VYRO – nová cesta změny převodů!

VYRO - revoluce v razeniPři brouzdání po internetu jsem v podstatě náhodou narazil na video představující nový revoluční systém řazení na převodnících nazvaný Vyro, který svým způsobem kombinuje klasickou konstrukci s převodníkem a možnosti převodovky.

Chvíli jsem nad tím přemýšlel a musím uznat, že se mi tato myšlenka rozhodně líbí. Již od první chvíle jsem byl jednoznačně zapáleným příznivcem převodovky v klikách TruVativ HammerSchnidt, která ale, jak se ukázalo, dlouho v reálném světě nepřežila. Na základě vlastních zkušeností musím říct, že přestože jsem se snažil vidět jen to lepší, HammerSchmidt zkrátka měl své mouchy (hmotnost, hlučnost, vyšší ztráty energie na lehčí převod atd.). Vyro ale slibuje mnohem víc. Vysokou až prakticky absolutní efektivitu, nízkou hmotnost, možnost řadit při plném tahu, relativní konstrukční jednoduchost a díky dvojici rockringů i prevenci proti padání řetězu.
VYRO - revoluce v razeni

Jak funguje Vyro?

Chvíli jsem o tom musel přemýšlet, pozorně sledovat video a poslouchat výklad, než jsem si to celé dokázal prostorově představit. Celé je to ale vlastně poměrně prosté. Vyro používá dva převodníky (ideální pro moderní systémy 2×10), kdy je menší s klikami spojen napevno, zatímco větší převodník je „rozřezaný“ na čtyři samostatné pohyblivé segmenty. Pak tu jsou už jen ovládací lanka a řadící mechanizmus, nic víc. Změna převodů probíhá tak, že se stiskem řadící páčky (klasika Shimano RapidFire nebo SRAM Trigger) velký převodník postupně přestěhuje na místo malého, od nějž si převezme řetěz. V opačném případě zase velký převodník přenechá své místo a také řetěz menšímu. Ten je proto ve stále stejné pravo-levé pozici. Prosté jako facka! Že na to někdo nepřišel už dávno?

*můj původní mylný výklad
Stiskem páčky se pohne se jeden ze segmentů většího převodníku. Díky tomu buď předá řetěz menšímu (řazení dolů) nebo si jej naopak od malého „převezme“.

VYRO - revoluce v razeni

Proč tu nebyl dřív?

Tak je to ale ostatně skoro vždy. Vzpomínám, když jsem měl svůj první bike a říkal si, proč jsme se jen na starých BMX 20 rozčilovali s klínky, když je tak prosté nasadit kliky na čtyřhran? A proč čtyřhran, který se každou chvíli vymačká, když to může sedět na tisícihranu? A proč to celé nezalisovat rovnou do sebe!?
VYRO - revoluce v razeni

Co na to bláto?

Ale teď zase vážně. Osobně mám jedinou obavu z citlivosti celého mechanizmu na prach, špínu a bláto?! Snad jsou ale pánové z Vyro dostatečně prozíraví a čepy, na kterých se pohybují segmenty velkého převodníku dostatečně utěsnili nebo je vyrobili tak, aby byly snadno servisovatelné. Každopádně plánem inženýrů Vyro je nabízet své kliky v řadě provedení pro XC, silnici nebo třeba Enduro.

Hmotnost na úrovni SRAM XO

S hmotností by na tom kliky Vyro neměly být nijak zle. Současný prototyp váží (včetně rock ringů) 1400 g. V produkční verzi, kde ocel nahradí hliník a kde se třeba použijí i lehčí kliky a osa, by se celek mohl dostat na hodnotu 950 g! Když to porovnáme s klasikou, vezměme například exkluzivní karbonové kliky SRAM XO, které váží okolo 780 g, přidejme 130 g přesmykače ze stejné řady a dostaneme se na hodnotu 910 g u vysoce exkluzivní XC sady. Podle mého to znamená mnoho bodů pro VYRO. Tedy pokud se nezblázníte do řazení SRAM XX1 (1×11). To pak žádné mechanizmy na klikách potřebovat nebudete!

Staň se Vyroneerem!

Pokud by se vám myšlenka tohoto převratného řazení hodně zalíbila, můžete dokonce podpořit jeho konstruktéra, který se aktuálně snaží sehnat prostředky, aby mohl celý projekt rozběhnut naplno. Proto odstartoval myšlenku dobrovolných příspěvků – komunity, kde se můžete stát Vyroneerem. Stačí přispět částkou 58 Eur a následně obdržíte řadu detailnějších informací a rovněž se zapojíte do skupiny adeptů pro reálné testovaní tohoto řazení. Pokud byste přihodili něco navrch, přesněji 208 Eur, obdržíte veškeré myslitelné informace o projektu a budete mít velkou šanci vyzkoušet nové kliky již v březnu roku 2013.

Ať tak nebo tak, tento projekt vypadá poměrně slibně. Minimálně pro ty, kteří se nehodlají vzdát svých dvou převodníků. Více informací o Vyro a především pak o projektu VYRONEEER, najdete na webu www.vyro.com

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Saddám

    Spíš bych řekl, že velký převodník se po jednotlivých segmentech nastěhuje okolo malého, eventuálně zas pozici po kouskách opustí – řetěz tedy zůstává (v pravo-levém smyslu) na stejném místě. Z článku jsem to pochopil tak, že si segment pro řetěz šáhne a návratem ho posune na převodník, což nejspíš není ono…

    • Máš asi pravdu – jak jsem psal, snažil jsem se to vykoumat a asi ne úplně jsem tomu porozuměl. Víc hlav…
      Díky

  • Velký převodník se podle mě hýbe celý najednou. Ty výřezy v něm pomáhají jen chytit řetěz, nemyslím že se hýbou každý zvlášť. Ale kouknu se pro jistotu ještě jednou 🙂

    • Aha, už to chápu. Jako první se pohne ten převodník, který je "vzadu" a pak ten další a další… Řetěz zůstává stále v ose malého převodníku.

      • Saddám

        Jj. Segmenty se přesouvají jenom "vzadu" (na devíti hodinách), když na nich není řetěz. Proto je možné řadit v plném záběru.

  • Kowik

    Ty VOLE!!! Koukám jako kráva – geniální. Bordelu bych se nebál a hlavně už bych to chtěl mít na svém kole 🙂 Jedníné čeho bych se bál je to, že to dostane časem vůli. Jinak parádní!!!

  • maverick82

    bordelu se trochu bojim, ale přesto je to skvělá alternativa v momentě, kdy jsem znovu začal koukat po něčem jako je hammerschmidt!

    • Bláto by se pravděpodobně dalo eliminovat plastovým krytem přes celou tu boční stranu.

  • maximus

    system je to moc pekny. mozna jedna vec me napadla. mam dvouprevodnik a i kdyz je roztec od obou prevodniku relativne mala, tak si myslim, ze pokud by retez zustaval pouze v jedne ose, tak ho to bude asi hodne namahat a trosku bych se obaval neprijemnych zvuku na kazete kvuli vyoseni. ale je to jen domnenka. Z osobni zkusnosti, kdy jsem mel 1×9 na kole a retez to zralo jak otesanek.