SIXT9 Frames 32“ – Ocelový gravel, který nám pořádně zamotal hlavu!
Jsou 32“ kola skutečnou budoucností cyklistiky, nebo jen další snahou výrobců přijít s „něčím novým?“ Sám jsem byl dlouho spíše skeptický, ale rozhodně jsem si „TO“ chtěl zkusit. Proto jsem bez přemýšlení kývl na možnost posadit se do sedla prototypu od SIXT9 Frames, na ocelový gravel s 32“ koly od Přemka Tejchmana.
Výsledek? Nečekaně silný zážitek, který mi otevřel zcela jiné obzory a nový pohled na průměry kol a šířku obutí vnímaného pohledem přes lomená řídítka, alias berany. Zároveň mě tato zkušenost přiměla přehodnotit některé zakořenělé představy. Stále se kloním spíše k názoru, že 32“ a MTB nebude úplně ono… Tedy až na určité podoby XC, nebo specificky pro maratony a delší tratě obecně. V první řadě ale pro (extra) vysoké jezdce (185 cm a výš). Jak u gravelu, tak v XC a dalších disciplínách.
32 palců! Revoluce, nebo slepá ulička?
Uznávám, že když se začalo více mluvit o nástupu 32“ kol, vnímal jsem tento trend se značnou rezervou. *Ostatně „zaručených revolucí“ jsem ve světě (nejen) horských kol za svou kariéru již zažil… I proto mi přišlo, a vlastně stále trochu připadá, že se celý cyklistický průmysl „pouze“ snaží najít všemožné cesty a způsoby, jak rozhýbat poněkud unavený a zamrzlý trh, který se od Covidu „plácá od zdi ke zdi!“
Fatbiky a Plus biky tohle příliš nedokázaly, naopak průměry 29“ a 27,5“ svého času „zatuhlý“ MTB business solidně probudily. Dokáže to samé i průměr 32“? Prosadí se tento trend masově, nebo z toho bude jen bublina, která zase časem splaskne? A co kompromisní řešení 30,5“, alias 750D?
Ať už to je a bude jak chce, tak mě osobně dává tento nový rozměr (32“) smysl zejména u gravel biků. Tady se totiž přednosti většího průměru, zejména schopnost snadno překonávat nerovnosti a udržovat rychlost, mohou projevit skutečně naplno. Třeba už jen proto, že poctivý „čistokrevný“ gravel žádné odpružení nemá a chyby jezdce, ani chyby při výběru výbavy NEODPOUŠTÍ!
Otázkou samozřejmě zůstává, jak vysoký rám, naroubovaný na obruče průměru 32“, lze ještě rozumně postavit? Leží smysluplná hranice na úrovni M/L nebo až L/XL? To nám asi ukáže až další vývoj.
SIXT9 Frames a tenkostěnný Reynolds 853
Pojďme již ke konkrétnímu kolu, jímž je zmiňovaný prototyp od SIXT9 Frames (případně zapsáno ‚6T9 Frames‘ jako URL výrobce, nebo název na Instagramu). Přemek postavil svůj vůbec první 32“ gravel především jako funkční testovací mulu, na které si chtěl ověřit možnosti nového rozměru a na němž chtěl také prakticky vyzkoušet svůj pohled na to, jakou by měl mít 32“ gravel geometrii.
Výsledkem je rám velikosti přibližně L/XL, vyrobený z prémiových ocelových trubek Reynolds 853. Menší velikosti by přitom, podle Přemka a jeho názoru, byly konstrukčně o dost složitější. Zejména kvůli riziku kontaktu špičky boty s předním kolem při zatáčení. To se mi občas stává i na menších gravelech i s běžným průměrem kol 700c, nikoliv na 32“ potvoře 6T9 Frames.
Výše řečenému (vel. L/XL) odpovídá také poměrně vysoko posazená horní rámová trubka, použitá zde jako určité „nutné zlo“. Celé kolo působí, i díky tomuto prvku, opravdu mohutně, přestože samotný ocelový rám je svým způsobem elegantní, čistý a decentní.
*Drobné technické upozornění! Přemek Tejchman, alias jeho značka SIXT9 Frames nenabízí klasické konfekční velikosti (S, M, L atd.)! Naopak staví každé jedno kolo čistě na míru konkrétnímu jezdci tak, aby nebylo nutné řešit žádné kompromisy v posedu ani ovládání, a aby se každý zákazník vracel z každé vyjížďky maximálně nadšený a spokojený.
