PIVOT Phoenix – Ti-Carbon prototype | TECH LAB

Nejnovější generace sjezdového speciálu PIVOT Phoenix (představení 10/2024) je v mnoha směrech zajímavým strojem, k němuž se rád vracím. Fascinující byl i veřejně odhalený prototyp nezvykle kombinující karbonové trubky a hliníkové spojky. V Pivotu si přitom s tímto nápadem ještě chvíli hráli, zkoušeli nové technologie a vytvořili rám kombinující karbon a 3D titanové díly.

Proč mě opakovaně „přitahuje“ Pivot Phoenix? Fascinuje mě na něm řada věcí, nápadů a konstrukcí, tím spíš, když je vše koncentrováno na jednom rámu. Zejména DW-link v zajímavé „evoluční podobě“ DW6 (s 6 čepy) ve spojení s Mid-High-pivotem a dvojicí řetězů! Jenže dnešní povídání není o zadním odpružení, ale o rámu samotném a jeho materiálu, materiálech.

Produkční kousek totiž nabízí „stroze“ celokarbonový rám ve špičkové kvalitě, jak jsme u Pivotu zvyklí. Jenže oproti zveřejněné podobě zajímavě pojatého prototypu, který spojuje uhlíkové trubky usazené v CNC frézovaných hliníkových blocích (spojkách) působí finální „jedno-materiálový“ kousek místy snad až „fádně“.

Možná i proto si v Pivotu řekli, že si právě na tomto rámu vyzkouší ještě jednu nezvyklou materiálovou kombinaci, ale také nové výrobní postupy, které by mohly najít využití třeba někdy v budoucnu. Tím chci rovnou říct, že, svým způsobem 2. generace prototypu Pivotu Phoenix rozhodně nezamíří do prodeje, třeba už jen proto, že by její cena byla vcelku astronomická!

Ostatně sami si možná vybavíte, že prakticky stejnou kombinaci materiálů a výrobních postupů používají na své prémiové modely u Atherton Bikes, stejně tak i skutečnost, že modely ž řady „A“ stojí… Ne zrovna málo!

---

Jedinečný Ti-Carbon prototyp

Tento konkrétní Pivot Phoenix je skutečně pouze jedinečným prototypem. I když se jedná o kolo plně funkční, hlavním důvodem jeho vzniku byla zkouška nových materiálů, postupů a odlišných výrobních metod.

Geometrie zůstává stejná jako u sériového modelu, ale hmotnost je o několik stovek gramů vyšší. Je vlastně dost podobná jako u předchozího prototypu s hliníkovými spojkami. Podle Pivot Cycles je to dáno tím, že použité materiály zatím nebyly optimalizovány na hmotnost, jelikož cílem této „mise“ bylo především otestovat nové technologie a postupy pro možné budoucí projekty.

Hliník a karbon doma, 3D tisk titanu venku

Ve vývojové laboratoři Pivot se najde řada různého vybavení. Krom jiného i stroje pro CNC obrábění hliníkových dílů a komponentů, stejně jako prostředky pro výrobu vlastních karbonových trubek. Nicméně 3D tištěné titanové spojky, to už je něco jiného, něco nového, s čím se v Pivotu teprve seznamují. Proto byly tyto prvky, prozatím, vytištěny na zakázku u externí společnosti, která má s touto technologií dostatek zkušeností.

„3D titanové spojky jsou skvělá věc, my si ale nejvíce zakládáme na vývoji karbonových trubek a dílů a s tím souvisejícím výrobním procesu. Díky tomu můžeme navrhovat přesně takové tvary rámů, jaké potřebujeme a chceme využít v sériové produkci. Zároveň nám to umožňuje experimentovat s různými vlákny a vrstvením karbonu, abychom dosáhli ideálního pocitu z jízdy a projevu, který odpovídá dané kategorii konkrétního kola.“ Vysvětluje Chris Cocalis, generální ředitel Pivot Cycles.

Výhody 3D tisku a titanových spojek

Ve srovnání s tradičním frézováním hliníkových bloků, jaké jsme viděli na prvotním prototypu Pivotu Phoenix, přináší 3D tisk titanových spojek několik výhod. Především jde o možnost vytvářet složité tvary při udržení požadovaného poměru pevnosti a hmotnosti.

„Potenciál pro snížení hmotnosti takto stavěného kola je obrovský, jelikož můžeme tisknout mnohem komplexnější tvary než při výrobě hliníkových dílů. Hliník je sice lehčí než titan, titan je ale pevnější. Díky tomu můžeme u titanových spojek použít mnohem tenčí stěny. Zároveň skoro neexistují omezení týkající se jejich tvaru či konstrukční složitosti, ať již vnitřní, nebo vnější,“ doplňuje Chris Cocalis.

U prototypu Pivot Phoenix Ti-Carbon se proto podařilo vytvořit elegantní a štíhlé spojky, přičemž oblast středového složení se vizuálně vcelku přibližuje karbonovému sériovému modelu. Právě zde, ale i na jiných místech, by se dalo uspořit ještě dost materiálu. Avšak v tomto případě se nehrálo na hmotnost, jak již bylo ostatně jednou řečeno.

Obecně vzato platí, že titanová verze může být řádově o 15–20 % lehčí než hliníková varianta podobně stavěného rámu.

Cena vývoje a (ne)možnosti produkce

Přestože tento kousek vypadá nanejvýš zajímavě a vzhledově i dost dotaženě, rozhodně se nejedná o rám určený k sériové, ale ani k zakázkové výrobě. Pokud by tomu tak bylo, dostala by se jeho cena do vskutku mimořádných výšin. Celková investice do vývoje a testování tohoto prototypu se totiž pohybuje v řádu 15 000–20 000 USD.

„Pokud bychom tento model chtěli skutečně nabídnout v sériové či zakázkové podobě, bylo by určitě možné snížit celkové náklady na jeho výrobu, ale rozhodně ne na úroveň standardního karbonového rámu. Stále bychom se pohybovali v cenové hladině 2,5 až 3krát vyšší než u běžného modelu,“ vysvětluje na závěr Chris Cocalis, proč se do stavby podobných speciálů v komerční podobě značka Pivot hned tak nepustí.

Text: Štěpán Hájíček / Foto: Pivot Cycles

Značku Pivot Cycles u nás zastupuje společnost Protocycles.cz