Giant Trance X 29 2 | Vyzkoušej obě polohy! (test)

Giant Trance je dobře známou klasikou světa MTB! Spolehlivý, ověřený a dlouhodobě úspěšný model, který prošel řadou obměn a vylepšení a vždy to bylo k lepšímu. V posledních letech se přitom dočkal i své 29“ varianty, která ale byla, na poměry tohoto rodu, až příliš atletického střihu. Nyní se ale díky modelu Trance X 29 situace mění a „obrací se na původní víru“.

V srpnu představená novinka, která se v září dočkala rovněž uhlíkového sourozence, zdá se, skutečně navazuje na původní myšlenku řady Giant Trance, nebo spíše její zařazení někde na pomezí trail biku a all-mountain. Je přitom právě tato verze tím správným potlačovatelem slavného rodu přezbrojeného na průměr 29“? 

Odpovídat na tuto otázku nebudu hned v úvodu, ať neprozradím pointu, každopádně již zkraje je vhodné říct, že minimálně po stránce základních parametrů se zdá, že by zrovna Trance X 29 mohl být v tomto směru trefou do černého. Ostatně buďme konkrétní: Klasický Trance 27,5“ nabízí zdvihy 150/140 mm (P/Z), přičemž jeho donedávna jediná 29“ varianta byla v tomto ohledu o dost skromnější – 130/115 mm. 

Současný Trance 29 není rozhodně špatné kolo, v testu jsem ho měl hned dvakrát (Trance 29 2 – 2018 / Trance 29 3 – 2020) a vždy si jej náramně užil! Ale jako přímého následovníka neohroženého trail biku určeného pro dnešní svět „zblblý“ velkými koly? K tomu mu něco chybělo… A právě tady vstupuje na scénu dnes zkoušený Giant Trance X 29, jehož základní definice je vcelku prostá: Zdvihy 150/135 mm, dostatečně ostrá výbava, náležitě moderní geometrie a jako bonus flip-chip pro možnou úpravu geometrie!

Posed, že ani nejde popsat…

Zrovna u Giantu je příjemnou tradicí, že když se koncem léta představí nový zajímavý model, tak se poměrně brzy dostane i do Česka, tedy jak na pulty prodejen a k rukám nedočkavých zákazníků, tak i nám, k rukám podobně nedočkavých testerů. Jedna sezóna tak ještě není definitivně u konce a já už se proháním na novém Giantu roku následujícího! Vrrrrm! 👍🏻

Na nový Trance X 29 jsem se těšil již od chvíle jeho prvotního představení z důvodů, které jsem snad již dostatečně popsal v úvodu. Jak rád jsem si pak pro něj rozjel, když na konci září přišla ta šťastná informace: „Kolo je tady, kdy se stavíš?“

Kde začít? Možná postřehem, že ač jsem měl o tomto kole „něco nastudováno“, tak mě již při přebírání překvapily jeho fyzické rozměry. „Docela dlouhý ne?“ Ano, Giant Trance X 29 ctí moderní geo-trendy a drží se hesla „slack and low“, skoro by se dalo říct, jak jen to je možné!

Ale abych nepředbíhal. První na řadě je tradičně posed, kde se vlastně žádné drama nekoná. Ostřejší úhel sedlovky (77,2°, M, LOW), přiměřeně krátký představec (40 mm), široká řídítka (800 mm) a u Giantu tradiční kratší hlava (100 mm). 

Výsledek je vlastně velice příjemný, až skoro nevím, co na posedu vyzdvihnout, jak jej popsat? Není vysloveně dlouhý a nízký jako třeba u Giantu Reign 27,5“, který může mnohé skoro až zaskočit, ale není ani pocitově kratší jako u Reignu 29. Srovnání s Trancem se záměrně vyhýbám. Posed zde je takový až úžasně neutrální. Hezky se mi na něm šlapalo, problémem nebyly ani delší „výstupy“ nebo přejezdy a v klidu to bylo mezi stromy, zajímavé pak cestou dolů…

Flip a Chip!

Pozice za řídítky je tedy pohodová a taková všestranná, možná trošku delší, než by člověk dopředu čekal, ale ne zas vysloveně přehnaně. Tady člověk Ameriku neobjeví, pokud Amerikou není ona vyváženost. Mnohem zajímavější a spletitější je situace týkající se ovládání. 

