RB HTR – Nový pevný hromotluk | PŘEDSTAVENÍ

16.12.202416.12.2024 Štěpán Hájíček žádný komentář Novinka, ok, Představení, Race Bike, RB, Svezli jsme se, Tech news, testy kol

O tradiční domácí značce RB (Race Bike) jsme toho posledních pár let, bohužel, mnoho neslyšeli… To se ale nyní mění, jelikož se tato „rámařská legenda“ pozvolna vrací na scénu. Opět totiž startuje svoje výrobní linky a chystá vícero inovovaných, ale i zcela nových rámů/kol. Dobrým příkladem budiž pevný trail bike RB HTR!

Důvody skrývající se za útlumem, nebo přesněji řečeno za zamražením výrobního programu RB v posledních letech nejsou žádným obecně nepřístupným tajemstvím.

Všichni dobře víme, nakolik výrazně v roce 2020 otočila kormidlo dějin globální pandemie, která přímo či nepřímo spustila kaskádu dalších nepříjemných událostí a záseků v průmyslové výrobě. Ty přitom nejsilněji dopadly především na malé hráče, jako bylo právě domácí RB. V jednu chvíli totiž nebylo kde brát trubky, pak zase nebyly komponenty, a tak se to nějaký čas vezlo…

Při zpětném ohlédnutí ale zároveň působí jako nanejvýš logické rozhodnutí, že RB dočasně zmrazilo svůj výrobní program s tím, že si počká, až se ta největší divočina přežene, rozbouřené vody (nejen) cyklo-byznysu se zase trochu ustálí a následně snad bude prostor vrátit se zpět na scénu, což se děje právě nyní.

reklama

Zatím první ochutnávka

Dnešní článek rozhodně nemá ambice odhalit vám celý aktuální či do budoucna plánovaný výrobní program RB, jako spíše využít příležitosti, kdy jsem si mohl na pár dní půjčit, okouknout, osahat a zlehka projet jednu z čerstvých novinek – pevný trail bike RB HTR. Říkejte mu klidně „Hardcore-Trail-Bike“ (HTR).

Na tomto kole si totiž můžeme názorně ukázat pár nových přístupů, konstrukcí a řešení, popsat si kolo samotné a lehce ochutnat i něco z jeho jízdního projevu. Na komplexní test si ale bude potřeba ještě chvíli počkat, jelikož…

Nyní jsem si na chvíli půjčil víceméně „hotové“ kolo velikosti L, které je na mě ale zároveň dost dlouhé. Na jaro mám už nyní slíbené Mko ve finální produkční podobě, které bych rád prověřil skutečně důkladně a poté vám nabídl svoje komplexní hodnocení.

RB HTR – Tlusté trubky a volné úhly

Nové RB HTR je kolem, které rozhodně nebude tuctovým zbožím, naopak půjde o stroj, jenž náležitě ocení nejspíš jen relativně úzká skupina zákazníků. Ale to rozhodně nevadí, jelikož se nečeká, že by se zrovna z této řady měla stát vyslovená masovka.

Základem je totiž poměrně robustní, i když nijak přehnaně těžký rám, který vás při první fyzické obhlídce a osahání překvapí třeba jen tím, nakolik silná je jeho horní trubka! Dále lze žasnout nad tím, jak moc dlouhá je celá přední část, nebo nakolik masivní se zdají být vzpěry zadní stavby.

Vynechat bychom neměli ani pár klíčových veličin a parametrů. Předně zdvih vidlice je neskromných 150 mm, úhel hlavy dosti agresivních 63,5° (sedlový úhel 74°u vel, M, L a XL). Klíčová je také mullet koncepce (MX) s velkým předním a menším zadním kolem (29“/27,5“), stejně jako v základu obouvané dost hrubé a hlavně objemné pláště WTB Vigilante. Vepředu 29×2,6“, vzadu pak dokonce 27,5×2,8“!

Novinka RB HTR se zjevně nevydává nikterak kompromisní cestou, nesnaží se zalíbit všem, nebude se nejspíš prát o titul univerzálního hardtailu. Naopak nabídne vcelku specifické a svérázné jízdní vlastnosti, které ocení jezdci vyznávající jednoduchost a okamžitou odezvu pevných rámů, zároveň mají v oblibě spíše těžší terén a výraznější technické výzvy.

Odlévání místo frézování a jiná pragmatická řešení

Dramatičnost a osobitost RB HTR vynikne už při prostém pohledu z boku, kdy nápadně oranžový (matný) lak zkoušeného kousku odhalí jak sílu trubek, tak i zmíněnou délku přední části rámu (reach 450/466 mm – M/L). Nápadné je i objemné zadní kolo (27,5×2,8“), kratší zadní stavba (433 mm), či nízká silueta rámu samotného (délka sedlové trubky 400/420 mm, vel. M/L).

Poměrně zajímavé jsou i mnohé menší technické detaily. Tradičním znakem RB se zdají být téměř striktně rovné trubky s převažujícím kruhovým profilem. Snad až nezbytným doplňkem je i charakteristická výztuha mezi spodní a hlavovou trubkou. Veskrze moderním prvkem je naopak vnitřní vedení kabeláže, s drobnými praktickými průchodkami, které „padají“ z 3D tiskárny.

Jednoduché a dostatečně silné zároveň jsou patky, které vznikají odléváním hliníku, nikoliv jeho frézováním, jak to bývalo pro RB dříve typické. Co zde ale, i díky tomuto přístupu nechybí, je moderní standard patky UDH zaručující kompatibilitu s řazením SRAM Transmission. Naopak skoro až zarážející je u této třídy kol dost nezvyklý Flat-Mount úchyt zadní brzdy.

