ROCK MACHINE Blizz CRB 70-29 – karbonové HT 29“ v testu!
Když jsem poprvé viděl prototyp tohoto kola, říkal jsme si: „Hmmm, pěkné sportovní žihadlo, ale asi by mě více lákala slibovaná trailová verze s koly parametru 275Plus…“ To však bylo ve chvíli, kdy jsem si ještě ani pořádně nenastudoval všechny parametry, a hlavně před tím, než jsem Rock Machine Blizz CRB okusil naživo v lese!
Když se tak stalo, stačila chvilka a já tomuto stroji poměrně rychle propadl. Kdo mě zná a kdo čte pravidelně moje testy, ten jistě ví, že mojí domovinou, mojí srdeční záležitostí jsou trailbiky a endura. Nebráním se ale ani občasnému přesedlání na sportovní kola, nemám nic proti silnici a vedle MTB mám v lásce také třeba rychle se rozvíjející svět Gravel biků. Takové enduro s berany.
Od Blizze CRB jsem tak dopředu neměl žádná zvláštní očekávání, krom toho, že bude rychlý, a dle řečí vedených s Járou Spěšným nad jeho geometrií (vrchní vývojář Rock Machine) jsem si říkal, že to bude nejspíš také poměrně obratné a snad i zábavné XC kolo!
Ani bych se nedivil, kdyby tam bylo víc jak 100!
Trochu se za to stydím, ale musím se vám hned v úvodu k něčemu přiznat. Respektive já už se přiznal ve svém popisu prvotních dojmů ze sedla tohoto kola. Zkrátka a dobře, než jsem Blizze CRB dostal, ale i poté, co jsem s ním absolvoval prvních pár hodin v terénu, jsem si nějak nesmyslně zafixoval, že má v tomto sportovním pojetí vidlici se zdvihem na XC standardních 100 mm.
Když jsem pak vyrazil prvně do terénu, nestačil jsem se divit, jak je to kolo zábavné, jak moc je hravé a s jakým klidem zvládá i poměrně náročné technické sekce. Když jsem jej později fotil pro „první dojem“, koukám na vidlici a říkám si, že bych uvěřil, pokud by mi někdo tvrdil, že má 120 mm a ne jen 100 mm! Pak jsem se podíval zblízka na kontrolní stupnici na vidlici RockShox Reba RL a chytil se za hlavu!
„Ty vo..! Vždyť je tam opravdu 120 mm! Ale ono to vlastně sedí k tomu, jaký dojem mám z ovládání a celkového projevu, takže nejsem až tak blb..“ Zhruba něco takového jsem si říkal, když jsem dospěl k tomuto revolučnímu objevu. Nu což, někdy člověk nemá dopředu čas vše pořádně nastudovat a hlavně já se snažím kola nehodnotit dopředu podle výbavy a ceny, raději je nechávám na sebe přirozeně zapůsobit!
Neortodoxní sportovec!
Dobrá, popele mám na hlavě nasypáno již víc než dost, proto se raději přesuňme dál a pojďme si rozebrat jednotlivé vlastnosti a přednosti tohoto kola. V první řadě začněme u posedu, který svým způsobem reflektuje moje prozření popisované o pár odstavců výš. V určitých chvílích jsem se na to soustředil a snažil si představit, jaké by to bylo, kdyby Rock Machine Blizz CRB 70-29 dostal vidlici se 100 mm kroku a třeba i o něco delší představec. Kupříkladu ještě skloněný dolů.
V takové konfiguraci byste z tohoto kola asi poměrně snadno udělali klasický XC hardtail na velkých kolech s lehce živějším řízením a sportovně více nataženým posedem. Ale o tom dnes nebude řeč. V konfiguraci, v jaké si Rock Machine Blizz CRB 70-29 běžně koupíte na obchodě, je vše posazeno trochu jinak. Více do pohody, zábavy a nespoutanosti. I proto posed za řídítky tohoto kola připomíná spíše trailové modely než vyslovené XC štiky. Hodnocení tohoto přístupu nechám na vás, mně to ale dokonale sedlo!
