Koba Trailtool ND 29 | Sakra rychlé švýcarské hodinky | test

Jsou značky, o kterých celý bikový svět ví, že dělají krásná a výjimečná kola, jak svými jízdními vlastnostmi, tak i jednotlivými parametry. A pak jsou takové, které by se s těmito velikány mohly klidně měřit, ale v podstatě jim stačí jejich lokální odbytiště a nikam dál se nemají potřebu tlačit.

V něčem podobný příběh se váže také ke značce Koba, za níž stojí člověk pocházející z české kotliny – Jan Koba – dnes již ale žijící trvale ve Švýcarsku. Proto lze o Kobě a jejích produktech hovořit primárně jako o švýcarské značce a švýcarské produkci.

Švýcarsko se přitom, jak jistě nikomu neuniklo, může pochlubit nejen krásnou přírodou, smyslem pro detail a přesnost (výroba hodinek, že!) či slabostí pro výtečnou čokoládu, ale najde se zde i řada šikovných lidí, kteří se věnují různým oborům lidské činnosti*.

*Jako syn jaderného inženýra bych zmínil kupříkladu dobře známou evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN – wiki), kde se kupříkladu nachází unikátní urychlovač částic!

Co na tom, že Jan Koba není rodilý Švýcar? Jemu to nevadí, on se zde cítí jako doma. Jak jsem psal v úvodu o potenciálu určitých malovýrobců vyrovnat se kvalitou svých produktů světovým esům, tak právě pan Koba ví, že to umí, ale v zásadě se nechce nikam tlačit. Jemu stačí zákazníci, které má primárně ve Švýcarsku, Česko je pro něj relativně nové odbytiště, a také vědomí, že může svá kola stavět tak, aby vyhovovala hlavně jemu, jeho věrným zákazníkům a prostředí, ve kterém Koba sídlí.

Dnes testovaný stroj Koba Trailtool ND 29 je tak kolem s parametry, za něž by se nemusel stydět ani slovutný Santa Cruz nebo jiné legendy! Možná by je v něčem i porazil?! Zároveň je ale toto kolo naladěno poměrně specificky, tedy právě tak, aby vyhovovalo poměrům, jaké panují uprostřed Švýcarska – zejména dlouhé táhlé kopce, kam se obvykle jezdí „za své“ a pak rychlé strmé sjezdy!

Srovnat se mezi velikostmi!

Když jsem sepisoval svoje první dojmy, kde najdete více obecného povídání o značce Koba, o modelu Trailtool ND (zkratka pro eNDuro) a kupříkladu i o jeho menším sourozenci – Trailtool AM –, žil jsem ještě v domnění, že je testované kolo velikosti L, tedy na mě trochu vyšší, než je můj ideál. Jenže pak jsem byl informován, že to není pravda, jelikož mi hoši z BikeBrothers Import půjčili kousek velikosti M!

Z tohoto zjištění přitom pramení určité „zmatení smyslů“! Je to vlastně docela prosté, jedním z výrazných specifik tohoto stroje je délka a charakter posedu. Abych to upřesnil, na to, jak se dnes staví moderní enduro devětadvacítky, tedy obecně spíše kratší (hlavně posedem kratší s dosti přímou sedlovou trubkou), jde Koba přesně opačným směrem.

Ano, své udělá i skutečnost, že je tabulkový úhel sedlové trubky (75,5°) o něco položen díky nasazení vidlice Fox 36 se zdvihem 170 mm, ač je obecně doporučeno používat kousky s krokem délky 160 mm. Ale ono, i kdyby byla vidlice o centimetr kratší, tak se zásadně svéráznému pojetí a vyznění posedu nejspíš neubráníte.

Dosáhnu, nedosáhnu?

Abych to zkrátil, nebo vlastně spíše natáhl. Posed na Kobě Trailtool ND 29 je delší než obvykle, pocitově přitom ani ne v přední partii, jako spíše v té zadní. Ona tabulková hodnota úhlu sedlovky možná nevyznívá nijak radikálně, ale když se to sečte dohromady s dalšími parametry, délka horní trubky atd., tak z toho alespoň mně vychází pocit, jako bych seděl spíše na Lku než na Mku. To už jsem říkal, ne?

Navíc jsem se určitý čas nedokázal ubránit pocitu, že sedím zbytečně daleko vzadu, hodně nad zadním kolem. Snad bych na tomto místě ani neřekl, že to má zásadní (negativní) vliv na výjezdové schopnosti, i když ty nedokážu v tomto případně zcela objektivně zhodnotit.

