Turner Czar – TEST

Je to vždy velký svátek a pro nás testery i velká čest, když se nám do ruky dostane natolik výjimečný stroj jako je Turner Czar. Ještě z kraje léta jediný karbonový rám v nabídce legendárního Turneru. Že se jedná o něco extra přitom poznáte již při letmém pohledu, jelikož Czar není žádným kolem ze supermarketu, ale skutečným šlechticem!

K tomuto mimořádnému kolu jsme se dostali díky dobrým vztahům s domácím zástupcem značky Turner, lidmi s Protocycles.cz, od nichž máme k dispozici mazání Juice Lubes, nejčastěji používáme sprej na vidlice Fork Juice, ale to sem tak úplně nepatří. O Czaru a jeho testu jsme mluvili již od doby, kdy bylo toto kolo veřejně představeno. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o natolik speciální stroj, bylo třeba počkat než nastane vhodná konstelace, aby se v naší domovině podařilo poskládat kolo, které bude možné otestovat, kolo, které nemíří okamžitě ke svému zákazníkovi. A tak se stalo těsně před prázdninami.

Stihneš to za tři dny?

Na reálný test zbylo sice jen pár dní, protože poté měl Czar namířeno zřejmě do královského paláce, i tak jsem se ale za tuto krátkou dobu snažil s kolem najet maximum, abych co nejlépe rozkryl jeho vlastnosti a odhalil jeho specifika.

Přemýšlím, co o kole samotném v úvodu ještě napsat. Že jde o karbon, do léta 2015 jediný od Davida Turnera, jsme si již řekli. A vzhledem k tomu, že je jediný, můžete se vsadit, že není nikterak ošizený. Na stránkách Turnerbikes.com se hovoří o materiálu nazvaném C6 Turner Carbon, což je označení pro špičkovou kompozitní pleteninu využívající ta nejlepší vlákna z kategorie High Modulus, tedy s vysokým pevnostním standardem.

Spodní rameno se stále pohybuje na velkých kluzných pouzdrech, což jasně dokazují nepřehlédnutelné maznice

Kam zmizela pouzdra?

Na Eurobiku jsem při rozhovoru s Davidem Turnerem zjistil dalších pár zajímavostí. Nenápadným detailem je, že nový Czar již nechodí na kluzných pouzdrech, ale pro pohyb jednotlivých čepů používá kuličková ložiska Enduro Bearings. Proč? S kluznými pouzdry pracoval David Turner dlouhá léta proto, že byla lehčí, pevnější a spolehlivější.

Vše přitom začalo v dobách, kdy se na čepy používala rychloběžná kuličková ložiska původně stavěná pro elektromotory s malým počtem kuliček a větší provozní vůlí. Dnes ale lidé z Turneru a David osobně, uznali, že kluzná pouzdra jsou sice fajn, avšak při provozu třeba ve Velké Británii, kde jak dobře víme stále prší, se čepy, potažmo dosedací plochy postupně vybrušují, až je nakonec potřeba vyměnit celé raménko, což není zrovna laciná záležitost.

Proto se od kluzných pouzder potichu upustilo, na jejich místo přišla kuličková ložiska cíleně konstruovaná pro specifické vlastnosti zadní stavby horských kol a je vyřešeno. U Czaru, tedy konkrétně u horního ramene, jelikož dole jsou jasně patrné maznice kluzných pouzder. Jak ostatně říkal David Turner: „Když se vysype kazetové ložisko, tak jej vylisujete, nalisujete nové a je vyřešeno za pár minut a za pár dolarů. Navíc s novými ložisky chodí zadní stavba o poznání jemněji, takže si můžete více hrát s tlumičem a jeho nastavením.“

Poctivá nerez ochrana zadní vidlice a jednoduché a spolehlivé upevnění kabeláže na rámu – účel světí prostředky!

Není to první Turner

Zpět ale ke klasickému pořádku redakčního testu… U hliníkových Turnerů – testovali jsme již Sultan 29 a Burner 27,5 – jsou již samotné rámy neskutečnou pastvou pro oči. Minimálně pro ty milující precizní práci z kovem díky mnoha zajímavým, krásně zpracovaným a všudypřítomným detailům. Czar je v tomto směru jiný, už jen proto, že je karbonový. Ne že by byl po stránce zpracování jakkoliv ošizený, jen zkrátka na karbonu nelze vykouzlit tolik drobných fines. Vše je mnohem hladší a uhlazenější, nikoliv však bez nápadu.

