Pivot Trail 429 – Stoupej klidně kolmo! | TEST

Moje poslední osobní setkání se stroji Pivot, před modelem Trail 429, se počítá na roky a když se nad tím zamyslím, vlastně nikdy nebyla příležitost protáhnout jeden z Pivotů podrobným redakčním testem. To se ale nyní mění, značka Pivot má u nás nové zastoupení (Protocycles), proto jsem si hned po představení jednoho z vůbec prvních vzorků u nás toto kolo „stáhnul“ k sobě domů!

Z poměrně široké škály nabízených a vyráběných modelů, kterými Pivot pokrývá kategorie od XC po závodní enduro (zejména novinkou Firebird 29) či sjezd (Phoenix), se mezi prvními dostal pod novou hlavičkou do ČR model Trail 429. Kolo, které pro mě osobně není úplně neznámé, jelikož jsem před lety na Rychlebech krátce zkoušel jak tehdy nový Mach 6, tak i model Mach 429.

Přesněji tehdy existovala jen jedna „čtyř-dva-devítka“, primárně stavěná jako sportovní, či dokonce závodní stroj určený pro kategorie XC a Maraton, nyní jsou modely s tímto číselným označením dva. Sportovní Mach 429 SL, který čeká na menší či větší inovaci, a více uvolněný a zhruba od května 2018 v novém kabátku před veřejnost předstupující Trail 429 – můj aktuální testovací úlovek!

reklama

Co psali v USA?

Jelikož mě Pivoty delší čas spíše míjely, začal jsem před tímto testem trochu pátrat a našel v jedné z loňských prezentací, jež představovala nejnovější podobu Pivotu Trail 429, několik zajímavých informací. Kupříkladu co se týká základních parametrů, tak poslední verze dostala o krapet větší zdvih (ze 116 na 120 mm), poměrně dramaticky narostl Reach (432 -> 460 mm u vel. L), zkrátila se zadní stavba (443 -> 430 mm), napřímila se sedlová trubka (72,8° -> 74°), ale překvapivě se jen maličko pohnul úhel hlavy (67,5° -> 67,3°)!

Mám-li vypíchnout ještě jednu z konstrukčních zajímavostí, vybral bych určitě rozměr zadní osy, kde se Pivot nespokojil s aktuálně široce rozšířeným Boostem (12×148 mm), ale vrhnul se rovnou na maximální dostupný „standard“ Super Boost Plus (12×157 mm). Tomu se ostatně musel podřídil i střed typu PF92. Ano, 157 mm široké náboje používají již roky sjezdová kola, Super Boost Plus ale těží s maximálně široké základny výpletu, tedy co největší vzdálenost přírub na náboji, aby byla zaručena nejvyšší možná pevnost a tuhost zadního kola.

Pivot Trail 429 je, pokud mě dohledané zdroje nešálí, prvním kolem této značky, které se cestou rozměru Super Boost Plus vydalo. Důvodem je přitom vedle snahy podpořit tuhost 29“ kol také snaha vytvořit dost místa pro případnou instalaci Pluskových kol, na něž lze tohoto Pivota snadno přestavět. Prostoru v zadní stavbě by mělo být tolik, aby se do ní (s rezervou) vešly pláště až do rozměru 29×2,6”, případně 27,5×3,0”!

Ostatně již v základu používá Pivot na tomto modelu pláště Maxxis Minion DHR II 29×2,4“ WT vepředu a Maxxis Rekon ve stejném rozměru vzadu. Ale zanechme na čas obecného popisu a pojďme se společně podívat, jak se tato rozverná štika z Pivotovic rybníku chová na otevřené vodě, přesněji v otevřením terénu.

Vypráno na 90°?!

