Michelin Wild AM² / Force AM² – Přifoukni a užívej si! (test plášťů)
Dva poměrně čerstvé přírůstky do rodiny MTB plášťů Michelin jsme si představili začátkem tohoto dubna. Od té doby se nové vzorky Michelin Wild AM² a Force AM² pravidelně roztáčejí na mém osobním stroji Norco Sight A2, který letos zjara rozhodně nezahálel.
Tyto nové „myšáky“ jsem proto stačil prověřit za řady rozličných situací. Vyslovenému blátu a podmáčenému terénu jsem se povětšinou vyhnul, vlhký a kluzký podklad jsem si ale užil hned zkraje testování. Později převládalo spíše sucho, místy až slušně vyprahlo a prašno.
Při pohledu na graf určení těchto plášťů jsem tedy zvládl vystavit Micheliny dostatečně široké škále různých podmínek odpovídající jejich zaměření. Místy jsem jej vlastně i překročil, když o tom teď přemýšlím, jelikož třeba Michelin Force AM² je určen hlavně sucha a jen částečně na smíšený povrch.
Potenciální problém by v tomto směru mohl nastat, pokud bych trápil Force AM² na předním kole, kde by za mokra a slizka asi úplně nestíhal. Vzadu ale zvládal i tyto situace celkem v klidu.
Rychlé či kluzké, ostré či drolivé!
Pokud se ještě chvíli budeme bavit o obecných provozních podmínkách, kterým byly pláště Michelin Wild AM² a Force AM² v průběhu dosavadního testování vystaveny, pak lze zmínit i slušný rozptyl v druhu terénu a druhu různých trailů, kde jsem toto obutí zkoušel.
Něco málo jsem si odjezdil „doma za barákem“, kde se najdou i těžší sekce, ale obvykle zde máme hlínu, pevnou zem a místy nějaké ty šutráky. Zároveň jsem stihl pár více do flow stylu stavěných trailů, místa hustě propletená nekonečnými spletenci kořenů, hladší smýkavé svahy, ale také pár skutečně těžkých trailů, kde jsou samé ostré šutry, místy dost radikální sklon a záludné technické sekce!
Nové Micheliny se tak se mnou rozhodně nenudily, naopak jsme se párkrát společně solidně zapotili, obvykle hlavně kvůli horku, nebo si naopak užívali těžkou pohodu třeba při závěrečných přesunech podél řeky.
Žádné přemrštěné sliby!
V úvodu zmiňovaném článku představujícím pláště Michelin Wild AM² a Force AM² zaznělo mnoho slibů stran jejich jízdních vlastností a celkového jízdního projevu, až by si nejeden mohl říct, že si kluci v Michelinu poněkud zapřeháněli!
Celkově vzato vlastně až tolik ne, jelikož toto obutí funguje vážně hezky, předvídatelně a do značené míry plní, co jeho výrobce slibuje. Zejména tedy co se týká solidního valivého odporu a velice jistého záběru. K tomu se ale ještě dostaneme, nyní ještě pár úvodních praktických postřehů.
Kupříkladu obouvání, kdy jsem zcela samozřejmě a bez váhání hodil tyto pláště na své kolo jako bezduše. Ve snaze nechat projevit pryže Michelin samotné jsem do nich nedával žádnou vložku, ať se hezky ukáže „co to umí“ a „co to vydrží“.
Ještě k samotnému obouvání. Jak se mi později potvrdilo i při jízdě, není konstrukce těchto plášťů Michelin kdovíjak pevná, ač uvnitř obou najdeme celoobvodovou ochranu proti defektu Gravity Shield. Nijak výrazně hrubé a nepoddajné nejsou ani patky, proto k nahození na těsnícím tmelem již dostatečně „upatlaný“ ráfek nebylo potřeba žádné větší násilí. Tradičně jsem to zvládl vlastníma rukama bez potřeby sahat po nářadí.
Ve světě čísel
Ještě jsem možná nestihl zmínit, že mám pláště Michelin Wild AM² a Force AM² k dispozici v rozměru 29×2,4“, přičemž jsou tyto nové vzorky zatím výlučně součástí vrcholné skupiny Competition Line.
Když už jsem začal s těmi čísly, tak třeba hmotnost těchto plášťů je, dle mého měření, takřka identická pro oba vzorky, jak ostatně udává i výrobce. U Michelinu Wild AM² i Force AM² v rozměru 29×2,4“ jsem tedy navážil nějakých 1 036 g plus mínus nějaký ten gram u jednoho a druhého pláště.