Stačí se podívat na oblast okolo středu, na místa uchycení jednotlivých ramen i na zadní stavbu jako takovou. Asi nejzajímavějším bodem je „poleno“ materiálu na pevném zadním trojúhelníku, které spojuje čep spodního ramene, na jedné straně přechází v rovnou trubku zadní vidlice, na straně druhé pak padá dolů, kopíruje zadní kolo, aby se vytvořila základna pro pravou nohu vidlice, jež musí být co nejníže, aby nepřicházela do styku s řetězem.

Frézováno? CNC obráběno? Ale co vás nemá!

Nad to vše bych rád upozornil na turnerovsky klasicky frézovaná a precizně opracovaná kovová ramena zadní stavby. Tedy pozor! Ona ta ramena nejsou vůbec frézovaná, ale kovaná, jak se mi svěřil sám David. Respektive frézováním se dopracovává finální vzhled, aby to vypadalo jako za starých časů, jinak jsou ale ramena normálně kovaná!

Druhou věcí je promyšlené vedení lanek a bovdenů tažené čistě po rámu. Jak praktické – jen se zeptejte ve svém servisu, zda rádi mění vnitřkem rámu vedené hadice a bovdeny. David Turner navíc vyznává teorii „No More Zip Ties“, volně interpretováno „už žádné stahovací pásky“. Proto je veškeré vedení jištěno kovovými očky upevněnými do rámu šroubkem.

Horní rameno je vykováno z jednoho kusu hliníku, frézování na boku je jen designová připomínka starých časů, vypadá ale dobře!

Kam vůbec patří?

Dost už ale o rámu samotném, čeká nás ještě pořádná jízda. Nejdříve si ale upřesněme, kam Turner Czar vlastně patří. Primárně se jedná o lehoučký sportovní stroj na velkých kolech (29“), který ale dokáže být poměrně všestranný. Jeho geometrie a celkové nastavení totiž bylo vyladěno tak, aby si tento rám poradil s vidlicí se zdvihem 100, ale i 120 mm.

To není nic až tak neobvyklého, zejména u kol se systémem DW-Link. Pivot takto navrhuje kola vcelku často a Ibis na tom není o moc jinak. Jde zkrátka jen o to pochopit, jaký potenciál se v daném rámu skrývá. Konec konců tato kola se vždy staví na zakázku dle konkrétního požadavku zákazníka, proto je právě zákazník tím, kdo rozhodne, jaká a jak dlouhá vidlice bude použita a jaké zaměření bude tomuto kolu dáno do vínku.

Pokud mi dovolíte naposled citovat Davida Turnera z našeho rozhovoru na Eurobiku (bavili jsme se asi hodinu), pak říkal, že jeho samotného Czar obrovsky baví a že má doma v garáži dva kusy. Jeden postavený jako čistě rychlostní lehoučký závoďák se zdvihem 100/100 mm, druhý se 120 mm vepředu, krátkým představcem a širokými řídítky a rovněž s náležitě hrubým obutím.

„Už když je postavíš vedle sebe, nevěřil bys, že se jedná o stejný rám. Stačí vyjet z garáže a hned cítíš, že se každé z těchto kol chová úplně jinak. Mám přitom rád obě. Sportovní Czar je ideální na rychlé švihy s kamarády závodníky, druhou trailovou variantu si beru když se chci jen tak projet a nikam nespěchat, když si chci užít terén a zkusit si pár technických sekcí. Baví mě oba Czary a baví mě vážně hodně,“ popisoval David Turner.

Velké „karbonové poleno“ tvoří základ mimořádně tuhé zadní stavby.

Jde se na to!

Konec obecného tlachání, jde se jezdit, i když času na test nebylo mnoho. Začít můžeme tím, že jsem měl na hraní k dispozici Czara ve velikosti L (19“), což je na mě sice víc než kolik mám běžně ve zvyku, přesto mi tento bike okamžitě padl do ruky. Rovný představec byl pravda sice o něco kratší, odhadem 80 mm, řídítka měla slušných 730 mm a posed dal dohromady dle orientačního přeměření nijak přehnaných 52 cm. Kdybych nevěděl, že je to L, tipoval bych klidně na menší rám. Snad jen méně vysunutá sedlovka dokazovala, že je Czar vyššího vzrůstu.

