GHOST Lector 3 LC – první dojem
Byla to krásná souhra náhod. Včera jsem byl v MojeKolo.cz Praha, vyzvednout si Ghost Lector na test. V tu chvíli jsem měl v autě ještě jedno čerstvě naložené kolo na test (Giant Trance 27,5), ale jak jsem si Lectora osahal, dostal jsem strašnou chuť se na něm projet. Zgumovat se na pořádné XC mašině!!!
A povedlo se! Ještě od auta jsem zavolal kamarádovi, s kterým se domlouváme na kolo už od jara, jestli by si nechtěl po práci vytočit nohy. S ním vždy radši na něčem lehkém a rychlém… A on, že jo! „OK, tak v 18:10 na hrázi Hostivařské přehrady a světýlka s sebou!“ 😀
Normálně kola více obalím dekami, tohle byl jen rychlý převoz, navíc všechny deky zůstaly ve VELKÉM autě 🙁
Měl jsem na to chuť!
Ani nevím, jak se mi to stalo, ale jak už jsem psal, najednou mě přepadla chuť dát si hrozně do těla na nějakém nabušeném oři jako je Ghost Lector. Tohle kolo jsem již viděl několikrát na výstavách a prezentacích, včera jsem ho ale poprvé držel v ruce a poprvé se na něj posadil. Dopředu varuji, že to bude znít jako nestoudný „píár“ (PR), ale vše co napíšu dál je PRAVDA!
Ghost Lector, co sejde na tom, že je trojka nejnižší model (MOC 55 990 Kč), působí rychle už od pohledu! Krutě ostré křivky, agresivní designové linky, jasná sounáležitost s Riotem, od nějž si Lector půjčil snad 1:1 hlavovou trubku a většinu spodní a horní roury atd. A rychlé to bylo i potom, co jsem se na kolo posadil!!!
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)
Nejprve bylo třeba naladit kokpit…
Trochu v šoku jsem byl z ohromné páčky lockoutu RockShox, novinka pro rok 2016, která je konstruována primárně pro řazení 1×11, zkrátka aby byla dole místo levého řazení a ne nahoře. Takhle to vypadá…
Na funkci živočicháře… Víte jak! Vedle páčky mě dost zarazil chod/nechod vidlice RockShox Recon Gold. U cyklozitny, jak jsem už párkrát někde slyšel, by asi řekli, že je to normální, já tvrdím, že je prapodivně přiškrcená a skoro nepruží, ale zas se alespoň nepropadá jako Reba a jiné nízké XC kousky RockShox roku 2015!
Hup do sedla!
Kdo by se ale zajímal o vidlici, když se stačí posadit do sedla a… Vystřelíte první a následně i druhou vesmírnou rychlostí na oběžnou dráhu! Hrozný mazec. Nejdřív jsem spěchal, protože jsem tak tak stíhal sraz na hrázi. Pak jsem spěchal, abych držel krok s Tomášem a nakonec jsem spěchal, protože mě to strašně bavilo!
Je to sice už nějaký pátek, co jsem naposled seděl na pevném XC chrto-biku, ale pár jsem jich vlastně letos pod rukama měl. Cannondale F-Si 29 a Giant XtC Advanced 27,5, oba na karbonu. Takže srovnání by i bylo. A co z něj vyplývá? Že je Lector totální raketa. F-Si je krásné, hravé a obratné kolo, XtC je příjemně všestranné, Lector je čistá esence rychlosti.
Radši ho ještě chvíli nebudu vážit, ať mě to nemate. Fakt je, že to kolo jede, že letí jako vítr nad nevadskou pouští, kde mu nic nestojí v cestě. Ta rychlost na rovině, do kopců, z kopce… A ze všeho nejhorší je, když si zamknete vidlici a postavíte se do pedálů. Slabším povahám bych v rámci různých testovacích dní důrazně nedoporučoval něco takového zkoušet!!!
Proč???
Protože buď vám vzrušením bouchne pumpa, nebo po návratu domů vezmete sekeru a půjdete rozštípat svůj bike, dost možná i silnici a pak je určité riziko, že v tom najdete zalíbení a přesunete se z garáže do domu! GHOST Lector by prostě měli držet v kleci! Tak ostrý a tak agresivní je!
Vážně, nekecám! Zkuste si to sami, já vás ale varoval! A taky mě napadá… Moc prosím lidi ze Schindleru, nepůjčujte mi na test Lector z kategorie ULC, hlavně ne GHOST Lector World Cup. Jestli tohle umí základní trojka, pak bych po zkušenosti s ULC (Ultra Light Carbon) či WC (World Cup) verzí už asi navždy ztratil schopnost objektivně hodnotit kola a vše jen označil nálepkou: „Těžké a pomalé, fuj!“
Potřebujete vědět víc?
Víc o Lectoru? Jasně, nechám klesnout hladinu endorfinu a adrenalinu a ještě Lectora párkrát osedlám a pokusím se o alespoň částečně objektivní přístup 😀 Vše pak bude v plnohodnotném testu. Dnes bych doplnil už jen tolik, že na to, jak strašně dobře tohle kolo jede, není vyloženě kamenné a neudělá vám z vejcí omeletu. Rozmazlovat vás ale také nebude, to je vám snad jasné?!
Poměrně příjemné je i jeho řízení, které je v první řadě krásně přirozené. „Kam zamířím, tam jedu.“ Na Lectoru jsem se nemusel učit jezdit, prostě jsem zalehl a valil. V zatáčkách je jistý, do kopců se nezvedá, směrem dolů toho sjede také dost.
Když už jsem výše zmínil Cannondale F-Si, pak je nutné říct, že až tak trailově laděný a hravý jako tento tajemně černý Američan včera zkoušený v modrém kabátku oblečený Němec s českým pasem není. Dát mu ale o něco kratší představec a delší řídítka, tak se na F-Si bude pomalu dotahovat. Nebo mu dejte naopak delší kokpit a můžete s ním rovnou na dráhu!
Konec, tečka, finito. Víc si nechám na komplexní test. Snad jsem vás ale dostatečně nažhavil? 😀
Foto: Štěpán Hájíček (Ricoh WG-M1, v noci!)