První z věcí, která vás nejspíš zarazí, když si začnete ladit posed a když se pak poprvé rozjedete, je dosti výrazná kompaktnost ovládacího centra a z mého pohledu i dost úzká řídítka Pivot (760 mm). Vzhledem k tomu, že mi doma přistál Pivot Trail 429 ve velikosti L, čekal jsem, že se budu muset od sedla k řídítkům dost natáhnout, ale realita byla spíše na opačném konci spektra.

Nechci tvrdit, že by byl posed na tomto stroji vysloveně zdrcnutý či sražený jako po vyprání v pračce na příliš vysokou teplotu, spíš jsem se jen nemohl zbavit dojmu, že sedím na Mku a nikoliv na Lku. To ale pro mě osobně znamená spíše výhodu, jelikož mám radši menší velikosti (M), ač mě obecné tabulky tradičně směřují spíše na Lka. V tomto bodě, tedy nejen v tomto bodě, mě přitom napadlo, že by to chtělo do ruky delší klacek! Moje teorie, ověřená již vícekrát v praxi říká, že čím je kratší posed, tím více by se měly prodlužovat řídítka a obráceně.

Ostatně použitá „lešenářská trubka“ Pivot mě překvapila i svým tvarem a zpracováním, jelikož se jedná o poctivou „rouru od kamen“ průměru 35 mm, která se na standardní průřez, jaký se používá pro gripy, řazení a další příslušenství, zužuje až poměrně daleko od představce. Perličkou na dortu je šikmé seříznutí řídítek na jejich konci určené pro gripy PadLoc se specifickou vycpávkou v místě, kde se opírá vnější hrana vaší dlaně.

Příliš to sice do této sekce nepatří, ale krom užších řídítek, která jsem aktuálně neměl na zkoušku za co vyměnit, mě trochu dráždily právě i zmíněné gripy Pivot. Nejde ani tak o konstrukci PadLoc, ta se mi obecně rozhodně zamlouvá, spíš mě dráždila silnější a měkčí stavba gripů samotných. Osobně bych byl pro výrazně jinou, užší a pevnější variantu. Toto je ale záležitost těžce individuální, tak mě prosím nechystejte za slovo a neházejte kvůli tomu Pivot do koše pod stůl…

Když jsem si přestal holit nohy

Tolik už o periferiích Pivotu Trail 429, nyní zaměřme pozornost na jeho ovládání, které je rovněž hodně specifické. Ani jsem se nemusel před první jízdou dívat do tabulek a hned jsem poznal, že tady je něco jinak! Tedy především oproti tomu, jak velí nejnovější světové trendy. Nechci být přehnaně zlý a přísný, ale primární pocity z ovládání Pivotu Trail 429 jsou dost jako ze staré školy. Až mi to připomnělo časy, kdy jsem postupně opouštěl XC hoňku za laktátem, přestal si holit nohy a začal objevovat kouzlo trailového a enduro dovádění!

Zpět k tvrdým faktům a praktickým postřehům. Jen s malou odbočkou… V rámci přípravy tohoto článku a v průběhu hledání informací o poslední řadě Pivotu Trail 429 jsem narazil na již výše jednou zmíněné představení na Pinkbike.com z května 2017. O mezigeneračních proměnách geometrie u této řady již byla řeč, o kus dál ve zmíněném článku jsem pak našel dojmy týkající se ovládání, pod něž se můžu po vlastní zkušenosti s tímto kolem směle podepsat:

„Strmý a vysloveně hrubý terén není oblastí, pro níž byl Trail 429 navržen a kde by tedy toto kolo mělo excelovat. Na jednom z absolvovaných trailů, který obsahuje jak pomalé sekce mezi velkými kameny, tak i rychlejší rozbité pasáže, se 429 necítilo zrovna jistě. Testovaný Pivot se sice dokázal poprat i s takovýmto terénem, vyžadoval ale od jezdce extra pečlivý výběr stopy, stejně tak i soustředěnou práci s těžištěm. Důležité je rovněž vyvarovat se tendencí tlačit 429 na, či dokonce za hranice jeho možností!!!“

Nyní můj pohled!