Mým osobním limitem totiž byla i velikost převodníku 34 zubů, což i v kombinaci s řazením SRAM Eagle (1×12) a navrch s velkými (29“) koly, bylo pro ultimátní výjezdy z mého pohledu jednoduše moc! Mnohem radši točím lehčí převody (u svých kol zásadně volím Eagle 10-50 a 30z převodník) než takto těžkou pilu, na to prostě nemám nohy! Ani na to nemám ten správný silový styl šlapání!

Ale aby to nevyznělo zbytečně negativně… Posed je dosti specifický, já si jej trochu kompenzoval posunutím sedla na ližinách více dopředu a, ruku na srdce, za více napřímo postavenou sedlovku bych se rozhodně nezlobil. Přesto se na to dalo zvyknout. Člověk pak měl naopak pocit, že na přejezdech a také v delších výjezdech nesedlá „zdrclé“ enduro, ale lehce delší sportovní kousek!

První na kopci!

S posledním řečeným dokonale souvisí i následující téma, které bych jednoduše shrnul výrazy „výkon“ či „rychlost“. Tato konkrétní individuální sestava modelu Koba Trailtool ND 29 při své hmotnosti 13,85 kg (vel. M, bez pedálů) rozhodně nepatří k nejlehčím – pak Koba je schopen tento model v nejvyšší sériové výbavě dostat na hranici 12,37 Kg –, ale i tak jede jako čert!

Dílem je to zásluha lehkého a tuhého rámu, dílem jdou tyto vlastnosti na rub záměrně efektivnímu vyladění zadní stavby. Tedy on je potřeba správný přístup, stylové šlapání do kruhu, jelikož nežádoucí pohyby mohou tlumič, je-li nastaven na vyšší míru vnímavosti, slušně rozhýbat. Pokud ale „umíte točit nohama“ a neskáčete u toho na sedle jako děti na trampolíně, tak vás Koba Trailtool ND 29 odmění výraznou odezvou na pedálech a pocitem svědomitě využité energie.

Ono to vlastně přichází asi jedno s druhým – delší posed vhodný pro výkonností styl šlapání, příkladně tuhý rám, dobře postavená zadní stavba, celkově nízká hmotnost… S Kobou Trailtool ND 29 je prostě radost šplhat vzhůru za každým vrcholem!

Stejně tak se ale nebudete nudit, natož pak trpět, když dojde na delší přesuny po rovině, což je v sedle mnoha endur výrazně nezáživná disciplína. Nikoliv zde! Stačí se trochu nakrčit nad řídítka, roztočit nohy a najednou ubývají kilometry zbývající do cíle jako když topič hází uhlí do kotle parní lokomotivy Mallard (Divoká kachna) při pokusu o dosažení rychlostního rekordu u párou poháněné soupravy (rekord 126 mil za hodinu, Anglie, rok 1938 | více web zeleznicar.cd).

Naladit, vyladit, nikoliv rozladit!

Když už jsme se v předchozí sekci motali okolo zadní stavby z hlediska její efektivity, pojďme si hezky v přímé návaznosti povědět i o její funkci a jejích schopnostech v terénu. Zde přitom hodně záleží na nastavení tlumiče, tedy o to více, je-li nestandardně použit model Fox Float X2 Air s pomalu až nepřebernými možnostmi nastavení.

Standardně Koba na tato kola montuje kousky Fox DPX2 s výrazně jednodušší obsluhou, zmíněný Fox X2 je součástí individuální stavby majitele tohoto konkrétního kola. A rozhodně to není špatná volna. Tlumič Fox X2 věřím mnozí dobře znáte alespoň z recenzí a vyprávění. Jedná se o skvělý kousek, který lze doladit dokonale podle přání konkrétního jezdce už jen díky „čtyřkanálovému“ nastavování tlumení.

Já jsem sice známý jako velký hračička, na druhou stranu zrovna nekonečné možnosti nastavení tohoto druhu tlumičů jsou i na mě obvykle moc! Já radši na kole jezdím… Proto jsem k věci přistoupil po svém. Všechen útlum jsem nejdřív plně otevřel, poté nastavil sag, následně dle tlaku naladil základní hodnoty doporučené v tabulce Foxu. Toto výchozí nastavení jsem pak ještě poladil podle svého vkusu – více jsem otevřel kompresní okruhy pro maximální citlivost a aktivitu a pak už na to příliš nesahal.

Oproti stavu, jak měl tlumič nastavený majitel tohoto kola, to bylo jako černá a bílá!

