GT Sensor Carbon Expert (2019) – Otvírá novou kapitolu!

Zapátrám-li zase jednou v paměti, vybaví se mi vzpomínky na první generace GT Sensor, což býval spíše lehčí trailbike na 26“, přičemž svého času existovala i devětadvacítka, oboje na 120 mm. Druhá generace přinesla výraznou změnu, tedy jak přechod na 27,5“, tak i bytelnější rám. Nyní před námi stojí GT Sensor třetí generace (pokud dobře počítám), který opět od základu mění zažitá pravidla.

Nebo jak se to s těmi pravidly vezme. On se totiž Sensor vždy jen snažil reagovat na vývoj a tendence, které hýbaly s kategorií trailbiků, a podle nich se měnil. Zároveň je ale třeba přiznat, že změny to byly obvykle dost výrazné, minimálně z pohledu vzhledu a konstrukce rámu. Připomenout si můžeme první generaci s lehkým a poměrně vzdušně a snad i trochu křehce působícím rámem, ale také generaci druhou, již od pohledu robustnější vyzařující mnohem více sebevědomí!

Když o tom tak přemýšlím, dochází mi, nakolik jsem měl druhou generaci GT Sensor rád, nakolik to byla příjemná a schopná kola!

Jestli se u první generace klonil Sensor blíže ke sportovním modelům, GT Marathon, nebo Zaskar 100, pak ta druhá měla výrazně blíže all-mountain stroji GT Force, s nímž jej pojila shodná koncepce rámu. Demonstrovat to můžeme třeba i na zdvihu, kdy druhá generace začínala na 130 mm nad oběma koly, zadní krok zůstal po celou dobu nezměněn, zato dopředu se po čase začalo nasazovat 140 mm a vybrané kousky nabízely dokonce i 150mm vidlice!

Nejnovější GT Sensor přitom do světa vyráží pouze na velkých kolech se zdvihem ustáleným na hodnotě 130 mm na obou frontách!

Klasický rod pokračuje

Když to tedy vezmu kolem a kolem, ač není GT Sensor ani zdaleka tak starým modelem jako třeba GT Zaskar, lze jej i tak dnes považovat za „klasickou řadu“, která si dlouhodobě drží svou pozici. Ostatně jak jsem již zmínil, pokud jeho druhá generace (ta aktuálně dosluhující) jevila řadu znaků blízkého příbuzenského vztahu s řadou GT Force, u novinky pro rok 2019 toto platí stejně tak, ne-li dvojnásob!

Nové stroje GT Sensor a GT Force (2019) jsou si snad ještě bližší, jelikož, pokud je pravda vše, co se v kuloárech šušká, tyto dva rámy sdílejí řadu prvků a jednotlivých součástí. Přední rámové trojúhelníky jsou si skutečně dosti podobné, stejně tak i křivky zadní stavby. Teoreticky je tedy možné, že by šel Sensor přestavět na Force a obráceně, ale to už se nořím až příliš hluboko do vod nepodložených spekulací…

Rozplývání a střízlivění

Opusťme ale konečně vody obecného popisu a pojďme zabrousit na tenký led reálných jízdních vlastností novinky, na kterou se dlouho čekalo. Když pátrám ve vlastních zdrojích, docházím ke zjištění, že poslední generace GT Sensor, spolu s GT Force, jsou tu s námi jen s drobnými obměnami slušných pět let – představeny jako modely roku 2014! Ale to už zase odbíhám mimo téma!!!

Pokud bych měl srovnávat nový Sensor s tím předchozím, pak na to radši rovnou zapomenu. Jednak si pamatuju jen obecné dojmy, jednak se tento model natolik posunul, a navíc přestoupil na větší průměr (z 27,5 na 29“), že by takové srovnání ani nedávalo smysl. Vezmeme-li to tedy dle zažitého pořádku, a zaměříme-li svou pozornost nejdříve na posed, najdeme překvapivě krátkou pozici za řídítky, která jsou, oproti obecným zvyklostem v této kategorii, poměrně nízko.

