Alpine Enduro Series #1 Paganella, Itálie | report M.M.

Druhá evropská série, na kterou se chci letos zaměřit, je nově vzniklá Alpská Enduro série, která se skládá ze tří závodů – Paganella, Reschenpass a Kronplatz. Vše přitom odstartovalo závodem v Paganella, který se konal druhý červnový víkend.

Text: Milan Myšík / Foto: manfredstromberg.com

Do oblasti pod horou Paganella jsem se vrátil po čtyřech letech, jelikož v roce 2015 se zde jela Evropská série. Už tenkrát se mi v této lokalitě moc líbilo, a proto jsem s sebou letos vytáhl i Ivču, aby taky poznala kus Dolomit. Vyrazili jsme ve středu, přičemž ofiko trénink byl až v pátek, ale nikdo to moc neřešil a jezdilo se i ve čtvrtek. Kopce úžasný, hory vysoký a lanovky rychlý. Čtyřhodinová permice 27 eur a člověk se vydrncá až dost!

Potom, co jsme si užívali dva dny pohody, jsem v pátek už vyrazil s českou skupinou (já, Frky, Iček a Zbyněk Kugler) na regulérní trénink. Stihli jsme projet téměř všechny stage, nechyběla pauza na zmrzku a kávičku, prostě absolutní pohoda, všechno lanovkama, šlapání jen na jeden kopec – start 3. RZ –, odkud byl luxusní výhled na Monte Altissimo, Gardu a ještě dál…

Jedinej, kdo trojku chtěl vynechat, aby nemusel tlačit do kopce, byl Frky, ale nakonec se k nám, i přes remcání, přidal. Nebyl by to ale trénink, aby se něco nevys*alo! Nejdřív Frky odstřelil zadní kolo na šesté RZ, později já urval šroub v přehazovačce, což netuším, jak se mohlo stát!?

reklama

Prolog

Ten se v tomto seriálu jezdí vždy v pátek, aby rozřadil jezdce. Podle mě zbytečnost, ale budiž… Na prologu mi přehazovačka skákala, jak chtěla, takže pak nastala večerní předzávodní klasika, která se nesla v duchu mechanikování. Díky Ičkovi a Zbyňďovi, kteří se mi o kolo luxusně postarali.

Kluci mi dali na kolo přehazku z Habita, na kterém do té doby jezdila Ivča na výlety a pak přišel druhej challenge. Přehazování zadního pláště s DH casingem a MrWolfem (Banger Mid+).

Čtyři ruce byly málo, takže jsem závod musel objet na nejhorším plášti, který vozím už 5 závodů v kuse! Asi si dokážete představit, jak ten plášť vypadal!!!

Ale morál na pokus číslo dvě nebyl! Před mechanikováním jsme ještě stihli cachtačku v křišťálově modrém jezeře Molveno, které bylo tak „teplé“, že kdo to dal dýl jak 10 sekund, vyhrál cenu ledový muž! Iček si dokonce vysloužil přezdívku pan Mrož, protože v tom plaval 5 minut! Prostě totální sebevražda 😱

Sobota RACE DAY 1

Podle pořadí v prologu jsme startovali až na konci startovního pole kolem sobotního poledne. To nám zajistilo krásný, klidný, ničím nerušený lesní spánek na parkovišti. Nikomu neřeknu, kde přesně to bylo, protože to je VIP místo hned u rajónu medvědů, kteří se tam po lese prohánějí prý docela často.

V sobotu bylo naplánováno 5 RZ, které nebyly vůbec zadarmo! Dolů to byl takový motokros, že ani DH na Klínovci není tak rychlá ani tak rozbitá… Až mi z toho bylo občas špatně, kór v jedničce, kterou jsme jako jedinou nejeli v tréninku. Dvojka se mi taky moc nepovedla, trefoval jsem všechny špatný stopy, pak jsem se zamotal do pásky lemující trať, no žádná sláva. Zato šlapací trojku jsem jel konečně trošku jako člověk, i když po vydatném obědě byla náročnější, než by jinak musela být.