Na začátek bych pro jistotu připomněl, že jsou, Giant Trance X 29 a jeho sesterský model Liv Intrigue, snad možná vůbec prvními stoji této značky, které dostaly otočné kameny (flip-chip), jejichž prostřednictvím lze snadno měnit geometrii v pozicích „LOW“ a „HIGH“. Konkrétně u řady Trance X 29 jsou hodnoty úhlu hlavy v těchto pozicích – 65,5° a 66,2°.

Plynule dopředu, občas přetočit kazetu…

Tohle je ale vlastně jen třešnička na dortu, jelikož základem je pochopitelně skutečnost, jak se podařilo celou geometrii poskládat dohromady a jak to tedy celé funguje? Samozřejmě v jedné a v druhé pozici. Zkusím přitom začít tak, jak jsem začal v reálném nasazení, a pak budeme asi trochu přeskakovat, jelikož i já měnil polohu flip-chipů hned několikrát.

V první řadě jsem dostal kolo k testu s nastavením „LOW“, které lze chápat jako primární, jelikož pokud zvolíte právě tuto pozici, budou vzpěry hezky zarovnané s horním ramenem zadní stavby. Detail, ale někdo by si možná všiml. Zároveň jsem si připomněl heslo kluků z Trail Guide „Žádný Low režim není dostatečně Low“ a prostě to tam nechal!

První seznamovací vyjížďka mě zavedla tradičně za humna, tedy na moje domácí a notoricky známé traily, kde jsem se postupně dopracoval k pocitu, pro mě osobně dost zvláštnímu a nečekanému, že je to v „LOW“ celé až nějak moc položené?! Skutečně, pokud zvolíte tuto nižší hodnotu, tak se sice dostanete k tabulkovému úhlu hlavy 65,5°, pocitově ale budete o dost někde jinde!

Dlouhý tady, dlouhý támhle!

Nechci se až po krk nořit do tabulky rozměrů, takže to vezmu spíš v rovině pocitové, kde mě překvapilo nakolik je nový Giant Trance dlouhý, nízký a položený! Mám-li to k něčemu přirovnat, pak mě v první řadě napadá podobnost s Giantem Reign 27,5“ poslední generace. Zajímavé, myslel bych si, že se Trance X 29 bude více blížit třeba Giantu Reign 29, který mi ve svém projevu přišel vlastně dost civilní, opak je zde ale pravdou.

Nový Giant Trance X 29 je v nízké pozici, zřejmě už jen z titulu, že disponuje flip-chipy a můžete si jej tedy podle nálady přeskládat, vlastně až zajímavě „vyhrocený“. Jinak řečeno, na běžné traily, co máme okolo Prahy, to v „LOW“ vlastně není úplně ono. Řízení je na mnoha místech skoro až moc stabilní, nechce se mu „trhat se“ z přímého směru a když jej pak nakloníte na bok, tak se na jedné straně ochotně zahryzne do oblouku, na straně druhé se z něj ale zvedá se znatelným odporem.

Přeskočím-li trochu analogii mých vlastních postupů z terénu, posunu-li se zhruba o týden dopředu, pak musím říct, že jsem si s odstupem dal, plus mínus, stejné kolečko za barákem ještě jednou, tentokrát ale v poloze „HIGH“… A bylo to o hóóódně lepší! Stability bylo stále dost, do oblouků se Trance X 29 pokládal o poznání snadněji a výrazně méně paličatý byl i v případě, kdy jej člověk potřeboval z oblouku zase vytáhnout zpět.

Pro lehčí traily a obecně méně náročný a méně strmý terén rozhodně doporučuji režim „HIGH“.

Kde jsem naopak bodoval s „LOW“?

Přetočme VHS kazetu našeho vyprávění o kus zpět, do chvíle, kdy jsem se oťukával s Giantem Trance X 29 a přirozeně jej nechal v pozici „LOW“. Po zmíněném prvotním seznámení v terénu následoval jednodenní výlet na Trutnov Trails, kde jsem se na situaci ohledně geometrie díval zase trochu jinak.

Postupně jsme zde projeli většinu trailů a já si jen na pár místech posteskl, že je řízení až moc stabilní a položené. Nižší polohy jsem rozhodně nelitoval na Ptačí perspektivě, na Boulderu, nebo na Trailu pod Jekyňkou. I tak ale musím říct, že je nutné si na „snížený“ režim delší čas zvykat.