Zajímavá jsou také čísla týkající se šířky tohoto obutí, kdy to bylo u obou vzorků shodně 58 mm (obuto na ráfcích NoTubes Flow D). Abyste měli srovnání, Micheliny jsem nasadil na místo mého původního setu Maxxis Assegai 29×2,5“ a Dissector 29×2,4“, kdy mi u předního širšího pláště ukázala váha hmotnost 1 170 g a šupléra pak šířku 59 mm. V případě zadního Dissectoru to bylo 1 010 g a 56,5 mm.
Původně jsem si myslel, že své kolo díky těmto plášťům o malinko odlehčím, ono se to ale při „obousměrných“ rozdílech v hmotnosti zmíněných plášťů vlastně dost vyrovnalo a nakonec, zřejmě i díky nově doplněnému tmelu, jsem se dostal na prakticky stejnou hmotnost celého kola s Maxxisy i s Micheliny.
Hubeňour ano, či ne?
Zajímavé přitom je, že ač se faktická šířka obutých plášťů Maxxis a Michelin liší jen malinko, něco může udělat i nepřesnost měření, tak jsem měl po obutí myšáků dojem, že je, zejména přední kolo, znatelně hubenější. On je Michelin Wild AM² 2,4“ skutečně o milimetr užší než Maxxis Assegai 2,5“, opticky bych si ale tipnul, že tento rozdíl bude větší.
Vzadu jsem pak nikterak zásadní skok v šířce obutí nepozoroval, ač měl v tomto případě Michelin naopak navrch. Tady se totiž asi více projevoval optický rozdíl mezi spíše agresivnějším Dissectorem a nižším, minimálně opticky rychlejším Michelinem Force AM². Každopádně ona šířka, zejména u předního pláště, nebyla efektem vždy jen optickým, ale přijde mi, že jsem její vliv zaznamenal i za jízdy. Ale na to také ještě dojde řeč.
Kdy, kam a proč Michelin Wild AM² a Force AM²?
Skutečně praktické zkušenosti pojďme otevřít popisem, do jakých podmínek se tyto pláště obecně hodí. Jak už jsem zmiňoval výše, za dobu jejich testování jsem Michelinům naservíroval skutečně pestrou skladbu jízdních podmínek, díky čemuž se hezky ukázalo, kde se cítí lépe a kde hůře.
Pokud to přitom shrnu hnedle takto zkraje, potom musím uznat, že pojmenování AM u obou vzorků není vůbec zcestné. Zejména když si uvědomíte, že obutí Michelin určené pro enduro se jmenuje Wild Enduro.
Celkově na mě totiž pláště Michelin Wild AM² a Force AM² udělaly rozhodně dobrý dojem, zejména svým vzorkem a „dvousložkovou“ směsí Gum-X. Zároveň jsem nabyl přesvědčení, že se nejlépe hodí pro all-mountain dovádění. Když se totiž moje jezdecké choutky začaly překlápět více do endura, začalo mi docházet, že bych také mohl v určitém bodě narazit na limit tohoto obutí!
Jede i lepí!
Ale pojďme na to ještě trochu oklikou, jelikož třeba jeden ze slibů zaznívajících v představení těchto Michelinů hovoří o jejich pozitivně nízkém valivém odporu. Ano, v tomto bodě musím potvrdit, že zejména při kombinaci Michelin Wild AM² vepředu a Force AM² vzadu to opravdu hezky jelo.
Ony sice pláště nesmažou fakt, že moje Norco váží lehce přes 16 kg, o to spíš se však pozná, jestli je s daným obutím celek alespoň trochu jezdivý, nebo naopak urputně přilepený. Netvrdím, že to byl vysloveně obrovský skok oproti dvojici Maxxis Assegai/Dissector, ale jo, je to prostě svižnější a příjemné jak v delších výjezdech, tak i v přesunech po rovině a po asfaltu.
To bychom tedy měli vliv středové pevnější směsi na obou pláštích Michelin, a co ta druhá měkčí, aplikovaná zejména na boční výstupky? V tomto bodě musím opět ukázat palec vztyčený nahoru, jelikož se mi rozhodně líbilo, jak Micheliny Wild AM² a Force AM² držely za sucha, ale i za mokra na kořenech a také na kamenech!
Postupně budovaná důvěra
Už jsem asi měl na svém kole i měkčí a lepivější gumy, s nimiž to člověk mohl pálit po odkloněných traverzech hlava nehlava. Michelin mě ale v tomto směru rozhodně mile překvapoval vždy, když došlo na jistotu vedení v kritických situacích, zejména na oněch odkloněných úsecích, v zatáčkách apod.
Při prvních jízdách jsem jim vlastně ještě úplně nevěřil, nebo spíš nevěděl, co od nich můžu čekat a co vše si s nimi můžu dovolit. S každým dalším trailem a s každou další zatáčkou ale moje důvěra v tyto Micheliny rostla a rostla. Vybavím si snad jen pár skutečně výjimečných situací, kdy mi předek na oslizlém šikmém kořenu lehce sklouzl, ale to bylo obvykle za podmínek, kdy by asi uklouzla většina pryží!