Čtvrtá stage byla nejdelší z prvního dne a rozhodně nejhustější! Čistokrevné DH s top speedem 61 km/h. Jak to tady asi musel pálit Michal, když mi tam naložil 9 sekund?

Po čtyřce jsme byli všichni už docela na kaši, naštěstí se na RZ 5 jelo lanem. Pětka byla z části bike park, nechyběla česká hrabanka ani vostré dolomitské kameny a prudké stráně dolů. Suma sumárum po první dni leháme na trávník v cíli a porovnáváme časy.

Michal po prvním dni první o 4 sekundy před Markusem Reiserem, já třetí, což je super! Ale ztráta na Reisera 12 sekund už tak lichotivá není, vzhledem k tomu, že Gusti Wildhaber i Matthias Stonig měli defekty a dal se čekat jejich útok v neděli na bednu. No zatím po prvním dnu dobrý.

Jekyll 29 fungoval jak hodinky, kluci mi to naladili fakt suprově. Koupačka v jezeře, mytí kol, společná večeře a koncert – to byl plán na sobotní večer a byl to fakt bezvadný plán. Nejvíc jsme si užili koncert, kde to Iček roztočil se svým roztrhaným trikem až Němci nechápali, hahaha…

Neděle RACE DAY 2

Neděle = lehčí den, 3 RZ, z toho první hardcorovka 8 minut DH a minuta šlapání do kómatu. Tahle stage končící přímo u jezera Molveno se mi fakt líbí.

Jen škoda, že mi v závodě, letos snad poprvé, odešly ruce… Navíc dole dojíždím týpka, který jde přede mnou k zemi, takže výhybka na poslední chvíli.

V cíli této stage jsem 5 minut nemohl chytit řídítka, jak mě bolely prsty a ruce. Fakt hustý. Všude full palby do skalek, kamenů, kořenů, prostě tady kolo zařvalo. Důkazem náročnosti by mohlo být i to, že jsme v cíli potkali týpka, kterému se pod zatížením ulomil kus řídítka!

Určitou záchranou byla lanovka na sedmou RZ, která je ale nejhorší ze všech! Absolutní antiflow, což se projevuje i na mém čase. Po této RZ už jen jeden výšlap po svých na poslední dvouminutovou RZ, která je celá po kořenech, ale zato skutečně parádní.

reklama

Do cíle dojíždíme všichni čtyři společně – já, Michal, Iček a Zbyněk. Celá sestava v cajku a celý, závod jsme si všichni užili na 110 %! Bylo to fakt parádní. Počasí v Dolomitech naštěstí vydrželo a za celé 4 dny ani kapka, takže naprostá paráda.

Tyhle traily na mokru prostě v race modu jet nechceš!!!

Čekáme na výsledky, hlavně výkony Stoniga a Wildhabera. Jsem smířený s TOP 5, což by bylo fajn. Nakonec se mi přeci jen podařilo druhý den zaříznout staršího z dua Reiserů a zůstávám tak na třetím místě! Wildhaber se posunul na 2. místo za Michala i přesto, že v neděli suverénně všechno vyhrál. Stonig končí 7. po defektu hned v první RZ ze soboty.

Bedna super! Stát vedle Wildhabera a Frkyho – to se nestává každý den!

Za mě velká spokojenost, dal jsem to bez pádu a svižně. V neděli jsem trošku přitlačil na pilu a vyplatilo se. Především mám radost, že dál pokračuju v dobrých výkonech, jako na začátku sezony a užívám si to.

Díky moc klukům za super víkend na bajku na úžasném místě – lepší než milionová GARDA! Děkuju Ivče, která mi poskytovala jídelní vegge servis a rodičům za půjčení bydlika.

Alpine Enduro Serie zaručuje krásné zážitky.

Text: Milan Myšík / Foto: Manfred Stromberg

Původní článek na webu: milanmysik.com