Giro Switchblade – test helmy 2v1!

Při vyslovení pojmu „Giro Switchblade“ by si až do poloviny minulého roku dokázal představit něco konkrétního snad už jen skutečný mountainbikový pamětník. Prvotní koncept tohoto jména totiž pochází z roku 1998 a s tím moderním, představeným v srpnu 2016, jej pojí snad jen jméno a základní myšlenka.

Trocha historie

Psal se již zmíněný rok 1998, když kalifornská značka Giro představila původní Switchblade a rozhodně se nejednalo o tak revoluční výrobek, jako je tomu u stávající generace. Ač v té době bylo vlastně všechno mnohem více „Enduro Specific“ než dnes! Legendy vypráví, kterak stejné kolo a stejný jezdec jeden den brázdili XC okruh, aby se druhý den tahali o vteřinky a desetinky ve sjezdu!

Není se čemu divit, že tehdy poptávka po přilbách „2v1“ (dva v jednom) prakticky neexistovala. Myšlenka tohoto druhu se ale u značky Giro urodila již tehdy a s ní pak i model Switchblade. I když s jehož konečným provedením už to tak slavné nebylo. Původní Switchblade totiž vycházel z klasické XC přilby, ke které byla šesti šrouby připevněna až žalostně křehká brada. Ta ve skutečnosti neposkytovala žádnou výraznou ochranu proti větším nárazům a byla zde spíše „pro pocit“.

Přestože tato přilba nebyla dostatečně robustní pro čistě sjezdové potřeby, našla své příznivce především mezi trailovými jezdci, kteří po večerech chytali inspiraci ve video sériích New World Disorder a nabytou teorii následně aplikovali typicky při dropování tu více, tu méně schodů… Ideálně s dopadem do protisvahu!

Nová doba!

Časy se ale rychle mění a marketingová masáž hovoří jasně: „Chceš být moderní a cool? Pak musíš jezdit enduro!“ Trh hybridních přileb najednou zažívá obrovský boom a konkurence v tomto segmentu sílí pomalu ze dne na den. Na tomto příkladu je krásně vidět, nakolik bylo Giro vizionářskou společností již téměř před dvaceti lety.

Přitom zatímco ostatní výrobci postupně představovali své vlaštovky na poli přileb 2v1, lidé z Giro si dali načas. Poučili se z nedostatků konkurence a při vývoji postupovali zcela odlišně než všichni ostatní.

Místo toho, aby vytvořili otevřenou enduro přilbu, kterou lze přetvořit na lehkou (křehkou) integrálku, navrhli raději plnohodnotnou sjezdovou full-face helmu. Až potom řešili, co by se z ní dalo sundat, aby se z ní stal stále dostatečně robustní open face. Swichblade druhé generace se tak objevil možná později, než by někteří z nás uvítali, o to je ale jeho provedení zajímavější, až se zde rýsuje potenciál nového etalonu, k němuž se ostatní výrobci možná budou snažit přiblížit.

Zezadu i ze shora…

…najdete řadu shodných prvků a tvarů jako třeba u Giro Montaro.

Menší než obvykle

Historické okénko bychom měli za sebou, přejděme k věci, a to k vlastním dojmům z jízdy. Nový Switchblade nám do testu poskytla společnost Progress Cycle, proto jsem se vypravil do centrály v Hostivicích a zde začal ze všeho nejdříve laborovat nad tím, jakou velikost zvolit? S obvodem hlavy lehce přes 58 cm jsem spíše u horní hranice intervalu konfekční velikosti M (55 – 59 cm), letmo tedy zkouším právě menší variantu a málem si při tom amputuji obě uši!

„Tohle je dost natěsno! Zkusíme eLko (59 – 63 cm), prosím.“ Tam se naopak potýkám s tím, že je přilba i při maximálním stažení upínacího systému na hlavě příliš volná, především pak v oblasti lícních výstelek – větší kousek tedy nepřipadá v úvahu. Půjčil jsem si proto nakonec eMko a doufal, že se výstelky (nebo moje hlava) po nějakém čase vymačkají a přizpůsobí.

Krabice, krabice, co v sobě ukrýváš?

Giro Switchblade přebírám v relativně objemné hnědé krabici s dosti stručným popisem a celý nedočkavý se těším na první bližší inspekci „vystřelováku“. Pojem Switchblade totiž v překladu znamená „vystřelovací nůž“. Kromě samotné přilby, respektive obou jejích hlavních částí, v balení naleznete i praktický textilní vak, který oceníte jak při přepravě, tak i při běžném uskladnění přilby.

