EVIL Insurgent – další pekelné dostaveníčko

Loni před Vánocemi jsem měl poprvé možnost okusit na vlastní kůži skutečné ZLO! Tedy stroj značky EVIL, konkrétně model Following, což je takový svérázný 29“ lehkonohý drtič trailů. Pře pár dny jsem si užil další dostaveníčko s mocnostmi pekelnými v podobě all-mountain mašiny na středních kolech a zdvihem 151 mm, s EVILem Insurgent.

Zkušenost to byla opět mimořádná, tedy jak okolnostmi (zejména počasím), traily, i kolem samotným. Jestli jsem se s Followingem hledal, tak jsem se u Insurgentu našel! Stačilo pár zatáček a pár technických sekcí a já letěl dolů z kopce jako smyslů zbavený, až mě můj parťák, společník a průvodce po okolí Blanska považoval za naprostého šílence!

Jeho, pravda, limitoval menší zdvih a zejména pak téměř neexistující vzorek jeho pneumatik, zato mě omezoval snad jen můj strach a opatrnost. Přední motokrosové drápy pláště Schwalbe Magic Mary se zakusovaly do měkké, tvrdé i rozmáčené hlíny jako hladové piraně do těla neopatrného turisty koupajícího se neobezřetně v říčce uprostřed pralesa. Toto obutí mi poskytlo základní jistotu, zbytek kola mi pak neustále do těla pumpoval elixír štěstí, nebo spíše naprostého šílenství.

EVIL Insurgent – po návratu na základnu ani nebyl moc špinavý…

Úvod, stať a …

Vraťme se ale k tomu, co této akci předcházelo, ať má náš příběh nějaký začátek a konec. Na setkání v Blansku, kde má parta dovážející kola EVIL svou základnu, jsme byli domluveni dlouho dopředu. Necelý týden před tímto termínem jsem začal sledovat předpověď a trochu si dělal starosti. Celý týden bylo v Praze docela mizerně, na Moravě to bylo naštěstí lepší. Každopádně výhled na pátek nebyl příliš pozitivní již pět dní dopředu a nelepšilo se to až do okamžiku, když jsem vyrážel z Brna směr Blansko.

Ve čtvrtek večer píšu Jarysovi, že věci mám s sebou a vše je nachystané v autě, tak prostě uvidíme. Když jsem pak v pátek ráno koukal na radar, nebyl to hezký pohled a zpráva z Blanska zněla: „Tady je šest stupňů a prší! Přijeď alespoň do kanclu, vyzkoušíš nové boty OWN, co právě dorazily, a pak se uvidí.“ To bylo v Brně ještě docela slušně, ale morálka už trochu klesala. Jak jsem se ale následně blížil k Blansku, tak jsem sice stěrače odpočinout nenechal, cestou jsem se ale díval do lesa a nakonec přijel na místo stále ještě pln pozitivní motivace!

„Koukal jsem z auta, v lese je docela sucho, takže když se vyhneme mokrému asfaltu, nebude to nakonec tak hrozné. Sice prší, teď to ještě na chvíli přitvrdí, ale pak by to mohlo povolit. To dáme! Hodinu dvě vydržíme i v dešti, když to nebude úplná průtrž.“ Sice jsme se museli ještě chvíli povzbuzovat, ale nejsme žádná másla, takže jsme zhruba za hodinu stáli před garáží připraveni vyrazit a venku už vlastně jen krápalo.

O počasí jak z promo-videa jsme si mohli nechat jen zdát. Ale to nakonec nevadilo!

Že jsem si bral tu membránovku!

Abych to tu nezazdil povídáním o počasí… Prostě jsme vyrazili, dali první rychlý sjezd do města a pak začali stoupat na protější kopec. Přece se kvůli troše deště neotočím a po všech přípravách a se vším tím očekáváním nepojedu zase domů. První výjezd/výšlap nás tedy hezky zahřál, až jsem se pod svojí novou bundou s membránou slušně zapotil a říkal si, že by možná stačila ta tenčí, co jsem měl v tašce. Ke konci našeho dostaveníčka jsem za ni byl ale znovu rád.

První kopec jsme zdolali poměrně snadno. EVIL Insurgent je sice slušná potvora, které pod zadkem tepe 151 mm zdvihu DELTA systému zprostředkovaného tlumičem RockShox Monarch Plus RC3 DebonAir a vepředu se houpá na RockShoxu Pike se 160 mm kroku, ve výjezdech to ale nebylo moc znát.