Tento aspekt, stejně jako neortodoxní konfiguraci geometrie, jsem ostatně docela zevrubně rozebíral v textu popisujícím moje první dojmy v sedle. Stručně shrnuto: nový GT Sensor má poměrně krátkou hlavu (110 mm, vel. M / 118 mm, vel. L) a relativně malou hodnotu „BB drop“ (20,78/27 mm u pozice LOW/HIGH), která definuje výšku středu. Přesněji rozdíl výšky středu vůči rovině, v jaké leží osy kola – v češtině se setkáváme třeba s pojmem „propad středového složení“ apod.

Nakloněný dopředu

Poslední zmíněné je jen důkazem, který podepírá moje tvrzení o nezvyklém rozložení pozice jezdce, kdy je tělo posazeno, zejména v porovnání s několika nedávno zkoušenými 29“ trailbiky roku 2019, více dopředu a dolů. Tím pádem jsou více zatíženy ruce, potažmo přední kolo. Na první dojem je to pozice vcelku nezvyklá, záleží ale, z jakého stroje na GT Sensor přestupujete.

Tato dopředu a dolů orientovaná poloha má přitom hned několik pozitivních efektů projektovaných do jízdy a ovládání celého stroje. Jednak je zatížení předku výhodné pro strmé výjezdy, kde mnohdy stačí jen drobné předklonění trupu, obvykle bez potřeby posouvat se na špičku sedla, abyste vyjeli i slušně k nebi stoupající výjezdy. Jednak se mi nižší poloha rukou a vyšší pozice středu osvědčily jako účinné nástroje pro optimální distribuci váhy mezi přední a zadní kolo, potřebnou zejména při zatáčení.

U vícero nejnovějších trailbiků postavených na velkých kolech jsem měl totiž pocit, že je přední kolo až moc odlehčené, proto, pokud jej člověk v zatáčce záměrně nezalehl, nemělo až tak jistý a přirozený grip, jak by to bylo ideální. Nikoliv však u GT Sensor, kde se člověk nemusel ani moc snažit, stačilo jen nepatrně snížit hrudník, vystrčit lokty do strany a položit se hezky do oblouku, který Sensor ochotně, jistě a přesně vykroužil.

Are you HIGH?! Or LOW?

Nebojte se, nehodlám zkoumat, jste-li v depresi, či zda jsme si „přivodili dobrou náladu“ pomocí omamných látek. Mezititulkem narážím na skutečnost, že GT Sensor, stejně jako nová generace GT Force, využívá otočných prvků Flip-chip. Tedy oválných kamenů jistících spodní okolo tlumiče v rámu, jejichž pomocí lze měnit základní úhly a další parametry – řádově o půl stupně.

GT Sensor Carbon Expert, stejně jako všechny další verze této řady, přitom nabízí již při prvním pohledu do tabulky geometrie dosti radikální čísla, kdy se třeba přesné údaje sklonu hlavy a sedlové trubky nepatrně mění velikost od velikosti. Zaměříme-li se na testovaný kousek velikosti M, pak si zde můžeme vybrat úhel hlavy 65,5° (pozice LOW), či 65,97° (pozice HIGH). Že jsou obě tyto veličiny dosti radikální snad nemusím nikomu příliš zdůrazňovat.

Jednoduše řečeno, tam kde většina 29“ trailbiků s úhlem hlavy končí, GT Sensor teprve začíná!

Skutečně, pod 66° se jen tak někdo u této kategorie neodváží! Alespoň, pominu-li některé malosériové značky experimentující s radikální koncepcí ovládání, nebo například Specialized Stumpjumper, který jde u modelu EVO zcela radikální cestou, když vidlici poklápí pod úhlem 63,5° – běžný Stumpjumper má úhel hlavy 66,5°.

Jak už ostatně zaznělo v popisu mých prvních dojmů, kde jsem se možnostem úpravy geometrie a jejímu projevu věnoval poměrně obšírně: GT definuje pozici HIGH jako nízkou a položenou, pozici LOW pak jako ještě nižší a položenější!