Dále je přibalen i druhý štítek opatřený integrovaným držákem pro akční kamery (GoPro standard), druhá sada lícních výstelek a nechybí i nějaký ten uživatelský manuál, který ale stejně nikdo nikdy nečte… nebo snad ano?

Nabitý technologiemi

Celkové zpracování samotné přilby je skutečně povedené, a přestože nedosahuje úrovně čistě sjezdových top modelů Gira a jiných renomovaných značek (kde je to však promítnuto i do řádově vyšší cenovky), působí Switchblade velice kvalitním dojmem. V porovnání s přímou konkurencí je přitom Switchblade o třídu jinde (minimálně vůči většině, jelikož nemáme ozkoušeno úplně vše). Co jej činí tak výjimečným?

Zřejmě nejzajímavější technologií, která je na Giro Switchblade použita, je systém uchycení odnímatelné předobličejové části ke zbytku přilby. Giro zde vsadilo na čtveřici kovových lišt, které svou úlohu plní více než znamenitě. Dvě z nich jsou vodící (prostřednictvím přinýtovaných cvočků se zacvaknou do k tomu určených drážek), zbylé dvě jsou uložené na čepu a jsou zakončeny pojistnými zoubky. Ty po docvaknutí jistí „integrální“ část pevně na svém místě.

Tuhost celého systému je brilantní, i některé nehybridní integrálky by ji mohly Giru závidět. Však se také Switchblade pyšní i plnou sjezdovou certifikací ASTM-1952-DH, a to jak v uzavřeném, tak i v otevřeném módu.

Nejdříve je třeba trefit čep, okolo nějž se celý chránič brady otáčí.

 

Plave jako tvůj mozek!

Další použitou technologií je v poslední době stále častěji se objevující systém MIPS (Multi-Directional Impact Protection System). Neboli kluzná vložka uložená prostřednictvím několika elastomerů k vnitřní straně polystyrenové skořepiny přilby, která má za úkol pohlcovat rotační síly působící při pádu na hlavu jezdce a takto snížit potenciální poškození mozku.

„Nezbytnost“ použití MIPSu na klasických otevřených přilbách mi přijde osobně trochu přeceňované a vnímám ji spíše jako dobrý marketingový tah. U správně padnoucí full-face helmy je však jakýkoliv rotační pohyb značně limitován, proto zde tento systém smysl určitě má. Alespoň dle mého názoru!

Giro Switchblade navíc plně obepíná jezdcovy uši a lícní kosti i v otevřeném módu, takže zde použití MIPS vítám dvojnásob. I přes nesmírnou jednoduchost tohoto systému se z MIPS doposud rozhodně nestal standard, se kterým bychom se běžně setkávali u většiny MTB přileb. Proto i zde dávám Giru body k dobru. Ještě zmíním, že o usazení přilby na hlavě jezdce se stará patentovaný upínací systém Roc Loc Air DH.

reklama

Komfort? Na ten se nezapomnělo!

Faktor bezpečnosti přilby je jedna věc, ale nesmíme opomenout ani stránku komfortu při jejím nošení. I tady Giro odvedlo kus práce. O odvětrání se stará rovná dvacítka ventilačních otvorů, které jsou spíše větší než menší. Na první pohled je zřejmé, že cirkulace vzduchu nebude taková, na co jsme zvyklí u trailových přileb, avšak oproti běžným sjezdovým integrálkám působí Switchblade jako slušný ementál.

I přes množství technických vychytávek se Giru podařilo udržet celkovou hmotnost na velmi zajímavé hodnotě 980 gramů (reálně zváženo), což není vůbec špatné. Jen pro porovnání, full-face top model značky Cipher je o nějakých 200 gramů těžší. Oproti Cipheru hovoří v neprospěch Giro Switchblade snad jen o něco vyšší cena.

Kokos musí sedět!

Jak už jsem nakousl v úvodu, dostat Giro Switchblade na moji hlavu byl trochu oříšek. Základem je nejdříve naplno povolit upínací systém – bez toho se do přilby vklouznout ani nepokoušejte. I tak jsem se ale potýkal s extrémní těsností skořepiny při nasazování přes uši. Rozhodně zde ale nechci svůj případ generalizovat. Možná mám pro velikost M jen moc velké uši na moc velké hlavě a ostatní v tomto ohledu nebudou mít sebemenší problémy.