Macatá uhlíková vidlice Columbus a výbava „co dům dal!“
Jako „vetřelec“ z jiného světa působí, proti štíhlému ocelovému rámu, mohutná karbonová vidlice od Columbusu, která je navíc vybavená flip-chipem pro úpravu délky stopy předního kola. *Tuto možnost jsem během testování nevyužil, takže veškeré dojmy se vztahují k výchozímu nastavení geometrie (viz foto).
Výbava testovacího kola je typickou ukázkou prototypové stavby, kdy se kombinuje to, co je právě k dispozici a co nejlépe poslouží zamýšlenému účelu v daném okamžiku.
Zajímavá jsou především karbonová kola Kastar s vysokými ráfky, označená prostě G32. Jejich vyšší profil přitom nebyl původním záměrem, nýbrž se použilo to, k čemu byly dostupné součástky – limitem byla například délka drátů. Jak se ale ukázalo, právě kvalitní a tuhá zapletená kola hrají, zejména u takto velkého průměru, zcela zásadní roli.
Samostatnou kapitolou jsou pláště Maxxis, kdy se vepředu otáčel macatý balón o rozměru 32×2,4“ (Maxxis Aspen, MaxxSpeed, EXO, TR). Vzadu pak najdeme papírově užší, v reálu stále dost „nafouknutý“ rozměr 32×2,15“ (Maxxis Aspen ST, HYPR-X, EXO, TR). Ani tato kombinace nebyla cíleným výběrem, ale spíše důsledkem aktuální dostupnosti obutí v průměru 32“.
Pohon zajišťovalo bezdrátové řazení SRAM GX AXS Transmission s MTB kazetou 10–52 zubů a převodníkem se 36 zuby, doplněným bikovými klikami SRAM GX. Vzhledem k většímu obvodu kol je tento převod, pocitově i matematicky, srovnatelný přibližně se 42zuby na klasickém gravelu průměru 700c.
Brzdy zastupuje vpředu starší (spíš historický) Avid Elixir s post-mount úchytem, vzadu úřaduje SRAM Rival (flat-mount). Celý tento ocelovo-karbonový experiment váží přesně 11,03 Kg (vel. L/XL, bez pedálů).
SIXT9 32“ gravel – základní parametry
- Velikost rámu: L/XL
- Průměr kol: 32“
- Rozměry plášťů: 32×2,4“ / 32×2,15“ (P/Z)
- Hmotnost: 11,03 Kg (bez pedálů, výbava dle foto)
- Hmotnost kol: 1,78 kg / 2,21 kg (P/Z)
- Kokpit (řídítka/představec): 440 mm / 90 mm
Čekáte neohrabaného obra…
S výškou 180 cm a spíše kratšíma nohama rozhodně nepatřím mezi ideální kandidáty na takto velký rám. Opakovaně zmiňovaná velikost L/XL je na mě zkrátka poněkud hraniční. Už jen horní trubka vede až „nepříjemně vysoko“ a ani posed není pro mě úplně optimální.
Přesto jsem se na toto kolo dokázal poskládat a postupně si na jeho rozměry zvykl a našel v něm i solidní zalíbení. Ostatně cílem nebylo hodnotit ergonomii konkrétního rámu, ale především zjistit, jak se 32“ kola chovají v reálném provozu.
Jak to tedy vypadá v praxi? Už jen při pohledu na obrovské přední kolo s pláštěm v šíři 2,4“ (na XC jsme kdysi jezdili např. 26×1,8“ a přišlo nám to OK) jsem automaticky očekával pomalejší rozjezdy a těžkopádnější ovládání. První část předpokladu se přitom, do jisté míry, potvrdila. Odpich z místa skutečně není tak bezprostřední, jako u lehkého gravelu s běžnými koly 700c, jenže…
Místo toho dostanete „splašený“ nevadský express!
Ono vlastně bohatě stačí nabrat trochu rychlosti a charakter stroje ve vašich rukách se dramaticky změní. Najednou máte pocit, že chce kolo samo pokračovat dál, zrychlovat a uhánět s větrem o závod! Jakmile se totiž obrovská kola jen maličko roztočí, drží tempo s až těžko popsatelnou lehkostí a samozřejmostí!