Už na Followingu jsem ocenil, jak chytře Dave Weagle navrhl v principu prostou zadní stavbu otáčející se okolo jediného bodu. Ten se totiž nachází takřka přesně na hraně jediného převodníku, což znamená prakticky nulový vliv tahu řetězu na pohyb zadní stavby a přenos sil pak spočívá čistě v rukou mohutného rámu a bytelné zadní stavby. Tím chci říct, že odezva na šlapání je pekelně dobrá a jistá. Stačí zabrat, nevrtět se a jen střádat výškové metry.

Všem odpruženým strojům Evil je vlastní bytelný karbonový rám a netradičně pojatá zadní stavba.

Zadní partie spoléhá na funkci extra pevné a z jednoho kusu vyrobené jednočepové kyvné vidlice.

Skutečnou magii ramen představuje tzv. DELTA System, aneb specifické řešení přepákování na tlumič, jejímž autorem je Dave Weagle.

Přepnout se na výjezd „Low and style“

Se sadou SRAM Eagle, s převodníkem 30 zubů a největším pastorkem 50 zubů jsem měl pocit, že vyjedu cokoliv, na co mi bude stačit morál a schopnosti udržet stabilitu. Pravdou je, že jsme na začátku dali jednu kratší stojku a já ji vyjel jako nic. Aby ale nedošlo k mýlce, EVIL Insurgent není žádný sportovní trailbike – i když je krásně lehký a jede i stoupá vážně svižně – ale spíše lehčí, i tak dost šílené enduro.

To znamená, že s vidlicí 160 mm (můžete použít i 150 mm) a s geometrií nastavenou do pozice „Low“ (druhou možností je X-Low – viz tabulka geometrie) sedíte poměrně dost „v kole“, tedy více nad zadní obručí a ruce máte docela vysoko. *Jen upozorním, že jsem zkoušel velikost L a neměl s tím vlastně žádný extra problém. Člověk si na to musí zvyknout a přijmout tuto hru a pak to jde.

EVIL Following byl jednoznačně ostřejší štikou co se výkonů a výjezdů týká a pravdou je i to, že je odpružení Insurgentu vyladěno více do komfortu a hlavně do akce. Člověk si proto všimne, že se při šlapání lehce houpe. To ale není nic mimořádného, lze to řešit páčkou na tlumiči, což mi ale přijde skoro zbytečné. Jde jen o to chytit správný rytmus, jelikož pokud jde o přenos síly jako takové, nemá s ním EVIL Insurgent (alias provokatér) žádný problém!

DELTA system má hned několik úkolů. Jednak lze díky němu usadit tlumič do středu rámu a centralizovat takto těžiště.

Zároveň se přepákování stará o citlivý začátek, vysoce aktivní střed a stabilní, až skoro „nekonečný“ závěr kroku.

V neposlední řadě pak povolením čtyř šroubů na každé straně přehodit pacičky spojující klec se zadní vidlicí a tak měnit geometrii (nastavení „Low“ a „X-Low“).

S klidem, s jistotou a s ďáblem v těle!

Když o tom tak přemýšlím, nabývalo mé dočasné soužití s EVILem Insurgent poměrně rychle na jistotě a letmé setkání přecházelo pomalu v propojení duší. Na prvních metrech úvodního trailu jsem jej zlehka osahával, pak trochu přidal, ještě přitvrdil a nakonec, ještě dřív, než jsme pokořili první kompletní sekci, jsem to začal švihat jako správný vrahoun s ďábelským znakem vypáleným na čele. Tak moc jistý, přirozený a zábavný mi Insurgent připadal po prvních pár stech metrech skutečného terénu!

Do zatáček jsem ho naklápěl jako nic, strmé úseky jsem projel s naprostou jistotou a rozbité pasáže jsem jen proletěl s dokonalým nadhledem. Insurgent je hodně akční kolo, které má rádo ostré zacházení. Po celou dobu, kdy jsem jej trápil jsem se nedokázal zbavit pocitu poměrně vysoko položených řídítek, což věcně vysvětluje hodnota délky hlavové trubky 127 mm u testované velikosti L (Mko má v tomto bodě jen 114 mm).

Hodně stabilní byl i předek, který se 160mm vidlicí a v poloze Low vykazuje úhel hlavy 65,6°, v případě X-Low set-upu to může být i 64,8°! Sakra!!! Pro doplnění délka zadní stavby 430 mm (432 mm v X-Low). EVIL Insurgent je, už jen když se podíváte na tato čísla, hodně stabilním kolem, ale rozhodně není ospalý, toporný nebo nedejbože tupý.

reklama

Pouhý pohled postačí a je vám jasné, že EVIL Insurgent neponechává žádný prostor nežádoucí flexi!