Na jistotu vedení a zmiňovanou velice dobrou přilnavost jsem se přitom mohl spolehnout jak za sucha, tak obvykle i na prachu a s důvěrou ve své obutí jsem neměl problém ani na vlhké a místy slušně „šmýkavé“ hlíně. Zde se naopak přední Michelin Wild AM² statečně zakusoval, zadní Force AM² pak držel alespoň v náklonu díky výrazným bočním špuntům, které jsou u obou vzorků stejné.
Hledání ztraceného tlaku…
S dobrou přilnavostí, jistým a dobře čitelným projevem přímo i nepřímo souvisí i jedno další téma, tedy tvrdost a poddajnost těchto plášťů. Jak jsem zjistil vlastně již při své první vyjížďce a jak jsem si vybavil zážitky s jinými staršími Micheliny, jsou tyto pláště konstrukčně spíše měkčí, než na co jsem běžně zvyklý (srovnávám modelově s Maxxisy, WTB nebo obutím Vittoria Mazza).
Tento fakt má přitom dvě specifické roviny, dva různé úhly pohledu. Jedním je, že spíše měkčí stavba pláště pomáhá jeho poddajnosti, díky čemuž tyto Micheliny krásně obalují nerovnosti, neodskakují, ale naopak parádně tlumí a celkově tedy nahrávají příkladné jistotě a přilnavosti. Ale také komfortu!
Druhou, potenciálně temnější stránkou věci, je skutečnost, kdy jsem zjistil, nakolik brzy a jak snadno se mohou myšáky žvýknout v ostré zatáčce, pokud jsou nafoukány více adhezně. Kupříkladu Maxxis nebo Vittoria dokáží podržet i při nižším tlaku a člověk při jejich foukání nemusí být zase tak puntičkářský. Naopak u Michelinu jsem zjistil, že je třeba si dobře hlídat optimální tlak, nebo minimálně najít určitou spodní hranu, pod níž je neradno se vydávat!
Nedělej si z nás… Tlaky!
Pokud opět zapojíme do hry čísla, pak můžu nesměle prohlásit, že jsem schopný, modelově na Maxxisech, jezdit okolo 1 bar i trochu méně vepředu a něco málo nad 1 bar vzadu (např. 0,95/1,1 bar – P/Z). S Michelinem jsem se přitom dobral zjištění, že prakticky nemůžu jít pod 1,1 bar vepředu a pod řádově 1,3 bar vzadu (dle okolností).
Je mi jasné, že se zase vícero lidí chytí za hlavu a budou se divit, jak vůbec můžu jezdit takto nízké tlaky! Pro doplnění vážím 82 kg, takže žádná muší váha… Ale berte to hlavně jako příklad či demonstraci toho, jak je potřeba s tlaky u Michelinu nakládat. Tedy, že to chce o pár desetin baru navíc oproti jiným plášťům, na které jste možná zvyklí.
Jedním dechem bych přitom rád dodal, že po zmiňovaném navýšení tlaku se popisovaná schopnost excelentně kopírovat terén lehce vytrácí, neztratí se ale zcela. I s trochu vyšším tlakem, oproti mému zvyku, jsou Micheliny stále slušně komfortní a poddajné. Žádný tvrdý šutr!
Blíží se hrana…
Než celé dnešní téma plášťů Michelin Wild AM² a Force AM² uzavřu, chtěl bych vám ještě prozradit, kde se nachází výše zmiňované limity tohoto obutí. Ač jsem už vlastně něco naznačil. Více než solidní jistotu si můžete s Micheliny užít na hlíně a na kořenech, kde jim ale trochu docházel dech byly prudké suché a často i drolivé úseky.
V takových místech jsem měl pocit, že mám prostě moc hubené pláště, které se do země jednoduše neopírají dostatečně velkou plochou, proto se s nimi může podklad snáze utrhnout. Takovýchto situací jsem sice nezažil mnoho a více se vážně vyžíval ve spíše all-mountain věcech než v enduro divočinách, když ale došlo na lámání chleba, tak mi prostě chyběla trochu větší styčná plocha a snad ještě ostřejší špunty.
Teoreticky by mohlo stačit sáhnout po druhém rozměru (2,6“) a bylo by asi částečně vyřešeno, spíš bych to ale viděl na jasné určení jedné a druhé řady. Tedy modelově Michelin Wild AM pro všestranný all-mountain počítající i s delšími přesuny a trochu sportovní jízdou a Wild Enduro pro celkově náročnější provoz.
