Lapierre Pulsium 500 – TEST

Už to zase slyším: no jo, biker testuje silnici! Jak to asi dopadne? Ale proč bych si po čase nezkusil zase něco jiného? Silničky mám rád, svou cyklokrosku Lapierre občas převléknu na úzké hladké pláště, tak proč nezkusit pravověrný asfaltový stroj? Navíc, když je Lapierre Pulsium 500 svým „vytrvalostním“ zaměřením poměrně blízký bikerskému stylu života i jízdy…

Pokud to budu brát tak, že si hypoteticky jako biker vybírám silničku na trénink a odpočinek od bahna a kamení, šel bych zcela jistě vybírat mezi stroje, které nabízí více komfortu, uvolněnější posed a snad i jistější ovládání. Dnes už naštěstí existuje celá řada takto koncipovaných silničních kol, takže vybírat je rozhodně z čeho. Lapierre Pulsium je přitom v tomto směru jedním z nejnovějších hráčů na trhu.

Přežije peklo severu!

Pro pravověrné vyznavače asfaltu to možná bude znít jako klišé, ale stejně jako řada podobných silniček bylo i Pulsium navrženo tak, aby hravě zvládlo i natolik náročné podmínky, jaké panují na jarních klasikách, především pak v průběhu závodu Paříž-Roubaix. Tedy prach, bláto a hlavně kočičí hlavy alias dlažební kostky. Co přežije zde, přežije všude!

Komfort a výkon půl na půl

Na druhé straně ale není Lapierre Pulsium žádným turistickým kolem, ale pravověrným závoďákem se vším všudy. Z technického hlediska to demonstruje rozdělení rámového základu na dvě odlišně zaměřené partie – spodní polovina rámu je orientována na tuhost a tedy maximální výkon, horní se pak stará o pohodlí jezdce.

Chytrý kus gumy

Nemusíte být žádnými extra odborníky na silničkářskou techniku, aby vás trklo, že ta „podivná černá věc“ v malém přídavném trojúhelníku před vrcholem sedlové trubky sem tak úplně nepatří. Anebo vlastně patří! Je to elastomer, který pomáhá tlumit vibrace a tudíž i nerovnosti. Chytrá věcička. Podle prezentačních videí to funguje vážně dobře a navíc v poměrně velkém rozsahu.

Křivky proti drkotání zuby

Komfort a originální koncepce ale nejsou vlastní jen samotnému rámu. Aby byl totiž celek patřičně vyvážený, najdeme vepředu karbonovou vidlici, která v sobě sice neskrývá žádný podíl gumy, zato je ale pořádně pokroucená, což nejlépe vynikne při pohledu z boku. V detailu si lze všimnout nenápadné, o to však důležitější nálepky „UCI certified“ – tedy schválení pro využití ve všech licencovaných závodech UCI! Je to sice poměrně drahé „byrokratické razítko“, ale bez něho se do profi pelotonu žádné kolo nedostane…

Až k zemi se ohýbat nebudu!

Nejsem zapřisáhlý silničkář, proto ode mne nemůže nikdo čekat, že budu svůj hřbet ohýbat až k zemi, navíc na konci sezóny, kdy jsem toto kolo testoval! To dělám snad jen při strečinku… I proto jsem si k testu vybral komfortnější Pulsium a nikoliv na rychlost zaměřený Lapierre Xelius, který se mi rovněž nabízel k praktické prověrce. Zkoušené kolo bylo přitom ve velikosti 55 cm, což je jen o 1 cm více než kolik měří moje osobní kroska Lapierre CX Alloy (2014). Na papíře to sice není až takový rozdíl, přesto mi Pulsium připadalo na mě už docela velké a dlouhé.

Hlavní prvky komfortu: elastomerový prvek v těsné blízkosti sedlové trubky…

… a výrazně zprohýbaná přední karbonová vidlice.