Až moc lehký zadek…

Moje nastavení tedy zhruba znáte, jaký byl výsledek? V první řadě se povedlo, díky značnému uvolnění kompresních okruhů, vyždímat ze zadní stavby skutečně vysokou úroveň vnímavosti na malé a střední nerovnosti. Dobře zpracovaná kinematika a separace sil přitom dokázaly propojit pocit značně efektivního přenosu energie na zadní kolo se schopností reagovat i při silovém zatížení jemně a pohotově na členitost terénu – lepit zadní kolo ve výjezdech k zemi.

Velkou dávkou komfortu jsem se mohl nechat hýčkat také na běžných trailech, kde se šlapalo hlavně proto, aby člověk udržel to správné tempo či optimální flow! Tady musím tvůrcům z Koby jednoznačně tleskat! Velice slušný byl pak i projev zadní stavby při střední zátěži, tedy ve středním rozsahu, kde jsem ale narazil na jistá specifika použitého tlumiče i svého nastavení.

Už na vícero kolech jsem se setkal s pocitem, že umí být Fox X2 poměrně dost lineární – rád proběhne větší částí svého zdvihu. Podobné to bylo i zde, i když to nebylo vysloveným pravidlem. Občas jsem měl ale pocit, že když se člověk v určitém manévru více opře do pedálů, tak se zadní stavba někdy více, jindy méně propadne a prohoupne.

Tento efekt by se ale dal, při troše snahy a tomu věnovanému času, potlačit buď tokeny, nebo utažením vysokorychlostního okruhu kompresního tlumení. Jak to měl možná i původně majitel tohoto kola. Asi věděl proč!

Další jistý neduh, který ale souvisel možná s celkovým poskládáním tohoto kola, byl pocit trochu menší jistoty při skutečně tvrdé jízdě na značně rozbitých trailech. Tady jsem si nejednou říkal, že za to dost možná může i celkový pocit až nezvykle lehkého kola, jehož hmota jej netlačí tak silně k zemi jako u jiných strojů.

Nebo jsem třeba jen moc „rozmazlený“ z jiných kol, kdy kupříkladu moje osobní GT Force 29 Expert (o více jak 2 kg těžší, nutno dodat), je pod velkým zatížením na zadní stavbě, při stejné hodnotě celkového zdvihu, pocitově jistější.

Dlouhý, položený, ale můj!

O svéráznosti posedu, se sedlem posunutým více vzad, než bych v této kategorii čekal, jsem se již více než dostatečně rozhovořil o pár odstavců více. Neméně svérázně přitom může působit i řízení, které na papíře není nijak radikálně vyhraněné, v praxi ale působí… Přinejmenším zajímavě!

Jak již zaznělo výše, Koba Trailtool ND 29 je kolem, kterému jeho tvůrci dopřáli rozsah chodu zadní stavby 150 mm s tím, že dopředu se primárně počítá s vidlicemi s délkou kroku 160 mm. Majitel tohoto konkrétního stroje ale není žádný troškař, proto použil nejen výše popisovaný tlumič Fox Float X2, ale také vidlici Fox 36 Factory se zdvihem 170 mm!

Neříkám, že navýšení o 10 mm v přední partii nějak zásadně „rozhodilo“ jeho na kreslící prkno vynesenou geometrii, spíš bych řekl, že o kousek vyšší vidlice pouze podpořila a umocnila původně zamýšlený charakter řízení. Výsledek je takový, že při prvních zkušenostech v sedle Koby Trailtool ND 29 máte pocit, že je předek hodně, hodně položený, až je náročnější jej při uvelebení se v sedle dostatečně zatěžovat a uhlídat jej v klidu.

Podobný efekt jsem již zažil u vícero kol s tu více, tu méně radikální geometrií, přičemž jde o to, že má člověk zprvu trochu problém udržet přední kolo již na běžných transferech rovně. Působí totiž až moc lehce a až příliš snadno se překlápí na jednu a na druhou stranu. S tím se lze ale naštěstí brzy žít, a naopak využít další efekty, které tento styl ovládání přináší.

Člověk si jen musí uvědomit, nebo to jen podvědomě vstřebat, že je nutné zacházet s řídítky na rovině hodně zlehýnka, výrazně zklidnit své tělo, mysl i ruce a pak to jde…

Co je na rovině nervózní…

Naštěstí přejezdy a výjezdy jsou jen jednou částí z repertoáru jízdních zážitků a prožitků, kvůli němuž si podobný stroj pořizujete. I když ještě jednou opakuju, že to není o „trápení“, pouze hledání společné cesty! Mnohem víc vás ale předpokládám zajímá, jak takováto geometrie funguje směrem dolů, že?! Stačí, když to zkrátím na „SKVĚLE“, nebo budete radši, když to rozvedu?

