Rock Machine Blizzard TRL 90-29 | Stříbrný hoch se zelenou!
Upřímně, nemám ve zvyku testovat jedno a to samé kolo vícekrát po sobě, kupříkladu když jen meziročně lehce změní svou výbavu… Ale jak praví klasické přísloví, výjimky potvrzují pravidlo! Navíc, když se vám naskytne příležitost prověřit po roční pauze nejvyšší RM Blizzard TRL, který pro rok 2020 dostal exkluzivní výbavičku od DVO!
Ono je toho ale víc, co se zde meziročně změnilo, i když se stále motáme hlavně okolo výbavy. Předně to jsou každopádně již zmíněné jednotky DVO zastoupené exkluzivní vidlicí Diamond SC D1 a tlumičem DVO Topaz T3Air, který dobře známe z redakčního RB Bandit 675.
Už jen jejich přítomnost láká k praktické prověrce, stejně tak i skutečnost, že se vrcholný Blizzard TRL (Trail) vyšplhal u hodnoty zdvihu vidlice na úroveň 150 mm, zatímco loňská verze a všechny nižší modely zůstávají na hodnotě 140 mm nad oběma koly.
Opomenout bychom ale neměli ani skutečnost, že loňský Blizzard TRL 90-29 byl nabízen za cenu 66 990 Kč, zatímco ten určený pro rok 2020 poskočil až na hodnotu 84 990 Kč! Tento cenový nárůst je ale více než ospravedlnitelný, tedy nejen díky přítomnosti jmenovaného odpružení od DVO, ale také s ohledem na přítomnost nové sady Shimano XT 1×12 (M8100) a to včetně brzd z nové generace XT s čtyřpístkovými třmeny.
Když to srovnáte s vidlicí RockShox Sector či brzdami Shimano BR-MT520, na modelu 2019, tak už onen cenový skok, i přes tehdejší přítomnost řazení SRAM GX Eagle (1×12), snad pochopíte. Jestli byl tedy současný Blizzard TRL 90-29 „hezkým kolem“ za slušné peníze, pak je model určený pro rok 2020 vskutku representativním top modelem této trailové řady. Alespoň přijmete-li fakt, že Rock Machine nemá ve své nabídce (ještě dražší) fully na karbonu. Třeba jednou…
Dvakrát měř laď a jednou řež jeď!
Když jsem se domlouval na tomto testu, tak vedle jiného zaznělo, že jsou zástupci značky Rock Machine na tuto novou sestavu nejvyššího modelu řady Bůlizzard TRL patřičně pyšní, zároveň ale vědí, že jsou díly DVO sice již od pohledu parádní a lákavé, ale zároveň trochu pracnější pro základní seřízení. „Pro nadšené jezdce jako stvořené, ale do půjčovny se kolo s touto vidlicí příliš nehodí….“, zaznělo třeba při našem hovoru.
Nutno říct, že je na tom něco pravdy. Tedy alespoň pokud se budeme bavit o vidlici DVO Diamond, jelikož tlumič DVO Topaz T3 Air nastavíte poměrně snadno. Nejdřív naladíte sag, poté odskok a hotovo. U vidlice můžete postupovat de facto stejně, ale jakmile se začněte zaobírat tím co vše umí a nabízí…
Jedním ze zajímavých a v pravdě trochu pracných prvků na nastavení je kolečko systému OTT (Of The Top), tedy možnost ladění počáteční citlivosti, které se realizuje změnou velikosti negativní pružiny.
Tento prvek je sice vcelku snadno přístupný zespodu levé nohy a ovládá se imbusem, postup pro změnu je ale takový, že byste nejprve měli kompletně vypustit hlavní vzduchovou komoru, poté nacvakat větší nebo menší citlivost a následně znovu nafoukat hlavní vzduchovou komoru na požadovaný tlak.
Pak je to klasika…
Další postup tuningu je již poměrně snadný a v jádru standardní. Dole na pravé noze je klasické kolečko odskoku, nahoře na korunce pak najdeme kolečko ovládající kompresní útlum „rychlý“ (HSC), zelenou páčkou se pak ladí kompresní útlum pomalý (LSC) a to v šesti názorně očíslovaných polohách.
Vtipné je, že jsem při první vyjížďce, kdy jsem dost spěchal, abych stihls sraz, páčku pomalé komprese automaticky otočil nadoraz doleva a myslel jsem, že tím vidlici otevřu…
Jenže, chyba lávky!!! Až později, když bylo více času si vše prohlédnout, jsem si všiml, že při otočení vlevo byla páčka v pozici „6“ a vidlice tak měla znatelně hrubší začátek, až jsem se tomu divil. Jakmile jsem si ale svoji chybu uvědomil, otočil jsem páčku na druhou stranu a od té doby si užívám obrovského luxusu jelikož… Jelikož jsem si již před tím nastavil systém OTT na pozici „maximální senzitivity.“
Když kopneš do vrtule!
S nastavením odpružení jsem se tedy nějak porovnal a pak už si jen užíval přednosti tohoto vpravdě všestranného stroje. Při první jízdě jsem se sice musel srovnat s tím, že jsem cestou k Blizzardu TRL 90-29 prodělal určitý skok či posun od několikera „drsných endur“ na velkých kolech s často docela radikální geometrií, proto jsem se zprvu na pár místech zalekl, jak tento Rock Machine reaguje v náročnějším terénu a extra technických sekcích.
