GT Grade – Gravel bike jako dvě kola v jednom (jízda)
Španělské slunce mě již do zad nepálí, o to víc se snaží to české! Španělský prach a pyl mě již také nešimrá v nose, zážitky z výletu na prezentaci GT Grade nové generace si již také sedají, proto je vhodný čas zhodnotit praktické zkušenosti s tímto kolem následně po našem dosti podrobném teoretickém představení z minulého týdne…
Základnou k našemu výletu do okolí bylo krásné starověké město Girona, jehož základy byly položeny již za časů starého Říma. Na pamětihodnosti tohoto města jsme se byli podívat večer před samotnou prezentací, mrkli jsme se i do jednoho zákoutí, kde se natáčelo několik scén slavného seriálu Hra o trůny! Myslím si, že se hovořilo o šesté řadě a osobně to odhaduji na scény, kdy dav „dehonestuje“ Cersei Lannister…
*Filmoví nadšenci mě jistě poopraví, pokud jsem (kompletně) mimo!
Druhý den jsme v klidu posnídali, na chvíli usedli v menší konferenční místnosti, přivítali se s pár členy GT Factory teamu, přivítali též legendu jménem Hans Rey, poslechli si něco o nové generaci GT Grade, vše důkladně probrané v prezentaci z minulého týdne, poté byl čas na převlečení, přípravu kol a pak se již mohlo vyrazit do přírody mimo město, aby z toho nebyl street ride!
Připravit, poladit, jedeme!
Z celkem pěti nabízených variant jsme měli k dispozici na test, jak už tomu na podobných akcích nejčastěji bývá, nejvyšší variantu GT Grade Carbon Pro. Tedy kolo vybavené uhlíkovou vidlicí s možností měnit geometrii (v průběhu testu se neřešilo) s řazením Shimano Ultegra RX 805 Di2, s koly postavenými na nábojích Formula a ráfcích WTB KOM Light i23 TCS a dozdobené plášti WTB Riddler TCS Light 700x37c se světlým bokem.
Z nabízených velikostí (44*, 48, 51, 55, 58, 62 cm /*jen AL) bych se od pohledu pasoval primárně na rám rozměru 55 cm, k mému překvapení ale na mě s mojí jmenovkou čekala menší Grejdyna vel. 51 cm, s reálnou délkou sedlové trubky 49,4 mm. To ale vlastně přesně odpovídá velikosti mého osobního gravel biku, s nímž jsem se byl projet pár dní před cestou do Girony, abych se po čase zase trochu usadil v této kategorii.
První, co mě překvapilo, i když vlastně nemuselo, byla hmotnost. U top modelu by měl člověk lehkou váhu očekávat, každopádně vždy je příjemné, když uchopíte do ruky kolo, třeba abyste seběhli schody před hotelem, a najednou vás zaskočí pochybnost, jestli máte v ruce skutečný gravel bike, či zda to není náhodou jen lehce převlečená silnice.
reklama
Tvrdě a dravě!
Ono, pokud k sobě budeme skutečně upřímní, lze vlastně říct, že je GT Grade skutečně převlečenou silnicí. Byla jí rozhodně v době své premiéry v roce 2015 a tedy i v podobě dnes již dosluhující generace, a je jí do jisté míry nadále. Přesto, že GT Grade de facto otevřela Pandořinu skříňku gravel biků, není zrovna tím, kdo by měl chuť a touhu posouvat možnosti a schopnosti této kategorie do zcela nových úrovní, naopak jde spíše konzervativnější cestou.
Hovořím zejména o výbavě a celkovém „zasazení“ tohoto modelu do širšího kontextu, jelikož třeba plovoucí sedlová trubka, vidlice s Flip-chipem a další záležitosti za zpátečnické označit rozhodně nelze. Co mě ale trochu mrzí, možná trochu víc, je příliš „staroškolský“ přístup k podobě řazení a obutí! Už jsem na to párkrát narážel, chápu, že má každý jiné choutky, a slyšel jsem už, že řada lidí stále věří dvoupřevodníku… Ale postavit celou řadu gravel biků výlučně na dvou převodnících a poměrně hubených pláštích (37c), to mi přijde docela škoda.
Tohle asi bude téma pro zamyšlení na další roky… Nicméně mezi řádky padla zmínka též o tom, že jak Shimano nyní představilo nové MTB řazení 1×12 XT a SLX, tak se možná napřesrok dočkáme něčeho podobného u gravel sad Shimano, na které trh teprve čeká. Až potom snad budu uspokojen tím, že bude v nabídce alespoň jeden, či vícero kol s GT Grade s jediným převodníkem.
