planžetu ohýbat (uvolňuje se – menší zatížení), nebo natahovat (zvyšuje se předpětí). Cíl je stejný jako u konvenčních vidlic, tedy nastavit optimální sag (statický ponor vahou jezdce), který se odečítá na pístnici tlumiče na druhé straně.

Obejdeme-li vidlici z druhé strany, najdeme zde zmíněný tlumič, který není konvenční jednotkou, ale originálním výtvorem značky Motion Ride. Na první pohled tak nepůsobí, ale je nutné (vhodné) si uvědomit, že je inverzní, tedy roztahovací – nestlačuje se, ale natahuje. Proto z něj také na horní straně kouká kus drobné pístnice s kontrolním kroužkem pro odečet sagu.

Inverzní konstrukce ale není jediná zvláštnost tohoto tlumiče. Zajímavý je i způsob jeho nastavení či funkce. Vše se řídí jedním, poměrně ztuha se otáčejícím kolečkem umístěným ve středu těla tlumiče, které má řádově 11 poloh. Začíná se větším otevřeným prostorem s obecným označením „Trail“ (od zajíce po želvičku), poté následuje sekce „Turbo Firm“, kde najdete polohy Soft, Medium, High a Road.

Zvláštností celého systému je, že tímto kolečkem nenastavujete jen odskok, nebo jen kompresi, ale oba tyto kanály de facto najednou. V praxi to přitom probíhá tak, že si tlumení otevřete ideálně naplno, sednete si klasicky na kolo, a snažíte se předpětím kompozitní pružiny naladit sag. Karbonové planžety přitom budou, jak je slíbeno, časem dodávány v různých tvrdostech.

Ještě k tlumení samotnému a jeho nastavení. Lepší je, při zkoušení tlumení „nasucho“, nebrzdit přední brzdou, ale stlačit vidlici samotnou a poté ji uvolnit a dle zpětného roztažení hledat vhodnou míru tlumení. Já si ji našel někde v rozsahu Trail, kde tlumič ovlivňuje primárně odskok a jen lehce kompresi. Alespoň pocitově.

Pro zajímavost, když jsem se zkusil posunout na vyšší pozice (Turbo Firm), překvapilo mě, o kolik vidlice ztuhla i v rámci komprese. Nejtužší poloha Road sice neznamená vyslovenou blokaci, je ale poměrně dost tvrdá a netečná. Ladit ale zrovna zde tlumení za jízdy je takřka nemožné, což je trochu škoda.

Zkus se zhoupnout a pak už jen šlapej!

Dost obecné teorie a přípravných okecávaček, jde se jezdit! První překvapení, které zažívám a na které jsem byl dopředu upozorněn, přijde ve chvíli, kdy se za jízdy zvednu a záměrně se opřu, zhoupnu do vidlice. Šok! Motion E-18 se okamžitě propadá skoro až na dno, přední plášť se až nebezpečně rychle přibližuje k hlavě a ruce mizí kamsi hluboko! „Úlet, takhle je to v pořádku?“

„Ano, to je úplně v pohodě,“ ujišťuje mi Vlastík. „Ona je ta vidlice na první pocit taková živější, ale na to si zvykneš, nebo si ji přitvrdíš,“ dodává. „Sedni si a normálně šlapej do kopce a uvidíš, že to půjde…“

Poslouchám rady a vyrážím směr Panský stoupák. Pravdou je, že je i v tomto režimu vidlice E-18 skutečně živější a pohotově reaguje na všechny vhodné a zejména pak nevhodné pohyby jezdce při šlapání nebo ovládání kola. Na druhou stranu si již na technických úsecích Panského stoupáku říkám, jak to vepředu krásně žehlí!

Přeskočme hluchá místa a pojďme rovnou k prvnímu zlomu, tedy do místa, kdy jsem se dostal do prostředku Boulder trailu a hodlal se napojit ze stoupací cesty na jeho spodní část. Boulder není úplně dramatický, ale ani úplně lehký a zadarmo… Proto jsem chvíli přemýšlel, jaké to bude? Kolo, které neznám, navíc poměrně těžký eBike! Gumy s rychlým a ještě docela sjetým vzorkem, vidlice, která působí, že proletí celým zdvihem jen se na ní podíváte!? 😨

Tohle bude výzva!