Ale ona je to zase jen otázka soužití a naladění se na daný stroj a danou kategorii, což vlastně netrvalo nijak dlouho. Při první vyjížďce jsem sice byl trochu nesvůj, ale to bylo dáno i tím, že jsem se nějak nemohl dostat do optimálního tempa a také se mi nedařilo ideálně „nastartovat hlavu.“ Pak už se ale situace jen zlepšovala. Jakmile jsem se na Blizzarda správně naladil, bylo mi najednou skoro až do zpěvu.
Sice jsem byl trochu překvapen, že jeho elán ve výjezdech není zrovna nejbujařejší, zde se asi dost projeví celková hmotnost přes 15 kg (vel. L), jinak ale Blizzard TRL 90-29 reaguje na snažení jezdce velice hezky. Použitý a dnes již osvědčený systém zadní stavby (FPS – Floating Pivot Suspension) efektivně využívá síly jezdce pro postup před či vzhůru, jen to chce, zejména v delších výjezdech, zvolit rozumné tempo a systematicky střádat výškové metry.
Na vrcholu, či za vrcholem?
Když se pak dostanete na vrchol a začnete si pohrávat se svým strojem na spojovacím trailu, zjistíte nakolik je to příjemné, přirozené a snadno čitelné kolo. Na pár místech a při pár situacích mi zároveň proběhlo hlavou: „Aha, vážně je místy znát, že je vepředu 150 mm namísto dosavadních 140 mm“! Bráno zejména z pohledu ovládání, ale rozhodně to nebyl žádný extrém.
Při určité konstelaci tak pocítíte, že je řízení lehounce pomalejší, ale skutečně to jsou jen minoritní stavy. Jinak totiž působí ovládání, jak již bylo řečeno, velice příjemným a přirozeným dojmem. Hlava není ani moc položená (tabulkový údaj 67° je stejný pro modely se 150 mm i se 140 mm, takže zde to bude spíš tak o půl stupně méně), ale ani příliš strmá.
Asi bych neřekl, že má Blizzard TRL 90-29 ročníku 2020 vysloveně progresivní či ultra moderní geometrii, tak tomu (bohužel) není. Ale i ta jeho aktuální, spíše lehce konzervativní, funguje velice dobře. Po pár dnech vzájemného soužití tak pro mě neznamenaly problémy rychlé a hodně zašmodrchané traily, ale ani moje oblíbené někde pomalejší, někde rychlejší strmé padáky, kde se často ukáže, které kolo se zde protáhne s větší či menší jistotou a které se zde začne nervózně ošívat.
Jak na tom byl RM Blizzard TRL 90-29 2020? Jak už v podstatě vyznělo z řádků výše, poté, co jsem se naladil na jeho notu jsem nenašel snad žádnou zkušební sekci, kde by se choval jinak než jistě a suverénně.
Co dokáže DVO?
Menším obloukem se pojďme vrátit k tomu, u čeho jsme dnešní prvotní popis začínali. Tedy k odpružení DVO. Když to vezmu od konce, tak tlumič Topaz T3 Air je takový nenápadný, ale o to pracovitější dříč, který si se zadním zavěšením s plovoucím čepem krásně rozumí a příkladně dohromady kooperují. Tedy jak co se týká stability při šlapání, tak i schopnosti maskovat terénní nerovnosti, navíc od těch nejmenších až po dovednost vypořádat se srdnatě i s většími údery terénu!
Zajímavější a pestřejší je situace na postu vidlice, u níž jsem zatím zkoušel jen jedno výchozí nastavení – maximální citlivost. V tomto režimu vás nečeká nic jiného, než „maximální citlivost.“ Nemám sice rád absolutní soudy a velké výkřiky, že je to či ono nejlepším produktem v tom či onom, ale pravda je taková, že jemností kroku DVO prostě vyniká.
Už jen levnější vidlice DVO Beryl, která stále jezdí na RB Bandit 675, je neskutečně luxusní. Podobně je na tom i DVO Diamond, který i při kroku „jen“ 150 mm (srovnávám s Berylem, který na RB chodí 170 mm) dělá co jen může, aby jezdci zpříjemnil život a především, aby mu zajistil nanejvýš jistý a stálý kontakt předního kola se zemí.
Jedna z mála věcí, které bych zatím snad mohl vidlici DVO vyčítat, je pocit spíše lineárnějšího kroku. Neříkám, že bych na to narážel vysloveně často, ale tu a tam jsem si všiml, že vidlice proletěla skoro celým zdvihem jako nic. Ale s tím si lze hrát třeba pomocí „rychlého“ kompresního tlumení, zároveň může něco změnit přenastavení negativní pružiny OTT, čímž se částečně nahrazují hrátky s tokeny vkládanými do hlavní vzduchové komory. Na to se ještě mrknu blíže…
Rock Machine Blizzard 90-29 – ještě je co zkoušet…
Jak vidíte, nebo minimálně čtete, už jen v rámci možných nastavení vidlice je rozhodně co zkoušet, takže jen co dokončím tento text půjdu si zase chystat věci a vyrazím znovu do terénu. Tentokrát si vezmu i větší tlumičovou pumpu s manometrem, abych mohl vypustit vidlici, přenastavit OTT a pak zase vše vrátit zpět na původní hodnoty a uvidí se. Ještě klika, že jsem takový hračička.
Text a foto: Štěpán Hájíček
Rock Machine Blizzard 90-29 (2020) – základní údaje
Cena: 84 990 Kč
Hmotnost: 15,44 Kg (vel. L, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 150/130-140 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/35 mm
Sedlovka: 150 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 120/220 psi (jezdec 85 kg s výbavou)
Více o tomto kole najdete na webu: rockmachine.us