V principu hodně podobný. Jak už jsem zmínil, v první řadě mě poněkud šokovalo řízení, tedy už jen díky úhlu hlavy – „těžce nemoderních“ 67,3°. Přiznávám, že jsem na Pivot přesedal sice z devětadvacítky, ale ze zcela jiné kategorie (Canyon Strive CFR), což může prvotní postřehy někdy dost zkreslit. V tomto případě se ale ukázalo, že můj pohled na projev řízení, jaký jsem si přečetl na začátku, se do konce testu nikterak skokově nezměnil.

Aby to ale nevyznělo přehnaně kriticky… Ano, Pivot Trail 429 má skutečně dost „živý předek“, navíc se zasunutým sedlem působí pracoviště pilota místy až stísněným dojmem, což ještě umocňuje pocit jeho divokosti a nekrocené bujarosti. Na tento projev si člověk musí nějaký čas zvykat, až jej po čase nejspíš i přijme. Po pár jízdách jsem proto neměl pocit, že si přední kolo dělá, co chce, naopak jsem si našel způsob, jak jej přimět, aby dělalo, co chci já!

Abych to ale trochu otočil do pozitivna (a přitom si nevymýšlel). Pokud se s tímto „prvotním šokem“ nějak poperete, naučíte se pracovat s řídítky skutečně jemně (docela by pomohl kratší představec a širší větve), zjistíte, že ona určitá neposednost až snad nervozita se může vykládat také jako vysoká mrštnost, hravost a skoro i dětinská rozvernost.

Skutečně, když jsem Pivot Trail 429 slušně rozparádil na svých běžných trailech za barákem, nestačil jsem se divit, jak mrštný, hravý a zábavný je to stroj. Člověk ještě ani nezahlédne další zatáčku a kolo už se do ní pokládá, následně, sotva přenesete těžiště na jednu stranu, už jste na výjezdu z oblouku a ladně to překlápíte na druhou stranu. Jednoduše pokud tomuto Pivotu naservírujete ten správný druh terénu a trailů, které má rád, budete jen žasnout, jak rychle a s jakou energií jednotlivé sekce prosviští. Přiznám se bez mučení, že takovýto trailový kvapík jsem už dlouho nezažil!

Šedá strana síly!

Temnou, nebo minimálně šedou stránkou výše zmíněného je chování Pivotu Trail 429 ve strmých sekcích a technicky náročných sjezdech. Zde se mi opakovaně stávalo, že jsem si vybavil nepříjemné pocity z mládí, tedy z doby, kdy se člověk snažil sjet prudší kopec na kole s úhlem hlavy skoro 90° (přeháním…)! V praxi to znamenalo šoupat se dolů s vytřeštěnýma očima, visíc na přední vidlici s tichou modlitbou, aby se čumák o něco nezapíchnul!

S Pivotem to nebylo až tak dramatické, i s ním jsem pokořil pár docela drsných úseků, a to bez ztráty květinky, dole jsem byl ale obvykle zatraceně rád, že následně můžu v klidu stoupat a cestou nahoru si pak říkal, že další sjezd musím volit rozhodně mírnější.

Pivot Trail 429 je zkrátka v tomto směru strojem, který zná přesně své umístění či své kořeny vycházející z XC/maratonské rakety Mach 429 SL. I proto je vlastně úplně zbytečné tlačit na něj a zahánět jej kvůli tomu do kouta. Není to rozhodně špatné kolo, ani z hlediska ovládání, jen je na dnešní dobu dosti specifické a vyžaduje poněkud jiný přístup. Kdo ale říká, že se nenajdou jezdci, kteří přesně takové vlastnosti hledají a ocení!?

Můj hrdina inženýr – Dave Weagle!