Kolmo dolů přes všemožný myslitelný „bordel“, přes skály a kořeny je to super! Prudší zatáčky, nebo hodně utažené swtichbacky, to není zrovna voda na mlýn tomuto Giantu. Víc mu sedí buď rychlá palba dolů v přímém směru, nebo podobně rychlá jízda otevřeným přehledným trailem s širokými klopenkami apod.

Docela by mě zajímalo, jaké by to bylo, kdybych si projel třeba Floutka jednou v „LOW“ a jednou v „HIGH“? Hádám, že by se mi zrovna zde po většinu času asi lépe jelo s vyšší polohou!

Vrátím se vůbec na LOW? Jo, a sakra rychle!

Posledních pár poznámek a zkušeností s geometrií a flip-chipy. Po návratu z Trutnova jsem se zase chvíli vozil v okolí domova, kolo hodil do „HIGH“ a byl až překvapivě spokojený. Pak jsem se ale poslední den vydal do trochu jiné lokace, kde jsem zkoumal nové traily a také stihl pořídit fotky k testu. Zde jsem přitom jednu těžší pasáž jel nejprve s původně zvolenou pozicí „HIGH“, jakože pohoda a pak…

Pak jsem, po prvním absolvovaném kolečku, zadní stavbu rychle přehazoval do „LOW“, což se ukázalo jako výrazně lepší volba. Sice mi následně na pár místech maličko chyběla původní točivost, na jiných, strmých a technických úsecích, jsem byl ale o poznání jistější. Tam, kde se mi při první jízdě na brzdách začalo pření kolo nervozitou skoro až vlnit, jsem v druhém kole jen pevněji sevřel řídítka, pustil brzdy a huráááá!

Nejen geometrií živ je trail bike!

Přesně tak, geometrie je jistě důležitá, v posledních letech důležitější než kdy dříve, ale krom toho je zde i řada dalších neméně podstatných faktorů, třeba odpružení! I když tady se vlastně žádného zásadního překvapení nedočkáme, jelikož Giant Trance X 29 pracuje podobně jako jiné starší Gianty se středním a vyšším zdvihem, tedy velice dobře!

Abych to s tou stručností náhodou nepřehnal! Bod 1: Giant Trance X 29 a jeho Maestro jsou opět hezky vyvážené a pokud se dokážete při šlapání udržet v klidu a neskákat na sedle, bude i zadní stavba v klidu a vaše energie bude hezky a bez větších ztrát posílána na zadní kolo.

Bod 2: Celkové nastavení zadní stavby, odladění tlumiče, jakož i přítomnost kuličkových ložisek v místě spoje tlumiče a horního ramene, vytváří, pro Gianty charakteristické, superkomfortní vyznění nejen na začátku zdvihu.

Prostě to zobe jako vyhladovělá slepice, když konečně dostane své oblíbené zrní, díky čemuž máte jednak postaráno o perfektní přítlak zadního kola k terénu, jednak je až s královskou noblesou pečováno o komfort vašeho pozadí.

Maskovaná dysbalance

Z hlediska aktivity a kapacity jsem dospěl k názoru, že použitých 135 mm kroku zadní stavby vlastně bohatě stačí. Začátek je, jak už jsem říkal, krásně jemný a hladký, ve středním rozsahu je zadní stavba poměrně klidná a zbytečně nedivočí, konec je pak přiměřeně progresivní. Co mě zaujalo, byla skutečnost, že jsem se o něco častěji a o něco více blížil faktickému dorazu tlumiče, než jak je to u mě zvykem, alespoň u jiných Giantů se systémem Maestro.

Na tvrdý doraz jsem vlastně nikdy nenarazil a ani gumičku na tlumiči jsem „neshodil z pístnice“. Celkově jsem měl ale pocit, že je Giant Trance X 29 o fous lineárnější, než jeho starší bratři, tedy že aktivněji využívá větší část svého kroku. Zrovna toto mi ale, při spojení vidlice se zdvihem 150 mm a zadní stavby s rozsahem 135 mm, přijde rozumné a vítané.

Ač vidlice nabízí o 15 mm více aktivního zdvihu, tak jsem rozdíl v chodu, projevu, či pocitové hloubce zdvihu vepředu a vzadu snad nikde fakticky nepocítil!

