Milan Myšík & MS Aletsch Glacier 2025 (TOP 10)

Bez nadsázky! Tohle bylo zatím moje asi nejbláznivější dobrodružství za mou dosavadní závodní kariéru. Na začátku září se ve švýcarském Fieschu konalo mistrovství světa v enduru a e-enduru, já měl přitom tu čest stát na startu jako jediný český e-biker. Už to samo o sobě byla slušná pocta… Každopádně to, co následovalo, byl pořádný horský kolotoč plný deště, mlhy, technických trablů a nakonec i obrovské radosti.

Chaotický úvod a prolog na ledovci

Počasí v Alpách si tentokrát dělalo, co chtělo. Mlha a vytrvalý déšť přinutily pořadatele měnit harmonogram snad každou druhou minutu! Ani vrtulníky horské služby nemohly vzlétnout, jaká to byla ten víkend divočina! Každopádně v sobotu jsme i tak odjeli nejen trénink, ale zvládli i slavnostní ceremoniál.

Následující den, neděle, patřila jediné erzetě – legendární Glaciara s výhledem… Samozřejmě na ledovec. A že to byla jízda! Už v tréninku spoustu riderů postihly defekty nebo jiné technické problémy, proto jsem to vzal radši opatrně, alias „safety mode on“. Hlavně proto, že mě čekal ještě celý pondělní maraton. Přesto jsem ze své účasti dokázal vytřískat solidní 10. místo a užil si tím pádem parádní úvod do šampionátu.

Déšť, bahno a powerstage na hraně!

Jestli to bylo o víkendu divoké, tak v pondělí se rozjelo skutečné peklo. Od rána lilo, přičemž my startovali rovnou do sjezdové erzety s převýšením 800 metrů! Dokážete si to představit? Zcela bez zahřátí, od první chvíle nesmlouvavý volný pád do mokré propasti!!!

Aby toho nebylo málo, hned v první třetině jsem utrhl Boa kolečko na botě… Prostě dokonalý start! Naštěstí mi sedly následující powerstage, kde jsem dokázal zajet 6. a 7. místo. To se povedlo i díky tlakům 0.8 Bar v zadním plášti, který dokonale obaloval všechny kameny a kořeny.

V poslední erzetě prvního okruhu, totálně klouzavé a sketchy, jsem dokázal vystřelit dokonce na 5. flek! Celkově jsem se díky tomu držel kolem 10.–12. příčky, což byl vlastně můj původní plán. Konkrétně snaha udržet za sebou pár známých jmen, která jsem chtěl „zajet“.

Drama s motorem a finální risk

Také druhý loop přinesl „zajímavé momenty“, nebo spíš nervy jak z hororu! Už na začátku tohoto okruhu se z motoru začaly ozývat fakt podivné zvuky. Každá další powerstage proto byla jako malý test, jestli to ještě vydrží, nebo zůstanu stát bezradně na místě. Motor naštěstí vydržel, i když skučel a kňoural o 106, každopádně já se nakonec mohl (v ideálním případě se špunty v uších) pustit i do závěrečné erzety.

Finální RZ jsem jel doslova za hranou rizika! Na loukách promáčených jako houba mě moje riskování, pravda, několikrát vyškolilo, ale nakonec se právě tento risk vyplatil. Díky chybě jednoho z francouzských soupeřů jsem totiž poskočil o místo výš a dopracoval se na celkovou 9. pozici.

„Jinak řečeno bral jsem TOP 10 na mistrovství světa – pro mě obrovská satisfakce!!!„

Co ukázal závod

E-biky jely na dva okruhy (loopy), tedy i na dvě baterky. Právě powerstage ukázaly, jak moc dokáží technické výjezdy zamíchat pořadím – rozdíly byly opravdu velké. Přestože byl závod kvůli počasí zkrácený, pořád to byla pořádná šichta a těžká rubačka: 64 km a 1800 metrů převýšení.

Byl to sice závod plný stresu, chaosu i nečekaných momentů, ale s nádherným finále. Deváté místo celkově beru všema deseti.

Díky všem za podporu a zase někdy na trati – ZDAR!

Milan Myšík

Původní report: milanmysik.com

👉 Fotky najdete v galerii…