Obraťme list a pojďme se podívat na ještě jednu, a nutno předestřít, velice zajímavou oblast – odpružení DW-link. Nemusíme si dopředu nic nalhávat, Dave Weagle jako inženýr, stejně tak i jeho systémy (DW-link, Split Pivot, Delta System – EVIL) pro mě představují vrcholy ve vývoji moderního odpružení. S virtuálním zavěšením DW-link jsem měl tu čest již vícekrát, a to na strojích Ibis, Turner a před lety i na Pivotech, a musím říct, že se jim vyrovná jen máloco. Jestli vůbec!

„Nejvíc nejlepší“ vlastností systému DW-link je bez diskuzí jeho efektivita, přesněji bezztrátový přenos energie jezdce na zadní kolo!

Nekecám, tohle je prostě něco, co DW-link skutečně umí, i když se to u určitých modelům s vyšším zdvihem snaží jejich tvůrci záměrně trochu zjemnit a vybalancovat s maximální vnímavostí. Nikoliv však u Pivotu 429 Trail, který je výrazně orientovaný na výkon. I když vlastně nejen na něj. Když už jsme u toho, nevím, jak se vyhnout těm nejvíce ohraným klišé, ale nenapadá mě nic jiného než konstatování:

Pivot Trail 429 je při záběru natolik pevný, tuhý a efektivní, až máte pocit, jako byste jeli na hardtailu!

Nepřeháním ani trošku, někdy si to zkuste sami a budete zírat! Co šlápnutí, to okamžité „popostrčení“ nebo spíš pořádný kopanec vpřed. Na rovině to možná tolik nevyzní, poměrně hrubé 29“ pláště v tomto směru celé kolo lehce brzdí, jakmile se ale začne stoupat v terénu, vystřelí Pivot Trail raketově vzhůru, stejně jako váš tep! Navíc čím ostřejší je stoupání, tím tužší se zdá být zadní stavba, až se z toho dostanete do slušné „spirály zla!“

Tepová frekvence přitom nestoupá kvůli tomu, že by to byla s Pivotem Trail 429 až taková dřina, ale z důvodu, že to tak strašně dobře jede a strašně dobře stoupá, až se člověk do kopce prostě nedokáže hlídat, nebo dokonce šetřit a po pár opatrných otáčkách klik letí k vrcholu s tepovkou až někde v sousední galaxii! Tak moc dobrý, tuhý a výkonově nekompromisní je tento stroj. Zde se proto hodí malé varování:

Pokud si koupíte Pivot Trail 429, zapomeňte na výmluvy, že něco nejde vyjet! S tímto kolem se prostě musíte pustit do každé výzvy, kdy je limitem pro sklon výjezdu nanejvýš kolmá stěna paneláku!!!

Přisypeme superlativy…

Abych to ještě doplnil a upřesnil. Extrémní efektivitou, jakou předvádí Trail 429, by šlo jistě „vybavit“ i dobře navržený jednočep. Jenže oproti němu, kde by se tahem řetězu zcela zablokoval chod zadní stavby (vzpomínáte např. na Santa Cruz Superlight?), u Pivotu odpružení stále pracuje i pod největším zatížením. Možná není v tomto režimu nejcitlivější na světě, ale rozhodně se snaží lepit vaše zadní kolo k povrchu, abyste skutečně vyjeli i ty nejšílenější stoupáky, jaké vás jen napadnou! A že jsem jich pár s Pivotem zkusil!

Dost ale blahořečení a sektářského adorování systému DW-link za jeho efektivitu, i když nemluvit o tom také nejde. Nyní si radši ještě řekněme více o funkci zadní stavby v terénu. Nu, ono by to šlo rozdělit do několika fází. Efektivitu při záběru jsme již probrali více než dostatečně, stejně jako fakt, že Pivot Trail 429 funguje a zobe i při silových záběrech.

