SRAM Eagle 90 Transmission – Lepší, nebo horší než AXS?

Jednou z poměrně důležitých novinek roku 2025 se stala mechanická podoba řazení SRAM Transmission, konkrétně sada SRAM Eagle 90(70), kterou jsem si nedávno osobně vyzkoušel na stroji WHYTE Kado RS. Než bude tento test hotový, pojďme mrknout na samotné řazení SRAM.

Elektrického all-mountain všeuměla WHYTE Kado RS jsem vám, v podobě svých prvních jízdních dojmů, prakticky představil již v půlce července. Tehdy nebyl zrovna prostor věnovat se samostatně mechanickému řazení SRAM Eagle 90. Nyní je naopak vhodná příležitost k tomu zkrátit si čekaní na samotný test Whytu Kado RS právě zamyšlením a soupisem prvotních praktických postřehů s mechanickou podobou řazení SRAM Transmission.

Full Mount přehazovačka s lankem

Po teoretické stránce asi není nutné nic zásadně znovu opakovat, proto jen stručné shrnutí. Zcela nové sady SRAM Eagle 90 a levnější (primárně montážní / OEM verze) Eagle 70 využily základní koncepce a konstrukce z již osvědčené elektrické bezdrátové podoby řazení SRAM Transmission (GX, X0, XX, XX SL).

Tedy zejména přímou montáž na rám (Full Mount) vyžadující patku standardu UDH, masivní konstrukci přehazovačky, její snadnou rozebíratelnost a opravitelnost (platí primárně pro Eagle 90). Dále rovněž nové 12rychlostní kazety (10-52 zubů), případně nové páčkové řazení s lehce jiným poměrem posunu lanka, které zcela záměrně není kompatibilní s předchozím mechanickým řazením SRAM Eagle.

Každopádně i v této nové „Eagle T-type generaci“ najdeme podobu řazení podporující změnu převodů „po kazetě nahoru“ o více pastorků najednou (double-click), nebo specifické eMTB provedení skákající vždy jen po jednom stupni (single-click).

Zajímavým nápadem těžícím z modularity celého systému a s jeho plnou kompatibilitou s bezdrátovým systémem AXS Transmission je tzv. SRAM GX Eagle AXS Transmission Upgrade Kit, jehož pomocí lze vcelku snadno přestavět mechanický Eagle 90 (70) na elektrický bezdrátový systém GX Eagle AXS Transmission.

SRAM Eagle 90 Transmission v elektrické praxi!

V úvodu již vícekrát padlo, že jsem první „pořádnou“ zkušenost s novým mechanickým řazením SRAM Eagle Transmission měl letos v první půli prázdnin, když mi na test dorazil Whyte Kado RS vybavený právě přehazovačkou SRAM Eagle 90, doplněný o levnější páčkové řazení SRAM Eagle 70. *Již předtím jsem měl jednu kratičkou osobní zkušenost s tímto systémem, ale tehdy šlo skutečně jen o „parking-lot-test“, proto ji nemá cenu rozebírat.

Nyní, po zmíněné zkušenosti s elektrickým Whytem Kado RS, můžu říct, že jsem si mechanický systém SRAM Eagle Transmission osahal již dostatečně, i když by mě třeba zajímalo, jestli bude nějaký rozdíl v páčkovém řazení Eagle 70 z mojí zkušenosti vůči dražšímu řešení Eagle 90? Musím se totiž rovnou přiznat, že jsem předem čekal výrazný „WOW efekt“, který se ale v praxi vlastě příliš nedostavil.

Jasně, už jen přehazovačka SRAM Eagle 90 vypadá dost radikálně, je krásně macatá, ostře řezaná, její přímé uchycen na rám (Full Mount) působí jednoznačně bytelným dojmem a celé je to „cool“ a „modern“. Podobně radikálně vypadá i tělo řadících páček, které je rozhodně větší a hranatější než u předchozích systémů SRAM, ale jestli to celé není jen „na efekt“?

Řazení SRAM jsem měl vždy rád a na tom se nic nemění!