Trochu jiné to je vlastně na asfaltu a trochu jiné zase na štěrku a šotolině. Čistá silnice se zdá být, pro 32“ ocelový SIXT9 s tímto obutím, docela nuda. Alespoň do rychlosti okolo 30 km/h! Jakmile ji ale překonáte, začnou se dít věci!!! Na druhou stranu, na cestách nezpevněných vás rychlost, lehkost a samozřejmost, s jakou se takovýto tank valí vpřed, začne fascinovat mnohem dřív!
Jako totální úlet vám nejspíš přijde, když vás po pár hodinách „bláznění a divočení v lese“ vyprskne lesní pěšina třeba dole u vody a vy pak podél řeky „korzujete“ zpět domů. Nedivte se, když vám po chvíli dojde, že na extra vytížené cyklostezce vedoucí podél (v mém případě) Berounky a Vltavy s naprostým klidem budete stíhat vyšvihané silničáře jejichž pláště jsou snad ještě užší než nejhubenější ocelová trubka na vašem rámu!
Komfort, klid a jistota…
Jinou klíčovou předností 32“ gravelu s macatým obutím je jeho schopnost poprat se i s náročnějším terénem. Klidně až úrovně, kde se běžně pohybujete na biku. Samozřejmě, stále sedíte na kole s pevným rámem a pevnou vidlicí, které samy o sobě nic neodpustí. I když rám jako takový mi přišel luxusně komfortní. Přesto máte často pocit, že se vznášíte na vzduchovém polštáři. A taky že ANO!
Velký průměr kol samotných, logicky s ním i menší nájezdový úhel na překážky, ale také značný objem pneumatik, navíc ruku v ruce s ocelí pod zadkem a karbonem v rukách, vytvářejí pocit, že se povrch pod vámi výrazně vyhladil.
Dost přitom záleží i na osobním pohledu. Já sám vnímal celkový nárůst komfortu za většiny situací. Honza, zvyklý na 40 mm gravel pláště, ocenil hlavně jistotu v terénu, Kuba, který běžně vozí 700x50c, si zase chválil přejezdy příčných nerovností, nebo průlety skrz „vaničky“ na polních cestách od vyschlých louží.
*Ano, záměrně jsem SIXT9 Frames 32“ gravel svěřil do rukou i dalším dvěma jezdcům, ať máme hned na úvod postřehů a názorů co nejvíc!
**Slušnou alchymií může být trefit optimální tlak v předním plášti. Při vyšším tlaku (modelově 2 bar a víc) kolo krásně jede, ale komfortu mnoho nenabízí. Vzhledem k objemu pláště lze tlak, samozřejmě, bez obav snižovat, a tak si zajisti více pohodlí. Brzy ale narazíte na tenkou hranici, pod níž bude komfort stále silněji vykoupen borcením pláště v zatáčkách – žvýkáním. Vhodný kompromis se najít dá, chce to ale nebýt líný a experimentovat.
Zahoď dosavadní trasy a plány!
Zajímavé přitom všem je, do jaké míry komfort, klid a výrazná prostupnost terénem dokáží ovlivnit výběr samotné trasy?! Na klasickém gravelu (aktuálně vlastním Rock Machine Lukk CR) obvykle preferuju spíše jednodušší cesty, rozumné sportovní tempo a plynulou jízdu, jelikož gravel vnímám hlavně jako doplněk k MTB.
Se SIXT9 jsem ale opakovaně, mnohdy až nekontrolovatelně často, odbočovat na techničtější pěšiny a lesní stezky, které jinak hobluju na kolech s rovnými řídítky a alespoň předním odpružením.
Najednou jsem měl pod sebou stroj, na kterém jsem si mohl užít technické úseky v místech, kam svůj gravel obvykle netahám. Zároveň jsem mohl „přepínat“ na šotolinu a jiné rychlé lesní či polní pasáže, přitom pro mě nebylo překážkou vracet se domů po asfaltu, zcela bez pocitu nudy či výkonnostního omezení!
Jak se vlastně řídí dvaatřicítka?
Jednou z nejčastějších „teoretických“ výhrad, dotazů či pochybností na adresu 32“ kol bývá představa těžkopádného a nemotorného ovládání. Moje zkušenost ale byla téměř opačná, za což je nutné vyseknout velkou poklonu především Přemkovi, který si s laděním geometrie dal sakra práci! Ať jsem trochu konkrétní:
V nižších rychlostech mi řízení připadalo snad i lehce živější, než jsem očekával, což ale rozhodně nebylo na škodu. Byla to jen otázka zvyku. Ostatně tento efekt je podobný tomu, jako když v MTB použijete volnější úhel hlavy, zároveň ale kratší předsazení vidlice, tudíž i kratší stopu kola. Přesně v této logice fungoval i související efekt, kdy se s rostoucí rychlostí kolo výrazně stabilizovalo, kdy začal hrát větší roli delší rozvor a také gyroskopický efekt velkých kol.