Mně bylo však při každém nasazování přilby skoro až do breku. Jakmile jsem ale své plachťáky propasíroval dovnitř, seděl mi Switchblade perfektně. V horní části hlavy je těsný tak akorát, nikde nic netlačí, ani zbytečně neplandá a po patřičném dotažení systému Roc Loc Air DH výstelky krásně obepínají celou hlavu. Jakýkoliv diskomfort často zmiňovaný v souvislosti s použitím vložky MIPS jsem nepocítil ani náznakem.

Co se týká stahování pod bradou, Giro vsadilo na klasické sjezdové D‑přezky. Osobně mám tento systém rád, jelikož si jej trochou cviku zapnete raz-dva, spojení je naprosto spolehlivé a celý systém v podstatě nerozbitný. Volný konec řemínku lze navíc připnout pomocí plastového cvočku k jeho druhému konci, takže nikde nic nevisí ani nedře do krku.

Excelentní v plné polní

Ve full-face módu je Giro Switchblade naprosto skvělý a nemám mu prakticky co vytknout. Tuhost celku možná není taková, na co jsem zvyklý u své integrální přilby z uhlíkových vláken, ale rozdíly nejsou nijak zásadní. Navíc ve chvíli, kdy máte přilbu na hlavě, rozdíl nejspíš ani nepoznáte.

Co je ale velkým posunem proti běžnému integrálu je kvalita odvětrání. Dvacítka ventilačních otvorů plní svědomitě svou práci a jakmile to z kopce trochu sviští, hlavu jen tak neupečete. V tomto bych viděl hlavní přednost Giro Switchblade oproti plně sjezdovým modelům, naopak vůči ostatním kouskům 2v1, založeným na trailových přilbách, získáte zase výrazně vyšší pocit bezpečí.

Jediné místo, kde bych snad viděl prostor ke zlepšení, je hlavní dýchací otvor na chrániči brady. Ten na Giro Switchblade naleznete pouze jeden a k tomu nepříliš velký. Plastový lem, který otvor vizuálně rozděluje na dva, efektivní plochu navíc dále zmenšuje. V kombinaci s relativně silnou mřížkou, která celý otvor překrývá, není přísun čerstvého vzduchu úplně optimální. To by se dalo určitě s dalším ročníkem vylepšit.

Náhubek nahoru, náhubek dolů!

Přechod do open-face módu je naprosto intuitivní a chránič brady je dole rychleji, než byste řekli „ultimátní integrální helma se sundavací bradou“. Vtip! Stačí odmáčknout jistící zoubky, vycvaknout horní vodící lišty a je to hotovo. Samotná odnímatelná část je krásně kompaktní a snadno ji připnete na jakýkoliv batoh (nebo vložíte do něj, pokud máte litráže na rozdávání).

Opačný postup při nasazené přilbě už není tak triviální, ale stačí trocha cviku, a i nasazování chrániče brady vás nebude stát příliš úsilí. Základem je trefit se vodícími lištami do připravených drážek. Aby nám Giro celou situaci trochu usnadnilo, označilo drážky drobnými výstupky (podobně jako u písmen F a J na klávesnici), které vaše prsty snadno a rychle navedou na správné místo. Pak už stačí chránič docvaknout a můžete se pustit střemhlav z kopce dolů.

Někdo to rád…

Samotné používání Giro Switchblade v režimu otevřené přilby s sebou nese jistou dávku nepohodlí, což je bohužel daň za patrně vyšší ochranu, kterou Giro oproti konkurenci nabízí. Nejvíce je to znát v oblasti odvětrání a kumulace tepla. To, co při sjezdových rychlostech funguje perfektně, dokáže při výjezdech doslova a do písmene zatopit.

Díky překrytí uší přilba s klesající rychlostí přestává dostatečně odvádět nakumulovaný teplý vzduch a jezdec se začíná potit. Zde bych Switchblade přirovnal opět spíše k integrálce, ke vzdušnosti trailových přileb má bohužel poměrně daleko. V souvislosti s pocením jsem narazil na další neduh, kterým je nízká schopnost výstelek zadržovat pot.

Velmi často se mi stávalo, že mi při náročnějších výjezdech začaly stékat potůčky potu do očí, což není rozhodně příjemné. Na vrcholu kopce pak můžete výstelky doslova ždímat. A to jsem Switchblade testoval v průběhu března, kdy teploty nepřekročily 15 stupňů Celsia. O tom, jak to budete vypadat na vrcholu kopce v horkých letních měsících, můžeme jen spekulovat!