Proč vůbec zpochybňuju přínos mechanického systému SRAM Eagle Transmission? Protože sednete na kolo, rozjedete se, stisknete páčku, přeskočí převod a vy vesele pokračujete dál. Žádná jiná zásadní změna vlastně nenastane… S bezdrátovým řešením AXS T-type je to jiná písnička. Tento systém je už z podstaty „jiný“! Navíc SRAM na nás poslední roky s oblibou testuje různé podoby řadících páček (digitálních tlačítek) a následně je všelijak modifikuje. Jenže u mechanické sady Transmission?

Pokud jsem našel nějaký rozdíl, pak bych řekl, že menší odřazovací páčka má větší plochu, než jak tomu bylo doposud, a příjemně změkčený protiskluzový povrch, což je extra příjemné při jízdě bez rukavic. Jinak? Jinak to prostě cvaká a řadí víceméně stejně tak, jak jsme byli u SRAMu doposud zvyklí!

Je ale popsaná konzistentnost projevu vlastně chybou? Popravdě není, nebo by neměla být! Ano, člověk před první praktickou zkušeností čeká, že po stisknutí řadícího páčky na něj „vyskočí čertík z krabičky“, nebo se stane něco jiného, překvapivého, lehce šokujícího, ale nic podobného nenastává. Poloha páček, jejich solidní mechanická odezva, z mého pohledu prakticky dokonalá ergonomie, tak akorát silný odpor a další projevy…

„To vše jako by člověk dobře znal… Ne, to vlastně dobře zná z dosavadní mechaniky SRAM! Tohle je přeci projev, který jsem měl vždy rád, tak proč mám najednou pocit, že je to málo?„

Inovace v exekuci řazení!

Výše popsané je asi hlavně záležitostí psychologickou, jelikož automaticky čekáte „něco jiného“, přitom ale dostáváte řazení, které na první, vlastně i druhý a třetí dojem pracuje téměř identicky jako váš původní SRAM Eagle. Neměli bychom právě za tohle SRAM pochválit? Vždyť kolikrát jsem už zmiňoval, jak by bylo krásné, kdyby i digitální řazení AXS mělo podobně poskládané páčky jako SRAM mechanika?!

Nicméně mechanický SRAM Eagle Transmission není rozhodně jen o řadících páčkách, které působí tak nějak NORMÁLNĚ! Možná to bude maličko jiné s páčkami Eagle 90, možná také ne…

Nyní ale přesměrujme naši pozornost k přehazovačce, která rovněž na první dojem pracuje dost podobně jako současný Eagle 1×12. Stejná ale rozhodně není, už jen svým vzhledem, konstrukcí, flattop řetězy, nebo originální a specifickou kazetou. Díky ní a díky celkovému sladění celého systému si lze i v této mechanické podobě užívat na první dojem možná maličko pomalejší, zároveň však vysoce přesné změny převodů, které tam snadno padají i při vyšším zatížení, což je jeden z hlavních benefitů systému Transmission oproti jeho předchůdci.

Nastavení jednodušší, ale klíčové!

Také s mechanickou sadou SRAM Eagle Transmission lze řadit i při poměrně silném tahu, aniž by řetěz a kazeta střílely nebo jinak trpěly. Vše má ale svoje limity a rozhodně není dobré sázet tam převody s radikální kadencí při plném záběru moderních motorů se 100 Nm točivého momentu.

Pro Transmission rovněž obecně platí, že mu dělá lépe, pokud převody sázíte postupně jeden za druhým s drobnými rozestupy a nesnažíte se na jeden pohyb palce přejet půl kazety. I proto se u e-Biků preferuje, v mechanické podobě, „single-click“ řazení.

Zároveň jsem si v terénu všiml, že je mechanický SRAM Transmission sice velice snadno nastavitelný, s minimem „štelovacích prvků“, skutečně dobře ale řadí jen tehdy, když vše sedí kde má a vše je slícované, jak má být!

Pokud vám bude řazení chrastit nebo přeskakovat, zkontrolujte nejprve zarovnání rysek v místě spojení s rámem (u osy kola), případně bude potřeba pohrát si s napnutím lanka, které je zde hodně důležité. Zatímco u bezdrátového systému AXS T-Type provedete „mikroregulaci“ snadno přes malé AXS tlačítko, u mechaniky si tradičně hrajete se stavěcím šroubkem lanka přímo na řazení.

