Insane Toys Snowscoot, aneb jak přežít zimu
Rádi držíte řídítka i přes zimu? Rádi jezdíte na hory? Pokud jste nepropadli fenoménu jménem Fatbike, nejezdíte v zimě bikovat na kanáry, potom už mnoho možností nezbývá. Podobným vylučovacím procesem jsem proto nakonec propracoval až k „bikování na sněhu“ za řídítky snowscootu!
Začalo to tak, že jsem byl osloven, jestli bych nezajel udělat pár jízdních fotek na snowscootu. Nebyl jsem proti, ale měl jsem jednu podmínku. Chtěl jsem si TO sám zkusit. Člověk, který nesnáší zimu, nikdy na tom nejel a na lyžích stál naposledy na základní škole! Pro první učení je logicky ideální spíše mírnější sjezdovka. S ohledem na tuto podmínku a také snadnou dostupnost z Prahy vybíráme Monínecký areál. Kupuji pernamentku na tři hodiny s cílem bez vážných zranění alespoň párkrát sešourat kopec dolů.
Nečekám od sebe zázraky, také se žádné nekonají. Nastupuji na lanovku, Insane Toys Snowscoot s karbonovou deskou od ASP věším na stehna a už letím na kopec. Ještě než začnu psát o ježdění, musím zmínit, že jsem čekal těžkou „krávu“ a bál jsem se, že stehna budou cestou na kopec sakra trpět. Nic takového se nekoná. Snowscoot je lehký, pod 10kg má na 100%.
Na kopci se mi dostává třicetivteřinové instruktáže, jak na snowscootu stát, zatáčet a brzdit. Ufff. „Tak jeď“ ozývá se zezadu, což doprovází „kamarádské šťouchnutí do zad“. Vydechnu a pouštím to traverzem po zmrzlé sjezdovce. No pouštím, motám se na ní jak opilec po flašce vodky. V zatáčkách mám pořád tendenci sundávat nohu, abych si přibrzdil, nebo udržel rovnováhu. Po třetím přejetí sjezdovky ze strany na stranu se přetáčím a sypu se dolů v kotrmelcích. Otřepu se a v plužícím režimu to sjíždím dolů na lano.
Druhá jízda začíná vcelku dobře. Jsem už přece machr! Jednou jsem to sjel, takže teď už nemůže být problém… Není, začínám chápat co dělat, jak zatáčet a jak si případně přibrzdit. BUM! Sakra, zmrzlej sníh a nepozornost mě poslala k zemi. BUM! Dop..ele, zmrzlej sníh a nepozornost mě opět poslala k zemi. Tohle bolelo! Přesně v tenhle moment jsem rád za integrálu na hlavě. Zvedám se, vydechnu a mám chuť jít prodat pernamentku. Zvažuji co dál. No co, dolů se dostat nějak musím. Znovu se rozjíždím a cestou dolů se soustředím na přenášení váhy a vybírání si rozježděného sněhu. Dojíždím k lanu s fajn pocitem. Doprovod nikde, sedám znovu na lano a letím na kopec.
Třetí jízda je tu, soustředím se a sjezdovku dávám bez jediného pádu! Super, dojíždím dolů s úsměvem od ucha k uchu, jakej by mi neudělal ani Joker. Fakt super! Stejný pocit i po dalších dvou jízdách, po páté se mi snowscoot ani nechce jít fotit. Poslední dvě jízdy byly fajn, velice fajn. Jak nemám rád zimu a zimní sporty tohle se mi líbí. Je to pár dní a stále mi v hlavě roupe myšlenka si snowscoota pořídit!!!
