Crankbrothers Stamp 1 Large | Praktické představení

Bude tomu dobře dva a půl roku, co jsem se poprvé fyzicky seznámil s pedály Crankbrothers Stamp. Z původního jednoho modelu se přitom postupem času stala ucelená rodina, kdy jsem začal s pedály, jež se dnes označují jako Stamp 7, poté jsem „nafasoval“ dostupnější verzi Stamp 3, abych se nakonec dostal k nejlevnějšímu modelu Stamp 1 s plastovým tělem.

Tedy abych byl přesnější, značka Crankbrothers označuje použitý materiál nikoliv výrazem „plast“, ale spíše „kompozitní směs“. Ano, zřejmě nejznámějším a v cyklistice nejčastěji skloňovaným kompozitem je karbon, ale to neznamená, že je jediný!

Jistě si vzpomenete třeba na kevlarové kompozity, jeden čas byly v módě materiály využívající skelná vlákna, kompozitem je třeba v loďařství a modelářství využívaný laminát (sklolaminát a další), a tak by se dalo pokračovat.

Za výrazem kompozitní směs se tedy může ukrývat ledacos. My bychom si přitom mohli vystačit s konstatováním, že se jedná o „ušlechtilý plast“, který by měl být zpevněný pomocí vláken, či jiné příměsi, jež posouvá vlastnosti výsledného materiálu dále než pouze na úroveň součtu vlastností jednotlivých složek. Jak je zhruba definován kompozit sám o sobě.

reklama

Rodinný klan Stampů

Zpět ale k našemu příběhu vyprávějícímu o postupném rozšiřování rodiny platformových pedálů Crankbrothers Stamp. Jak jsem již zmiňoval v úvodu, celý tento příběh pro mě osobně začal na konci roku 2016, kdy jsem dostal na test pedály Crankrothers Stamp, tedy ještě bez číselného označení. Později se tato varianta profilovala jako (skoro)top model s označením Stamp 7.

Dnes v mezinárodním katalogu Crankbrothers najdete nad sedmičkou ještě model Stamp 11, což je vyšperkovaná varianta stejného pedálu s titanovou osou a dalšími vymoženostmi, která přináší o něco nižší hmotnost (325/375 g – Stamp 11 L/7 L), ale také dvojnásobnou cenu. Proto se snad o nich nemá cenu ani bavit a nejsou ani u nás v nabídce, jelikož by vyšly řádově na 7 000 Kč!

Standardní kolekce dostupná v ČR tedy sestává z varianty Crankbrothers Stamp 7 (testováno), Stamp 3 (testováno), Stamp 2 (stejný tvar jako Stamp 3, jiný materiál, vyšší hmotnost) a novinky Stamp 1. Všechny tři páry pedálů mám aktuálně u sebe, proto je můžeme vizuálně porovnat a prohlédnout si, kde a v čem se liší.

Verze Stamp 7 a Stamp 3 se odlišuje výrazně jinou stavbou těla, patrnou zejména při pohledu z bočního profilu. Vyšší verze Stamp 7 je totiž výrazně užší díky odlišné konstrukci osy a ložisek. Fakticky osciluje v rámci výšky profilu na hodnotách 11-13 mm. Verze Stamp 3 je oproti sedmičce o poznání silnější (16 mm) a také při pohledu z profilu patrně plochá – chybí jí konkávní prohnutí (žlábek/propadlina) jako u sedmičky.

Takto při zpětném ohlédnutí přitom musím zhodnotit, že mě osobně se více líbí a více mi sedí pedály s čistě plochou kontaktní platformou než verze s konkávním prohnutím. Sedmičkové Stampy jsem měl rád, trojka mi ale vlastně, při dlouhodobých zkušenostech, sedí o něco víc. No jo, jenže pak je tady Stamp 1, což je úplně jiná písnička.

Crankbrothers Stamp 1

Začněme třeba již u zmíněného kompozitního těla („lepší plast“), který tyto pedály zásadně odlišuje od všech vyšších variant. Přestože by nejlevnější pedály měly být logicky nejtěžší, ve skutečnosti je tomu přesně naopak! Přesněji řečeno, zatímco se super-hyper varianta Stamp 11 pyšní hmotností 325 g/pár (vel. Large) a normální sedmička 375 g/pár, tak pomalu sedmkrát levnější verze Stamp 1 (1 199 Kč) nabízí údaj 329 g/pár (vel. Large)! Slušné, co říkáte?

Nízkou hmotností ale specifika jedniček rozhodně nekončí. Ač je jejich minimální profil oficiálně stejný jako u verze Stamp 3/Stamp 2, tak při faktickém pohledu z boku vás nejspíš zaujme silnější část v místě usazení osy pedálu a o schůdek užší, směrem ke koncům lehce se konkávně rozšiřující „křídla“. Tedy nebýt onoho masa okolo osy, pak by na tom byly jedničkové Stampy stejně jako sedmičky*.