Počáteční citlivost je tak poměrně slušná jak ve výjezdech, tak i na běžných cestách a pěšinách. Zůstaneme-li na chvíli u vysloveného začátku kroku, pak zde Trail 429 vyloženě neexceluje, ale to je nejspíš záměrně. Jednak je to důsledek oné mimořádné efektivity, jednak jde nejspíš i o jeho další naladění. Myslím si totiž, že se jeho tvůrci snažili zajistit kolu maximální klid na hladině sagu a zbavit tak jezdce potřeby tlumič kdykoliv zamykat.

U Pivotu Trail 429 nemusíte nad odpružením vůbec přemýšlet, kolo pod vámi je krásně stabilní a jisté, nehoupe se při šlapání a nepropadá se při manévrování ať už s řídítky a těžištěm provádíte cokoliv.

Jenže ono není trávou vše, co se zelená, proto pokud překonáte prvotní ostych tlumiče, když jednoduše vletíte do rozbitého terénu, najednou vás skoro až zaskočí, nakolik zadní stavba ožije, jak se zničehonic snaží a kolik toho požere. Ano, zadní partie chodí „jen“ 120 mm a upřímně na vyšší hodnotu kroku rozhodně z pozice jezdce nepůsobí. I tak ale musím uznat a poklonit se před tím, nakolik dokáže i při ostřejším nasazení ožít a nakolik akčně dokáže působit v situacích, kdy je to skutečně potřeba. Klobouk dolů!

KOMPONENTY

Na sekci věnovanou zadnímu odpružení můžeme rovnou navázat hodnocením vidlice, přičemž zde to nebudeme zbytečně protahovat. Pivot 429 Trail je totiž vybaven vidlicí Fox 34 Performance s tlumením GRIP, která sice patří k tomu levnějšímu, co americký Lišák aktuálně nabízí, na její funkci se to ale nikterak zásadně nepodepisuje.

Z mého pohledu byla tato Foxka více než slušně citlivá a akční, zároveň nebyla zbytečně rozhoupaná nebo jakkoliv nevyzpytatelná. Prostě kvalitní a vyvážený projev, jaký od produktu v této cenové hladině čekáte.

Kokpit a řazení

Z mého čistě subjektivního úhlu pohledu poněkud nešťastně poskládaný kokpit nechme už konečně u ledu a pojďme se opřít do další výbavy. Vzhledem k tomu, jakou mocí a rozsahem poslední roky vládne SRAM, bylo zjištění, že je na Pivotu sada Shimano SLX včetně brzd, skoro až zarážející. Rozsah kazety 11-46 zubů bych snad ani nekritizoval, ujde, ale není to Eagle. Přehazovačka a další díly ok, ale páčky SLX!!!

(Ne)budu se opakovat, ale nesedí mi a také mi vadí, že člověk jen sakra těžko zařadí o více jak jeden pastorek najednou. Rovněž jejich chod není zrovna lehoučký, což lze za cenu kompromisu napravit tím, že na přehazovačce deaktivujete třecí spojku pomáhající držet řetěz více napnutý, více v klidu. *Za sebe bych rozhodně doporučil, pokud chcete zůstat u Shimana, investovat do páček XT, které jsou o dvě třídy lepší!

Brzdy Shimano SLX / Fox Transfer

Pokud jde o brzdy Shimano SLX, zde ještě klasické dvoupístky, pak ty nejsou zlé, když se u nich zrovna neobjeví rozmar v podobě náhodného střídání délky kroku. Jinak jsou ale poměrně ostré, zkraje až hodně ostré, jejich absolutní výkon a výdrž na druhé straně nebyl vysloveně omračující.

Abych se nenavážel jen do Shimana. Vysloveně šťastný nejsem ani ze sedlovky Fox Transfer. Ano, chodí jemně, hladce a s minimálním odporem, je plně funkční, nebyly s ní žádné problémy, ale… Její ovládací páčka působí dnes poněkud muzeálně, nikdo ale neříká, že ji nemůžete vyměnit za něco elegantnějšího s lepším pákovým poměrem, a tedy i lehčím krokem. V druhém případě mě zaráží poměrně výrazná vůle do stran, která zjevně není vadou jednoho kusu, ale specifikem celé řady.