David Turner svého karbonového „miláška“ evidentně nechtěl stavět jako nekompromisní „závodní kozu“, ale jako výkonný sportovní bike se vskutku všestrannými vlastnostmi. Hodně se mi líbilo jeho ovládání, které mi, stejně jako posed, okamžitě padlo do ruky. I s nizoučkou vidlicí (RockShox Reba Brain, 95 mm) bylo řízení této teoreticky velké devětadvacítky krásně čitelné a hravé. Spíše až trailově rozverné než závodně toporné. Můžu si jen představovat, jaké by to bylo se 120 mm vepředu, ale jistě ne nudné.

Už takhle jsem si skutečně užíval, že je přední kolo poměrně živé a poslušné, ale rozhodně ne moc. Snadno se otočí na místě, ale přitom jej jen tak něco nerozhodí. Do zatáček se Turner pokládá hezky plynule a rozvážně, zároveň dostatečně ochotně. V oblouku pak drží s jistotou a stabilitou nejen kol velkého průměru, ale trochu i jakoby kol vyšší zdvihové kategorie.

Otočíš se na pětníku?

Nevím, zda to bylo momentální osobní konstelací nebo kolem samotným, faktem zůstává, že jsem se na několika místech potřeboval doslova otočit na místě a přestože se kolo jako celek zdálo v takových situacích spíše delší, bylo natolik stabilní, že jsem mohl řídítka otočit téměř o 90° při takřka nulové rychlosti. Luxus!

Jestli mám občas pochyby o tom, jak tvůrci zvládli ne zcela triviální úlohu tvorby geometrie devětadvacetipalcového sportovně univerzálního kola, pak zde pochybovat rozhodně netřeba. Vše je tak krásně přirozené, že nad tím člověk ani nemusí přemýšlet, že vlastně hnedka zapomene na velká kola pod sebou. Stačí vzít do ruky řídítka, roztočit nohy a vyrazit za sportovními výsledky nebo jen za zábavou.

Stovka bohatě stačí

Na to, že bylo toto konkrétní kolo stavěno hodně do sportovna, čímž je myšlena již zmíněná nizoučká a vysoce efektivní vidlice s řízením komprese Brain (model používaný standardně na kolech Specialized), převod 1×11 s poměrně velkým převodníkem (36 zubů) a kazetou Shimano XTR (11-40 zubů), dokázal jsem si jízdu v sedle tohoto rychlíku vychutnat od prvního do posledního metru. Jedním aspektem zábavy je zmíněná geometrie, ale i výše popisovaný posed, hodně ale udělá i odpružení, které není, pokud si jej tak nenastavíte, zbytečně závodně tupé jako spíše trailově aktivní.

O vidlici se asi nemá cenu více rozepisovat, jelikož jde o značně specifický kus původně patřící k modelu Specialized Epic. Zmíním proto snad jen tolik, že při deaktivovaném systému Brain (modré kolečko na korunce) chodila krásně jemně, plynule a slušně progresivně, jak tomu u běžných produkčních kusů RockShox Reba rozhodně není pravidlem. Alespoň ne poslední rok dva. Když ale člověk chtěl, stačilo kolečko otočit o čtvrtku otáčky doprava a hned byl k dispozici dostatek opory pro jízdu vestoje.

Naladit mozek = seřídit tlumení RockShox/Specialized Brain!

Tímto směrem jsem ale nemířil…

Chtěl jsem se spíše věnovat odpružení zadnímu, jen jsem měl v plánu toto téma uvést faktem, že ani vidlice nedělala ostudu. Vzadu, jak jistě víte, figuruje vyspělý nezávislý systém DW-Link, o němž jsem před nedávnem připravil slušnou technickou esej. Jeho tradiční klíčovou vlastností je vysoký stupeň efektivity, kterého tento závěs dosahuje, aniž by nutně potřeboval berličky v podobě přitvrzování tlumiče ve stylu Fox CTD.

