Šemberské stezky – Po první návštěvě údolí Šembery

V letošním roce se prakticky z ničeho zrodila nová biková „mini“ lokalita Šemberské stezky, kterou najdete jen kousek za Prahou, přesněji v blízkosti Českého Brodu. Kdo trochu zná zdejší krajinu, ten jistě tuší, že na tomto místě nelze čekat nic ohromného, přesto i z mála se podařilo vytvořit docela dost zábavy!

Řeč je hlavně o možnostech, jaké nabízí zdejší krajina, jelikož se zhruba na úrovni Českého Brodu setkává Polabská nížina s Benešovskou pahorkatinou. Tvůrci nových stezek přitom využili lehce zaříznutého údolí říčky Šembery, která dostala jméno podle nedalekého hrádku Šember, dnes již pouhé zříceniny. Původní hrádek, pobořený v roce 1421 husity, přitom historické prameny označují za „pustý“ již od poloviny patnáctého století.

Ponechme stranou menší historické a místopisné okénko, které se ale může hodit, pokud se rozhodnete navštívit Šemberské stezky a poté se vypravit objevovat i další zajímavosti zdejšího kraje. Samotné stezky totiž nejsou, a vlastně ani nemohou být příliš velké či dlouhé, jelikož svah, po kterém se vlní dolů, má na výšku přibližně 70 metrů. Jak alespoň ukázalo moje měření.

Jedna ilustrační fotka z doby výstavby trailů

Dřímající potenciál

Za stezkami v údolí Šembery stojí zejména Pavel Kvasnička, mladší bratr slavného českého cyklokrosaře Miloslava Kvasničky. S realizací stezek a dalšími záležitostmi mu pomáhá Katarína Tóthová, známá svými někdejšími úspěchy v DH a ruku k dílu na tomto projektu přiložil také Jan Rejl z Trutnov Trails.

Samotné stezky – jsou zde aktuálně tři traily vedoucí dolů a jeden stoupací – by měl časem doplnit přírodní sportovní areál určený nejen pro cyklisty, k němuž by mohl patřit kupříkladu 400 metrů dlouhý běžecký ovál apod.

„Potenciál je tady obrovský a město Český Brod je tomu velmi nakloněné. Chtěli bychom tuto lokalitu propojit po stávajících cestách s dalšími zajímavými místy, které najdete podél Šembery až do Jevan a Voděradských bučin. Zdejší kraj nabízí řadu možností pro výlety, takže to není a nebude jen o nynějších pěti kilometrech trailů,“ vysvětluje Pavel Kvasnička v jednom z rozhovorů, jež najdete na síti.

Rychle nahoru, rychle dolů

Vyslovený přetlak základních informací k Šemberským stezkám zatím příliš není a faktické zázemí zde také, zatím, čekat nemůžete. Jeden dřevěný domeček se ale u paty trailů v době mojí návštěvy zrovna rodil.

Jako nejsnazší se přitom jeví sednout na vlak, dojet do Českého Brodu a pak se po vlastní ose přiblížit na stezky. V případě, že zvolíte auto, je doporučeno využít záchytné parkoviště v Českém Brodu u nádraží, odkud je to na stezky cca 3 km po vlastní ose. Případně lze hledat místečko k zastavení přímo u stezek, zde ale mnoho prostoru není. 

Já na „první pokus“ hledal místo k zastavení v údolí, kde není moc příležitostí k zaparkování auta, něco jsem ale přeci jen našel. To už je ale vlastně jen detail. Podstatné je, že jsem spodní rozcestí, nebo spíše dojezd všech tří tras, našel bez většího problému, stejně jako směr, kudy vyrazit na Stoupák.

V podstatě se stačí podívat na svah, kterým stezky vedou a vyrazit za pravou rukou. Pak už jen nepřehlédnout místo, kde Stoupák jako takový začíná, tedy ostře uhýbá z širší lesní cesty. Tahle výjezdová motanice je taková trailparková klasika, kdy se chviličku vlníte v lehkém sklonu, pak se musíte zprudka otočit a znovu a znovu… Naštěstí celý kopec má oněch asi 70 metrů na výšku, takže je člověk za chvíli nahoře.

Jinou z možností je využít lesní cestu vlevo od trailů, jet po červené a poté po modré kolem tvrzi Tuchoraz, což je pocitově kratší, o něco prudší, ale morálně, alespoň pro mě, vlastně o dost příjemnější. Když to ale zhodnotím celkově, tak je nejlepší obě výjezdové varianty střídat, zejména pokud do toho půjdete s nadšením jako já, kdy jsem zdejší kopec jel nahoru asi devětkrát!!!

*Fotek jsem udělal na místě jen pár, ale říkal jsem si, že nebude od věci, když do článku přidám již pár existujících videí…

Hláska, Plynovod a Mrzák!