Z pochopitelných důvodů je vnitřkem rámu taženo pouze ovládání teleskopické sedlovky, respektive také řazení, které ale „mizí“ pouze v zadní stavbě.

Extra mohutná je hlavová partie s patrným zesílením v oblasti spodní a horní misky vymodelovaným jako protažení dvou hlavních trubek.

Nechá sebou smýkat!

EVIL Insurgent rozhodně není kolem pro slečinky či paničky, které by ho jen tak zlehounka šimraly po jeho páteři, ale naopak je rád, když se k němu chováte drsně, hrubě a nevybíravě. Má rád, kdy se s ním smýká, když ho držíte pevně v rukách a nutíte ho neustále měnit směr, řezat zatáčky, drtit kořenité sekce, tahat ho přes skoky a dropy a tak podobně.

Obrovskou devizou Insurgentu je jeho neskutečně pevný rám, zejména jeho přední partie. Nevím vlastně, jestli jsem to u jakéhokoliv jiného kola cítil tak intenzivně jako v tomto případě, ale v sedle Evilu jsem měl pocit, že jsou snad řídítka zavrtána přímo do rámu a já dokonale cítím, co pode mnou dělá ta krásná karbonová konstrukce. Zkrátka řídit EVIL Insurgent v náročném, členitém a divokém terénu je zážitek sám o sobě.

Ono se mi to s ním také smýkalo, když jsem se mohl spolehnout jak na macatou Magic Mary vepředu, tak třeba na německé exkluzivní kotvy Trickstuff Direttissima, které si lze také objednat u pánů z EVIL Bikes Czech. Tyto kotouče s luxusně odlehčenou pákou i čtyřpístkovým třmenem mi přišly sice zprvu lehce měkčí při prvním dotyku s mými prsty, v akci ale byly neskutečně jisté, snadno jsem si našel cestu k dávkování jejich síly a spoustu důvěry ve mně vzbuzoval i jejich nekompromisní skus!

Ještě před jízdou jsem slyšel, že je hlava Insurgentu natolik položená, že člověk přečte pohledem přes řídítka nápis na hlavě!

Konstrukce rámu výlučně pro řazení 1xcokoliv umožnila integrovat originální vodítko přímo na zadní stavbu.

Na vnitřkem rámu tažené vedení se zde moc nehraje, bovden řazení integrovaný do zadní stavby je ale šikovná a praktická věc.

DELTA pane Weagle?

EVIL Insurgent mě zkrátka rozmazloval skoro po všech stránkách a já se moc rád nechal takto hýčkat. Kdo by také ne. Značně rozmazlovací mi přišel i projev odpružení, který vlastně není úplně tuctový a člověk mu musí buď propadnout, nebo se s ním bude prát. Nechoďme kolem horké kaše. Insurgent si totiž, díky jednotkám RockShox Pike a Monarch Plus a díky jejich odladění, hodně libuje v divoké akci. Skoro mi až jízda s ním připomínala časy vinuté pružiny. V tom lepším i v horším světle.

Pozitivní úhel pohledu prozradí, že EVIL Insurgent krásně žehlí. Pike je Pike, o tom se není třeba bavit, a Monarch Plus vzadu také není zrovna zdrženlivý kousek. V určitých místech, zejména pod intenzivním brzděním, si možná všimnete, že je jednočep zadní stavby účinkem brzdy ve svém rozletu lehce přiškrcen, ale zase to není jediný jednočep na světě a žít se s tím dá. Jde o to jezdit plynule a brzdami jen lehce korigovat rychlost, nebo zadní kolo tahat ve smyku. Ale to je prasárna!

Celkově je každopádně Insurgent v nastavení, v jakém jsem jej měl k dispozici, hodně akční, až to může být někdy na škodu. V situacích, kdy si potřebujete přišlápnout, kdy poskakujete z překážky na překážku a podobně, se dokáže někdy zhoupnout nebo rozhoupat víc, než by si člověk úplně představoval, když ale danou sekci proletíte plynule a bez zbytečných záseků, budete jen chrochtat blahem.

EVIL Insurgent má rád ostrou jízdu, miluje rychlost a chce být drcen na hranici adheze!

Speciálním prvkem výbavy byly i tyto brzdy Trickstuff Direttissima. Krom otravného old-school způsobu nastavení vzdálenosti páky od řídítek (drobný a sakra těžko přístupný imbus) na mě udělaly obrovský dojem!

Až neskutečné jsou hranice jejich odlehčování (234 g jeden set bez disku), kdy zůstalo jen co je skutečně potřeba, zároveň vše provází dokonalé zpracování.