Jak jsem zmínil už někde v úvodu, zprvu jsem si myslel, že, třeba jen kvůli dešti, objedu spodní kus Boulderu a hotovo, jenže to jsem netušil, co vzápětí přijde. Chvilka napětí, pak první sešup po kamenech a… Hele, ono to funguje!!!

Vidlice krásně chodí a žehlí, ve strmých sekcích se při decentní práci s přední brzdou nepropadá, drží si rozumnou výšku, zároveň se nezamyká… „To nebude špatné!“

Jedu dál a s každým dalším metrem a s každou další překážkou, kamenem či sešupem otvírám oči víc a víc a rozevírám rohlík na tváři víc a víc! Sice jsem narazil na místa, kde jsem pro mokré kameny, kořeny a neznámé těžké kolo vyměkl a kousek stroj poponesl, nebo se někde „odjistil“ nohou na zemi, ale takových situací bylo vlastně minimum!

Vyléčená skepse

Na tomto místě se asi sluší přiznat, že jsem byl vůči vidlici Motion E-18 předem poněkud skeptický. Při studování dostupných materiálů jsem se dočetl o tom, že cílem není změnit, či vylepšit trajektorii předního kola, ale spíše držet se jejího lineárního průběhu jaký známe z teleskopů. Proč ne? Cílem číslo dva, nebo vlastně tím prvotním, je boj se zanořováním vidlice (anti-dive) při aktivaci přední brzdy, jak to známe, v negativním slova smyslu, z konvenčních teleskopických kousků.

Jenže to byl pro mě, v teoretické rovině, právě pověstný kámen úrazu. Kdysi dávno jsem totiž zkoušel jednostrannou vidlici USE Anti-Dive, která slibovala to samé, jen na to šla poněkud jinak. Výsledek byl každopádně ten, že se vidlice USE sice při brzdění nenořila, zároveň se ale slušně zamykala! V krizových momentech se tak sice nepropadla, ale zároveň skoro nepružila!!!

Není Anti-dive jako Anti dive!

To zjevně není, protože francouzský pokus Matthieu Alfana funguje o dost jinak. Ona je dost jiná už jen podoba a logika skládání samotné vidlice, kterou si vlastně jen těžko představíte, dokud nevidíte pákovou konstrukci E-18 reálně v pohybu. Ale ani pak to nevypadá vysloveně zřejmě. Každopádně výsledek je ten, že to FUNGUJE!

Nevím pořádně jak, zde mám vážně problém představit si působení jednotlivých sil, ale prostě si musím přiznat, že je to spočítané, a navíc spočítané skvěle. Nevím, jak lépe to popsat, než jako ukázkový příklad oddělení jednotlivých sil. Sil působících při brzdění (sil daných setrvačným pohybem těla a kola vpřed, ale i sil, které vyvíjí třmen kotoučové brzy) a sil působících proti přednímu kolu – nárazy na překážky.

Výsledek jsem již vlastně zmínil výše. Na jedné straně cítíte, jak vidlice při silnějším stisku přední brzdy částečně ztuhne a skoro se až napřímí, stabilizuje se. To je vlastně dost patrné i díky tomu, že je jinak vidlice E-18 dost živá (alespoň byla v mém záměrně živějším nastavení). Pak ale vjedete do členité sekce, kde síly nárazu snadno překonají ty stabilizační a Motion E-18 ožije, bez řečí a znatelného zaváhání zpracuje co je třeba a pak se zase krásně zklidní.

Skoro mi to přišlo jako pohádka, dopředu jsem tomu vážně moc nevěřil, ač mi Vlastík vyprávěl o své vidlici jen a pouze v superlativech. Ale osobní zkušenost je zkrátka osobní zkušenost!

Když pak ještě o kousek pootočím list našeho krátkého seznamovacího příběhu, tak musím zmínit i to, jak se E-18 chová na místech, kde až tak silně nebrzdíte. V těchto situacích to asi hodně bude záležet na nastavení, na předpětí karbonové planžety a zvoleném režimu tlumiče, což bude dost o osobním vkusu.