Pozice jezdce za řídítky byla totiž příjemně uvolněná s dostatkem volnosti pro pohyb celého těla v rámci manévrování a s více než očekávaným nadhledem v technických sekcích. K tomuto pocitu nemalou měrou přispěla i do ruky příjemně padnoucí řídítka Race Face Ride 35 mm riser v šířce – na XC poměry plnotučných – 760 mm a s představcem naopak neortodoxně zdrclým na 60 mm. Zkrátka pro zábavnou stránku jízdy se zde udělalo vážně hodně!
69° je málo? Ale běžte!
Už někdy dřív, nejspíš v rámci prezentace novinek Rock Machine 2018 (reportáž) jsme v diskuzi řešili, zda není úhel hlavy 69° stále zbytečně ostrý, že by mohl jít ještě níž. Za jiných okolností, skloněný čistě nad tabulkou, bych asi souhlasil. Avšak po praktické zkušenosti říkám: „Proč?“
Tak jak jsem kolo jezdil a používal, jsem neměl nejmenší problém s tím, že by byl předek zbytečně zbrklý, nestabilní či jakýkoliv další výraz vás v tomto směru napadne. Situace byla spíše opačná. Z pohledu jezdce mi přišlo řízení Rock Machine Blizz CRB 70-29 krásně stabilní, jisté, sebevědomé, ale přitom stále dostatečně poslušné a živé.
Někdy jsem měl dokonce pocit, že je řízení v určitých ohledech a specifických situacích až trochu vláčné a pomalejší, což byste čekali spíše u ostřejšího trailbiku nebo endura, ale ne u XC hardtailu. Tento efekt byl ale přesně tím, co mě na Bizzu CRB bavilo a díky čemuž jsem se nemusel bát vrhnout se odhodlaně i do ostřejších padáků a užít si vykružování každé rychleji projížděné zatáčky.
Zároveň ale musím jedním dechem dodat, že na základě této vlastnosti nijak radikálně netrpí obratnost a pohotovost kola jako takového. Vzhledem k tomu, že je Rock Machine Blizz CRB 70-29 obdařen krásně tuhým a lehkým rámem, a více než solidní výbavou, stačí vzít jen trochu razantněji za řídítka a on okamžitě poslechne vaše příkazy. Zkrátka a dobře, když chcete, tak můžete nerušeně plout terénem a plynule vykružovat jednotlivé oblouky, jindy lze zase pevně uchopit otěže a z lehkostí přehazovat Blizz CRB z jedné zatáčky do druhé, přeskakovat kořeny a prostě si to užívat do sytosti!
reklama
Soubor trsátek, nebo uhlíková ozvučnice?
Přesuneme-li se k samotnému rámu, pak jsem vám již ve svém popisu prvních dojmů říkal, jak se jeho útrobami, zřejmě díky velkým otevřeným profilům trubek, zajímavým způsobem nesou zvuky. Stačí třeba jen ostřeji zařadit a najednou slyšíte až u hlavy (u hlavy rámu, ne u té vaší), jak přehazovačka cvakla a řetěz přeskočil na další pastorek. Tyto zvukové efekty jsou ale spíše z příjemnějšího spektra, než že by byly jakkoliv rušivé.
No nic, to je jen okrajová záležitost, nenápadná konstrukce oslího můstku, přes nějž jsem chtěl rychle přeběhnout, aby nespadl jako lávka v pražské Troji, a povědět vám o vlastnostech samotného uhlíkového rámu. Musím se snažit, abych nebyl nechutně pozitivní, ale moc mi to asi nepůjde! Karbonový rám stroje Rock Machine Blizz CRB 70-29 se mi totiž neskutečně líbí. Všechny jeho křivky, proporce, macatá a současně hranatá spodní trubka, zajímavě prohnutá sedlová roura atd.