Hodím si korunou Flip-chipem

Kdo moje testy a vůbec dění na BikeAndRide.cz sledujete delší čas, jistě mu neuniklo, jaký jsem hračička a že obvykle nedokážu odolat, pokud zkoušené kolo nabízí možnost úpravy geometrie, změny zdvihu a tak podobně. Jak jsem přitom zjistil, prohodit pozice LOW a HIGH sem a tam je otázkou sotva pár minut. Je to dokonce tak snadné a rychlé, až jsem se párkrát přistihl, že měním geometrii i několikrát během jedné vyjížďky!

Podobný postup bych vám v principu vlastně nedoporučoval, přeci jen mi přijde, že kdyby to člověk dělal každý den dvakrát, tak si dosedací plochy zbytečně omačká, vytvoří si v rámu vůli a vůbec si tím zavaří na více starostí než užitku. Já to chtěl ale zkusit, chtěl jsem zjistit, jak se Sensor v určitých sekcích chová v tom i onom setupu.

Změnou tlaku a nastavení tlumiče se při střídání poloh u GT Sensor zatěžovat vlastně ani nemusíte. Jedno nastavení funguje velice dobře pro obě polohy!

Takže jsem si hrál, a čím více jsem jednotlivé polohy zkoušel a střídal, tím jasnější a pro mě samotného vlastně i překvapivější obraz o chování a možnostech GT Sensor 29 se přede mnou rýsoval. Podle toho, jak znám sám sebe, bych čekal, že si pozici HIGH na chvíli zkusím a pak se vrátím na LOW s vypůjčeným konstatováním: „Žádné LOW není dostatečně LOW!“ Jenže ouha, v tomto případě to neplatí! Zřejmě výjimka potvrzující pravidlo!!!

Tohle LOW je až moc LOW?!

Ač jsem se v rámci svých prvních dojmů v sedle GT Sensor zkoušeného na domácích trailech vyjadřoval v tom smyslu, že si na pozici LOW člověk vcelku snadno zvykne i přes její výraznou vyhraněnost, s odstupem času a po opakovaném střídání obou poloh na to dnes hledím poněkud jinak. Pozice LOW, s hlavou skloněnou pod úhlem 65,5°, je vážně dost extrémní, lze si na ni samozřejmě zvyknout, ale přijde mi, že k tomu není vlastně žádný pragmatický důvod.

Když jsem zkoušel v této poloze sjíždět technické strmé skalky, mohl jsem si na jedné straně užít super stabilitu a jistotu danou volným úhlem hlavy a nižší polohou těžiště. Zároveň jsem ale v určitých chvílích, kdy bylo třeba více manévrovat, narazil na skutečnost, že řízení klade až zbytečně velký odpor. Ovládání v tomto stavu není vždy plynulé, naopak přední kolo se při lehčím natočení řídítek zamyká, ohýbá se víc, než byste v danou chvíli chtěli, až můžete mít občas pocit, jako by vám někdo bral řídítka z ruky.

Na běžných trailech je řízení v poloze LOW také až zbytečně položené a pomalé, kolo jako celek má celkem výraznou tendenci padat do oblouku, z něhož je pak těžší vytáhnout jej zpět a udržet řídítka v rovině. Význam a skutečný přínos může mít poloha LOW tedy zejména v místech, kde se pohybujete v prudkém svahu, ideálně po trailu kopírujícím plus mínus přímku, nebo v rychlých rozbitých sekcích, rychlých otevřených zatáčkách a tak podobně.

Nerad to přiznávám, ale…

Skutečně, dost nerad zde zmiňuji to, že je položená geometrie u GT Sensor vlastně až moc položená, to se mi běžně nestává! Jenže já bych to vlastně nebral jako nevýhodu. Když to otočíte, můžete přeci prohodit Flip-chip do pozice HIGH a takto jej nechat a pozici LOW si šetřit do vyslovených extrémů, velkých hor, nebo ji jen čas od času vyzkoušet a užít si poněkud jiný pocit z vlastního kola. Třeba vám nakonec učaruje, nebo se pak prostě vrátíte na HIGH, to už záleží na situaci.

Každopádně s přechodem na pozici HIGH dozná ovládání GT Sensor Carbon Expert posun do velice příjemného spektra. Tedy do pozice se slušně vyváženým těžištěm, stále vysoce stabilním vedením předního kola, avšak prosté vyslovených extrémů. Ano, úhel bezmála 66° je i tak v oboru 29“ trailbiků vcelku radikální, oproti 65,5° je ale vlastně dost konformní.