Jak jsem již naznačoval zkraje „praktického okénka“, já při své letmé zkušenosti sice zkoušel i tužší režimy tlumení, pak jsem se ale vždy vrátil k aktivnějšímu módu v oblasti popsané jako Trail a byl nanejvýš spokojen. Tedy spokojen až tak, že jsem si po necelé hodině v sedle říkal, že tohle musím ještě někdy zkusit, že se musím spojit s Francouzi a vyžádat si jednu vidlici na svoje kolo pro dlouhodobý test!

Tak moc mě to začalo bavit a zajímat! Při běžné jízdě mi totiž přišlo úžasné, jak moc je vidlice Motion E-18 aktivní, nakolik se snaží a využívá každý milimetr ze svého rozsahu k aktivní práci a ke snaze zajistit jezdci jak maximum komfortu, tak zejména nanejvýš jistý kontakt předního kola s povrchem. Místy jsem si dokonce v hlavě říkal:

„Sakra, tohle je vidlice, jakou jsem chtěl celý život, jen jsem to nevěděl.“

Tedy alespoň po stránce funkce! Vzhled, cenu či hmotnost nyní ponechme stranou…

Zkušenost první a pevně věřím, že ne poslední!!!

Pomalu mám pocit, že jsem toho dnes na téma kloubové vidlice Motion Ride E-18 řekl až dost. Na to, že jsem s ní měl tu čest v terénu jen na značně omezenou dobu ve mně zanechala skutečně silné dojmy. Už jen fakt, co vše a s jakým klidem a pocitem dokonalé kontroly jsem sjel, ač bylo mokro, kluzko a já měl kolo, které jsem skoro neznal, navíc, vzhledem k podmínkám obuté na značně nevyhovujících pláštích!

Trochu mě vlastně mrzí, že jsem se k popisu svých dojmů z vidlice E-18 dostal až nyní, ale dřív se to prostě nestíhalo. Jen co tento článek dokončím a hodím na web, tak jdu napsat klukům do Francie a začnu s nimi řešit zápůjčku jednoho kusu na dlouhodobější test, protože tohle musím zkusit znovu! Víc a déle, na svém kole a ve svém domácím prostředí, ať se toho o E-18 dozvím co nejvíc, ať vám mohu říct co nejvíc!

Vzhled, cena, nebo hmotnost? Ale jděte?

Naprosto chápu, jestli se někdo bude pozastavovat nad vzhledem tohoto komponentu, jeho cenou (1 140 EUR), jakož třeba i nad hmotností (2335 g navážili reálně kluci z magazínu Singletrack). Ale na obhajobu Motion Ride E-18 – ono dnes špičkových vidlic s cenou kolem 30 000 Kč najdete dost i u teleskopické konkurence, hmotnost cca 2,3 kg u 170 mm vidlice určené na Enduro také zásadně nevybočuje z průměru, pak už zbývá jen vzhled, což je čistě otázka názoru, vkusu či přístupu.

Mě osobně vidlice Motion E-18 vzhledově také dost dráždí, vadí mi, že si jen těžko dokážu vizualizovat její pohyb, narozdíl třeba od Trustu The Message a podobných paralelogramů, ale na druhou stranu… Až dostanu „svou vidlici E-18“ na vyzkoušení a hraní, tak se touto otázkou rozhodně trápit nebudu! Budu na ní hlavně jezdit, budu jí zkoumat, analyzovat a budu se snažit hledat její silné a slabé stránky.

Ať už vypadá jak chce, mně stačila jedna letmá zkušenost v dosti nestandardních podmínkách, abych si uvědomil, že ji musím mít (půjčenou na test), ať se děje, co se děje! Takže žádné urážlivé vtípky ve stylu Monty Pythonů na francouzské oblíbené pokrmy apod., hezky se uctivě poklonit francouzské trikolóře a slušně požádat o spolupráci!

Text a foto: Štěpán Hájíček | Kolo a vidlici zapůjčil: Vlastík (velké díky!)

Více o vidlicích Motion Ride E-18 na webu www.motion-ride.com (zde je možné je i přímo objednat a nechat si je doručit).