Rhythm jako universální dědic!

Snad už dost bylo řečeno o zadním odpružení, tak ještě pár slov k tomu přednímu. V první řadě bych rád vypíchl, že je zde použita vidlice FOX 36 Float Rhythm, což je sice „základní“ a tedy dostupná řada, v reálu se ale ukazuje, že modely Rhythm zřejmě postupně „dědí co zbude“.

Jinak řečeno, modely Rhythm se doposud vzhledem i konstrukcí trochu lišily, a liší se vlastně i nadále… Dnes ale tím, že používají formu a technologie dosluhující řady 36 (v tomto případě), která se jinak dočkala zásadní inovace pro rok 2021!

FOX 36 Float Rhythm 2021 je vlastně stejná vidlice jako můj Fox 36 Float Performance na kole modelového roku 2020, pouze s jinými polepy! Za mě tedy jasná výhra pro spotřebitele!

Co tedy objevovat nového u této vidlice? Asi nic zásadního! Nastavení je snadné jako vždy bylo, tlumení zde obstarává systém FIT GRIP, takže také klasika, proto jen pár minut s pumpičkou a jde se jezdit. Chod této „staré vidlice s novým jménem“ je tradičně hezky jemný a plynulý, zdvih přiměřeně hluboký, konec dostatečně jistý a prostředek příkladně aktivní. Je nutné dodávat něco víc?

KOMPONENTY

Tímto bychom měli probrané to základní a důležité, teď ještě několik poznámek k výbavě. První, co mě napadá, jsou pláště v sestavě Maxxis Minon DHF 29×2,5“ vepředu a novinkový Maxxis Dissector 29×2,4“ vzadu. Zde jsem ale narazil na jednu nesrovnalost. Na produktové fotce, stejně tak i na reálném kole, byly tyto pláště se standardní jednoduchou směsí, katalog hovoří o variantě 3C?!

Pojďme se držet reality. O kvalitách vzorku Minion DHF snad není třeba diskutovat. Uznávám, že bych byl radši za měkčí „trojsměs“ 3C, zejména na vlhkých šutrech a kořenech na Trutnově jsem se na ředě míst necítil úplně dobře! Za sucha, v hlíně a všude tam, kde se vzorek může do něčeho zakousnout, je i tato varianta krásně jistá a spolehlivá.

Za příjemnou zkušenost lze označit i první praktické setkání s novinkou Maxxis Dissector, plášť, s jehož vývojem pomáhal i Troy Brosnan. O obutí na zadním kole se toho za jízdy vlastně moc nedozvíte, tedy pokud s ním nejsou problémy a ty zde rozhodně nebyly! Záběr ve výjezdech byl rozhodně jistý, stabilita v zatáčkách bezproblémová a grip při jízdě na brzdách dolekopcom také bez připomínek!

Řazení Shimano SLX 1×12

V obecné rovině patrný ústup řazení SRAM Eagle, zejména u ekonomicky osazovaných nových kol, mě příliš netěší, zároveň ale musím říct, že převody 1×12 od Shimana fungují, tak co?! Ač tedy řazení Shimano působí na páčkách tak nějak obyčejně, tak vlastně moc nevím, co bych mu měl vytknout?

Drží, řadí, je většinou přesné a spolehlivé, občas ale také vyžaduje trochu trpělivosti a pomoci, aby to padlo tam kam je třeba. Kolem a kolem, ovládání převodů je hlavně otázka zvyku a já už si začínám pomalu zvykat… Co mi také zbývá, že?!

Brzdy Shimano MT520

Podobné celkové hodnocení může zaznít i u brzd Shimano M520, které bych ale vlastně nerad příliš hanil. Zaprvé se mi líblo, jak byly ostré až agresivní, tedy s jakou chutí se jejich destičky zakusovaly do kotoučů. Ani v delších sjezdech na Trutnově přitom jejich výkon nevadl, takže nakonec vlastně dobrý!

Co mě osobně moc nesedí je tvar jejich pák, asi mám moc velké „lopaty“, a pak mě také rozčiluje skutečnost, že je přední brzda tradičně tvrdší než zadní! Tento „efekt“ se přitom opakuje u řady jiných exemplářů brzd Shimano a nedokážu se jej zatím efektivně zbavit… Někdo nějaký nápad?

