Bikepark Špičák – lajny jak ze žurnálu (reportáž 2017)

Nejen díky zařazení do programu Gravity Card znají špičácký bikepark i za našimi hranicemi – projeli jsme pár bikeparků v Rakousku i ve Slovinsku a slovo „Špičák“ uměli lámaně vyslovit všude. Já osobně tuto destinaci preferuju hlavně kvůli pestrosti povrchu a taky kvůli precizní údržbě tratí.

Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký
Málokdy zeje bikepark na Špičáku prázdnotou. Pokud ho nebrousí čeští bikeři, brousí ho němečtí sousedé. Kdo Špičák nezná, tak nejde úplně o tratě pro ořezávátka, zde je potřeba mít kolo už trochu v ruce, abyste si terén mohli dostatečně užít. Ostatně to, že se tu každoročně sejdou rideři v rámci Evropského poháru ve sjezdu, jen potvrzuje technickou náročnost této lokality.

Na druhou stranu, zatímco pohárový Štrúdl letos ještě svou laťku náročnosti pozvedl, červená lajna Black Friday se na některých místech zjednodušila, a možná bych ji i namísto Lesní panny nově jmenovala tou nejlehčí trasu Špičáku.

Black Friday začíná stejně jako Lesní panna dřevěným dropíkem pod lanovkou, který pamatuju trochu posunutý dopředu, takže se z něj padalo z vyšší výšky a já si takovýhle start na trať často rozmyslela. Nyní je drop posunutý dozadu, takže tu jen tak lehce poskočíte a už se můžete vrhnout na následující dvě lavice, které jsou sice dlouhé, jejich nedoskočení vás tu ale nijak nevytrestá.

Následné větvení vás může poslat na skákací pasáž Lucky Bastard, na Lesní Pannu, nebo na Black Friday, což byla naše volba pro začátek. Tuhle trať jsem jezdila už před lety na XC kole v rámci závodu King of Špičák a největší obavy jsem tu měla vždycky ze skalky v prudké pravotočivé zatáčce.

Kdo jezdí na Špičák, bude přesně vědět, o kterém úseku mluvím! Nicméně to už je historie, skalka je sesekaná a pro zpevnění bylo přidáno i trochu cementu, takže jde o průměrně obtížný úsek, ze kterého se alespoň trochu zkušený biker rozhodně třást nebude.

Po několika klopenkách, ve kterých byste vydrncané rolety hledali jen těžko, křižuje Black Friday lanovku, kde je možnost odpojit se a zamířit na různé dřevěné dropy. Dominantním dropem je seskok přímo pod lanovkou, jehož konec se lehce svažuje, takže stačí malá rychlost a kolo necháte z dropu vlastně jen plynule spadnout. Při pohledu na drop z lanovky se ale většině bikerům, včetně mě, bude tajit dech.

Pokud vysoké dropy nejsou vaše gusto, můžete pokračovat lesem dál po Black Friday a střihnout si pár dalších dřevěných skoků, které nejsou nikterak obtížné a díky dřevěnému vyplnění mezi hranou dropu a dopadem se nic hrozného nestane, když je spíše sjedete než skočíte.

Druhá polovina Black Friday se vine v zatáčkách lesem, kde se střídají dřevěné lávky, kamenitý terén a nechybí ani pár kořenů. Kameny se ale nesypou, jsou pevně „zapuštěné“ do země, takže za sucha tu můžete drandit v hodně slušné rychlosti.

Pro mě jde tím pádem o jednu z nejoblíbenějších pasáží na Špičáku elegantně zakončenou pohodovým wall ridem, který má rozumný nástup i zakončení, takže tu neseskakujete z náhle uříznuté lávky, jako je tomu leckde jinde.

Po wall ridu přijde dřevěný velbloud, pak vysoké klopenky a už to hasíte hodně svižně na první lavici, následně na druhou, pak ještě nějaké to zadupání a můžete se bez obav vrhnout na známý špičácký přespotočák, na který jsem měla až do letoška blok v hlavě.

Až díky absolvované bikové škole Gravity Academy jsem se odhodlala, ale o té zas příště! Nutno však říct, že tenhle skok, přestože vypadá dost děsivě (přece je to díra jako… prostě velká), tak se skáče úplně po másle a prakticky tu nemusíte nic dělat. Skok vás ve spolupráci s fyzikálními zákony vyšle na dopad, i kdybyste nechtěli.