Také čtyřpístkový třmen nese jen tolik materiálu, kolik bylo nezbytné použít, přitom výkonem i stabilitou dokáže skutečně oslnit!

Když se ohlédnu zpátky

Nebudeme si nic nalhávat, první dojmy z každého kola mohou být matoucí, navíc pokud jej jezdíte v místech, která neznáte. Tedy já jsem již Blanenské traily jednou okusil, takže trochu vím, ale stejně to není to samé jako zkušenost z domácího revíru. V tomto případně ale klidně zůstanu povrchní a nedůsledný a rovnou vám prozradím, že tak moc jako na Insurgentu jsem se na kole už dlouho nebavil a zpět na základnu jsem mířil s obrovským rohlíkem od ucha k uchu. Třeba že jej lemovaly tečky bláta a kapky vody!

Ono se vlastně sešlo hned několik pozitivních vlivů dohromady. Obrovsky mi sedlo a bavilo mě kolo samotné – přemýšlím, jaké by mohlo být v poloze X-Low – nadchly mě i samotné traily a kopce okolo Blanska a povzbudil mě i fakt, že oproti výhružně vypadající předpovědi jsme se osmělili, vyrazili do lesa a neudělali chybu! Víc sprchlo jen v jednu chvíli v průběhu výjezdu, jinak pouze mrholilo nebo dokonce na pár minut vykouklo i sluníčko!

Vím, jsem zase jednou trapně pozitivní, ale nemůžu si pomoct. Kola EVIL jsou hodně svérázná a hodně návyková! Jsem zvědavý, až si některé z nich vyzkouším na svých dobře známých trailech a v klidu je poměřím s ostatními stroji, jejichž skalpy mám ve své virtuální sbírce (myšleno v mé hlavě, nebo popsány na webu). Každopádně už Following mě zaujal a Insurgent mě nadchl. Ono jen samotná kombinace 160/150 mm aktivního odpružení, ostré geometrie, promyšleného závěsu a brutálně pevného, zároveň však lehkého rámu se zdá být dokonalým receptem na absolutní jízdní zábavu!

Tak snad brzy pane EVIL, těším se na další rendez-vous!


Více o tomto kole najdete na domácím webu EVIL-Bikes.com, cokoliv týkající se českých cen, dostupnosti, možnosti vyzkoušení apod. lze dopátrat na facebooku EVIL Bikes Czech, kde najdete i potřené kontakty. 

Foto: Štěpán Hájíček / EVIL Bikes

EVIL Insurgent – geometrie, vidlice 160 mm

EVIL Insurgent – geometrie, vidlice 150 mm

EVIL Insurgent

Mimořádné zpracování, mimořádný tvar…

Mimořádná funkce i mimořádná cena!

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Josef Behounek

    Určitě nejkrásnější současný bike to je prostě krasna vec, to přepákování je absolutní nádhera a ty brzdy ty brzdy… A podle toho co čtu se na tom i dobře jezdí tak co více si přát.

    • Je krásný a krásně jede! Na konci vyjížďky jsem přemýšlel za kolik bych asi tak prodal současné kolo a došlo mi, že bych neměl ani na rám, ale je hezké snít!

      • Iceman

        Jojo, taky jsem o nem jednu dobu premyslel. Byly doby, kdy byl kartonovej Evil celkem za rozumny penize, ale povedly se jim velky pecky, takze jsou ted „premiova“ znacka a ceny sly hodne nahoru. Tu 29tku bych chtel zkusit. Nikdy jsem na tom nejel. Musi to valit neskutecne. Povedlo se mi sehnat za krasnej peniz kartonek na 27,5, takze jsem trendy, endurospecific a na cca tri roky kompatibilni, nez prijde boost+ 149mm, 27,6 kola a press fit 97.
        https://ep1.pinkbike.org/p6pb14529268/p5pb14529268.jpg. Jestli se jamo muzu pochlupit 🙂 mam ho mesic a je to neskutecnej citroen.