Předek je v této pozici stále výrazně položený, řízení je klidné až vláčné, přitom se s ním ale nemusíte přehnaně prát. Naopak s postupem času zjistíte, že mnohdy stačí kolo jen zlehka naklápět na tu stranu, kam potřebujete zatočit a ono se již samo poskládá do oblouku, navrch zcela přirozeně a poslušně. Ano, je třeba počítat s lehce pomalejšími reakcemi vůči jiným kolům a trochu delším obloukem, člověk to prostě musí zlomit o pár milisekund dřív, ale to je, tak jako vždy, především otázka zvyku.

S GT Sensor ustáleným v pozici HIGH jsem přitom neměl problém zdolat vyhlášené technické sekce a strmé padáky, prohánět se po rychlých klikatých trailech, dupat do delších výjezdů, pouštět ruce z řídítek při soustředěném šlapání na rovině a tak podobně.

Pokud vám řízení v poloze HIGH bude připadat i tak dost extrémní, přesuňte se na chvíli do LOW, pak se vraťte na HIGH a uvidíte sami, jak vyvážený, příjemný a přirozený vám bude GT Sensor najednou připadat.

Nenápadný sluha

Opusťme už ale téma ovládání, i když mám pocit, že bych o něm mohl v tomto případě vykládat snad ještě několik hodin. Jsou zde ale také další aspekty praktického projevu GT Sensor, které stojí za zmínku.

Třeba zadní stavba, která se, po mnoha letech snahy o prosazení unikátního konceptu Independent Drivetrain (iDrive, Path Link a jiná dílčí řešení), nyní vrací k nesmrtelné klasice v podobě osvědčeného čtyřčepového závěsu poskládaného do podoby nezávislého paralelogramu. *Nejedná se tedy o zdánlivý čtyřčep, alias přepákovaný jednočep, jako používá třeba Kona, ale o závěs typu Specialized FSR.

GT přitom znovu do hry vrací klasické označení LTS (Linkage Tuned Suspension), které tato značka používala před mnoha lety. Je pravdou, že jsem slyšel již řadu názorů zavrhujících tuto cestu a označujících zadní stavbu či celé řešení rámu jako příliš tuctové, ale proč by se měl člověk této cestě bránit, když prostě funguje!!!

Zadní partie GT Sensor je přitom takový nenápadný dříč, který nemá potřebu se výrazněji projevovat, jen si tam vzadu v klidu hoví, odpracuje si to svoje a pak jde po směně domů s čistou hlavou!

Dnes máme splněno!

Čistou hlavu a pocit uspokojení z práce si přitom zadní zavěšení LTS rozhodně zaslouží, protože ač je prosté jakýchkoliv výstřelků, kterým by se dala vymyslet různá přirovnání, svou práci odvádí až chirurgicky přesně, jistě a spolehlivě. Třeba při šlapání o zadní stavbě skoro ani nevíte, nakolik je klidná, vyrovnaná, stabilní a z konstrukčního hlediska nádherně tuhá!

Když pak zamíříte do terénu, nezdá se, že by se něco změnilo. Zadek zůstává stabilní, jízda přitom není ani v členitém terénu nepohodlná, roztřesená či nervózní. Jako jezdec soustředící se především na ovládání kola přitom skoro nemáte možnost postřehnout, kolik se toho vzadu děje. Když ale průběžně zastavujete, „resetujete“ kontrolní kroužek, případně když drtíte jeden a ten samý úsek na snad již stopadesátém testovacím kole za sebou a máte tedy srovnání, víte, že to vzadu musí makat „O 106“!

Skutečně, po průjezdu rozbitější sekcí se stačí kouknout na kontrolní kroužek, který nezřídka kdy najdete docela blízko rysce označující faktický konec kroku tlumiče (je zde i označení délky kroku 50 mm). Pokud bych měl přesto najít a pojmenovat jeden výraznější rys, výraznější projev zadní stavby, pak je to její o něco horší opora na konci kroku, či možná v poslední třetině.