Takto se jmenují zdejší traily, tedy modrá Hláska, červený Plynovod a černý Mrzák, které jsem v prvním kole jel přesně v tomto pořadí. Modrá je taková příjemná pěšina s decentním sklonem, přiměřenou porcí terénních vln a řadou slušně klopených zatáček. Na rozjetí a rozehřátí určitě fajn záležitost, stejně tak bych to viděl jako dobrý cíl pro začínající a méně zkušené jezdce.

Rozhodně se vyplatí koukat se na cestu, ale třeštit oči zde nijak zvlášť nemusíte. První kolečko je za mnou, nahoru to trvalo okolo 10 minut, dolů to bylo o to rychlejší, dohromady jedno kolečko v pohodě do čtvrt hodiny.

Druhý výjezd a druhý trail – červený Plynovod. Tady je to už trochu víc z kopce, krom úvodu prakticky nemusíte šlapat, jen na začátku naberete krapet rychlosti a pak už se jen vlníte a pokládáte do zatáček. Rychlost stačí lehce korigovat, koukat na cestu a hezky se do toho opřít. V horní třetině je jeden úsek nabízející dvě možnosti průjezdu, větším obloukem, nebo vnitřkem přes lavici a hup do klopenky, jinak žádné další odbočky či větvení.

Plynovod také není nijak zásadně náročný, je už ale trochu rychlejší a jeho zatáčky jsou více naklopené. Po rozehřátí se na modré zvládne červený trail asi také skoro každý, jelikož vás zde nic zákeřného nečeká.

Překvapivý Mrzák

Naopak místy více zákeřný a překvapivý je poslední černý trail vtipně a možná i výstižně pojmenovaný Mrzák. Začátek je „relativně“ nenápadný a vede užším více zaříznutým přírodním korytem. Nejdříve vás rozehřejí vysoké klopenky, větší boule a pár míst, kde si lze poskočit.

Pak ale přijde ostrá stopka a sešup mezi skály po dřevěné lávce potažené pletivem. Pro zkušenější nic zásadního, ale viděl jsem tu vícero méně protřelých cyklistů, které toto místo poplašilo a pak se šoupali okolo po blátě s kolem v ruce.

(Ne)záludná lávka jako úvod to technické části trailu Mrzák

Kousíček za lávkou je další „rozřazovací“ sekce, tentokrát přírodní sjezdíček okolo skály přes kořeny s dojezdem po cíleně vyskládaných kamenech. Tady už trochu záleží na počasí, ale zkušenější biker by se neměl zaleknout.

Jakmile zdoláte druhý ostřejší sešup, vyvede vás zaříznutá stezka mimo přírodní korýtko a dál už je to opět hlavně ve flow stylu, kdy jsou klopenky opět o něco vyšší, sklon prudší a boule rozměrnější než na Plynovodu. Prudší sklon ale také znamená rychlejší cestu dolů, proto se člověk trochu zavlní, párkrát si případně poskočí a je dole!

Stezka je místy hezky zaříznutá ve svahu…

A pak je tu těch pár prudších místeček. 

Až zas někdy pojedu okolo…

Jak tedy zhodnotit novou atrakci v podobě Šemberských stezek? V první řadě je určitě fajn, že v blízkosti Prahy něco takového vzniklo. Zároveň musím uznat, že vzhledem k omezeným možnostem, zejména v podobě dosti skromného svahu, se zde podařilo vytěžit poměrně dost zábavy.

Na vyslovené celodenní řádění to zde úplně není, alespoň pokud nejste typem jezdce, kterému by nevadilo motat se stále dokola jako křeček v jeho kolečku. Reálně se dostáváme na vzdálenost zhruba 5 km, při níž obkroužíte všechny tři traily a nastoupáte asi 200 výškových metrů.

Avšak vzhledem k tomu, že to na kopec netrvá vůbec dlouho, se člověk nemusí příliš rozmýšlet, když si chce dát dalších pár bonusových jízd. Já takhle projel dvakrát modrý trail Hláska, tuším že třikrát černého Mrzáka a čtyřikrát červený Plynovod, což bylo, včetně focení, tak akorát a mohl jsem jet spokojeně domů.

Jindy bych to pojal asi více výletně, projel si pár trailů a pak obkroužil část ze zdejší krajiny. I když to bych pomalu přemýšlel nad tím, že si do auta vezmu horské kolo na traily a k němu přihodím ještě gravel bike, s nímž se vydám na delší okružní jízdu. Nebo přijet vlakem, dát si pár trailů a pak výletem přes Voděradské bučiny a Říčany zpět do Prahy po vlastní ose. Výletnické fantazii se zde meze rozhodně nekladou.

 

Šemberské stezky

www: semberskestezky.cz
FB: facebook.com/singltrailceskybrod
Insta: instagram.com/semberske_stezky

Text: Štěpán Hájíček / Foto: autor, Šemberské stezky