Krom estetického efektu na mě toto kolo působí, alespoň subjektivně, neskutečně lehounkým dojmem, a to jak na pohled, tak i v ruce a stejně tak i v sedle. O čem jsem ani na chvíli nepochyboval je jeho příkladná tuhost, která se rovněž pozitivně odráží v jízdním projevu. Tuhá je jak oblast hlavy – již jsme hovořili o bleskových reakcích řízení – tak i okolí středu a zadní stavba – přenos síly/výkonnost.
Skoro si až říkám, že heslo, které vždy razil můj bratranec (svého času inženýr a vývojář v Tatra Kopřivnice – to je náhoda, vývoj Rock Machine dnes sídlí ve stejném městě), které zní: „Co dobře vypadá, většinou také dobře funguje“, skutečně platí! Na Rock Machine Blizz CRB 70-29 se mi to potvrzuje dvojnásob.
Naklepané řízečky
Vysoká tuhost a vysoká efektivita rámu jako takového (netvrdím, že je nejtužší a nejrychlejší na světě, ale rozhodně nedělá svému jménu v tomto směru ostudu) jde často ruku v ruce s omezeným prostorem pro komfort a tlumení vibrací. I když víme, že současní konstruktéři dokáží díky tvárnosti a možnostem „programovat“ vlastnosti karbonových trubek malé i velké zázraky.
Nejinak je tomu u Rock Machine Blizz CRB 70-29. Tedy opět vám nebudu tvrdit, že to je absolutně nejkomfortnější karbonový hardtail, na kterém jsem za poslední roky jezdil. To zase není. Ona tolikrát zmiňovaná tuhost a pevnost rámu je zde znát i ve směru přenosu rázů do zadního kola k tělu jezdce. Prostě onu tuhost cítíte i na vašem zadku! Ale nejsou to ostré záseky, nýbrž přijatelně otupené hrany jednotlivých nerovností, o nichž víte, přitom vás však nerozhodí.
Ostatně s komfortem hodně pomohou i poměrně objemné pláště WTB Nine Line Race DNA 29×2.25″ obuté na neskromně širokých ráfcích WTB STP i29 (vnitřní šíře 29 mm). Přestože jsem měl v kolech duše, a přestože jsem se snažil jezdit spíše sportovní tlaky, mám za to, že právě pláště WTB Nine Line odvedly, stran komfortu, hodně velký kus práce.
KOMPONENTY
O pláštích vám ještě něco řeknu, sekci komponentové výbavy bych ale rád začal trochu někde jinde. Konkrétně u vidlice RockShox Reba RL se 120 mm zdvihu. I když co bych vám o ní měl vlastně povídat. Nastavit jsem si ji musel více podle sebe než podle tabulek na levé vnější noze, což znamená, že jsem se z doporučených 120 psi dostal až někam na 80 psi. Ale na to jsem už zrovna u sportovní řady RS Reba zvyklý. Navíc kdo by chtěl, může její krok ještě ladit tokeny.
Každopádně po mojí úpravě tlaku se vidlice proměnila z kamenného XC závodního kladiva na komfortní trailovou zbraň, díky čemuž jsem byl s jejím projevem maximálně spokojený. Na tuhosti její konstrukce by se dalo asi ještě trochu přidat, nebo s výhledem na potenciálně ostřejší nasazení tohoto kola zvolit jiný svalnatější kousek (např. RS Revelation), jinak ale za mě pochvala. RockShox Reba chodila po úpravě tlaku krásně jemně, aktivně zobala již menší nerovnosti a srdnatě se prala i s ostřejšími nárazy, více nad povrch vykukujícími kořeny a kameny. Za mě spokojenost!