        • No to je vážně nechutné! 😂

          • Iceman

            To máš pravdu. Je to nechutně rychlý a až se na tom zrakvim, tak ti bude asi naposled. Měl jsem předtím Knolly Endorphin 140 vzadu. Super bajk co snesl víc než vypadal, ale park ho už trápil. Když sedl na tohle, tak to bylo jako když Millenium Falcon zapnul hyperpohon. Všechno se rozmaže. Zahlídneš kráter, v hlavě ti blikne rychlá rozlučka s rodinkou a o sekundu později se ti jen roztáhne rohlík a naběhne otázka, kam až to může zajít. Asi jako když sedneš z Fabie do Ferrari. Musím přiznat, že na to kolo nestačím, ale pomůže mi na věcech, který jsem předtím nedal a nebo měl staženej zadek. Něco sjedeš a říkáš si, to bylo tak jednoduchý, to dám něco dalšího a tenhle bajk se jenom zavrní blahem. A když se něco nepovede, tak tě neplácne přes hubu, ale přátelsky ti podá ruku se slovy: hochu, tady máš ještě v rezervě 30%, než se naštvu a shodím tě. Postavil jsem to kompletně na XTčku s Lyrikem 170 vpředu, vzadu 165. Rám je Devinci Spartan carbon 2016 a je to nejlepší kroska, jakou jsem kdy měl. 🙂

          • To zní jako neskutečná pohádka, ale chápu! Podobné pocity jsem měl po pár hodinách na Insurgentu 😆

          • File12

            Po koupi FRAMRu jsem si zakázal se na čemkoli vozit. Nějak mě do budoucna láká spojení 29 enduro kola. A EVIL ho má. Ne nemůžu o tom přemýšlet, natož se svést. To bych pak přemýšel co prodat a kde si půjčit na tohle.

          • Tak to ti pak radši nebudu tlumočit co mi dnes napsali kluci z EVIL Bikes CZECH, kteří si před pár dny složili pro svoje potřeby Wreckoning a o velikonocích ho trápili na Rychlebech 😀

  • Vlající Střapec

    Nádherný stroj, zřejmě i skvěle fungující…

    Ovšem dovoluji si, přátelé, jeden myšlenkový experiment.

    Obraz první:
    „Založ firmu, udělej kolo, fulla, perfektní kolo, JEDNOČEP… Zhypnotizované rozzuřené davy tě pošlou k čertu. Jak jsi si vůbec mohl dovolit v dnešní době, době sofistikovaných systémů zadního odpružení, nabídnout jednočep? Sprostý obyčejný jednoduchý jednočep!“

    Obraz druhý:
    „Založ firmu, udělej kolo, fulla, perfekní kolo, jednočep… Přidej fičurku, a na ni nalep jméno Dave Weagle.
    Zhypnotizované rozzuřené davy po tobě budou házet plné hrsti bankovek a ruinovat své bankovní účty…“

    Je to samozřejmě sranda, to co tady píšu. Dále taky všechny události a osoby jsou smyšlené a jakákoli podobnost se skutečností je čistě náhodná! Každopádně děkuju za možnost se v tomto prostoru vyjádřit. 🙂

    • Prostor je tvůj užij si ho 😀
      Prostých jednočepů dnes pravda člověk moc nevidí, možná Orange. Klíčem k úspěchu je vymyslet zajímavé přepákování nebo jinou fičuru. Cannondale Jekyll a Trigger jsou také „pouze“ jednočepy, jen s pár rameny navíc a podobných řešení bys našel tuny. Zatímco se před X lety lidé čepů báli i a jeden jim bohatě stačil, dnes je složitost konstrukce spíše devizou! Ale uznávám, že třeba staré rámy od RB s jediným čepem fungovaly krásně a taky krásně vypadaly. Tam stačilo jen frézované rameno a bylo. Dnes „musí“ i RB prohánět více čepů, taková je zřejmě doba 😛

      • Josef Mekyska

        Mel jsem moznost na Insurgentu jet, ale ja teda nevim… Z kopce dobry, ale nahoru bylo tlumeni strasne nepredvidatelny. Chvili jakoby ztuhlo, tak jsem si rikal: „ok slapnu do toho“, chova se to jak maestro, ale v tom se zadek nejak divne propadl. Proste takovy necitelny….. myslim, za tady se jede hodne na image…

        • Tedy nic takového jsem necítil. Nahoru to jelo slušně, ale už jen pozice jezdce není úplně stavěná na nějaké spurty. Cílem je vyvézt se s dostatečným komfortem a efektivitou na kopec a pak to rozbalit dolů. Pravda je, že jsme stoupali spíše po rovných cestách a nemám tak možnost zhodnotit jak to funguje po všech stránkách. Snad bude ještě příležitost půjčit si jej na své domácí traily. Každopádně image ano, ale rozhodně nejen image! Tak moc jak jsem s tímto kolem bavil cestou dolů, to se mi už dlouho nestalo! Ale samozřejmě každému sedí něco jiného.

          • Josef Mekyska

            Jojo.. souhlas, ja jel nahoru po dost rozbitym trailu plnym sutru