Osobní set-up

Po prvním letmém seznámení – cestou na a z nádraží – dopředu okamžitě putoval kratší a nahoru otočný představec Race Face namísto původního ZIPP Service Course 6° DIA v délce 110 mm. I tak byl posed stále dosti sportovní. Řekl bych, že více než u srovnatelných konkurenčních kol kategorie Endurance (modelově třeba Specialized Roubaix), které jsem dříve měl možnost osobně vyzkoušet. Vyloženě skálopevně si ale za tímto tvrzením nestojím, radši se podívejte do tabulky geometrie a udělejte si názor sami.

Zapomeň na rekreaci u Lipna…

Lapierre Pulsium není žádným rekreačním kolem, i když by k tomuto předpokladu jeho katalogové zařazení možná svádělo, ale čistým sporťákem, který byl zkonstruován tak, aby ze závodníků na jarních klasikách nebo na českých okreskách nevytřásl duši! Je proto nezbytné ohnout se přes „fotrovský pupek“, čapnout do ruky berany (rozuměj velepříjemná řídítka Zipp s plochou horní částí) a vyrazit do boje s kopci, provozem, vlastní leností a také s patřičnými distancemi! Lapierre Pulsium si totiž nejvíce hoví a nejvíce se hodí na dlouhé tratě. Zde se jednak perfektně úročí jeho delší posed a dle mého i rozvor, vysoká míra jízdní stability a jisté ovládání.

Křížovka s tajenkou

Necháme-li si otázku komfortu na chvíli stranou, můžeme se směle vrhnout na popis ovládání, jehož charakter jsem musel chvíli luštit jako křížovku, abych se dostal k finální tajence. Pulsium jako takové doprovází poměrně velká míra stability, což je projev, který se skvěle hodí k celkovému zaměření kola, tedy jízdě po nerovných silnicích a na delší tratě. Jednoduše lze nechat ruce v komfortní poloze na vrchní straně plochých řídítek a věnovat se plně svému výkonu nebo kochání se okolní krajinou.

Stabilitu v přímém směru si Lapierre Pulsium zachová, i když dojde na již několikrát zmiňované nerovné či vyloženě rozbité silnice. Pokud to nejde jinak a nemá cenu vyhýbat se jednotlivým výmolům a boulím, pak stačí pevněji sevřít oblouk řídítek a „prodrncat“ to napřímo.

Klasickou podsedlovou objímku byste hledali marně. Pro úpravu výšky sedla je třeba odsunout prachovku a imbusem povolit rozpěrku v rámu.

Hůl lámat netřeba

To ale neznamená, že by bylo Pulsium tupým kolem, které umí jezdit pouze rovně a do zatáček je nutné jej složitě lámat. Ona výše popisovaná stabilita se totiž vhodně doplňuje s poměrně živým projevem patrným kdykoliv cuknete trochu více s řídítky do strany. Zprvu jsem byl z živosti předního kola krapet nervózní, ale to bylo dáno spíše tím, že jsem již dlouho neseděl na pravověrné silnici. Každopádně pokud bylo nutné vyhýbat se na poslední chvíli výtlukům nebo jednoduše poklopit Pulsium tu do jednoho, tu do druhého oblouku, pak se tento stroj takovémuto počínání nikterak nebránil a ochotně následoval příkazy hlavního kormidelníka.

Volil bych spíš širší balón

Obloukem se nyní můžeme vrátit k již dříve nakousnuté otázce jízdního komfortu, který je zde skutečně parádní. Jako biker, který nebere silnici jako ultimátní závodní stroj, ale vnímá ji spíše coby prostředek sloužící k tréninku a odreagování se od prachu a bahna horských kol, bych volil o něco širší pláště než použité Mavic Yksion 25. To je ale pouze můj čistě subjektivní pohled, navíc výměna plášťů dle vašeho vkusu není žádnou závratnou investicí, natož pak složitým dílenským úkolem. Jinak totiž Pulsium i na štíhlých žiletkách tlumí rázy přicházející od silnice více než dobře, přičemž jednoznačným premiantem je zde zadní stavba.

Premiant třídy

Zkrátka a dobře je znát, že pod vaším pozadím pracuje kus elastomeru, který umožňuje zadní stavbě, aby se cíleně deformovala ve větší míře, než je tomu u běžných pevných rámů zvykem. Nečekejte nic srovnatelného s byť jen základním odpružením na horském kole, to co vám Pulsium naservíruje, bude jen nadstandardní rozsah tlumení vibrací – s reálným zdvihem to nemá nic moc společného. Každopádně i v přední partii je komfortu více než dost, i když zohýbané nohy vidlice za zadní stavbou v tomto směru lehce zaostávají. Použít ji na jiném kole, pak by se nejspíš dočkala nemalé chvály, avšak z tohoto srovnání vychází jako slabší soupeř.

Lapierre Pulsium 500 je replikou týmového stroje FDJ.fr což je, mimo jiné, patrné i díky logům sponzorů na zadní stavbě.

Brzdit tě rozhodně nebude!

Poslední důležité body, které jsme zatím nestihli probrat, představují tuhost rámu, přenos energie a celková rychlost. Lapierre Pulsium není rozhodně žádný lenoch, což vám toto kolo rádo dokáže při každém silnějším záběru do pedálů. Možná, že to není až tak ostrá břitva, jako vyloženě závodní stroje Xelius EFI a Aircode, i tak jsem ale neměl pocit, že by se rám pode mnou jakýmkoliv nežádoucím způsobem kroutil. Naopak se mi opakovaně stalo něco jiného. Když jsem si v několika výjezdech říkal, že už toho mám plné brýle, přišel okamžik, kde se stoupání trochu srovnalo, já se pod vidinou brzkého dosažení vrcholu ještě na chvíli zmáčknul a… Ono to jelo jako dráha!

Spurt na ceduli nechám mladším

Pár kopců či spíše pár závěrů jsem si dal ve stoje a občas jsem se snažil své podzimním chladem ztuhlé tělo donutit ke spurtu. Zde se pak tuhost rámu projevila v plné míře. Jinak jsem si také užíval, jak kolo svižně jede a soustředně valí, když člověk jen tak sedí v jeho sedle, kmitá nohami a snaží se na rovině držet sportovní tempo. V této dovednosti bude Pulsium jako celek o něco lepší než ve výslovném spurtování „na ceduli“, ale to vlastně ničemu nevadí – vždyť je to kolo pro těžké etapy/klasiky a dlouhé distance.

KOMPONENTY

Co se týká výbavy, nemám snad výhrady k žádnému z komponentů co zde byly zastoupeny, spíše naopak. Vše fungovalo jak mělo a některé díly snad i lépe než jsem čekal. Prozatím jsem v sobě sice nenašel obecné přesvědčení a důvěru v pláště Mavic, i když musím říct, že Yksiony nasazené na Pulsiu držely velice slušně a nikdy mě nenechaly na holičkách. Jiný z dílů, který ve mně zanechal výrazně pozitivní dojem, byly brzdy Shimano Ultegra. Jejich jistý výkon a často až dosti razantní nástup mě sice párkrát trochu zaskočil, ale celkově jsem z nich měl nanejvýš dobrý pocit, jelikož jsem nejednou zastavil dokonce dřív, než bych čekal!

Brzdy Shimano Ultegra mají síly na rozdávání. Zajímavý je ale také adaptér, přes nějž je zadní čelist uchycená do rámu.

Lapierre Pulsium 500 – závěr

Tento vzhledově více než zajímavý nový Lapík možná zklame ty, kteří čekají superkomfortní mašinu, jež je bez většího natřásání proveze po silnicích všeho druhu a nebude je nutit k přehnaně sportovnímu stylu jízdy. Ne že by Lapierre Pulsium nebylo dostatečně komfortní, s tím problémy rozhodně nemá, jen je třeba si uvědomit, že se jedná o kolo, které je na poměry třídy Endurance více sportovně střižené než někteří jeho soupeři. Svého majitele tak nejspíš nadchne svým výkonem, potěší jej celkovou stabilitou a ohromí rychlostí, s jakou v kritických situacích dokáže reagovat na potřeby změny směru jízdy. A hlavně z něj nevytřese duši ani v úsecích, kde silničáři zanedbali údržbu, či opravy provádějí pouze stylem nekonečného pokládání jedné záplaty na druhou!

Více informací o tomto kole najdete na webu

Cenu a dostupnost si zkontrolujte na e-shopu

Foto: Štěpán Hájíček