Celkově lze každopádně říct, že prototyp SIXT9 Frames 32“ až překvapivě ochotně reaguje již na drobné povely ku změnám směru jízdy, zároveň je klidný, jistý a sebevědomý i v hodně rozbitém terénu.
Palec nahoru patří i celkové tuhosti rámu, stejně tak i tuhému, pevnému a krásně reagujícími výpletu Kastar. Už jen tyto vlastnosti se příkladně podepsaly na okamžitých reakcích celku, stejně tak na pocitu dokonalého zužitkování energie vložené do pedálů!
Druhá tvář… Aneb, když vám dojde energie
Moje nadšení během testování SIXT9 32“ postupně rostlo až do fáze, kdy jsem si začal říkat, že bych takové kolo vlastně chtěl sám vlastnit! A to se mi, při objemu testovacích strojů, co mi v průběhu roku projdou rukama, nastává zase tak často. Jenže potom přišla jedna jízda, která celou mozaiku doposud střádaných a poctivě vedle sebe skládaných dojmů, začala poněkud bořit a rozbíjet!
Jeden den jsem totiž za řídítka usedal unavený, navíc trochu oslabený po boji s lehčím nachlazením. Chyběla mi proto síla, dynamika i chuť opřít se naplno do pedálů. A najednou jako bych seděl na úplně jiném kole!
Řízení bylo ve slabších rukách výrazně vláčnější, místy až takové gumové… Práce s velkým předním kolem byla pocitově náročnější i celkové tempo rostlo dost pomalu, a nohy jako bych celý den máčel v medu! *Díky Bédo za ten výraz!
Hollywoodský Happy End
Schopnost udržovat rychlost sice zůstala, ale celkový zážitek byl daleko méně příjemný, spíše vysilující. Stačil ale vlastně jen jeden den zotavení a trocha sluníčka, a rázem a se vše vrátilo do původních kolejí. SIXT9 32“ gravel znovu letěl, ochotně reagoval a já se znovu královsky bavil. Právě tato zkušenost mi pomohla pochopit jednu důležitou vlastnost extra velkých kol:
Dvaatřicítky dokážou vloženou energii mimořádně dobře využít, nejprve ji ale musíte do kola sami, v patřičné míře, investovat!
Pokud chcete jen tak lehce točit nohama a vozit se takřka bez námahy, nemusí být větší rotační hmota rozšířeného průměru 32“ jednoznačnou výhodou. Pokud ale máte sílu, chuť a dokážete kolo dostat do optimálního „výkonnostního okna“, odmění vás až návykově opojnou rychlostí a dechberoucí stabilitou či průchodností terénem.
Druhý pohled: „Čekal zaoceánský parník ale dostal vodní skútr“
Abych nezůstal jen u vlastních dojmů, svěřil jsem SIXT9 32 prototyp také kamarádovi Honzovi (jeho jméno a jeho názory už na BnR párkrát zazněly). A na pár jízd také Kubovi, jak už bylo naznačeno výše. Honzu jsem následně poprosil o menší sumář jeho dojmů a postřehů. Pro doplnění, Honza je o něco vyšší než já a má výrazně jinak rozloženou postavu (dlouhé nohy, kratší tělo), proto mu velikost L/XL sedla skoro jako ulitá.
Na gravelu dnes jezdí častěji než na horském kole, zároveň je hodně vnímavý a tím správným způsobem vybíraví. Dokáží ho proto oslovit jen skutečně výjimečné stroje (nikoliv nutně drahé). Jeho očekávání přitom nebyla o nic optimističtější než ta moje, realita, i jeho, ale výrazně překvapila.
Ovladatelnost bez nepříjemných překvapení
Ani Honza nezaznamenal žádné zásadní problémy s řízením, ať už v nízké, nebo vysoké rychlosti. Kolo podle něj reagovalo přirozeně, bez zpoždění a bez nutnosti překonávat jakýkoliv přidaný odpor daný větší rotační hmotou či větším průměrem.