Pláště WTB Nine Line
Vrátíme-li se k plášťům, pak zrovna o pryžích WTB Nine Line jsme si již něco řekli v rámci testu plně odpruženého bratra Rock Machine Blizzard 70-29, respektive v následném článku, kde jsem srovnával vlastnosti těchto gum od WTB s modelem Nevegal X Pro od Kendy. Na Blizzu CRB přitom na mě tyto relativně nové pláště od WTB působily jako vzorek, který ke kolu poměrně dobře seděl.
Měl jsem také docela štěstí na spíše sušší prostředí, kde se WTB Nine Line cítí jednoznačně nejlépe. Za takových podmínek totiž tyto gumy slušně jednou, velice době drží v přímém směru (záběr a brzdění) a jsou krásně čitelné i v zatáčkách. V článcích zmíněných výše jsem „vznesl obvinění“ na jejich adresu, že hůře drží v náklonu a v odkloněném svahu, pokud není trail vysloveně tvrdý a pevný. Na tomto názoru stále trvám, přesto jak už jsem uvedl, ve výsledku, kdy jsem tentokrát neměl možnost prohazovat kola a pláště, jsem si byl až překvapivě jistý i v poměrně záludných sekcích. Jak jsem ostatně zmínil v „prvních dojmech“:
Hodit tam hrubší gumy s větším objemem a teleskop, tak je z tohoto kola rázem skvělý, rychlý, obratný a hravý trailový hardtail!
SRAM GX Eagle
Má vůbec smysl říkat něco na adresu řazení SRAM GX Eagle 1×12? Skoro mě až překvapilo, jak dobře se mi jezdilo s převody 34/10-50 zubů, tedy se spíše větším převodníkem, než jaký bych pro sebe primárně volil já sám. Naštěstí vzhledem k lehkosti a výbušnosti tohoto kola jsem neměl pocit, že by mi někde chyběly převody, a to jak ve výjezdech, tak ani ve sjezdech. Průběh řazení a celkový rozsah sady SRAM GX Eagle je, již tradičně, excelentní. Pohlídejte si dokonale seřízenou přehazovačku a neřaďte přehnaně rychle nahoru, pak vám bude Eagle běhat jako po drátkách. No zatím naštěstí jen po lankách!
Brzdy Shimano Deore
Jak jsou poslední dobou brzdy Shimano z vyšších sad často důvodem mého rozčarování, tak u levnějších sad bývám překvapivě spokojený, nebo snad ještě spokojenější. Brzdiče Shimano BR-M6000 jsou toho jasným důkazem. Pomocí snadno přístupného imbusu si člověk rychle nastaví požadovanou vzdálenost páky od řídítek, respektive délku kroku, a pak už jen jezdí a brzdí.
Uznávám, místy jsem si říkal, že bych snesl ještě o něco více brzdné síly, zejména na předním kole (kotouče mají v obou případech průměr 180 mm), jinak ale tyto kotvy převážně sportovnímu naturelu daného kola bez výjimek odpovídají. Vybírat je samostatně, tak to asi nebude moje volba číslo 1 (s ohledem na cenu možná ano); jsou-li, jako v tomto případě, již nasazené na kolo, rozhodně bych neměl potřebu je záhy měnit.
Rock Machine Blizzard 70-29 – závěr
Zbrusu nová generace karbonových rámů Rock Machine Blizz CRB, kterou můžete pořídit ve dvou verzích – ve „sportovní úpravě“ na 29“ kolech (Blizz CRB 70-29 a Blizz CRB 30-29), ale i jako pevné plusko (Blizz 50-27+, zdvih vidlice 130 mm), jsou rozhodně povedeným základem, na kterém lze stavět a nabídnout světu právě i takovéto dvě dosti odlišné formy a specifikace.