Jak je celý systém jinak stabilní a vyrovnaný, dokáže být v mnoha situacích i poměrně jistý a vcelku rozumně progresivní. Třeba při dopadech skoků, na divokých skalkách apod. Když ale zatlačíte silněji do pedálů, nejvíce patrné je to v ostře projížděných klopenkách, nepodrží vás zadek pokaždé natolik, jak byste si to nejspíš přáli. On se sice nikterak radikálně nepropadne, jen se v takových chvílích více zhoupne.

Z mého pohledu a z mojí zkušenosti jsou toto jen minoritní okamžiky, chvilkové stavy v horizontu jedné ucelené vyjížďky.

Většinu lidí a jezdců přitom tento projev o něco menší progrese nemusí trápit, GT Sensor v tomto směru rozhodně nevybočuje z davu, spíš jen tímto projevem dokáže občas překvapit v porovnání s příjemnou oporou na začátku kroku a ve středním rozsahu. Kdo by ale chtěl, může tento jev řešit. Prakticky by neměl být problém vložit do tlumiče jeden či více tokenů (vložek), snížit objem hlavní vzduchové komory a tím posílit progresi tlumiče samotného.

Mírně tuhnoucí zjevení

Zadní zavěšení LTS si tedy vysloužilo moji pochvalu a hlubokou poklonu, přestože mám rád systémy a řešení, které nepracují mimoděk, ale o své činnosti jezdce aktivně informují. Zde mi ale projev odpružení přišel příjemně civilizovaný. Zmínil jsem už také velice slušnou vnímavost a schopnost důsledně lepit zadní kolo k povrchu v technických výjezdech? Abych Sensora nepřechválil…

Naopak z vepředu operující vidlice RockShox Revelation (v překladu Zjevení) jsem až tak nadšený tentokrát nebyl. Neříkám, že vidlice RockShox chodila vysloveně špatně, spíš mi jen přijde, že jí pro zajetí (kolo jsem dostal zcela nové) zřejmě příliš nesedlo chladnější podzimní počasí.

Zkrátka, jak jsem jindy k vidlicím RockShox extrémně vstřícný, v tomto případě jsem měl pocit, že jí do pověstné mechovosti Piku něco chybělo. Přestože šlo samozřejmě o model Revelation. Jenže on nový Revelation má vlastně vnější nohy z poslední generace vidlice RockShox Pike a vnitřek, pokud se nemýlím, ze staršího Piku. Tedy Charger Damper na straně tlumení a novinkový DebonAir na straně vzduchové pružiny.

Když jsem hledal těsně před návratem kola k dovozci příčiny o něco méně vnímavého a méně akčního kroku, napadlo mě podívat se do vzduchové komory, kde se ukrývaly tři tokeny! Ty jsem tedy vyndal a chvíli před balením kola do krabice Sensora ještě lehce projel okolo baráku. Jeho krok byl o fousek lepší, hladší a aktivnější, ale stále mi tam něco málo chybělo.

Chci ale věřit tomu, že se jedná o problém jednoho kusu, že by stačilo věnovat vidlici trochu péče, promáznout kluzné plochy (pouzdra a těsnění), vyměnit případně mazací olej za trochu řidší a tím pádem vhodnější pro podzimní a zimní provoz a pak bychom se snad dostali na onen zlatý standard vidlic RockShox!

KOMPONENTY

Dobrá, dobrá, vše zásadní a skutečně podstatné jsme si již probrali, nyní si ještě pojďme proběhnout zbytek výbavy přítomné na kompozitním švihákovi GT Sensor Carbon Expert. Předně mě překvapila, po mnoha zkušenostech z poslední doby, přítomnost řazení SRAM GX Eagle, které bylo netradičně doplněno přehazovačkou X01 Eagle!

Nezvykle luxusní, ale po funkční stránce vlastně nikterak odlišné. Jinak řečeno, neměl jsem pocit, že bych měl v ruce zásadně jinou sadu než poslední dobou často na testovacích kolech přítomné NX Eagle. Ani o fousek větší rozsah kazety 10-50 zubů jsem vlastně nezaznamenal. Nebo rozdíly ani nehledal. *Neříkám tím, že je přítomnost komponentů z vyšší sady zbytečná, jen bych zde rád demonstroval, jak vyrovnaně působí řazení SRAM napříč jednotlivými sadami.