Naopak ocenil stabilitu delšího rozvoru, která mu ve více směrech připomínala chování horského kola. Ostatně právě v členitém terénu se, podle jeho slov, nejsilněji projevovala jistota celého stroje a jeho nepřehlédnutelné odhodlání a sebevědomí. Nebylo proto nutné až tak pečlivě vybírat či hlídat stopu, přitom se daly nezpevněné zatáčky projíždět s až překvapivou lehkostí a jistotou.
Tuhost a rychlost
Velikým překvapením pro Honzu byla také tuhost ocelového rámu poskládaného ze štíhlých trubek (sám jezdí na hliníkovém RB RX – moje vzpomínka na rok 2020). Ani při intenzivním šlapání ze sedla nebo v zatáčkách neměl pocit, že by se konstrukce nepatřičně kroutila.
Velmi pozitivně hodnotil také akceleraci. Na rozdíl od mých počátečních pocitů, Honzovi nedělaly problém ani svižnější rozjezdy, výjezdy ze zatáček nebo intenzivní spurty ve stoje. Na asfaltu nebylo, podle jeho zkušeností, obtížné držet rychlost výrazně přes 30 km/h, a to navzdory širokým plášťům. I on se několikrát naháněl s partou silničářů a klidně by se s nimi i prostřídal na čele vláčku, kdyby to po něm někdo chtěl…
Komfort téměř jako na obláčku
Dalším silným dojmem byl pro Honzu komfort. V tomto směru popisoval, že řadu kořenů a nerovností jednoduše přejížděl vsedě, aniž by měl potřebu se nadlehčovat. Kombinace velkého průměru a objemných plášťů podle něj poskytovala víc než dostatečné pohodlí, zároveň bez nepříjemného pocitu, že se energie ztrácí v příliš měkkých kolech.
Luxusní byla, nejen z jeho pohledu, také přilnavost plášťů. Ač nebyl nasazený vzorek nijak extrémně ostrý, tak velká šířka pláště, spolu s obřím průměrem, vytváří mimořádně velkou styčnou plochu, kterou lze naplno využít i ve značně náročném terénu.
Závěr BnR: 32″ gravel SIXT9 dává jednoznačně smysl!
Po zkušenosti se SIXT9 Frames 32“ mám v otázce velkých kol o dost jasněji. Stále si nemyslím, že by se rozměr 32“ měl stát novým standardem horské cyklistiky. To rozhodně NE! U gravelů ale vidím potenciál nového průměru v podstatně růžovějších barvách.
Vícekrát zmíněná schopnost udržovat rychlost, suverenita při překonávání nerovností, mimořádný komfort daný větším průměrem i velkým objemem plášťů a jejich přilnavost. To vše může nabídnout doposud snad až nepoznanou jistotu v terénu, zejména na kolech zcela prostých jakéhokoliv odpružení!
Neříkám tím, že by 32“ obruče byly lepší úplně ve všem. Větší průměr přináší neodmyslitelná a zároveň zcela logická konstrukční omezení. Vyšší nároky na detailně vyladěnou geometrii, obrovský důraz na kvalitu zapletených kol i fyzickou kondici a „zápal“ jezdce.
Sám sebe přitom vnímám jako postavu na spodní hranici, kde by mohl 32“ gravel dávat ještě smysl. Zároveň jsem ale zvědavý, jak se k tomuto tématu postaví další výrobci a stavitelé.
Ostatně již za pár dní si, společně s Honzou, sedneme na Avonu Callis 32“ v Mku a Lku (pozvánka na test day).
Trochu jinou možností, jak se dostat k většímu průměru i pro nás „trpaslíky“, je středně velká varianta označovaná někdy jako 30,5“, přesněji 750D?! Ostatně i Přemek Tejchman připouští, že by takový rám klidně postavil, pokud bude mít k dispozici vhodná kola.
Jedno je ale jisté. Prototyp SIXT9 Frames 32“ mi ukázal, že tento rozměr rozhodně není jen samoúčelným výstřelkem, ale řešením, které když se správně uchopí a zacílí, může mnoha lidem „způsobit“ nemálo… RADOSTI a pozitivních zážitků!
Už jen naše radost z jízdy a notoricky se vracející slastné očekávání dalšího svezení jsou ve výsledku mnohem přesvědčivější argumenty jak pro 32“ tak i pro samotný rám SIXT9 Frames než jakákoliv tabulka parametrů, výbav, cen či geometrie!
Text, foto a jízdní dojmy: Štěpán Hájíček
Doplňující jízdní dojmy: Honza
Testovaný stroj: ocelový prototyp SIXT9 Frames 32″ – Přemek Tejchman