Nebojte, budu se držet své vlastní tradice, a ještě vám o ovládání Koby Trailtool ND 29 něco povím. Hlavními aspekty jsou asi jistota a stabilita v náročném terénu a na trailech s prudkým sklonem. Tady není třeba chodit dlouho okolo horké kaše, jelikož Koba v této konfiguraci je stabilní až člověk zírá. Rychlé rozbité sekce, ale ani pomalé technické padáky jí nedělají nejmenší problém, stačí namířit a „je to tam“.

Drobným zádrhelem v těch nejprudších sekcích může být snad jen vícekrát připomínaná poloha sedla, které je více vzadu. S trochu jiným (strmějším) úhlem sedlovky by se o trošku lépe jezdily nejostřejší padáky s tělem za sedlem, ale i s tím lze rozhodně žít.

Rychlý carving, nebo pomalá smýkačka?

Co je ale neméně povedené a zábavné je chování Koby Trailtool ND 29 v místech, kde se musí pořádně pracovat s řídítky, těžištěm a jednoduše s celým kolem. Zde opět do hry vstupuje pocitově výrazná lehkost a stejně tak i obrovská tuhost rámu, kdy se povely jezdce směřované do řídítek a pedálů bez prodlení přenášejí na celý stroj.  Ač by tedy v určitých úhlech pohledu mohlo toto kolo působit jako poměrně dlouhé a místy potenciálně neohrabané, tak je blíže k pravdě spíše pravý opak!

S Kobou je potřeba se trochu sžít, což ale nemusí trvat dlouho, poté snadno odhalíte, jak zlehka a ochotně se zdánlivě velký a dlouhý Trailtool ND 29 pokládá do jednotlivých zatáček, nakolik nadšeně přeskakuje z jedné smyčky do druhé, a hlavně jak jistě a přesně dokáže jednotlivé oblouky vykroužit. Opět bych v tomto případě sáhl k přirovnání ke carvingovým lyžím, kdy v principu stačí „zaříznout“ hrany (naklonit kolo) a o zbytek se již postará rádius lyží, tedy samotná geometrie kola!

Tato technika přitom, celkem logicky, nejlépe funguje ve vyšších rychlostech a ve více otevřených obloucích, mně se ale poměrně dobře dařilo kočírovat Kobu i na pomalejších a značně uzavřených křivkách. Ano, místy jsem opět narazil na lehčí překážku v podobě větší vzdálenosti mezi řídítky a sedlem, ale i s tím jsem se naučil pracovat a bez problému se místy „doslova prosmýkl“ těsnými odkloněnými oblouky na jedné své vlastní hrabankové sekci natažené cik-cak poměrně prudkým (zatím ještě) smrkovým svahem.

KOMPONENTY

Je sice pravdou, že Koba celkem běžně nabízí kompletní kola s předem danou specifikací, zároveň se ale jedná o značku a produkt, u něhož mi přijde více než logické pořídit si samotný rám a ten si pak dozdobit kousek po kousku komponenty vybranými přesně dle osobního vkusu a samozřejmě i rozpočtu. Tak je tomu ostatně i v případně dnes prakticky představovaného modelu Trailtool ND 29, proto je asi zbytečné zabývat se příliš do hloubky konkrétní výbavou. Tedy krom pár zajímavostí!

Kupříkladu o vidlici Fox 36 Factory s tlumící patronou GRIP2 je skoro škoda něco psát, jelikož o ní toho, nejen na BikeAndRide.cz, zaznělo v poslední sezóně víc než dost. Stručně, skvělý kousek s širokými možnostmi nastavení, který dokáže být krásně citlivý na začátku, aktivní i dostatečně stabilní ve středním rozsahu a příkladně jistě dokáže zvládat velké nárazy. Tečka!

Více prostoru by se snad dalo věnovat brzdám Shimano XT poslední generace M8100, ale poznatky jich se týkající zkusím shrnout do popisků pod obrázky. Podobné to může být s plášti Schwalbe Magic Marry se směsí ADDIX Soft v šířce 2,5“, které se do podzimní sloty hodily více než dobře, přitom ale kolo nijak zbytečně nebrzdily.

Koba Trailtool ND 29 – závěr

Již při mém prvním osobním setkání s koly Koba v rámci návštěvy letní prezentace společnosti BikeBrothers Import a dalších spřízněných dovozců mi právě model Trailtool ND 29 padl do oka. Na první pohled mě zaujal jeho nenápadný, přitom vlastně dost podmanivý pískový lak, který překvapivě vznikl v ČR díky těsné spolupráci pana Koby a bikových bratrů, kteří k nám Kobu dováží.