Spokojený jsem byl i s volbou převodníku (32 z.) na klikách Truvativ Descendant 7K. Ač bych jindy volal klidně i po menší třicetizubové placce, zde mi přišlo, že rozsah převodů (32/10-50 zubů) je při kombinaci s většími koly a dobře reagujícím rámem nepostrádajícím určitý sportovní náboj krásně v rovnováze. Zkrátka co jsem chtěl vyjet, to jsem vyjel, s lehčím převodem bych se v tomto případě v kopci nejspíš už jen zbytečně zmítal.

Brzdy SRAM Level TL

Nemalým překvapením pro mě naopak byla přítomnost obvykle na sportovní kola osazovaných dvoupístkových brzd SRAM Level, kdy bych na jejich místě automaticky očekával čtyřpístky Guide. Jak se ukázalo, řada Level nebyla vysloveně špatnou volbou, nebo mě alespoň nenapadá, co bych na ní měl kritizovat.

Krok těchto brzd na pákách je, zejména vůči Guidu, poměrně krátký, ostrý a přímý, což se mi spíše líbilo. Zas až tak ostrý ale nebyl nástup brzdné síly jako takové. Na pár místech jsem si popravdě posteskl a zatoužil po progresivnějším kroku vyšších modelů SRAM Guide, a snad i po jejich silnějším stisku. Přitom ale po pár týdnech, kdy jsem na GT Sensor jezdil, nemám pocit, že bych měl nutkání Level okamžitě měnit za Guide.

Záleží kde a jak bude člověk s tímto kolem jezdit. Do velkých kopců a na velké hory již tyto čelisti nejspíš stačit nebudou, hádám totiž, že by se relativně brzy uvařily či by jezdci způsobily otlačeniny na bříškách ukazováčků od jejich křečovitého svírání. Pokud ale bude vaší nejčastější společnou náplní převážně rozmanité, i když spíše agresivní trailování, pak vám nejspíš jejich výkon plně postačí.

Schwalbe Nobby Nic Evolution LS 29×2,35“ Addix Speedgrip

Poslední zmínku v sekci komponentů bych věnoval plášťům Schwalbe Nobby Nic s moderní směsí Addix Speedgrip, na jejíž přítomnost odkazuje nejen logo na boku, ale i nápadně nenápadný modrý proužek táhnoucí se po celém obvodu běhounu. Obecně mám pláště Schwalbe vlastně docela rád, tedy až na řadu levných variant standardně montovaných na nová kola, u nichž je zázrak nechytit defekt… Ale to nebyl tento případ!

Vždy se mi navíc líbil vzorek Hans Dampf, přičemž poslední generace o stupeň méně agresivního Nobby Nicka se Hansovi v mnoha ohledech podobá. Agresivní otevřený vzorek tvořený pravidelnými kostičkami a obdélníky se krásně a s chutí zakusoval jak za sucha, tak byl dostatečně jistý, i když podzimní les začínal lehce vlhnout (o blátě zatím nemůže být řeč). Tyto pláště se dobře a předvídatelně chovaly jak v záběru, tak i v zatáčkách, v suchu, na prachu, v kamenní i v listí.

Jen jednou mi to více „ucáklo“, ale to bylo na mokré břidlici ukryté pod oslintaným listím, kde by ustřelil nejspíš i jakýkoliv jiný plášť. Každopádně na Nobbyho bylo spolehnutí, vcelku slušně se odvaloval a defekt jsem nechytil ani jeden! Otázka vzhledu světlých boků je pak již na vašem osobním posouzení!

GT Sensor Carbon Expert (2019) – závěr

Ač to poslední dobou vypadá, že jsou si nejnovější trailbiky postavené na kolech průměru 29“ v mnoha směrech podobné – často především v otázce jízdního projevu – pravda to být rozhodně nemusí! Jistě, najde se řada takových, které do jisté míry zapadnou v šedi průměru, to ale rozhodně není příklad GT Sensor. Vzhledově vám možná tento stroj splyne s davem, jakmile se na něj ale posadíte, zjistíte, že se nejedná o kousek, jakých najdete dvanáct do tuctu!