Nevím, možná je to daň za dlouhou životnost a bezproblémový chod, pokud ano, tak jsem nic neřekl. I když v dnešní době, kdy je na trhu konkurence, která chodí jemně, hladce, spolehlivě a s vůlí takřka neznatelnou…

Obutí Maxxis

Poslední zmínka v sekci komponentů patří plášťům, ano, opět Maxxis! Musím smeknout před tím, nakolik si Pivot věří, jelikož dopředu nasadil Minion DHR II 29×2,4“ WT, což rozhodně není žádné ořezávátko. Vzadu to pak lehce kompenzuje Maxxis Rekon ve stejném rozměru, oba se směsí 3C Maxx Terra. V tomto směru palec nahoru, obutí rozhodně excelentní.

Sice zrovna Rekon není z mého osobního pohledu nejlepší pneumatika ve své kategorii, ale v tomto případě a při tomto rozložení sil rozhodně ničemu nepřekáží. Spíše naopak podtrhuje sportovní naturel rámového základu a nabízí více než solidní jistotu záběru ve výjezdech. Alespoň co jsem měl možnost vyzkoušet za aktuálně panujícího sucha.

Oproti tomu Minion DHR II je pryž, která se dočkala vysokého mezinárodního uznání, proto se dnes vcelku pravidelně objevuje vepředu, i když původně byla navržena pro zadní kola… Ale to je detail, Minion DHR II rozhodně funguje, drží, řeže zatáčky atd. Sice mi připadá skoro až moc drsný a hrubý na to, co jde Pivotu Trail 429 nejlépe, ale rozhodně radši v sérii takovýto drapák než tenkou bezzubou XC šlupku.

*Upozornění na závěr sekce KOMPONENTY – Uznávám, že jsem byl dnes dost přísný a slušně zdrbnul výbavu tohoto kola (řídítka, řazení, brzdy…). Ale berte to, PROSÍM, tak, že jsem vám na jedné straně nechtěl věšet bulíky na nos, jak je vše úžasné, zároveň jsem přesvědčený, že si kolo této kategorie a cenové úrovně stejně většina lidí poskládá podle svého vkusu a nebude se spoléhat na originální set. U něj totiž může být znát, že se Pivot snažil nasazením sady Shimano SLX co nejvíce srazit cenu kompletního kola s karbonovým rámem. Sorry Shimano!!!

Pivot Trail 429 – závěr

Jak zaznívá v úvodu tohoto článku – kola Pivot pro mě nejsou žádnou neznámou, přestože jsem s nimi posledních X let neměl ani jednu praktickou zkušenost. To se ale nyní snad změní. Virtuální „návrat ztraceného syna“ jsem si přitom, díky modelu Pivot Trail 429, vlastně náramně užil. Už dopředu jsem se těšil a kladl si otázku, zda budu ze systému DW-link opět natolik odvařený jako před lety na Ibisech či Turnerech? Stalo se!

Pivot Trail 429, kolo vycházející ze sportovního základu, je jednoznačně excelentním vrchařem, ač byste to do něj možná na první pohled (vzhledem ke zdvihu a hrubým plášťům) neřekli. Zdolávat s ním krátké prudké, dlouhé táhlé nebo jakkoliv nakombinované kopce je prostě zážitek, s nímž se dá jen máloco porovnávat.

Když se pak dostanete na vrchol s rozpumpovaným tělem našlapaným endorfiny, bude lepší pokusit se o lehčí dechové cvičení, srovnat se, zklidnit mysl i organizmus a s rozmyslem volit přiměřenou cestu dolů. Ovládání Pivotu Trail 429 je prostě poněkud specifické. Na hravých trailech s mírným sklonem se rozhodně krotit nemusíte, zde vám Pivot rád ukáže, nakolik je hravý, obratný a rozverný, zato v těžších sjezdech se rozhodně vyplatí sundat nohu z plynu.

