reklama

reklama

Cannondale Habit (2019) / Původní jméno, nové pojetí!

Když jsem se minulý týden chystal na výpravu do německého města Freiburg, kde sídlí evropská vývojová laboratoř značky Cannondale, abych se zde zúčastnil představení nové generace trailového modelu Cannondale Habit, přemýšlel jsem, jakou výbavu si vzít s sebou? „Nášlapy budou stačit, lehké chrániče beru jen do rezervy…“

Naštěstí jsem se ale na poslední chvíli zarazil a jelikož jsem cestoval autem a nemusel se tedy omezovat v počtu „hadrů a krámů“, které jsem s sebou vezl, přihodil jsem do tašky také platformy a příslušné „beznášlapové“ boty. A udělal jsem dobře!

Cannondale Habit 2019 totiž mezigeneračně dost přitvrdil!

Abyste měli odpovídající srovnání – původní Cannondale Habit nabízel 120 mm kroku nad oběma koly průměru 27,5“, což případně korunoval model Habit SE posílený vidlicí se 130 mm kroku. U starší generace vyšší Lefty, u té poslední RockShox Pike.*

*Naposledy jsem tento model kompletně prověřil v roce 2016, případně ještě o rok později (2017), letmo v rámci prezentace (Habit 2018).

Cannondale Habit Carbon 2 (2019)
Cannondale Habit 2 (2018)

reklama

Habit jako Rabbit…

Původní Habit byl tak trochu jako malý Rabbit (králík, pozn. překladatele). Byl hravý, lehký, zábavný a rychlý. Člověk se s ním nemusel bát vyrazit i do trochu náročnějšího terénu, ale jeho předností byla právě jeho živost a rozvernost. Nový Habit se přitom posunul o nutný kus dopředu, vymanil se z původní škatulky lehkého trailbiku a míří k zaměření všestranného až neohroženého trailbiku na velkých kolech koketujícím až s all-mountain stylem.

Pokud se podíváme na suchá čísla a věcné údaje, pak lze říct, že se nový Cannondale Habit (2019) posunul „pouze“ z původních 120 mm na 130 mm nad oběma koly, která ale narostla z průměru 27,5“ na 29“. Zástupci a inženýři Cannondale nás přitom ubezpečovali, že kdo by chtěl, může si vidlici vnitřně přestavět na 140 mm.

*To je ostatně hodnota, jaká bude standardně použita u verze Cannondale Bad Habit, což je identický stroj pouze s koly standardu 27,5+. Ten bude paralelně v nabídce i u nové modelové řady (Alu i Karbon), tak jak tomu bylo doposud. Prim ale hraje jednoznačně Habit 29!

Cannondale Habit Carbon 1 (SRAM)
Cannondale Bad Habit Carbon 1

Klasický recept – položit a prodloužit

Přechod na větší kola a nárůst zdvihu o 10 mm nevyznívá jako nikterak zásadní skok, jak se vám jej zde snažím nastínit. Zbytek proměny se odehrává jednak na pozici výbavy, jmenujme jako vhodného reprezentanta pláště Maxxis DHF 2,5“ vepředu a High Roller II 2,3“ vzadu, neméně důležitá je geometrie.

Její výraznější posun můžeme demonstrovat třeba na úhlu hlavy, který se položil z 67,5° na 66°. Při nárůstu průměru kol je to slušný skok! Dále se prodloužila přední partie (horní trubka / reach), vzhledem k velkým kolům se prodloužila i zadní stavba (435 mm) a tak dále. Více vyčtete z následující tabulky.

Proč čtyřčep? Prostě se to hodí do krámu…

Jeden z dalších milníků u modelu Cannondale Habit 2019 lze najít na postu zadní stavby, kde se, světe div se, objevuje „klasický nezávislý čtyřčep“. Ano, Cannondale, až na vskutku nepříliš časté výjimky, opouští svou koncepci prostých jednočepů s přepákováním a vydává se vstříc plně nezávislému systému s tzv. Horst Linkem. Proč? Prostě jim to přišlo jako vhodné řešení…

Cannondale nikdy příliš nelpěl na určitém konstrukčním pojetí zadní stavby, vždy se snažil k této otázce přistupovat čistě účelově. Není jako Specialized a s ním nutně spojené řešení FSR, Santa Cruz a VPP, Pivot a DW-link apod. I v tomto případě se řešila řada možností, načež se jako nejvýhodnější varianta ukázal právě klasický čtyřčep.