*Fyzické porovnání i měření šuplerou skutečně ukázaly sílu platformy 11-13 mm jako u modelu Stamp 7

Pomineme-li fakt, že je oproti vyšším modelům u verze Stamp 1 zmíněné tělo osy protažené až na vnější konec pedálu, nekončí ve dvou třetinách jako u ostatních modelů, je posledním velkým rozdílem konstrukce pinů. Zatímco všechny Stampy (od dvojky výš) používají jednostranně šroubované červíky (šroubek bez hlavičky šroubovaný přímo do těla pedálu), jedničky, už jen s ohledem na použitý materiál, dávají přednost pinům v podobě šroubů s hlavičkou, upevněných v pedálech a stažených matičkou.

Ze mě osobně bych toto řešení, které může být některými vnímáno jako z nouze ctnost, viděl jako nejlepší možnou variantu, která mi chybí u vyšších kovových modelů. Nejde ani tak o matičky, ty jsou nutné skutečně jen u plastové varianty, ale hlavně o instalaci pinů skrz pedál, kdy je jejich hlavička chráněná před ataky terénu, je větší, tudíž i určena pro větší inbus, a proto bude případná výměna, doplnění, či nové nastavení pinů s největší pravděpodobností snadné a bezproblémové.

Velikost plachty, nebo poštovní známky?

Říkám si, že jsem vlastně ještě nezmínil jednu z obecných předností pedálů Crankbrothers Stamp, a to, že se každý model nabízí ve dvou velikostech – S a L! Tedy s menší a větší plochou, aby si bylo možné vybrat a zvolit optimální variantu s ohledem na velikost vašeho ctěného chodidla.

Obecně platí, že pedály Stamp v provedení Small jsou vhodné pro velikost boty 37-43 (EU), verze Large zase pro 43-49 (EU). V tomto směru naštěstí nejsem na hranici dvou rozměrů, proto se svou nohou velikosti 45 automaticky sahám po variantě Large (plocha 114 x111 mm / vel. S – 100×100 mm), na což jsem si již po letech soužití se Stampy natolik zvykl, že cokoliv menšího mi přijde jako poštovní známka!

Stamp 1 – S plasťákem v akci!

Pojďme se ale již konečně přesunout do fáze prvních praktických postřehů, kdy jsem pedály Crankbrothers Stamp 1 již několikrát použil a ze zvědavosti na nich vyzkoušel i dvoje odlišné boty. Jistě i vás při pohledu na boční profil napadlo, jak to bude s pocitem na pedálu a s jistotu spojení s podrážkou vzhledem k tomu, nakolik tělo osy vystupuje nad profil samotné platformy pedálu. Co na to říct?

V první řadě, jak jsem si ověřil, dost záleží na botách a konstrukci jejich podrážky. Zcela konkrétně, když jsem obul tretry ION Raid AMP, které používám již dobře rok, vystupující osu jsem prakticky nezaznamenal. Tyto boty mají totiž poměrně pevnou podrážku, proto se středový hrbolek nijak výrazně neprojevil v pocitu zvýšeného tlaku v jednom místě chodidla.

Problém jsem měl ale v tom, že mi noha po této vystouplé části pedálu trochu klouzala, ale prakticky jen pravá, a hlavně ve výjezdech, kde se člověk až tak silně neopírá o chodidlo. Příčinu tohoto problému jsem našel v pouze omezené ploše vroubkování na vnějších okrajích osy, přičemž uprostřed je tato styčná plocha hladká a lehounce konkávně prohnutá.

Proč zrovna na pravé noze? Jak asi víte, nikdo není dokonale souměrný a já mám pravou nohu o něco delší, proto ji přirozeně posouvám kousek dál od kliky, čímž se ale moje podrážka dostává mimo vroubkovanou oblast. U Cranků Stamp 3 nebo 7 mi toto nevadí, protože zde je jemně vroubkovaná celá plocha nad osou, tudíž moje tanečky chodidlem po pedálů nepřináší žádné zásadní kompromisy s ohledem na jistotu zapření.

Alternativní řešení

Avšak u pedálů Crankbrothers Stamp 1 je situace obrácená, vroubkování je jen na koncích, tudíž, pokud člověk nemá nohu přesně usazenou na pedálu, může na stoprocentní jistotu zapomenout. Škoda, že není toto vroubkování protažené po celé délce, moje starosti by se tím nejspíš rozplynuly jako pára nad hrncem.

