Aletsch Arena – Traily, co berou dech (report Andrea D.)
Myslím, že už jsem něco projela a zažila, ale ze švýcarské Aletsch Areny jsem si, jak se říká, sedla na zadek! Ledovec Aletsch, který je největším ledovcem v Alpách, je atrakcí sám o sobě, a když se kolem něj ještě můžete prohánět na přírodních horských trailech, stává se z téhle destinace švýcarské „must-visit“.
Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký
Aletsch Arenu najdete na jihu Švýcarska v kantonu Wallis, který je známý svým každodenním slunečným počasím a asi 40 čtyřtisícovkami.
Nástupními městečky pro rozlehlou Aletsch Arenu jsou Fiesch, Mörel a prostřední Betten – ze všech vás kabinková lanovka vyveze do horských vesniček, které jsou zpřístupněné jen lanovkami – autem se sem nedostanete. Sice to obnášelo lanovkou transportovat kola i všechny tašky, ale díky vozíčkům k zapůjčení zdarma hned u lanovky bylo všechno v pohodě zvládnutelné.
Oficální traily v Aletsch Areně jsou většinou značené jako jednotlivé etapy bikového závodu Stoneman, který má dohromady 127 km, takže na výběr je toho dost, klidně i do kopce. Jezdit se tu dá ale bez problému i na turistických trasách, kde se jen vyzývá ke vzájemné ohleduplnosti bikerů a turistů a v podstatě žádná cesta zde bikerům není zakázaná.
Velmi pěkný trail startuje na Bettmerhornu (2 869 m), kam vás vyveze pohodlně lanovka z Bettmeralpu a hned od jejího výstupu se můžete vrhnout na sjezd ve sněhu (v červnu tomu tak tedy bylo, možná už tam není).
Úvod je poměrně prudký, zahrnuje i techničtější pasáže v kamenech, bývá tu ale vyjetých spoustu chicken lajn. Krásná hřebenovka vás sveze až na Biel, kde uhnete na Bettmersee a hravým, ryze přírodním trailem se dostanete do Bettmeralpu k nástupu lanovky.
Zatímco horní polovina trailu je spíše technická, dolní směrem k jezeru se promění v rychlou flow pasáž, kde si z lecčeho uděláte i odrazový můstek pro menší polet.
Trail, který nás ovšem dostal do kolen, startoval u jezera Vordersee a byl součástí trasy Stonemana. Nejen, že bavil svojí přírodní rozmanitostí od kamenitých sekcí po jezdivou pěšinku, ale hlavně nám přecházel zrak z jeho panoramatičnosti.
Jedinou jeho nevýhodou může být skutečnost, že na něj nevede žádná lanovka a musíte si k němu vyšlápnout „za svý“. My jsme šlapali po šotolině z Bettmeralpu na Fiescheralp a odtud přímo ke Glestcherstube, což je horská hospoda ležící přímo u Vordersee. Stoupá se tu ale relativně pozvolně, takže když jsem to vyjela i já na enduru, tak to dá každý! 🤘🏻
Od Vordersee směrem na Unneres Tälli už ale začalo to pravé ořechové! I když jsme ještě na začátku museli po trailu zlehka stoupat, nabízel takové výhledy do údolí a na ledovec Fiescher, že jsem šlapání ani nevnímala a co pár metrů jsem zastavovala, abych vytáhla foťák. Příroda se měnila ze zelených pastvin na skalnaté moře, až jsem si přišla, že jedu po trailu na jiné planetě.
Myslím, že právě kvůli takovýmto scenériím jsem chtěla vždycky navštívit Nový Zéland, nevěděla jsem ale, že nemusím létat přes půl planety.
Poté, co se trail začal z vrstevnice postupně zalamovat víc z kopce, nabízel víc a víc techničtějších sekcí, jako jsou třeba menší i větší kamenité schody nebo switchbacky. Na enduru to ale bylo vše v pohodě. Nějak mi jen nebylo jasné, jak to tu dávají na kolech maratonci? Klobouk dolů, mít na to fyzičku, tak si asi takový závod chci také vyzkoušet!
Trail zhruba po 20 minutách klesání přidal znovu vrstevnicový přejezd a následný výšlap, kde bylo pár metrů nutné kolo tlačit. Po jezdivé pěšince jsme pak dojeli skoro až do Fiescheralpu, takže co se týká trailového vyžití, užijete si ho tu na jednom sjezdu docela dost. O trailu si klidně troufnu říct, že je jeden z nejkrásnějších, co jsem kdy jela.
Panoramatický trail s výhledem přímo na ledovec Aletsch vede také z Moosfluh směrem do Riederalpu, a rovněž na Moosfluh se můžete nechat vyvézt lanovkou.
Také tento trail je součástí závodu Stoneman a hned jeho úvod je žní pro milovníky „flow“, protože tu frčíte po pozvolně klesající hřebenovce, která je relativně hladká a hlavě se u toho můžete kochat výhledem na gigantický ledovec. Ten snad na žádné fotce ale dostatečně nevynikne, věřte mi, že v reálu je mnohem působivější 😁
Později si na trailu můžete střihnout i nějakou tu prudší techniku, vše je ale v pohodě jetelné. Tím, že nejde o bikepark, se mi tu líbí hlavně variabilita stop, takže je jen na vás, jak si kterou sekci projedete – jestli se svezte po hladké pěšině nebo si to loupnete přes kameny vedle. Trail vede dále do Riederalpu, my jsme si ho zkrouhli a stočili po turistické směrem na Bettmeralp.
Trailů i mimo trasu Stoneman je tu všude plno, jezdí se po klasických turistických pěšinách, kde je potřeba brát vzájemně ohled mezi turisty a cyklisty, nicméně trasy jsou v současné „koronavirové“ době bez davů turistů, takže se i na kole jelo plynule.
Pro víc trailů si stáhněte do telefonu aplikaci Trailforks, dle které vedou ryzí DH traily z Riederalpu dolů k hlavní silnici – ty už jsme nestihli, takže máme alespoň pádný důvod se na Aletsch příští rok zas vrátit!
Pokud se chcete v Aletsch Areně výhodněji ubytovat, doporučujeme apartmány Walliserhof v Bettmeralpu jen pár metrů od výstupu lanovky, takže vozík se zavazadly nemusíte tlačit zbytečně daleko. Apartmán disponuje kuchyňkou, přičemž potraviny můžete nakoupit přímo v Coopu v téže budově. Na večeři můžete využít vedlejší restauraci Lusa nebo si naservírovat vlastní přímo na prostorném balkonu s výhledem.
Aletsch Arena v kostce:
Vzdálenost z Prahy 9 hod 26 min
Celodenní jízdné na lanovky 55 CHF
Horské káry (včetně jízdenky na lanovku) 16 CHF
Parkování u lanovek 8 CHF/den
Webové stránky střediska www.alestcharena.ch
Webové stránky ubytování www.lusa.ch/walliserhof