Míval jsem rád Shimano Dual Control, nesnáším Di2!
Vím o tom, že mám dnes hodnotit primárně nové kolo a ne jeho výbavu, ale nedá mi to nezačít od konce. Obecně nejsem proti elektronickému řazení nikterak zaujatý, nebo alespoň o dost méně vůči tomu, jak se občas tvářím. Co se mi hodě líbí je SRAM eTap (zase SRAM, sorry!), méně pak Shimano Di2.
Už na silnici jsem měl při náhodných zkušenostech s tímto systémem problémy pamatovat si, která z drobných páček / které z tlačítek na páce řadí nahoru a které dolů. V tomto případě, kdy jsme se pohybovali nejen na asfaltu, ale poměrně často i na lesních cestách a v terénu, jsem začal řazení Shimano Di2 upřímně nenávidět! Přes padesát kilometrů v sedle, přes tři hodiny za řídítky a moje hlava si stále nedokázala zafixovat, co přesně mají prsty mačkat, když chci řadit lehčí či těžší převody!!! Hrůůůza!
Nutno říct, že když už jsem to náhodou trefil, tak fungovalo řazení hezky čistě, jemně a přesně. Obzvláště pohodlné byly změny převodů na přesmykači, tedy pokud se smíříte s tím, že tuto „zbytečnost“ s sebou na kole vůbec taháte!!! Druhý omezující prvek, který mě na novém GT Grade poněkud limitoval, představovaly pláště WTB Riddler 700x37c.
Kolega Milosz z Polska si je ale naopak velice pochvaloval, což se jednoznačně vázalo k tématům, jež jsme probírali cestou do Girony – kdo, jak a co jezdí na gravel biku a také na čem. Vyměnit je třeba za WTB Resolute 700x42c (bezdušový set těchto gum byl kupříkladu na RB RX), to by byla hnedle jiná písnička! Ale ok, pravidla hry jsou dána, pojďme se přizpůsobit!
Trocha asfaltu, potom brody a nakonec i bláto!
Jestli mi to odpustíte, zmíním ještě jeden prvek, co mě lehce znervóznil. Poměrně štíhlý průměr řídítek, či spíše slabší omotávka, stejně jako štíhlý profil řadících a brzdových pák Shimano Ultegra Di2. Ale tím fakt končím. Stačilo se totiž chvíli na GT Grade vozit a brzy mi začalo docházet, že se nová generace v základu nesnaží radikálně vzdálit svému předchůdci.
Hodně totiž dle mého hledí na výkon a celkově sportovní charakter, proto bych čekal, že za expediční a dobrodružné modely se budou převlékat mnohem častěji hliníkové verze než ty karbonové (tak jako doposud). Faktem přitom je, že pokud bych měl vypíchnou jednu pozitivní vlastnost, pak to bude výkon, tuhost, a tedy výsledná rychlost.
Stačil mi k tomu prvotní průjezd městem, abych pochopil, co GT Grade v této konfiguraci sedí. Hladký asfalt či jednodušší nezpevněné cesty, kde vynikne pevnost rámu a chuť okamžitě reagovat na veškerou energii jezdcem zacílenou na šlapací střed.
Stejná energie byla znát i mimo asfalt, zejména na kratších prudších výjezdech, kde to občas vypadalo na nedostatek převodů i se skladbou 2×11 rychlostí. Ale to vlastně nevadilo, jelikož opřít se naplno do pedálů a hezky silově vychrtit kopec, to byly jedny z nejlepších zážitků v sedle GT Grade nové generace.
Probojovat se skupinou dopředu
Nad tuhostí a rychlostí tohoto kola se budu asi ještě chvíli rozplývat, jelikož tento aspekt mě skutečně okouzlil. Byl jsem tak ve výsledku rád za několik málo delších táhlých výjezdů po asfaltu, či po pevnějších prašných cestách, kde jsem z počátku záměrně nechal poodjet svoji skupinu, abych se pak postupně prokousával pelotonem žurnalistů z celého světa až znovu na špičku naší družiny. Naštěstí se nejelo žádné vražedné tempo, proto byly takovéto hrátky možné, každopádně mě to dost bavilo a užíval jsem si tímto stylem největší přednosti nové GT Grade.