Giant Trance X 29 2 – závěr

Kola Giant mám obecně rád. Klasický Trance (27,5“) mě vlastně vždy bavil, Giant Reign je vysloveně pojem, Giant Reign 29 hodně zajímavou alternativou a Giant Trance 29?! V něm jsem také našel zalíbení, i když musím přiznat, že mi bylo až doposud líto, že jde Trance 29 poněkud jinou cestou než původní Trance 27,5“!

Toto se ale naštěstí s příchodem rozšířené varianty Trance X 29 mění a Giant tak má konečně plnohodnotnou alternativu k tomuto klasickému modelu, nyní i na moderních velkých kolech! Pokud mám trochu srovnávat Giant Trance 29 a Trance X 29, pak musím uznat, že to na „Xku“ až tak moc nejede na rovině a do kopců jako na znatelně sportovnější verzi Trance 29.

Xko 29 nemá problém s efektivitou, pokud se při šlapání nevlníte na sedle jako tanečník samby, jeho o něco vyšší hmotnost, hrubé pláště a celková robustnost z něj ale vysloveného chrta nedělají. Sice s ním není problém projet lehčí traily a nestrhat se u toho, celkově příjemnější je ale volit metodu „v pohodě na kopec a fofrem zase dolů!“

Co se mi na novém Trancu X 29 líbí a co mě vlastně dost překvapilo je jeho geometrie, která je i díky angažmá flip-chipů v nižší poloze o poznání radikálnější, než by člověk v této třídě a u Giantu čekal. Ale zase máte na výběr a myslím, že stojí za to dát si tu práci, na lehčí traily zvolit polohu „HIGH“ a do těžkého terénu zase „LOW“.

Prohození poloh není sice úplně snadné a vyžaduje trochu cviku, rozdíly mezi oběma stavy jsou ale dost výrazné na to, aby vám stálo za to své kolo specificky upravit pro ty či ony podmínky. Nový Giant Trance X 29 má prostě rád, když si sním hrajete, on je totiž k hraní si (nejen v lese) jako stvořený!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Giant Trance X 29 2 – základní údaje

Cena: 75 999 Kč
Hmotnost: 15,13 Kg (vel. M, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 150/135 mm
Kokpit (řídítka/představec): 800/40 mm
Sedlovka (zdvih): 150 mm

Více o tomto kole najdete na webu: www.giant-bicycles.com

PLUS

• Velice příjemný a značně neutrální posed až skoro nevím, jak jej přesně popsat?
• Vysoký komfort na obou stranách a stejně tak skvělá trakce
• Velice slušná efektivita při šlapání, která se ale odvíjí od „klidu v sedle“
• Odpružení pracuje hezky vyrovnaně, ač je krok vidlice o 15 mm delší
• Odpružení je celkově více aktivní, na což je potřeba si zejména ze začátku zvyknout, poté si plujete lesem jako na obláčku
• Možnost měnit geometrii (HIGH/LOW) díky kamenům flip-chip
• Rozdíly v geometrii jsou dostatečně zřejmé, pozice HIGH se hodí pro lehčí terén, nastavení LOW zase zvolte v místech, kde jde do tvrdého!
• Řazení Shimano SLX 1×12 není mým osobním favoritem, po funkční stránce mu ale není moc co vytknout. Už jen rozsah kazety 10-51 z. je parádní a volba poměrně malého převodníku (30 z). mě osobně dost potěšila!
• Podobně brzdy Shimano M520 mě osobně nesedí tak jako SRAM (čistě osobní dojem), jejich nástup je ale příjemně ostrý a brzdný účinek dostatečně silný
• Bezdušová kola již v základu (z krabice)!

MÍNUS

• Giant Trance X 29, ač stoupá vcelku ochotně a spolehlivě, není žádný chrt ani žádná raketa. Na přejezdech a ve výjezdech má radši klidné a vyrovnané tempo, bez řečí a bez spěchu vás doveze na kopec a své kvality si bude šetřit hlavně pro cestu dolů!
• Alespoň dopředu bych nasadil plášť s měkčí směsí 3C, aby si člověk pojistil grip i za mokra. Obutý základní plášť je možné si nechat pro období sucha…
• Giant dříve velice rád dával na svá kola Bashguardy, zde ale není a musím uznat, že bych jej na pár místech (nejen na Trutnově) ocenil! Jeho doplnění ale nebude problém…