Pondělní Videonálož #41_2019 | Zlepšuju se já, nebo kola?

Uznávám, že otázka v titulku může být lehce zavádějící, ale mohu vás předem ubezpečit, že se zde nehodlám vychloubat či vytahovat nebo si veřejně „honit triko“. Nic takového! Jen mě tak tento víkend v lese, již po několikáté, napadlo, jak a o kolik se za roky, kdy se věnuju technickému MTB, posunuly hranice toho, co sjedu a do čeho se vůbec pouštím?!

Na začátku s pravdou ven! Ano, dopředu jsem avizoval, že se o uplynulém víkendu chystám na poslední závod České Enduro Serie na Klínovec, a to hned z několika důvodů. Jednak miluju Krušné hory, krajinu svého dětství (máme zde rodinnou chalupu, kde jsem prožil mnohé nejen letní prázdniny), jednak se mi zde dobře jezdí. Navíc se znám s lidmi, kteří spravují Trail Park Klínovec, a tak to celé dávalo smysl…

No jo, jenže kdo alespoň letmo uvažoval o výletu na Klínovec tento víkend a kdo tedy sledoval místní předpověď, ten dobře ví, nebo alespoň tuší, co se zde dělo. V podstatě od pátečního večera do sobotního večera neustálý, byť jemný déšť a teploty, v lepším případě, kolem 4°C. Dole v Jáchymově možná i 7°C!

Na rovinu, vyrážet do tohoto trénovat v sobotu dopoledne, navíc poté, co jsem si projel Instagram a očíhnul „hnědé blátivé koule“, co se již smýkaly po svahu, se mi fakt nechtělo! Nemusím mít vše! V neděli po ránu již bylo o mnoho lépe – polojasná obloha, místy slunce, sobotní mlha ta tam, místy byl z Nového Města nad Jáchymovem vidět i Klínovec (v sobotu bez šance), takže by to asi šlo…

Zdravíme do Trail Guide

Jenže poté, co jsem si v sobotu večer poslechl od kluků, kteří poctivě trénovali (zdravím Trail Guide a jejich partu), byť jen náznaky toho, jak to na tratích vypadalo a co kde bylo za překvápka, mi bylo dopředu jasné, že pouštět se do takovéhoto závadu „na oči“ by bylo dost „vo hubu“!

Abych se obloukem vrátil k původnímu tématu. Zkrátka a dobře jsem se rozhodl dostát po ránu své společenské povinnosti, dojet do prostoru startu pozdravit a poplácat po zádech své známé a kamarády z oboru, jakož i kámoše závodníky (vedle jiných i Andreu Drengubákovou a Milana Myšíka – gratulujeme k 1. místu), a pak jsem se „drze“ vzdálil.

Přitom, aby mi nebylo líto, že s sebou na víkend tahám vlastní kolo, které jsem si navíc před odjezdem obrnil a vytunil pro závodní nasazení, zavezl jsem se autem pod jiný kopec, převlékl se na poloopuštěném nádraží vedle auta (zde byly přesně 4°C) a vyrazil na své lokální „chalupářské traily“.

No a právě zde, v Krušných horách, při správně krušném počasí, jak všem říkám jezdit v Kruškách na suchu je divné, mi zase jednou došlo, jak moc jsem se za posledních X let posunul. Zdejší traily jsou poměrně těžké a řadu z nich jsem jezdil i dřív, tehdy jsem zde ale měl hromadu míst, která pro mě byla zásadní výzvou vyžadující zastavení, obhlídku dané sekce a pak možná jeden či více pokusů o její zdolání.

A dnes?

Ano, stále jsou zde úseky či sekce, kde se zastavím a přemýšlím, traily či partie, kterým se radši vyhýbám… Ale na druhou stranu rejstřík toho, co dnes projedu a sjedu, aniž bych před tím půl hodiny řešil zda „ano či ne“, případně „kudy a jak“ je o dost méně, než bývalo.