Zatímco v jiných bikeparcích mi občas přijde, že jsou dojezdy tratí mnohdy „vypuštěné“, tedy jde spíše jen o rychlý transport k lanovce, na Špičáku využívají každého metru kopce až k lanovce k plné zábavě bikera.

I spodní část je proto velmi pestrá a vy se můžete rozhodnout mezi dvěma lajnami po větších i menších lavicích, nebo po dřevěné zvlněné lávce či po kamenech a kořenech s kamenným dropem. Jak je komu libo.

Další lajna Lesní panna se oproti loňsku nijak dramaticky nezměnila a díky absenci prudkých úseků ji můžu pořád doporučit i pro bikery, kteří si ještě s rychlostí a obtížnou technikou moc nerozumí.

Terén je podobně pestrý jako u Black Friday, takže součástí je hned na úvod řada klopených zatáček. Ty povětšinou obsahují mírnější kamenitý úsek ještě před obloukem, takže zatáčka není vybrzděná a její průběh je hladký a bez rolet. To je jedna z věcí, kterou na Špičáku oceňuju.

Na trati se dál setkáte převážně s kamenitými úseky, nikde se ale s vámi kameny nesypou, takže pokud si nejste jistí, dají se všechna místa s nižší rychlostí bez problému projet. Samozřejmě tu nechybí zpestřující prvky jako dřevěná houpačka, různé lávky a také skoky.

Mluvíme-li o skocích, pár nových jich vyrostlo i na černé trati Štrúdl, který se letos převlékl do nového kabátu. Jízda na něm se poněkud zostřila a libovat si na ní budou hlavně vyznavači skoků. Pro zkušené letce však nejde o nic nereálného, sám stavitel chce, aby šlo o těžší záležitosti, nicméně musí být zvládnutelné.

Hned úvodní skok z dřevěné lávky na Štrúdlu sice budí velký respekt, dopad je ale stavěný pěkně dohladka a nepřekáží tu okolo žádné stromy, takže s trochou odvahy a umu se tu může průměrně vyskákaný biker hezky poletět.

I letos se na Štrúdlu konal Evropský pohár ve sjezdu, takže Špičák svou prestiž rozhodně neztrácí, naopak závodníky naladil novou sjezdovou tratí. Dalším špičáckým závodem bude rychle se blížící Giant Enduro Race Špičák jakožto součást České Enduroserie, která zve k účasti bikery všeho druhu. Od XC jezdců, před maratonisty až po sjezdaře a také malé děti.

Jediné, co mi na Špičáku chybí, je nějaká naprosto vyhlazená trať s charakterem flow, toto doplnit a měli by na Špičáku skutečně všechno, co v bikeparku vůbec může být. Chválím naopak slušné zázemí s čistými toaletami, sprchami a tradičně milým personálem na pokladně, potažmo v půjčovně. Letos navíc do špičácké půjčovny přibyla nová sjezdová kola Kona, takže v případě zapůjčení tu máte jistotu nového kvalitního stroje, který je pravidelně servisován.

Špičák je jinak i hlavní turistické centrum Šumavy, takže výlet sem nemusí být čistě jen o bikeparku. To už ale blíže popisuji ve videu, tak klidně pusťte play! 😉

Špičák v kostce:

Vzdálenost z Prahy                                       2 hod
1 jízda na lanovce dospělí (nahoru)             130 Kč
Celodenní jízdné na lanovku dospělí            570 Kč
Zapůjčení horského kola (1 den)                  360 Kč
Zapůjčení sjezdového kola                           1160 Kč    
Provozní doba lanovky                                  Neděle – Čtvrtek 9:00 – 17:00, Pátek – Sobota 9:00 – 18:00                                                       
Webové stránky                                            www.sumava.spicak.cz 

Na Špičáku jsme sedlali kola Ghost Pathriot 8 a Lapierre Overvolt SX 800, byli jsme oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chráničemi a helmami Poc. Videomateriál jsme pořídili technikou Lamax a v batůžku Evoc nechyběla svačina v podobě tyčinek Bombus.

Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký