GHOST FRAMR 6 (2017) – hodnocení na konci sezony

Letošní sezóna je pro mnoho bikerů již uzavřenou kapitolou, případně jen občasnou víkendovou či večerní světýlkovou kratochvílí. Zdá se tedy, že je ideální chvíle podívat se na zoubek redakčnímu dlouhodobě testovanému stroji GHOST FRAMR 6.

Začneme pěkně od začátku, jelikož opakování je matka moudrosti. I když to nebylo původně v plánu, bylo potřeba GHOST FRAMR trošku upravit, aby plně vyhovoval testovacímu jezdci. Kupříkladu původní sedlovka KindShock LEV Integra byla u velikosti L pro 190 cm vysokého jezdce krátká. „Frejmr“ tedy hned na začátku našeho soužití nafasoval domácí plně mechanickou teleskopickou sedlovku TS200.

Michelin střídá Maxxis

Jiná poměrně brzká výměna se zaměřila na obutí, jelikož původní sestava Michelin Wild Grip R2 2,35“ Advanced Reinforced vepředu a Michelin Wild Race R Enduro Rear 2,35“ vzadu nás příliš neoslovila. Pokud šlo o samotný záběr na hlíně, tak s tím ostrý přední vzorek problém neměl. Jakmile ale došlo na kořeny a kameny, zejména když trochu navlhly, nebyla o peprné chvíle nouze. Podobné to bylo i na mokré hlíně.

Přední Michelin Wild Grip R2 jsme později testovali v jiné, výrazně měkčí směsi (tuším Gum X), a byli jsme s ním velice spokojeni, avšak na Ghostu původně použitá sestava byla dost mizerná. Navíc tyto pláště měly extra pevnou ocelovou patku, která kladla mimořádně velký odpor při sundávání z ráfku, až na to padlo pár montpák!!! Tyto pryže tak musely jít co nejdříve pryč a na jejich místo šly gumy Maxxis.

Dopředu jsme zvolili osvědčený High Roller II v rozměru 27,5×2,4“ s EXO ochranou a dozadu přišel poměrně nový vzorek Maxxis Aggressor v šíři 2,3“. Na RB Bandit 675 máme tuto gumu v extra odolném provedení DD, u Ghostu jsme zvolili rovněž lehčí EXO.

Monarchova šoková terapie!

V průběhu jara jsme také bojovali s problémem na tlumiči, který se na svém začátku trochu zasekával a při každém zasednutí znatelně „lupnul“ a pak teprve běhal, jak by měl. Tento problém jsme řešili ve spolupráci s kluky ze Shock Therapy, kteří RockShox Monarch Plus RC3 DebonAir kompletně rozebrali a našli příčinu ve vzpříčeném plastovém plovoucím pístu uvnitř expanzní nádobky. Jestli si dobře vzpomínám.

Zásah v Shock Therapy přitom dokonale naplnil naše očekávání, proto se na tlumič, krom klasické očisty a promazávání, již nemuselo celý rok ani sáhnout. Jen občas jsme zkontrolovali tlak vzduchu, ale to obvykle pouze ve chvílích, kdy šlo kolo z jedné ruky do druhé. Žádný problém nebyl po celý rok ani s vidlicí RockShox Yari RC SoloAir (170 mm), která běhá i dnes jako po másle. Jen jsme v začátku kontrolovali počet tokenů, už z výroby tam byly dva (alespoň tuším), což je optimální množství, na kterém nebylo potřeba nic měnit.

Zkuste to bez duše!

Později v průběhu roku bylo rozhodnuto, že se Ghostovi po několika defektech odeberou duše a bude se jezdit bezdušově. Primární testovací jezdec měl přitom v tomto směru premiéru. Proměna proběhla velice jednoduše: do ráfku šla páska, instalovaly se bezdušové ventilky, vše se zalilo mlékem a plášť se velkou dílenskou pumpou bez problému nafoukl. Žádný kompresor ani výlet na benzínku nebyly potřeba!

Změna byla i při první zkušenosti překvapivě jednoduchá a zároveň rychlá, proto ani ne za hodinku stál FRAMR znovu na kolech. Příjemným bonusem byla úspora hmotnosti přibližně 200 g na rotační hmotě. Smutnou zprávou bezdušového provozu z konce sezóny je ale to, že po několika návštěvách českých bikeparků, poslední byl letos Špindl, byl zadní ráfek natolik zmasen a zohýbán (hrany ráfku), že dnes přes veškerou snahu neudrží tlak vzduchu v kole. Proto je vzadu opět duše a ráfek (Race Face ARC 30) bude potřebovat časem vyměnit. 

Neřekli bychom ale, že je to chyba materiálu jako takového, protože jinak je výplet od Race Face příjemně pevný a jistý a nemuselo se na něj celý rok sahat. Daň si ale zřejmě vybrala kombinace těžkých kamenitých tratí, tvrdé jízdy a lehce nižšího tlaku v zadní pneumatice.

Menší průměr ostré zuby!

Abychom nezapomněli, v průběhu roku se na kole měnil ještě původní převodník na klikách Race Face Aeffect velikosti 32 zubů za menší kousek s 30 zuby, abychom se nemuseli do kopců tolik dřít. Nutno podotknout, že to byla citelná úleva. Nový převodník přitom pochází od domácí značky MAX1, konkrétně jde o Direct Mount verzi placky s pracovním označením: „MAX1 Narrow Wide RaceFace 30z“.

Oproti RB Bandit 675, kde jsou kliky SRAM, které stačí snadno stáhnout povolením jednoho šroubu, poté povolit tři imbusy a prohodit převodník, bylo s Ghostem více práce. Zaprvé kliky Race Face nemají samostahovací šroub a bylo tedy potřeba použít příslušný stahovák. Zadruhé je převodník Race Face Cinch jištěn na klikách velkou centrální maticí, proto bylo potřeba objednat další kus nářadí, nehledě na to, že povolit tuto matici byl poté docela boj.

Vše se nakonec povedlo, nic se nezničilo a převodníček od MAX1 se již nějaký měsíc úspěšně točí na našem kole. Přestože je tento díl od pohledu poměrně jednoduchý, tak si na jeho zpracování a užitné vlastnosti nelze stěžovat. Zatím drží jako skála a co je snad ještě důležitější, tak na něm parádně drží i řetěz.

Systém nestejně širokých zubů „Narrow-Wide“ je zpracován skutečně poctivě, na širších zubech je dokonce viditelný zoubek jistící polohu řetězu, který nám od instalace tohoto dílu ani jednou nespadl. A to na Ghostu FRAMR 6 není, po uskutečnění této výměny, již žádný napínák či vodítko!

GHOST FRAMR 6 – dlouhodobé jízdní zkušenosti

Provoz? Dohromady vlastně není moc co psát. Kolo je stále v celku, jezdí, pruží i brzdí, jak byste od něj očekávali. Tedy s brzdami SRAM Guide R je třeba si občas trochu pohrát a seřídit polohu třmene podle toho, jak si zrovna sednou destičky a jak se vysunou pístky. Jinak totiž čas od času znatelně změkne krok páky a nic moc jiného s tím neuděláte. Kdo má Guidy, ten asi ví, o čem je řeč.

V celkovém součtu tedy GHOST FRAMR 6 dělá vše, co od kola této kategorie čekáte, což nás vlastně dost těší. Vzhledem k tomu, jak ceny nových kol postupně s každým rokem stoupají, či jak se nezřídka kdy ubírá meziročně ve stejné třídě na kvalitě osazení, je potěšením, že můžeme konstatovat naprostou spolehlivost a poslušnost u kola s doporučenou cenou 66 990 Kč. Tedy u základního modelu této řady!

Co se týká výdrže jednotlivých dílů, tak jsme si výše popsali snad vše, co se měnilo, obvykle to ale bylo jen z potřeby či chutě kolo lehce vylepšit, než že by to byla vyslovená nutnost. Tedy snad krom plášťů, které prostě musely dolů a krom jedné sady destiček, které se v průběhu roku obrzdily. Výměna sedlovky pak byla otázkou výšky postavy jezdce a chutí otestovat zajímavý produkt zlatých českých ručiček.

Za barákem i kolem hranic

V průběhu roku se s GHOSTem FRAMR jezdilo nejčastěji po brdských trailech, které má testovací jezdec doslova za barákem. Terén je zde přitom poměrně tvrdý a nezřídka kdy je na program dne zařazována i DH lajna ve Všenorech a jiné poměrně drsné a technické či kamenité traily. K běžným zvyklostem patří i výlety na klasické pražské stezky, do Prokopáku, Šárky, či na Točnou.

„Frejmr“ se v tomto roce podíval i do několika bikeparků, třeba na Špičák, Monínec, do Špindlu nebo na Klínovec. Na jaře se pak zúčastnil v okolí Lipna otvíráku sezóny, alias Blindura, jakožto vůbec prvního enduro závodu pro svého jezdce! A nutno říct, že k plné spokojenosti s kolem a jeho schopnostmi.

V parcích kde jsou více vyhlazené tratě, jako je Monínec, nebo Lipno, se kolo chová příjemně a nic vám na něm nechybí, ba naopak, občas něco přebývá. Díky nižší hmotnosti (aktuálně po všech úpravách stále pod 14 kg, při velikosti L), občas přebývá rychlost, a tak je potřeba se trochu krotit, jelikož Ghost není žádné těžké DH kolo. Ale zase si s ním člověk může dělat co chce. Hrát si s ním a poslat jej přesně tam, kam chce, což je parádní.

Stejnou skutečnost, že nesedláte DH mašinu, si uvědomíte i v rozbitějších parcích jako je Špičák nebo Špindl. Zde je zase potřeba nepodlehnout vášním a nesnažit se stíhat kamarády na kolech s vyšším apetitem a více sjezdovým charakterem. Zkrátka enduro je jen enduro a pokud by mu člověk nedal alespoň pružinu, tak nemá smysl drtit jej v takových místech vysloveně naplno. Lepší je trochu ubrat, dobře vybírat stopu a hrát si s kolem i s terénem. Odměnou je pak mnohem pohodlnější a hladší svezení.

 

Jízdní vlastnosti – pohledem Štěpána Hájíčka

Abych mohl k tématu posezónního hodnocení „Frejmra“ sám něco přihodit, půjčil jsem si jej několikrát v průběhu roku a snažil se utřídit si názor na toto kolo, prohloubit své zkušenosti s ním a porovnat jej, alespoň v hlavě, s dalšími podobnými stroji. V principu mi vlastně ani nevadí, že se jedná o větší Lko, protože jsem se v jeho sedle cítil vždy poměrně rychle jako doma.

GHOST FRAMR se, dle mého názoru, nesnaží o žádné extrémy, nesnaží se stanovit nová pravidla toho, jak by moderní enduro či all-mountain stroje měly vypadat, ale jde příjemnou střední cestou, která má potenciál oslovit střední jezdecký proud. To říkám zcela bez urážky a dehonestace, jelikož sám sebe řadím do skupiny středně schopných jezdců.

Z „Frejmrem“ jsem sice nezkoušel projet žádné extrémy, proháněl jsem se spíše ve svém běžném bikovém rajónu, vždy jsem se ale vracel spokojený s úsměvem na tváři. Rozhodně je znát, že toto kolo srazilo hmotnost pod 14 kg, což se o mnoha endurech s hliníkovým rámem a s podobnou, nebo i výrazně lepší výbavou říct rozhodně nedá. Těžko říct, jak dlouho by FRAMR vydržel intenzivní vysokohorské nasazení, i když on se s ním Tomáš letos zrovna nepáral a dal mu dost co proto, třeba na Špičáku či ve Špindlu. *Mimochodem GHOST FRAMR letos sedlá Michal Prokop!

Jistota i poslušnost

Tomáš ani já jsme přitom nepozorovali, že by se nízká hmotnost projevovala jinak než překvapivě vysokou ochotou sbírat výškové metry a bez výraznějšího odporu zdolávat delší přejezdy mezi oblíbenými technickými sekcemi, či na transferech v rámci jarního Blindura. Ostatně do kopců stoupá FRAMR skutečně směle a ochotně, což je dáno nejen hmotností, ale i značnou efektivitou zadního zavěšení.

Hodně příjemné je toto kolo i na běžných trailech, kde si díky poměrně strmému úhlu hlavy (dle tabulky 66,5°) nepřipadáte úplně mimo, podobně jako byste zkoušeli projet losí test na chopperu s předním kolem dva metry před řídítky. Naopak i v takových místech se vede GHOST FRAMR 6, i přes sakra poctivých 170 mm kroku vidlice Rock Shox Yari RC Solo Air, zcela přirozeně a ochotně.

Díky vyšší hlavně (u vel. L 130 mm) a celkově přirozenému posedu, který neutíká k žádnému extrému, se mi s ním velice příjemně jezdily i strmé technické sekce. Alespoň ty, co jsem ve svém revíru stihl po dobu mého trápení tohoto stroje absolvovat. Na jednu stranu se tomu skoro až divím, jelikož jsem si poslední dobou zvykl na rámy výrazně nižší, delší a hlavně s více položenou hlavou, ale tady to prostě nějak hezky funguje dohromady.

Odskočit si ve sjezdu!

Vyšší úchop mě dokonce motivoval k tomu vyzkoušet pár menších technických skalek, kdy jsem jednu zkoušel vůbec poprvé (nedávno objevená), jinou jsem zase dříve spíše jezdil k tomu v hodnou stopou. S Ghostem jsem měl ale chuť si ji skočit. Jsou to přitom místa, kde nemáte jasný odpal, zlom či hranu. Zde naopak člověk lehce klesá a pak musí v tu správnou chvíli škubnout za řídítka. Nechci to nijak zveličovat, nejsou to nijak zásadní věci, ale jednomu to udělá radost, když se posune i jen o malý krůček vpřed.

Z pohledu odpružení jako takového bude mé hodnocení podobné jako v případě celkového dojmu. Vidlici RockShox Yari znám velice dobře a její krok, který lze slušně vybalancovat pro dostatečnou citlivost i jistotu při velkých ránách, pro mě není ničím novým. Z hlediska zadní partie hraje GHOST FRAMR opět tu samou roli všestranného univerzála. Tím chci říct, že je jeho projev příjemně vyvážený.

Kolo se při šlapání zbytečně nehoupe, naopak je dost efektivní, jak již bylo řečeno výše. V terénu pak tlumič RockShox Monarch Plus RC3 DebonAir plně dostojí své pověsti. Je slušně citlivý, bez připomínek aktivní v těžším terénu a ve vyšších rychlostech, zároveň i dostatečně jistý na konci kroku. Prostě kolo, na které člověk sedne, nastaví si jej, příliš neřeší a jen jezdí!

Pořádné papuče!

Poslední skutečnost, na kterou bych nerad zapomněl, souvisí s výše popisovanou výměnou pneumatik. Na Ghostu jsem jezdil, když byl takřka nový a ještě vybavený plášti Michelin. Řeknu vám, byl to místy dost boj udržet se vůbec v sedle. Když jsem si pak FRAMR 6 půjčil po konci léta a nyní ještě jednou na podzim pro test jednotek Öhlins, byl jsem mile překvapený, o kolik jistější je toto kol s pořádným obutím.

Pláště Maxxis mám obecně rád, navíc High Roller II je jedním z mých nejoblíbenějších vzorků pro tento druh použití. V šíři 2,4“ na 30 mm širokém ráfku je to slušný balón, který je krásně jistý v přímém směru a jeho výrazné boční špunty se krásně zařezávají do zatáček či při jízdě po odkloněném svahu.

S Ghostem jsem přitom jezdil jak za teplého a suchého počasí, smýkal jsem se s ním po vyprahlých skalkách, tak jsem jej trápil i v blátě, na kořenech a na podmáčené hlíně. V obou případech jsem se mohl na gumy Maxxis maximálně spolehnout, jak na přední High Roller II, tak i na zadní Aggressor. Palec nahoru!

Více technických údajů o tomto kole najdete na webu www.ghost-bikes.com či na českých stránkách www.ghost-bikes.cz

Text a foto: Štěpán Hájíček, Tomáš Jiráček