*Proč zrovna Flat-Mount? Není toto řešení u ostrého pevného trail biku omezující? Inu, zde dostal přednost čistý pragmatismus, jelikož právě odlévané patky přebírá model HTR od sportovní verze RB CR, kde se Flat-Mount úchytu člověk tolik nediví. U HTR se ale počítá s tím, že brzda určená pro kotouč 180 mm vzadu by mohla i v tomto provedení dostačovat.

Trubka v trubce?!

Poměrně svérázná a konstrukčně zajímavá je rovněž oblast středu. Tu totiž tvoří menší trubka se závity pro středové složení přesně usazená v objemnější středové mufně. Volný prostor mezi touto dvojicí trubek z bočních stran vyplňují další 3D tištěné plastové díly, které jsou vidět pod miskami středového složení.

K čemu to všechno? Důvody jsou vlastně celkem logické, opět dost pragmatické. Silnější středová partie přidá trochu na tuhosti této silně namáhané oblasti, hlavně ale použité řešení nabízí prostor pro nepřerušené vnitřní vedení, ať už jde o kabeláž vedoucí k přehazovačce, k teleskopické sedlovce nebo o hadici zadní brzdy. Nic z těchto tří „šlahounů“ nemusí nikde na půl cesty opouštět rám, vše zůstává čisté, dokonale ukryté, navíc bez ostrých vnitřních zlomů.

reklama

RB HTR – Jdeme ho projet?!

V úvodu jsem už zmiňoval, že jsem nové RB HTR neměl půjčené jen na „čumendu“, ale mohl si ho i trochu projet. Určitým limitem ale byla jeho velikost, jelikož aktuálně dostupné Lko s hodnotou reach 466 mm je na moji postavu (180 cm, spíše kratší nohy) už docela na hraně, ale dá se!

Vyslovený problém „poskládat se za řídítka“ jsem sice neměl, ale na celkové a dostatečně objektivní posouzení bych se po této zkušenosti úplně necítil. Tím spíš, že na ostré svezení nebylo, bohužel, mnoho prostoru, za což může především počasí a také nabitý předvánoční čas.

Každopádně už jen prvotní svezení ve mně vzbudilo snad ještě větší zvědavost a zájem, jelikož je RB HTR skutečně zajímavá a svůdná potvůrka! Na těch pár dní jsem si na ni hodil svůj vlastní kokpit, trochu se na její rám natáhl, ale nešlo o nic dramatického, a vyrazil do akce.

Žádná lehkonožka, ale ani krvesaj!

Co se mi za těch pár hodin a jízd v sedle RB HTR líbilo je poměrně hromotlucký charakter, který zároveň nebudí pocit nepřístupného a těžko zvladatelného tanku. Na lehčích šlapavých přejezdech sice vnímáte, že tenhle bike, už třeba jen díky masivnímu a zubatému obutí, není žádná lehkonožka, zároveň to ale není ani žádný dramatický „krvesaj“, který by vás zbavil veškeré šťávy dřív, než se dostanete na kopec.

Na přejezdech se RB HTR chová poměrně klidně a rozvážně, vcelku snadno si u něj najdete rozumné tempo a zbytečně netrpíte. Zajímavé je rozhodně také ovládání dané „dramatickou“ délkou přední částí rámu, značně položenou vidlicí a vcelku kompaktní zadní stavbou. Zároveň i menším zadním kolem. I když při jeho objemu…

Na rovině a při pomalejších přejezdech je každopádně znát, že je řízení někdy až trochu ospalé, že má svůj specifický „chopper style“. Jinak řečeno, že se s chutí drží buď striktně rovně, nebo naopak snadno „padá do zatáček“. Jenže tohle platí jen při pomalém ospalém tempu a nepozorné pilotáži. Když se naopak cesta skloní alespoň trošku dolů, vy chytíte přiměřené flow, je najednou vše jinak.

Roztáhněme křídla!

RB HTR totiž dokáže, při jen trochu svižnější rychlosti, nabídnout stále větší než malé množství klidu a jistoty, zároveň se velice snadno a ochotně pokládá do zatáček a jednotlivé oblouky i s chutí mění. Vyžaduje sice trochu zkušenější vedení, navíc v kombinaci mojí postavy a Lkového rámu i více předvídání a dostatečně brzké pokyny směrem k řízení, když mu ale přijdete na chuť, velice snadno vás vtáhne do hry a jen tak vás z ní nepustí!

Z mého osobního pohledu, i vzhledem k specifikům mojí postavy, jsem rozhodně rád za menší zadní kolo, díky němuž se ke stabilitě dlouhého předku a neohroženosti velkého předního kola přidává i vítaná dávka hravosti, pokud si o ni jezdec dokáže říct. Už třeba jen zvedání kola do manuálu (ne že bych to uměl) jde vlastně až nečekaně snadno. Nad to vše extra objemná zadní guma i slušně tlumí, což se v rozbitém terénu jednoznačně hodí!

Bavil jsem se a bavit se chci znovu!

Pokud bych měl stručně shrnout dosavadní postřehy, tak mě nové RB HTR i za tu krátkou chvíli dost bavilo a slušně oslovilo. Rozhodně to není všestranný pevňák, jelikož si řekne o dosti specifický přístup, pokud vám ale tyto prvky zacinkají společnou melodii, budete se královsky bavit.

Už teď jsem díky této kratší praktické zkušenosti natěšený na jaro, či začátek roku, kdy bych měl mít na test vícekrát vzpomínaný menší Mkový rám a také více prostoru, abych tomuto biku dal pořádně za uši a zjistil, co vše umí, kde se cítí nejlépe a co mu naopak nesedí. Zůstaňte proto naladěni a dozvíte se víc.

Text a foto: Štěpán Hájíček

RB HTR – základní údaje