Když přeskakuje, utahuj!

Hned několikrát v průběhu testu stroje Whyte Kado RS se mi stalo, že začala přehazovačka, přesněji řetěz na vybraných pastorcích v tahu zvláštně přeskakovat. Něco podobného jsem u starší mechaniky nebo u AXS systému snad nikdy nezaznamenal. Po více kontrolách a experimentech jsem došel k poznání, že je většinou na vině právě předpětí lanka, přičemž nejčastěji pomohlo, pokud jsem jej více utáhl, lanko o pár poloh napnul.

Obzvlášť při první podobné zkušenosti jsem se až divil, jak málo ve výsledku stačí a jak vše najednou chodí znovu přesně a jasně. Tahle rada asi nebude platit úplně vždy a ve všech případech, každopádně když se mi po čase lanko zřejmě zase samo lehce povolilo, nebo si jen více sedlo, stačilo i napodruhé jeho lehce vyšší předepnutí a byl znovu klid.

SRAM Eagle 90 Transmission – Fajn ekonomická varianta

Jaké jsou tedy v souhrnu moje úvodní praktické dojmy s mechanickým řazením SRAM Eagle Transmission? Je to něco, co nutně potřebujete teď hned?! Popravdě řečeno není! Celý systém je rozhodně příjemný, přirozený a krásně funkční, při prvním seznámení ale nepůsobí dojmem, že se jedná o natolik revoluční řešení, že bez něho nelze žít.

Možná je to vlastě schválně. Možná SRAM tuto mechanickou podobu řazení T-type navrhl tak, aby využívala základní prvky a technologie jako bezdrátové AXS Transmission, přitom ale záměrně nepůsobila nijak radikálně. Aby vás totiž život s tímto řazením a třeba občasná zkušenost s AXS (kamarádovo kolo, testovací akce apod.) dostatečně namlsala a zlákala k přechodu na dražší elektroniku!

Alespoň takový dojem si z této zkušenosti odnáším. Neřekl bych o sobě, že jsem „cyklistický snob“, to na mě vážně nesedí, ale musím uznat, že na elektronickou podobu řazení SRAM T-type se vážně snadno zvyká. Proto si myslím, že pokud bych si koupil kolo jako je Whyte Kado RS s řazením SRAM Eagle 90, budu asi po čase přemýšlet o zmíněném AXS Upgrade Kitu.

Kdy má a kdy nemá smysl přecházet na mechanický/elektrický SRAM (AXS) Transmission?

Závěrem bych přidal pár praktických doporučení vycházejících z mého osobního pohledu na věc. Zejména odpovědi na otázky, kdy a jestli vůbec má smysl inovovat a přejít na SRAM Transmission?

1. Pokud máte současné mechanické řazení SRAM Eagle (např. sadu GX jako v případě Whyte T-160 RS), pak bych případný přechod na mechanický Eagle Transmission s klidem vynechal a maximálně v delším časovém horizontu přemýšlel o Eagle Transmission AXS.
2. Podobně bych to viděl u majitelů starších systémů SRAM Eagle AXS. Toto řazení bych nechal v klidu dosloužit a jednou tento systém kompletně vyměnil za SRAM Eagle Transmission AXS, nebo tuto změnu nechal až na výměnu celého kola.
3. Mechanický SRAM Eagle Transmission podle mého dává největší smysl v případě, kdy starší mechanické řazení jednoduše doslouží, váš rám disponuje patkou UDH a vy chcete od SRAMu to nejmodernější, zároveň však v rozumném cenovém balení. Navíc mechanický SRAM T-Type je řešením, jehož podpora se bude následující roky jednoznačně rozvíjet, nikoliv stagnovat, nebo naopak postupně slábnout.
4. Mechanický SRAM Eagle T-Type je podle mého názoru vlastně dokonalou vstupní branou do světa SRAM Transmission. Nabízí cenově přívětivé řešení, klíčové výhody dražších bezdrátových systémů a zároveň otevírá cestu k budoucímu upgradu.

Text a foto: Štěpán Hájíček