V čem je ale naopak open-face mód srovnatelný s trailovými přilbami je přísun kyslíku – kdo někdy šlapal delší dobu od kopce v integrálce, ví, o čem mluvím. Zatímco cestou dolů si můžete dosyta vychutnávat pocit extrémního bezpečí, který Giro Switchblade nabízí, do kopce nebudete, kromě vyšších teplot pod čepicí, nijak omezováni. A kdo je navíc rád středem pozornosti, ten si díky „moto trial“ stylu přilby taky přijde na své.

S kamerou, nebo bez

Jak už jsem dříve v textu zmínil, součástí každého balení je, vedle jiného, i dvojice štítků, které lze jednoduše střídat dle potřeby. První z nich (P.O.V. Plus™) je výškově nastavitelný (ve třech stupních), kdy ve své nejvíce vztyčené pozici pozici umožňuje jezdci snadno odložit motokrosové brýle „nad čelo“.

Druhý ze štítků má svůj sklon pevně daný, jelikož disponuje integrovaným držákem pro akční kamery (GoPro standard). Prostoru pro manipulaci s upevňovacím šroubem není okolo držáku mnoho, proto uchycení kamery vyžaduje jistou dávku trpělivosti a zručnosti, po dotažení jsou ale záběry poměrně stabilní. Stopáže z horního úchytu, jak jej má vyřešený například Giro Montaro, jsou však přeci jen o něco stabilnější.

Oba štítky vypadají zdánlivě stejně…

Ale jen jeden má úchyt na kameru (GoPro)

GIRO Switchblade MIPS – závěr

Přestože zájemce o koupi přilby s odnímatelnou ochranou brady má v současné době mnohem více možností než kdy dřív, zaslouží si Giro Switchblade rozhodně vaši pozornost. Už jen díky přístupu „full‑face first, open-face later”, kterého se značka Giro při vývoji této přilby držela, je Switchblade tak trochu kategorií samou pro sebe!

Osobně si sice nedokážu představit, že bych si s Giro Switchblade vystačil jako s jedinou přilbou na všechno, jelikož je na delší nebo méně technické vyjížďky i bez chrániče brady přeci jen příliš robustní a zbytečně „horká“. Pro závodní použití, kde se díky systému 2v1 zbavíte nutnosti vozit neustále druhou přilbu na batohu (či lapat celý den po dechu v integrálce), či kratší technické vyjížďky stylu „na kopec a dolů, na kopec a dolů“ je Switchblade perfektní!

Případů užití bych za sebe našel více než dost a přidaná ochrana, kterou tato přilba oproti konkurenčním hybridním modelům nabízí, je zcela bez diskuze. Pokud vás snad nezaujala testovaná varianta „Matte Lime/Black,“ pak vězte, že v nabídce jsou i další tři barevné kombinace, ze kterých si snad vybere každý. Mě osobně nejvíc láká černá! Sečteno a podtrženo, segment přileb 2v1 má, zdá se, nového krále – Giro Switchblade.

Text: David Svoboda / Foto: Tomáš Jiráček (Giro)


PLUS

  • Mimořádně jisté usazení v open-face i full-face módu
  • Technologie MIPS
  • Pevnost konstrukce
  • Pocit bezpečí v jednom i druhém režimu použití
  • Klasické stahování
  • DH certifikace
  • Perfektní zpracování
  • Snadné sundávání chrániče brady, zpětná instalace vyžaduje trochu praxe
  • V balení dva štítky, jeden polohovatelný, druhý s držákem na kameru
  • Míra odvětrání (v porovnání s integrálkami)
  • Plný přísun vzduchu při přesunech „bez brady“
  • Kompaktní chránič brady, který snadno upnete na batoh, nebo vložíte do batohu

MÍNUS

  • Pro mě osobně složitější nasazování na hlavu, hlavě přes uši
  • Ventilace je dostatečná při cestě z kopce, na transferech už se člověk dost zapotí
  • Pocitově slabá schopnost výstelek absorbovat pot, nebo možná jen vyšší míra pocení při vyšší zátěži
  • Zbytečně malý dýchací otvor na chrániči brady

Hmotnost: 980 g (vel. M, 55-59 cm)
Cena: 7 999 Kč / 295,95 EUR (www.progresscycle.cz)
Další informace na webu: www.giro.com
Giro Switchblade také na koloshop.cz

 

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Dasty DH

    Starou Giro Switchblade jezdím ještě dnes. Nedám na ní dopustit, pěkná, lehká a vzdušná. Kupená v roce 1998 v Phe :o) v nějakym shopu na karláku.
    Dasty DH