Není to rozhodně jen o možnosti měnit geometrii, takovou vymožeností disponuje i řada konkurenčních strojů, tady jde o to, jaké hodnoty geometrie lze střídat, či jak je vůbec narýsován základní projev tohoto kola. Bohatě přitom stačí, ponecháte-li Sensor v kompromisní pozici HIGH, v níž vám tento trailbike předvede zajímavě na předek soustředěný posed, vyrovnané ovládání, výraznou poslušnost a více než dostatečnou stabilitu.

Přehodíte-li Flip-chip do spodní polohy (LOW), otevře se před vámi svět výrazně radikálního projevu, který si může najít své využití, nejspíš si jej ale necháte v záloze pro vybrané neortodoxní situace. Vedle svérázného řízení nabízí GT Sensor rovněž příjemně vyrovnané, kultivované, ale zároveň výkonné odpružení, které vaší jízdě dodá dostatek komfortu, ale také stability a efektivity. Jako bonus nad to vše lze jmenovat i velice slušnou odezvu při šlapání, chuť zrychlovat, či stoupat.

Za mě je díky tomu všemu dohromady GT Sensor jedním z nejvíce povedených trailbiků na velkých kolech, co jsem v poslední době zkusil!

Text a Foto: Štěpán Hájíček

GT Sensor Carbon Expert (2019) – základní údaje

Cena: 109 999 Kč
Hmotnost: 14,3 kg (vel. M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 780/40 mm
Tlaky (vidlice/představec): 85/190 psi (jezdec 85 kg s výbavou)

Více o tomto kole najdete na webu www.gtbicycles.cz/../sensor-carbon-expert, přehled všech modelů je pak na stránce www.gtbicycles.cz/../trail

PLUS

• Příjemně tuhý a kompaktní rám s jasnou odezvou na šlapání, který rovněž velice dobře reaguje na povely řízení
• Stabilní odpružení, které nikterak neruší při šlapání, přitom v terénu odvádí výtečnou práci
• Nezvykle koncipovaný posed a ovládání, kdy je o něco více zatížena přední část kola – výsledkem je dobře rozložené těžiště, jistota v zatáčkách, ale také klid a stabilita ve výjezdech
• Přestože bych si asi vystačil s geometrií zafixovanou v poloze HIGH, rozhodně vítám možnost přepnout občas na LOW, změnit a upravit tak celkový projev kola a uzpůsobit jej pro mimořádné jízdní situace
• Pochválit musím pláště Schwalbe Nobby Nic se směsí Addix Speedgrip, které byly jisté a dokonale čitelné snad za všech okolností
• Řazení GX/X01 Eagle se po funkční stránce nikterak radikálně nevzdaluje sadě NX Eagle, přesto je jeho chod o fous jemnější a čistší a rozsah převodů o krapítek větší
• Také mi je sympatická konstrukce ořechu XD, zejména oproti klasickému drážkovanému
• Prolis v horní trubce Groove Tube částečně maskující vedení kabeláže je zajímavým rebelantským, a hlavně nanejvýš praktickým řešením oproti běžně rozšířenému vnitřnímu vedení
• Palec nahoru za převody 32/10-50 zubů – tato kombinace mi připadá pro 29“ trailbike jako naprosto ideální (zde ale hodně záleží na osobním vkusu)

MÍNUS

• Možná díky chladu, nebo z jiného důvodu, nebyl chod vidlice RockShox Revelation až tak jemný a mechový, jak jsme u této značky zvyklý, problém ale nejspíš bude jen v tomto jednom kuse
• Brzdy SRAM Level se ukázaly jako poměrně schopné, avšak vzhledem k ambicím Sensoru jako takového bych na jejich místě raději viděl čtyřlístky Guide. Ale možná jsem jen zmlsaný…
• Pozor na svorky jistící kabeláž na rámu, drží totiž na relativně krátkém závitu, proto pokud je zapomenete utáhnout, třeba po hrátkách s bovdenem sedlovky, můžou se vám uklepat!