Ale on to nebyl jen lak, ten pouze podtrhl a zdůraznil na jednu stranu decentní, zároveň však značně svůdné křivky, které jsou výrazem kombinace minimalistického přístupu se snahou o maximální účelnost, stejně jako o skloubení extra nízké hmotnosti a vysoké tuhosti. Vše z výše řečeného se, alespoň dle mého názoru, podařilo u modelu Trailtool ND 29 splnit do puntíku.

Na první pohled, dříve než se kola dotknete, budete žasnout nad jeho jistě nejen optickou bytelností. Když jej pak uchopíte do ruky, ohromí vás, jak je masivně působící rám lehký! V dalším kroku, když se vyhoupnete do sedla a opřete se do pedálů, přijde v pořadí již třetí překvapení, které lze vyjádřit kupříkladu zvoláním: „Sakra, to ale jede!“

No a v neposlední řadě vás Koba jistě ohromí hned poté, co v nadstandardním tempu vyletíte na kopec! A to ještě ani netušíte, jak velká zábava je s tímto kolem při cestách z kopce dolů!

Nechci to zase tak moc přehánět s chválou, osobně bych třeba trochu zkrátil posed a možná si ještě pohrál s křivkou odpružení v její druhé polovině, pravdou ale je, že jsem se z každé testovací jízdy vracel maximálně nadšený a s širokým úsměvem na tváři. Koba Trailtool ND 29 rozhodně není žádná lidovka, je to stroj už jen svou cenou srovnatelný s nejlepší světovou produkcí, zároveň ale musím bez otálení dodat, že se Koba s tímto elitním klubem může měřit právě nejen cenou, ale i svými parametry, jízdními vlastnostmi a klidně i „fun factorem“!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Koba Trailtool ND 29 – základní údaje

Cena: od cca 135 000 po 230 000 Kč (kompletní kola dle výbavy)
Hmotnost: 13,85 kg (M, bez pedálů, individuální stavba)
Kola: 29″
Zdvihy: 170/150 mm (P/Z | standardně vepředu 160 mm)
Kokpit (řídítka/představec): 800/35 mm
Tlaky: 75/240 psi (jezdec cca 85 kg s výbavou)
Sedlovka: 150 mm

Více o tomto kole na webu koba.ch, české ceny, dostupnost atd. najdete na stránkách www.bikebrothers.cz

PRO

• Nízká hmotnost, kterou jednoznačně poznáte při přejezdech a nanejvýš oceníte ve výjezdech
• Vysoká tuhost rámu patrná jak při silovém šlapání, tak i díky okamžitým reakcím při kormidlování kola členitým terénem
• Již zmíněná tuhost spolu s velice solidní efektivitou funkce zadní stavby – výjezdy i přejezdy pro vás již nebudou utrpením
• *Doplnění k předchozímu bodu – dle nastavení a druhu tlumiče může být zadní stavba celkově vnímavější vůči pohybům jezdce, to ale není chyba kinematiky
• Krásně stabilní řízení, díky němuž se s chutí pustíte i do těch nejprudších sekcí
• Lehkost a tuhost rámu se velkou měrou podílejí na hravém projevu ovládání, kdy se Trailtool ND 29 snadno řídí i v sekcích plných zatáček
• Pocitově delší rám a více položená vidlice znamenají velkou jistotu v rychle projížděných zatáčkách do nichž stačí kolo jen položit a pak si vychutnat vysoké přetížení
• Velká vnímavost zadní stavby a vysoká míra komfortu a jisté přilnavosti zejména v první polovině zdvihu
• Pouze pro jeden převodník = třeba už jen maximálně široký hlavní čep zadní stavby 👍🏻

PROTI

• Na můj vkus a na poměry rámů této kategorie až zbytečně dlouhý posed. Úhel sedlové trubky bych klidně o něco napřímil – jde ale do značené míry o zvyk
• Zadní stavba měla, při mém záměrně více otevřeném nastavení, místy tendence propadat se do zdvihu více, než by bylo nutné
• Při rychlém průletu rozbitým terénem jsem měl pocit, že by mohla zadní partie poskytnout trochu více jistoty a opory, zde ale hodně záleží na nastavení či volbě tlumiče. Zároveň dodávám, že bylo kolo pocitově hodně lehké a jeho hmota jej tolik „netlačila“ do země