Přesně takový tlumič byl ale na tomto kole, navíc vybavený systémem pro odladění síly účinku tlumení ProPedal ve středním módu zvaném Trail. Takže vlastně tři plus tři hodnoty ProPedalu! Na první pohled zcela zbytečná věc, která zde ale má svoje opodstatnění. Turner a jeho podoba DW-Linku rozhodně nemá problém s efektivitou, přitom ale pánové David Turner (stavitel samotného kola) a Dave Weagle (otec řešení DW-Link), naladili zadní stavbu Czaru na spíše aktivnější a komfortnější notu. Zadek krásně zobe už malé nerovnosti a na příčných nerovnostech se rád víc zhoupne, aniž by však svým chodem nějak více zatěžoval či obtěžoval jezdce.

To je ostatně další typická vlastnost DW-Linku – pracuje aktivně, ale tak, že o tom skoro ani nevíte. Tedy minimálně do chvíle, než se podíváte na kontrolní kroužek na pístnici. Abych se vrátil k tématu, zadní partie je krásně tuhá a s každým šlápnutím vás kolo žene vpřed, přitom ale žehlí nerovnosti jak ve výjezdech, tak i na rovině a když na to přijde nebojí se trochu víc se zhoupnout. Podobně jako vidlice. Pro zábavnou trailovou jízdu je to stav ideální, stejně jako pro delší putování a zároveň si dovedu představit, že se 120 mm vidlice vepředu nebudete mít pocit, že by zadek nestíhal nebo byl funkčně ochuzen.

DW-Link v plné své kráse. V karbonu je to celé nějak čistší…

Když chceš dupat

Na druhou stranu, chcete-li skutečně ostrou sportovní raketu, můžete využít právě služeb systému CTD na tlumiči. Zavírat jej na Climb je skoro barbarství, jelikož i při plně otevřeném nastavení se zadek za jízdy ani ve stoje skoro nehne, se střední polohou Trail si ale stojí za to pohrát. Já si nechal její nastavení na minimu (poloha „1“ a zkoušel přepínat Descend a Trail, nebo jednou také Trail nechal zapnutý a zapomněl na to). Výsledkem je o něco ostřejší odezva na šlapání, ale také o trochu méně komfortu. Stále se ale jedná o použitelnou variantu a pro mnoho sportovně založených jezdců ideální závodní set-up.

Pro všechny jiné příležitosti bych volil mód Descend, kdy se můžete nechat hýčkat trochou komfortu navíc, který vám pánové Dave a David dali k dispozici.

KOMPONENTY

U takto specifického a zakázkově stavěného kola se asi nemá smysl zabývat příliš do hloubky použitými komponenty, pár kousků ale zkusme zmínit. Zaprvé kvituju použití plášťů Schwalbe Racing Ralph v neskromné šířce 2,25“ na širších karbonových ráfcích, setu od Nine Industries, které bylo možné vozit s nižším tlakem a užívat si tak vskutku parádní přilnavosti i při velice dobrém a snadném odvalování.

Brzdy Shimano XTR

Zajímavá pro mě byla moje první osobní zkušenost s brzdami Shimano XTR poslední generace, konkrétně ve variantě Race. Dlouho se mi nestalo, že bych lovil drobný imbus a multiklíčem horko těžko nastavoval vzdálenost páky od řídítek, ale taková je holt daň minimální hmotnosti. Krásné je celokovové tělo páky, kde je z pohledu jezdce skoro vidět, jak se hýbe řídící píst. Je tam takové malé okénko.

A funkce? Kolo bylo prakticky nové a brzdy kombinované s kotouči Hope, takže to zprvu skoro nebrzdilo, než si to celé konečně sedlo. Po zajetí jsem již byl spokojený, i když jsem ještě chvíli ladil symetrický chod přední a zadní brzdy. Výkon slušný, dávkování luxusně přesné, výdrž dostatečná. Nebrzdilo to zle, jen jsem měl pocit, že Shimana řady XT jsou, i trochu z logiky věci, celkově jistější, stabilnější a nevím co ještě. Brzdy SLX a XT začínám i já mít rád, XTR je prostě z trochu jiného těsta, takže mi úplně nesedly.

Luxusní kazeta Shimano XTR kombinující několik materiálů – jestli se nepletu tak ocel, titan, hliník a karbonový unašeč!