Je sice pravda, že jsem s ním projel mnohé, nikterak jej nešetřil a v erozí rozežraných rock gardens skutečně zíral, nakolik dokáže jinak klidné, umírněné a efektivní odpružení ožít, rozhodně se ale nevyplácí tlačit Pivota zbytečně na či za hranu. Na druhou stranu, on si sám řekne, co je ještě OK a kde se mu již nelíbí. Navíc pomyslné varovné kontrolky rozsvěcí postupně a není tedy nutné bát se, že by zablikala červená a byl rázem konec!

Pivot Trail 429 je zkrátka hodně osobité kolo, které na jedné straně příliš nezapadá do forem, v jakých se dnes rodí trailové rychlíky na velkých kolech, ale o to je možná zajímavější, alespoň pro určitou skupinu potenciálních jezdců, kteří hledají takto specifický jízdní projev.

Text a foto: Štěpán Hájíček

Pivot Trail 429 – základní údaje

Cena (rám bez vidlice): 110 900 Kč (rám, hl.složení, střed, kliky)
Cena (rám s vidlicí): 139 900 Kč (rám, hl.složení, střed, kliky, vidlice)
Cena kompletních kol: 135 900 Kč až 249 900 Kč (Race XT – Team XTR 12 Speed + karbonová kola)
Zdvihy: 130/120 mm (P/Z)
Průměr kol: 29″
Hmotnost: 13,79 kg (vel. L, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 760/50 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 75/180 psi (jezdec 85 kg, s výbavou)

Více o tomto kole najdete na webu www.pivotcycles.com, české ceny a dostupnost lze ověřit na stránkách protocycles.cz

PLUS

• V prví řadě nelze nezmínit „extrémní“ efektivitu zadní stavby DW-link, která je základem pocitu „ultimátně“ jistého přenosu síly na zadní kolo – „Akceleruje jako hardtail!“
• Vysoká efektivita a mimořádně vysoká tuhost zadní stavby s nábojem Super Boost Plus (12×157 mm) a vyvážené umístění těžiště jsou základem výrazně nadstandardních schopností tohoto kola ve výjezdech – S Pivotem Trail 429 se nemůžete vymlouvat, že něco nejde vyjet!
• Ovládání Pivotu Trail 429 je sice hodně svérázné, pokud mu ale přijdete na chuť, budete žasnout nad tím, jak snadno, ochotně a s jakou rychlostí valí na lehčích trailech – zajímalo by mě, jak by letěl na Singltreku pod Smrkem, nebo třeba na Klínovci?!
• Obecně musím pochválit lehkost a svižnost celého kola, v jehož sedle se skoro nedá odpočívat, s jakou chutí jede
• Odpružení na obou frontách je zkraje dost umírněné, což přispívá k parádní čitelnosti, po vjezdu do ostřejšího terénu ale výrazně ožívá a „požere“ toho víc, než byste si prvotně mysleli

MÍNUS

• U testované velikosti L bylo obzvláště zajímavé, nakolik krátký a kompaktní byl jeho posed, proto kdo je zvyklý na moderní delší stroje, ten by měl extra opatrně vybírat vhodnou velikost
• Základní hodnoty jako je Reach nebo Wheelbase se nevymykají současným trendům, úhel hlavy je ale na dnešní poměry dost ostrý, což se v nemalé míře odráží na specifickém řízení, na které je třeba si zvyknout
• Další zápory už mě napadají jen z oblasti komponentů (řazení Shimano SLX, sedlovka Fox Transfer, řídítka a gripy Pivot atd.), vše jsem ale dost nemilosrdně propral v oddílu KOMPONENTY, proto už do toho nechci znovu zabředávat
• Zadní stavba v sestavě Super Boost Plus (12×157 mm) je sice mimořádně tuhá, tento „standard“ ale zatím není příliš rozšířený, proto budete částečně omezeni v případě výměny kol, či zadního náboje