Konstrukce zadního zavěšení u novinky Cannondale Habit (2019) vám nejspíš nebude připadat bůhvíjak originální, ale to neznamená, že je na ní něco špatně. Navíc obdobné řešení lze v budoucnu očekávat u dalších modelů této značky. 
Spojení horního ramene a tlumiče prostřednictvím pomocné vidličky (Yoke) je sice běžným, zároveň však nanejvýš funkčním řešením.
Výraznou změnu pro značku Cannondale představuje použití plně nezávislého závěsu, který definuje především čep na zadní vidlici – tzv. Horst Link.

Na otázku, proč je nově zařazen Horst Link do podoby zadní stavby Cannondale Habit, odpověděl novinářům přítomným na prezentaci Luis Arraiz, hlavní inženýr odpovědný za vývoj odpružení u tohoto modelu následovně:

„Cannondale byl vždy vyhlášen vysokou efektivitou svých závěsů, což jsme chtěli zachovat. Po různých analýzách jsme se ale rozhodli vylepšit chování odpružení při brzdění, což se nám nejlépe podařilo díky zapracování Horst Linku.“

Možná to někomu bude vyznívat jako nepřiměřené srovnání, ale je to podobné, jako když RB před lety poupravilo svoje zavěšení na modelech IQ s prostého jednočepu na systém McPherson (přidalo Horst Link). Přistoupili k tomu proto, že toto řešení lépe vycházelo v počítačových simulacích a trochu se i změnil pohyb samotného tlumiče, což bylo potřeba z čistě pragmatických důvodů.

Nedošlo tedy k zásadnímu filozofickému posunu celé značky, prostě se jen vybralo aktuálně nejefektivnější řešení.

Hrdý otec nově koncipovaného odpružení modelu Cannondale Habit – Luis Arraiz. Rozuměj hlavní inženýr vývoje.

reklama

Všechno je jen omáčka, hlavní chod je Proportional Response

Skutečně, vše doposud probírané je jen obecnou omáčkou, úvodem, předestřením k tomu, aby následující odstavce dávaly ten správný smysl. Cannondale totiž při vývoji nové generace modelu Habit nechtěl stvořit jen „další trailbike“ na velkých kolech, ale chtěl stvořit jeden z nejzábavnějších a nejlepších trailbiků ve své třídě. To chce samozřejmě asi každý návrhář, ale u Cannondalu tomuto cíli podrobili vážně hodně.

„Většina trailbiků současnosti jsou velice dobrá kola, každopádně jsme přesvědčeni, že s novým Habitem můžeme jít dál. Můžeme nabídnout ještě více kontroly, zábavy a také efektivity,“ říká Peter Vallance, globální produktový manažer Cannondale.

Každý jsme jiný, jinak vysoký a proto každý jinak zatěžujeme naše kolo. Nikdo ale zatím neřešil kinematiku zadní stavby odlišně pro každou velikost rámu! Proto je zde filosofie Proportional Response.

Jeden pro všechny a všichni na jednom? To nemůže fungovat!

Výraz Proportional Response representuje nový přístup a novou filosofii stojící za odpružením, které nyní můžeme obdivovat u nového Habitu. V budoucnosti jej ale bude nejspíš možné nalézt i u dalších platforem Cannondale. V jádru jde o otázku, co s kolem udělá jezdec a jeho hmota (potažmo těžiště), která představuje dobře 75 % s celkové hmotnosti soustavy jezdec+kolo.

Tyto teorie již byly nejednou zpracovány různými výzkumníky a vývojáři, obvykle se ale pracuje s matematickým modelem, nebo se „zlatým středem“. Luis Arraiz a další vývojáři Cannondale se ale začali zajímat, jak na zadní odpružení působí jezdci různé velikosti, tedy i hmotnosti s různě situovaným tělesným těžištěm. Jak se chová odpružení na kole velikosti XS, M a jak na XL?