Michelin Wild AM² a Force AM² – závěr
Dosavadní praktické zkušenosti s plášti Michelin Wild AM² a Force AM² pro mě znamenaly jednoznačnou převahu kladných dojmů nad těmi negativními. Vše začalo již jen snadnou instalací, kdy se oba pláště zlehka obouvaly na ráfek a problém nebyl ani s jejich (bezdušovým) usazením za pomoci běžné dílenské pumpy.
Jednoznačně kladné dojmy ve mně tyto pláště vyvolávají po řadě jízd v dosti různorodých podmínkách. Jednoznačně pochválit musím jejich vzorek a použitou směs Gum-X, stejně jako celkově trochu měkčí konstrukci, díky níž tyto pláště krásně tlumí a dobře obalují všechny nerovnosti. Výsledkem tak je jisté směrové vedení, dobrý přenos brzdných sil a pocit kvalitně zaříznutého vzorku v náklonu za sucha, za mokra, ale i na pevných překážkách.
Určitou případnou nevýhodou spíše měkčí konstrukce je častější tendence žvýkat se v zatáčkách, to lze ale dostatečně dobře vyřešit nalezením vhodného tlaku. Z mého pohledu je přitom jasným favoritem Michelin Wild AM², který dělal na předním kole velice dobrou službu. Špatný ale rozhodně není ani Force AM², který se na zadním kole rovněž osvědčil. Zejména kombinací velice dobrého odvalování a jistého vedení v náklonu díky pevnějším bočním špuntům.
Dopředu bych si přitom Michelin Force AM² hodil spíš jen na léto a ideálně na rychlejší trail-bike, pro all-mountain a případně i lehčí enduro se rozhodně více hodí Michelin Wild AM², který bych se nebál použít ani vzadu. Záleží na podmínkách.
Poslední bod, který ještě nebyl zmíněný, je životnost či odolnost. Kolik toho tyto pláště vydrží vám po šesti týdnech provozu asi těžko řeknu… Z hlediska odolnosti jsem vlastně také neměl vážnější problém. Ano, vzadu se objevila jedna dírka, kterou zprvu zvládalo zacelit mléko, postupem času se ale trochu rozlezla, proto nastoupil knot a byl klid!
Čistě „dojmologicky“ bych tyto pláště nedoporučil na vysloveně tvrdé zacházení do extra náročného kamenitého terénu, tam by je člověk mohl brzy proseknout, k tomu ale toto obutí určeno vlastně ani není. Držte se jeho označení AM a budete spokojeni!
Text a foto: Štěpán Hájíček
Michelin Wild AM² a Force AM² Competition Line – základní údaje
Cena: od 1 299 Kč / ks
Hmotnost: 1036 g (shodně oba vzorky v rozměru 29×2,4“)
Směs: Michelin Gum-X (double compound)
Ochrana: Michelin Gravity Shield
Více informací: www.michelinman.com/../wild-am2
Více informací: www.michelinman.com/../force-am2
PLUS
- Celkově slušný poměr hmotnosti, odolnosti a přilnavosti
- Ideální pro agresivní trail biky či all-mountain použití, přesně jak hlásá výrobce
- Michelin Wild AM² na předním kole je přiměřeně agresivní, dobře se zakusuje a poklona patří i jeho směsi Gum-X (to ostatně platí i pro druhý Michelin Force AM² nasazený vzadu)
- Celkově měkčí konstrukce a poddajnost přináší bonus v podobě vysokého komfortu a kvalitního přítlaku. Je ale potřeba najít optimální tlak, aby se gumy nežvýkaly v zatáčkách
- Dobré vedení, jisté a hlavě bez problému předvídatelné vlastnosti nabízí tyto Micheliny za sucha, na mokru, ale i na pevných překážkách (hlubší bláto jsme zatím nepotkali)
- Šířka plášťů odpovídá udávanému rozměru, vepředu bych si ale dokázal představit i větší kousek – oba vzorky se dělají i v rozměru 29×2,6“
- Při kombinaci Michelin Wild AM² vepředu a Michelin Force AM² vzadu jsem si mohl užít i velice dobré odvalování, díky němuž byly výjezdy a přejezdy o poznání příjemnější
MÍNUS
- Měkčí konstrukce pláště přináší riziko v podobě možného „žvýkání“ pláště ostrých zatáčkách. Toto lze ale vyřešit nalezením optimálního tlaku, který byl v mém případě o trochu vyšší, než na co jsem zvyklý u jiných značek obutí
- Životnost po pár týdnech těžko odhadovat, s odolností jsem ale problém neměl. Zaznamenal jsem jeden lehký defekt, který vyřešil menší knot. Pocitově bych ale neřekl, že by tyto pláště zvládly náročný provoz v ostrém kamenitém terénu, na něco takového ale tyto vzorky ani nejsou určené.