Neberu to a nechci to prezentovat jako samochválu! Jde mi jen o konstatování, že člověk prostě s věkem a s rostoucím počtem „motohodin“ získá na jistotě a sebevědomí. Postupnou evolucí svých schopností zjistí, co vše zvládne, určitá „krizová místa“ si jednoduše najede a pak už ví, co tam se sebou i s kolem dělat, kde ubrat, přidat, potáhnout či odbrzdit, a třeba už jen zjistí, „že to jde“ a není to až takový horor, jako to vypadalo dřív, když ony zkušenosti nebyly…

To vše sedí, ale zároveň se nedokážu ubránit dojmu, že nám dnes skutečně hodně pomáhají i moderní kola, moderní výbava a geometrie. Jak jsem psal, mám zde řadu míst, která jsem dříve považoval za kritická a dnes… Dnes je dávám! Nikoliv s prstem v nose, ale dávám!!!

Každopádně dnešní stav věcí srovnávám s epochou, kdy moje Enduro Specialized (ročník 2004) mělo tehdy radikálních 145 mm pružinového zdvihu vepředu, vzadu to chodilo 132 mm na vzduchu, gumy mívaly jen něco okolo 2“ šířky, řídítka v lepším případě něco přes 700 mm a představce byly klidně i 60-80 mm dlouhé! A to se radši nechci dívat do historických tabulek, jaké to mělo úhly!

Jo a samozřejmě, tehdy jsem jezdil 26“ kola a dnes mám Mullet, tzn. 29“ vepředu a 27,5“ vzadu!!!

Jak to celé uzavřít?

Člověk si někdy říká, že to na těch starších kolech bylo svým způsobem poctivější a v něčem jednodušší. Že nám stačila jedna obyčejná skalka s trochu strmým sešupem a člověku adrenalin stříkal z uší! A dnes? Dnes, když dojde na terénní výzvy, tak už to musí být něco mimořádného, aby se vám na chvíli zastavilo srdce a říkáte si, ale to jsem si říkali i tehdy, že když to tady nevyjde, tak to bude hodně ošklivé!

Na druhou stranu, podobně jako se proměnila kola a jak se s nimi zřejmě proměnily a posunuly i naše dovednosti, beru to tak nějak globálně, se postupně vlastně mění i traily a terén kde jezdím. Zároveň je ale pravdou, že třeba výše záměrně mlhavě popisované traily, které se v něčem podobají třeba Rychlebským výtvorům, se za roky, co zde okolo chalupy jezdím zase tak moc nezměnily.

Někdy je proměnilo lesní kácení, likvidace polomu atd. Občas se objeví něco zcela nového, tu a tam přibude pár nových šutrů, odbočka přes skalku apod., hrubý základ ale zůstává možná i deset let stejný a… Stále mě přitom baví a stále to není triviální!

I když řadu míst dnes zvládám s mnohem větším klidem, tak je pro mě zdejší terén a vlastně i profil stále dostatečnou výzvou s následným uspokojením, že jsem dal vše, co jsem chtěl! Navíc rok od roku čistěji, s větším flow i na nejtěžších věcech.

Zkrátka mě těší, že dnes dám většinu svých oblíbených trailů plynule bez zastavování, ačkoliv dopředu počítám s tím, že to či ono místo mi znatelně zvedne tlak krve! Prostě mě to stále baví a stále rád hledám nové výzvy, jen nevím kdy a kde o skončí?!

Best Summer a Kid Could Ask For in Whistler

To je stále řečí, že našemu sportu možná jednou bude chybět mladá krev!

Příběh za kamerou na webu: www.pinkbike.com

Trail Forest – Régis Ricard

Pěkný lesík, pěkný diktátek!

Creator Series film 7/10 – Landwash

„Novofundlandský pes je kanadské molossoidní psí plemeno známé svojí přátelskou, mírnou a hravou povahou. Vyskytuje se ve třech barevných variacích: černé, hnědé a černobílé, dospělí jedinci běžně dosahují váhy okolo 65 kg.“ Ale o to vám asi nepůjde, kdybyste chtěli navštívit ostrov Newfoundland, nejvýchodnější výspu Kanady, že?