Kola Nine Industries

Luxusní kousek s krásnými lehkými eloxovanými náboji a karbonovými ráfky. I když Nine Industries umí ještě vymazlenější sety. Hmotnost pohádkově nízká, která se krásně projevila na ochotě zrychlovat i pohotovosti řízení. Čekal bych asi i trochu víc tuhosti, ale jak říkám, šlo o kola složená, testovací, ne super dotažená, jaká tato značka umí.

Pohon 1×11 SRAM XX1/Shimano XTR

Neodpustím si zmínit fakt, že v době testu bylo na kole řazení SRAM XX1, které bylo provizorně mixnuto s kazetou Shimano XTR 11-40 zubů. Jedenáctka od SRAMu přitom poměrně hladce a čistě běhala po jedenáctkové kazetě Shimano, která má sice menší rozsah, zato však jemnější odstupňování. O funkčnosti tohoto celku vám asi moc neřeknu, nebo jen tolik, že to řadilo krásně čistě, na některých pastorkách to ale trochu škrundalo a rachtalo. Možná by pomohla chvilka jemného doladění.

Zajímavá je již samotná skladba převodů a jejich sestava. I to pro mě byla další malá premiéra – rande s kazetou Shimano XTR v jedenáctkovém provedení. Bylo znát, že jsou převody hodně jemně odstupňované, což bylo někdy fajn a jindy méně. Hodně asi záleží na vašem stylu jízdy a způsobu použití kola. Mně třeba na rychle se střídajících podmínkách trailů v Divoké Šárce vadilo, že jsou převody tak blízko u sebe. Kvůli tomu jsem musel řadit více, než na co jsem vyklý z jedenáctky SRAM. Na druhou stranu na přejezdech po hřebeni Brd, při hledání vhodného foto spotu, jsem jemné odstupňování ocenil, jelikož se dala krásně držet stabilní kadence, i když se cesta lehce vlnila nahoru a dolů. Zkrátka každému sedne něco jiného.

Praktické poznámky

Celé kolo bylo bez problému funkční a ani jsem si moc nestýskal po teleskopické sedlovce a užíval si ten superčistý kokpit tvořený díly Chromag, kde kralovaly pouze brzdy a řazení na pravé straně. Parádní jsou mimochodem už jen gripy Chromag Basis, které jsme chvíli vozili i na našem redakčním RB. Jediné, co mě trochu rozčilovalo, bylo vodítko řetězu montované do držáku pro Direct Mount přesmykač, které jsem několikrát ladil, aby v mezních polohách a při propružení neškrtalo.

Osobně bych zde nechal originál záslepku, ať je jediný převodník krásně vidět. S X-Sync převodníkem (Chromag jako jeden z mála používá oficiální licenci SRAM) řetěz prostě nepadá, stejně jako s jinými systémy Narrow-Wide (např. Race Face, Wolf Tooth atd.). Onoho škrtání jsem se sice po několikerém ladění polohy vodítka zbavil, myslím si ale, že pokud nemáte Shimano XTR/XT 1×11, pak na takovémto kole vodítko rozhodně nepotřebujete.

Vodítko řetězu Biko Matic na mě dojem úplně neudělalo, ale možná to je jen první dojem a nedostatek času na přesné seřízení.

TURNER Czar – závěr

Turner Czar je vskutku výjimečné kolo, ať již svým rodokmenem, osobním poselstvím, zakázkovou ruční výrobou, cenou, ale samozřejmě i jízdními vlastnostmi. Překvapilo mě, spíše pozitivně, že Czar nebyl vyladěn tvrdě a ostře jako radikální závodní zbraň, naopak byl spíše komfortní a hravý, a to i ve sportovním set-upu. Což je ale jedině dobře. Pokud chcete ostřejší odpich, jednoduše cvaknete střední polohu Trail na tlumiči Fox CTD, když se chcete houpat, necháte si Descend. I tak je zadek značně efektivní, jen je celkově takový vlídnější.

Ani posed nebyl překvapivě zbytečně vyhrocený, a to nemluvím o geometrii, která má výrazně blíže k trailbikům než k XC kolům dob nedávno minulých. Turner Czar je zkrátka vysoce progresivním kolem s lehoučkým a tuhým rámem, kolem s obrovským potenciálem od stále extrémnějších XC okruhů po hravé a komfortní toulání se krajinou. Vzhledem k váze a rychlosti spíš takový průlet krajinou ve stylu ČD Pendolino!

Foto: Štěpán Hájíček