Nebojte, jako správný kutil jsem již nad tímto problémem přemýšlel a dospěl k názoru, že se pedály pokusím lehce vylepšit – použiju oboustrannou lepící pásku a na osu z obou stran nalepím kousek staré duše, uvidíme, nakolik to pomůže a jak dlouho to vydrží? Nebo by byl lepší smirkový papír?

reklama

Zapři se a budeš v pohodě!

Poněkud jiná je situace ve chvíli, kdy se konečně dopracujete na kopec, trochu se vydýcháte a pustíte to hezky naplno dolů. V takových chvílích jsem měl pocit, že když pedály pořádně zatížím, tak se podrážka zahryzne do pinů, nebo spíš přesně naopak a náhle není s jistotou spojení nohy a pedálu žádný problém. Snad opět jen ve chvílích, kdy nohu trochu odlehčíte, se může stát, že vám chodidlo lehce sklouzne na stranu, jinak ale drží s dostatečnou jistotou.

Jak jsem již naznačil o pár bloků výš, pedály Crankbrothers Stamp 1 jsem zkusil s dvojicí dosti odlišných bot. Ty druhé byly moje starší kecky FiveTen Freerider Contact, které mají znatelně měkčí směs podrážky, ale také o poznání měkčí a poddajnější konstrukci. Dnes už je na kolo obvykle nevozím, jelikož je jejich podrážka od pinů dost rozstřílená, ale třeba na skejt jsou stále skvělé. Na jiných pedálech, s jiným rozložením pinů, oproti těm, na nichž jsem je zničil, je lze také použít.

Výrazný rozdíl mezi těmito dvěma druhy sportovní obuvi byl patrný již od prvních metrů v sedle. Nakolik jsem si vystouplé osy s tretrami ION ani nevšiml, u FajfTenů jsem o ní věděl okamžitě! Doufal jsem, že si na to zvyknu, což se částečně i stalo, ale nejlepší pocit jsem z toho neměl. Při použití těchto bot jsem sice neměl nejmenší problém s jistotou spojení, či s klouzáním nohy po pedálu, směs použitá na podrážku Stealth je prostě jedinečná, ale o dokonalém komfortu řeč být rozhodně nemohla.

Na chvíli mi to připomnělo moje dětství, tedy zkušenosti s plechovými ohrádkovými pedály a čínskými keckami s papírovou podrážkou. Až tak hrozné to nyní vlastně nebylo, ale onen pocit výrazně vystupující osy ve středu pedálu nebyl zrovna tím, po čem toužíte.

Zahodit, či upravit?

Co si tedy počít s pedály Crankbrothers Stamp 1 a jak přistoupit k jejich hodnocení? Vnímat je můžeme z různých úhlů pohledu. Zaprvé je velice příjemná jejich cena (1 199), která, ještě ve spojení s nízkou hmotností (329 g/pár), mluví jednoznačně v jejich prospěch. Pokud se vám přitom jejich plastové tělo a dosti neortodoxní profil nezdají, pak bych radil sáhnout spíše po variantě Stamp 3, než po cenově bližší dvojce, jelikož za pár stovek navíc získáte lepší materiál, nižší hmotnost atd.

Co se týká specifického tvaru a zejména pak profilu pedálů Crankbrothers Stamp 1, pak můžu říct, že pokud používáte tretry FiveTen Freerider, či jiné s tenkou a poddajnou podrážkou, radši hledejte jinde. Ona vystupující osa by vás totiž nejspíš brzy znechutila.

Naopak v případě, že vozíte boty s pevnější konstrukcí podrážky, není nutné se těmto pedálům vyhýbat, zkuste nakolik jisté na nich budou vaše boty, případně zvažte podobnou úpravu jako já v podobě nalepení kontaktního materiálu (smirkový papír nebo duše) na střední část v rovině osy. Pak byste mohli mít lehké, kvalitní a barevně zajímavé pedály, které vás budou stát polovinu i méně než jejich těžší kovová varianta.

Text a Foto: Štěpán Hájíček

Crankbrothers Stamp 1 – základní údaje

Cena: 1 199 Kč (eshop.progresscycle.cz)
Hmotnost: 327 g/pár (vel. L – zváženo)
Velikosti: S/L (S: 37-43 EU / L: 43-49 EU).
Kontaktní plocha: 100×100 / 114×111 mm (S/L)
Výška profilu: 16 mm
Osa: kovaná Cr-Mo ocel
Ložiska: Igus LL kluzné pouzdro / kuličkové Enduro Bearigns (vnitřní/vnější)
Materiál platformy: kompozit
Piny: 10 kusů na každé straně (výměnné/nastavitelné)

Více o pedálech Crankbrothers Stamp na mezinárodních stránkách crankbrothers.com, ceny, barvy a dostupnost si můžete ověřit na eshop.progresscycle.cz