K rozluštění vedla poměrně dlouhá cesta. Bylo nám řečeno, že se v rámci vývoje nakoupila velká řada konkurenčních kol, vždy více kusů různé velikosti od jednoho modelu, načež se zkoušelo, měřilo a porovnávaly se dojmy. Nebudu radši zmiňovat jméno jedné proslulé značky, ale bylo prý až neskutečné, jak rozdílný dojem týkající se efektivity a aktivity odpružení prý měla u stejného modelu drobná dívka či menší muž a vysoký dvoumetrový dřevorubec.

Zadní stavba jako taková se u jednotlivých velikostí nikterak neliší. 
Mění se vlastně jen tato pomocná vidlička.
Variabilní je též uchycení předního oka tlumiče. Jeho rozměr i nastavení jsou ale shodné u všech velikostí. 

Každému, co jeho jest!

Proto tedy Cannondale přistoupil k podrobné analýze, jejíž výsledky následně přenesl do podoby nové generace modelu Habit specificky pro každou velikost. Tedy podobně, jako se řeší skládání vrstev uhlíku, tvary, rozměry a úhly u špičkových silničních kol Cannondale, aby měli jezdci různých velikostí kolo stejných výkonnostních parametrů.

Vtipné na tom je, že to vlastně na první pohled na novém Habitu snad ani nepoznáte. Jde totiž o určitou hru s detaily, o jemné vyladění projevu zadní stavby, které se ale neřeší odlišným nastavením tlumiče (aby v tom nebyl guláš), ale její kinematikou.

Klíč je v tom, že menší a lehčí jezdci lépe vnímají, je-li chod zadní stavby lineárnější, vyšší a těžší naopak více ocení výraznější progresivitu. Tento posun se přitom řeší především délkou vidličky spojující horní rameno a tlumič (Yoke), která je u menších rámů kompaktní, zatímco u větších znatelně protažená.

Mezivelikostně se rovněž mění poloha předního oka tlumiče (předozadně i výškově), což definuje ony rozdíly v progresivitě a linearitě u jednotlivých velikostí. Vše je přitom laděno s tím účelem, aby byla zadní stavba maximálně efektivní, zároveň však vnímavá a aktivní i při plném brzdění, a to u všech velikostí rámu, a tedy pro všechny jezdce odlišného vzrůstu.

Rozdíl v délce vidličky bude nejlépe vidět na praktickém příkladu. Toto je můj test bike velikosti M.
Zde pak jeden z předprodukčních kousků zástupce značky Cannondale velikosti XL.

Slovo hlavního inženýra!

Vše výše řečené podpořme ještě výrokem hlavního inženýra „přes odpružení“, kterým je již zmiňovaný Luis Arraiz:

„Snad všechny ostatní značky využívají stejného umístění čepů u všech kol jedné řady, ale různé velikosti, jelikož je to nejjednodušší. Jedna velikost pro všechny – to není zrovna ideální filosofie pro vývoj odpružení!“

„Těžiště jezdce má totiž obrovský vliv na to, jak odpružení reaguje při brzdění nebo při šlapání. Proto jsme do Habitu adaptovali naší novou konstrukční filosofii Proportional Response. Proto jsme se místo toho, abychom pouze měnili rozměr rámu jako takového (hodnoty stack, reach apod.), zaměřili na samotné odpružení a naladili jej vhodným umístěním klíčových čepů tak, aby si stejných výhod užili jezdci všech velikostí a nikdo nezůstal opomenut.“

Více informací vyhlížejte na webu www.cannondalebikes.cz, případně již nyní na mezinárodních stránkách www.cannondale.com


Tolik základní teoretické představení novinky Cannondale Habit 2019 (29“), kterou jsem si ve Freiburgu rovněž sám i vyzkoušel. Za jeden den jsme přitom zvládli objet slušný okruh, přičemž jsme nastoupali dobře 1000 výškových metrů a dalších pár set pro následný sjezd přidali díky vývozu lanovkou. Postřehů mám tedy vcelku dost, ty vám ale rád představím v samostatném článku: Cannondale Habit 2019 – Zážitky a první jízdní dojmy.  

Foto: Štěpán Hájíček / Ale Di Lullo / David Schultheiß