Loamliness // Jakob Hartman

Jak jinak nastupovat do trailu, než ze střechy svého Subaru?!

TEAM GB – Trophy Of Nations Race Day EWS 2019

Konec minulého týdne byl ve znamení reportů z inovativní nové teamové enduro soutěže EWS Trophy of Nations (report Milan Myšík za kluky a Andrea Drengubáková za české holky). Pojďme společně mrknout, jak to vypadalo u holek z UK, kdy se jejich elitní ženský team umístil na 2. místě a britské holky z kategorie U21 byly dokonce první!

HEROES INSPIRE HEROES : EP2 – A DAY JUST US

Trochu jiná holčičí cyklistika…

Meet the All-New Turbo Kenevo

Nová generace Specialized Turbo Kenevo se představuje! Více třeba na pinkbike.com Nový motor, 700Wh baterie a nekompromisní výbava… Prý už do bikeparků bez lanovky není třeba shuttle!

Riding down the Dolomites – Fabio Wibmer

Co prováděl Fabio před dvěma lety…

Remy RAW

**CZECH MADE**

Jsem Mistr Republiky ve sjezdu 2019!

„Letos jsem jel ve sjezdu jen dva závody, z čehož byl jeden právě M-ČR. Zkoušel jsem to víc v enduru, ale sjezd je pořád moje srdcovka. Po závodě Evropského poháru na Špičáku v DH jsem i přes to, že jsem měl defekt cítil, že rychlost tam je, i když na tom kole skoro nejezdím.

No a tam už jsem věděl, že M-ČR pojedu, a nejen že pojedu, ale pokusím se vyhrát. Když ne teď, tak nikdy… Řekl jsem si!

Podařilo se, dokázal jsem to a získal tak 4. titul do mé sbírky. Konkrétně to bylo v letech 2003, 2010, 2013 a teď jsem přidal ještě ten aktuální 2019.

Udělalo mi to upřímnou radost a jsem rád, že se pořád dokážu držet s mladejma dravcema. A právě vám hoši tímhle děkuji! Víte, ke komu mluvím, držíte mě pořád mladýho, i když schránka už někdy protestuje! Díky, že jsem vám to ještě mohl natřít… A bejt s váma na bedně anebo vůbec na těch závodech… A kdo ví, snad si to zase příští rok rozdáme!“

Matěj Charvát

TRIKY NA HORSKÉM KOLE V DEŠTI

„V dnešním díle jsme zase vytáhli naše MTB enduro kola! Původní plán byl zajezdit v bikeparku, ale od rána pršelo, tak jsme se rozhodli zůstat v Olomouci a zařádit v dešti na streetu. Přece jenom i v mokru a dešti se ve městě dají dělat triky a je to zábavnější, než bychom čekali!“

ROZBILI JSME DRON PŘI NATÁČENÍ

„Potkal jsem se s kamarádem, který se baví létáním s drony a natočili jsme zajímavé kreativní záběry z ježdění na třech různých kolech. Docela foukalo, takže bohužel při jednom z pokusů, jsme dron doslova odepsali a museli jsme to dotočit později.“

Vašek Kolář

HOME DIRT – Radek Kulhavý

„Dlouhou dobu jsem se chystal natočit krátký edit, ve kterém bych vyjádřil, co je pro mě všestranný biker. Video jsme s Tobim natočili během jediného dne tady kousek za barákem, v Praze. A povedlo se myslím. Video vzniklo za podpory dressler.cz kde jsem hrdým lektorem.“

Jezdec: Radek Kulhavý, mtb coach at dressler.cz

PS: Máte vlastní zajímavé video? Stačí napsat přes jeden z komunikačních kanálů, třeba přes Facebook/BikeAndRide.cz a rádi jej pošleme do světa!