Předmětem našeho testu byla přitom sportovněji zaměřená verze Rock Machine Blizz CRB 70-29, která ale rozhodně není ortodoxním XC chrtem. Tento stroj má sice krásně lehký a mimořádně tuhý rám, který doslova lační po rychlosti a vašem laktátu, zároveň ale nabízí na poměry dané třídy překvapivě lehce kratší a vyšší posed korunovaný širokými řídítky (760 mm – kdo chce, může si je zaříznout) a vidlicí se zdvihem 120 mm.
Do jisté míry v rozporu s tímto charakterem bylo použito primárně sportovní obutí WTB Nine Line, avšak nasadit pláště dle svého vkusu, stylu jízdy a uvážení je asi to nejmenší, co pro své potenciální nové kolo můžete udělat. Jak jsem tak v průběhu času pronikl do tajů tohoto stroje, došel jsem k přesvědčení, že by nebylo těžké vykouzlit z něj více sportovně orientovaného jedince (snížit zdvih vidlice na 100 mm, nasadit delší představec a kratší řídítka), osobně bych ale postupoval spíše opačnou cestou.
Nechal bych většinu osazení tak jak je, možná bych časem řešil statnější vidlici a silnější brzdy, jinak bych pouze prohodil minimálně přední plášť za hrubší vzorek (o přechodu na bezduše se nemusíme rozepisovat, že!) a kolo doplnil teleskopickou sedlovkou. Stačilo by toto a Rock Machine Blizz CRB 70-29 by mohl být rázem ultimátním, stále rychlým a lehkým, přesto i více sebevědomým a více odhodlaným pevným trailbikem na velkých kolech. Skoro mi až přijde, že Rock Machine nechává takto velký prostor pro individualizaci a doladění charakteru svých kol zcela záměrně. A vlastně proč ne?!
Rock Machine Blizz CRB 70-29 – základní údaje
Cena: 54 990 Kč
Hmotnost: 11,32 kg (vel. M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 760/60 mm
Tlak ve vidlici: 80 psi (jezdec 85 kg, doporučeno 120 psi)
Více o tomto kole najdete na webu: rockmachine.us
PLUS
- Krásný, lehoučký a luxusně tuhý rám
- Vysoká tuhost přední partie = přesné řízení a okamžité reakce
- Vysoká tuhost zadní partie = efektivní přenos síly na zadní kolo, rychlost a akcelerace
- Vidlice se zdvihem 120 mm a geometrie, která má blíže trailovým kolům než XC raketám
- Velice příjemné ovládání s důrazem na stabilitu, kdy lze ale díky tuhému rámu snadno a rychle měnit směr, poskakovat a jinak řádit
- Přes vysokou tuhost a efektivitu solidní komfort zadní partie i díky objemným plášťům WTB Nine Line
- Původně sportovní vidlice RockShox Reba nabídne i poměrně slušný, citlivý, a hlavně aktivní projev i při ostřejším stylu jízdy
- Pláště WTB Nine Line excelují spíše na suchu a na pevném podkladu, zde mile překvapí nejen rychlostí, ale také jistým záběrem a čitelným chováním v zatáčkách
- Sada SRAM GX Eagle 1×12 – prostě pecka a vrchol mezi řazením 1x „cokoliv“ (typologicky, SRAM má samozřejmě i vyšší sady rodiny Eagle)
- Příjemně jisté, spolehlivé a po letech hledání společné cesty pro mě nakonec i do ruky slušně padnoucí brzdy Shimano
MÍNUS
- Úplně to sem nepatří, ale byl jsem mile překvapen, že jsem na pláštích WTB neměl tentokrát ani jeden defekt! Že by mi někdo dopředu radši do kol hodil pevnější duše?
- Brzdy Shimano BR-M6000 (Deore) brzdí hezky, občas bych ale ocenil vyšší maximální sílu stisku (třeba by pomohla jen výměna destiček)
- Mně osobně chyběly k naprosté dokonalosti jen hrubší pláště (ideálně jako bezduše) a teleskopická sedlovka
Foto: Štěpán Hájíček