Co mi rovněž sedělo bylo příjemně klidné a vyvážené ovládání, které jako by opět nejlépe fungovalo na rovnějších cestách s mírnějšími oblouky, či na hladkém asfaltu než na uzoučkých klikatých pěšinách podél potoka mezi stromy. Jestli (až) mi dorazí GT Grade pro plnohodnotný domácí test, tak určitě zkusím i druhé nastavení vidlice s živějším předkem, což by v kombinaci s širšími plášti a nižším tlakem v nich mohl dávat ten správný smysl pro gravel riding, jak jej mám rád!
Plovoucí sedlovka není víc než pořádný balón!
Předpokládám, že vás jistě zajímá i to, jak je na tom GT Grade se schopností tlumit a zásobovat tak jezdce dostatkem komfortu. Jak to říct dostatečně diplomaticky? Většina kolegů si libovala, jak GT Grade krásně tlumí, zejména jeho zadní partie, což jistě nejsou liché poznatky. Zadek je skutečně pohodlnější, tedy primárně když sedíte, přední partie mi naopak přišla o něco tvrdší.
Mně osobně se to ale vlastně docela těžko hodnotí, jelikož v tomto směru cítím značné omezení již několikrát zmíněným výběrem obutí. Rozhodně nechci zpochybnit snahu a invenci inženýrů z GT na novém rámu, zde odvedli jistě velký kus práce, jen bych prostě potřeboval širší gumy, abych se i v terénu cítil dostatečně jistě, mohl si více hrát s tlaky a mohl si rovněž dopřát i o pár fousů více komfortu.
Takto jsem měl pocit, že si pohodlí člověk užije zejména na asfaltu, na opuštěných silnicích a tvrdších prašných cestách. Pro vysloveně terénní gravel jízdy mi zde „něco“ chybělo. Je ale jasné, že to „něco“ lze nalézt v podobě objemu plášťů! U mého kola (Ghost Fire Road Rage), které bylo z výroby vybaveno plášti 29×2,0“, jsem také hned po první jízdě měnil obutí za běžný rozměr (700x40c).
Takže proč k tomu samému nepřistoupit i zde, pokud vás to bude trápit? Prostor je oficiálně do šířky 700x42c, ale vejdou se určitě i o něco širší gumy!
GT Grade nové generace? I nadále špičková silnice s přesahem!
Moje dnešní shrnutí jízdních vlastností novinky GT Grade tak může být poměrně prosté, i když musím alespoň ještě jednou upozornit, že hodně záleží na konkrétní výbavě. Na druhou stranu, když se podívám na komponentovou skladbu všech nabízených modelů, je vcelku jasné, kam s touto novou generací GT míří.
Cílem jsou primárně sportovní jezdci, kteří si chtějí užít výkonu a rychlosti na úrovni špičkových silničních strojů, nemají přitom vysloveně choutky pouštět se na gravelu do náročnějších terénních výzev. GT Grade nové generace nabízí, alespoň v podobě, jakou jsem měl možnost zkusit, špičkové výkony a velice příjemnou geometrii, s níž není problémem třeba ani vykružování silničních oblouků s kolenem téměř u země.
reklama
GT Grade ale do této spíše spartánsky zaměřené skupiny přináší poměrně velkou porci komfortu a jistoty ovládání, díky níž se není třeba přehnaně soustředit na řízení, ať již se pohybujete na asfaltu či na nezpevněných cestách. Osobně se mi líbí představa pořídit si GT Grade v karbonu, doplnit ji o dvě sady kol (lehčí se spíše silničním vzorkem a tužší s širším gravel obutím) a používat tento stroj jako dvě odlišná kola.
Zkuste GT Grade čistě na asfaltu s hladkými plášti a rozhodně nebudete ostudou skupiny jezdců s oholenými lýtky. Nasaďte pořádné gumy a klidně i sadu brašen a vydejte se za dobrodružstvím fenoménu bike packing! Nebo si jen užijte ničím neomezené brouzdání krajinou a objevování.
GT Grade je zde, aby splnila kdejaké vaše přání. Někteří si ji budou muset trochu dozdobit, ale to nevadí, jelikož se v této kategorii nejedná o nic výjimečného. Tedy už jen proto, jak široké jsou dnes mantinely definice gravel biku, jehož jedním z mála skutečně spojujících prvků jsou snad jen zahnutá řídítka – berany!
Více o GT Grade v představení z minulého týdne, případně na mezinárodním webu gtbicycles.com, či na domácím gtbicycles.cz
Text: Štěpán Hájíček | Foto: autor / GT Bicycles (Jake Hamm, Cycling Sports Group)
