MRSN a jeho CanaDream (story & trailer)

MRSN-CanaDream-startMichal Maroši, biker světového formátu a velký „životní punkáč,“ si splnil jeden ze svých dávných snů, když se zase jednou vypravil do své milované Kanady, aby zde hledal nejenom nová zajímavá místa pro bikování, ale aby se též dozvěděl něco víc o tamní indiánské kultuře. Premiéra celého filmu – 10.12. 2015

(článek převzat ze stránek RedBull.com) | Uvodní foto: Lukyn Wagneter
Michal Maroši se před časem vrátil z Kanady, kde tři týdny s Martinem Vrbickým natáčel nový dokument o bikování a cestování v divoké přírodě. Jaké to bylo, proč ho nazval zrovna CanaDream a co všechno při tom zažil? Podařilo se mu proniknout mezi Indiány, jak plánoval, a co o nich zjistil?

Součástí výpravy byli Zdeněk Maňhal, zmíněný kameraman Martin Vrbický z Fullface Productions a Ondřej Bárta. Parta navštívila pár srdcových oblastí, jako je Vancouver, horské středisko Whistler nebo starou zlatokopeckou obec Lillooet, která leží v jedné z nejsušších oblastí Britské Kolumie. Cesta trvala tři týdny a jaké zážitky si Marošák přivezl už sleduj v traileru i rozhovoru!

„Nejvíc mě překvapil náš výkon. Jezdili jsme 3 týdny v kuse jen s jedním nuceným dnem odpočinku takřka od rána do večera, a stále jsme mohli a chtěli.“

MRSN-CanaDream-05

Vrátil ses z Kanady, z natáčení svého dokumentu CanaDream. Jak celý výlet a natáčení hodnotíš?
Dařilo se nám opravdu báječně. Počasí a plán cesty vyšel na jedničku. Celej koncept se však malinko změnil dle situace, a to možná k lepšímu. Zpět jsme se vrátili po svých, takže paráda.

Minule jsi říkal, že je Kanada plná překvapení. Nebyl jsi tam poprvé, takže co tě překvapilo tentokrát?
Při každé cestě do Kanady jsem překvapen. Nemile na letišti a příjemně v přírodě a přístupem lidí. Tentokrát po nás chtěli již v Praze zaplatit víza do USA za to, že jsme přestupovali v Seattlu. Pak na cestě zpět znova zaplatit za kola tučnou částku, což není nikdy příjemné. Naopak mě překvapilo hned několik věcí okolo bikingu, a to kvalita a posun v ježdění českých felas ve Whistleru a otevření jednoho z prvních downhill trailů Ride don’t slide. Pak také přístup a komunita lidí ve Williams Lake, to místo je kouzelné!

MRSN-CanaDream-03

reklama

Už v traileru se tvoje ježdění dost prolíná se životem indiánů, i celý dokument má tyhle dvě věci spojovat. Kromě toho máš indiánské kérky, indiánský snubní prsten… Potvrdil sis touhle cestou, že mezi Indiány nějakým způsobem patříš?
Jak jsem říkal, ten koncept přešel malinko jinam. Indiánská komunita je dost uzavřená a nebyla s nima jednoduchá komunikace. Já jejich jazykem nemluvím a jako Indián si nepřipadám, jen mi přišlo zajímavé spojení jejich kultury a života s big moutains ježděním na biku. Jinak tyhle kultury respektuji a líbí se mi jejich motivy.

Jací oni vlastně jsou?
Smutní! Hodně smutní ze systému a nového způsobu života. Většina z nich žije mimo realitu a utápí se v alkoholu. Děti jim byly odebrány a země ukradena. I když mají jistě přednostní práva, tak se s tím neumějí ztotožnit.

Předpokládám, že ty jsi o nich toho věděl spoustu, už když jsi tam jel. Zjistil jsi ale na téhle cestě něco nového?
Poslechl jsem si od místních pár příběhů o znásilňování dětí ve školách a podobných neodpustitelných věcech. Dnes už pomalu potkáte natives jen na ulici ve špinavých hadrech s flaškou v ruce. Do samotné komunity vás s bílou tváří jen tak nepřijmou, i když jsme k tomu měli hodně blízko.

MRSN-CanaDream-02

Prozradíš nejlepší nebo aspoň jeden z nejlepších momentů, které jste při natáčení zažili?
Když se ocitneš na opuštěné farmě v indiánském území země nikoho a kolem tebe běhá pár psů, osel, kůň a pár ovcí, připadáte si jako ve snu.

„Ten pocit, když vylezeš v noci z karavanu a vidíš na kilometry daleko, protože je polární záře a nevíš, jestli máš křičet radostí, nebo jen potichu čumět. Tyhle noci na různejch spotech, to bylo nejvíc, co jsem kdy v životě zažil.“

MRSN-CanaDream-01

Bylo to i nebezpečné? Bál ses tam někdy?
Kašlal jsem na strach. Medvědy jsem vypustil z hlavy a spal vedle auta pod širákem, když bylo třeba, a strach z ježdění jsem nechal už dávno za dveřmi. Bál jsme se jen jednou, a to o svého kamaráda.

Jak vzniknul název CanaDream?
Z úplně jasného důvodu. Celej náš trip jsme potkávali velká obytná auta, která půjčujou na cesty za adventure zážitkama po celé Kanadě, a na zadní části auta na vás kouká velké logo CanaDream. Byl to můj sen, a to se splnilo i bez toho auta (směje se).

Více informací najdeš na redbull.cz/canadream.
Jedno osobité videíčko z ježdění v Chilcotinu, kde Michal dokazuje, že rád jezdí „na hraně“ najdete na facebooku

MRSN-CanaDream-MRSN
© Lukyn Wagneter

A jedno starší Mároškovo „Kanadské dílko“

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky