Cannondale Trigger 4 (27,5) – TEST (model 2015)

Cannondale Trigger je poměrně mladý model, který už ale zažil řadu obratů. Vše začalo neohroženou devětadvacítkou, ke které se přidal sportovní 26“ trail-bike. Zatímco šestadvacítka v tichosti zmizela, velký Trigger se hrne stále vpřed, přičemž společnost mu nově dělá Trigger na kolech průměru 27,5“.

V jednom prezentačním dokumentu od Cannondale se píše: „Srovnávat Trigger 26“ a Trigger 27,5“ by bylo zbytečným mrháním času. Tato kola nemají, snad kromě jména a tlumiče DYAD, nic společného.“ Souhlasím! Na Triggeru 26“ jsem se loni chvíli svezl a musím říct, že to byla zcela jiná liga. Ani lepší, ani horší, jen lehčí, rychlejší, s podstatně menšími zdvihy – prostě jiné kolo s jiným zaměřením.

Zmenšená devětadváca

Trigger 27,5“ má mnohem blíže k devětadvacítce téhož jména, přitom nejde o žádnou zmenšeninu, ale o svébytný stroj. Co je ale všem Triggerům společné, je specifický roztahovací tlumič Fox DYAD s dvojicí separátních komor pro nižší zdvih (Elevate – 85 mm) a plný rozsah (Flow – 140 mm). Cannondale se nám již nějaký čas snaží tvrdit, že jde de facto o dvě kola v jednom. O tom si samozřejmě můžete myslet své, nebo si jednoduše přečíst, co jsem si ze zkušenosti s Triggerem 4 (27,5“) odnesl za dojmy a postřehy já.

Vícefázové zatížení

Cannondale Trigger 4 jsem měl půjčený hned dvakrát a mohl jej proto vystavit všemožným zkouškám a prověřit jej v různorodém prostředí. V podstatě od klasických domácích trailů (Praha), přes výpravu za poznáním do Železných hor až po nekompromisní nasazení při hoblovaní našich oblíbených „kozích stezek“ v Krušných horách. Pokud bych měl jeho vlastnosti shrnout hned v úvodu, pak lze říct následující: „Čím těžší jsou traily, tím víc se Trigger baví a s ním i jeho jezdec.“

Zas jednou začínám závěrem…

„Plnotučný“ Cannondale Trigger 29er je docela slušná obluda, což si uvědomíte už když usednete do jeho sedla. Oproti němu působí Trigger 27,5 výrazně civilnějším dojmem, ba naopak je až překvapivě krátký (hovoříme o velikosti M). To pro mě nepředstavovalo žádný problém, jen si myslím, že je vhodné na tento fakt upozornit. Své udělá už jen sedlovka. Když jsem totiž na Trigger nasadil svou postarší hokejku od Toma Ritcheyho, byl posed vlastně již docela normální.

Rozhoduje první dojem

Někdo tvrdí, že pro plné „přečtení kola“ je třeba strávit mnoho a mnoho kilometrů v jeho sedle. Neříkám, že to není pravda, stejně důležité jsou ale také první dojmy. Obzvláště, pokud máte s čím srovnávat. Tím chci říct, že když jsem sedlal Trigger poprvé, silně jsem vnímal jeho výraznou stabilitu a přikrčený agresivní výraz. Zprvu mě to na lokálních trailech nutilo využívat poměrně často páčku, která zavře jednu komoru na tlumiči, sníží zdvih a především srovná geometrii.

Když přepneš na Elevate

Pokud sedíte na Triggeru krátkou chvíli, přijde vám pro běžné ovládání až moc položený a stabilní a jeho ovládání příliš vláčné. V případě, že přepnete na režim Elevate, stane se řízení čitelnějším, rychlejším a lépe padnoucím jízdnímu stylu na běžných trailech (žádná extra technika). Tím se ale obíráte o akci a aktivitu zadní stavby, která znatelně ztuhne.

Zapomeň na vrcholové prémie

Přitom ale stačí den, dva v sedle Triggeru 4 a zmíněný „extrémní“ styl řízení vám začne přidat zcela přirozený a samozřejmý, až si možná uvědomíte, že výjezdový mód Elevate využíváte pouze zřídka, obvykle jen v případě nejstrmějších stoupání a při přesunu po asfaltu, pokud se vám s Triggerem do něčeho takového bude vůbec chtít. Výjezdům do kopce se sice vyloženě nebrání, ale snažit se v jeho sedle pokořit rekord v nastoupaných metrech není zrovna nejlepší nápad!

Síla osobnosti

Má-li Trigger své jasně stanovené limity ve výjezdech, pak ve sjezdech bude hlavním limitem síla vaší osobnosti a kvalita vaší pilotáže. Na běžných trailech může být volnější a stabilnější geometrie do jisté míry na škodu, ve sjezdech je tomu ale přesně naopak. Zde si můžete naplno vychutnat jistotu a neohroženost čistokrevného endura, které bylo obdařeno středními koly a zdvihem 140 mm.

Cannondale Trigger 27,5 4 doplněný o pláště Maxxis High Roller II a řidítka Chromag OSX

Jenom 140?

Zdvihová kapacita není na první pohled – s ohledem na výrazně stabilní projev celku – nic extra, avšak vzhledem k jistotě vedení a schopnosti srdnatě zvládat i velké nárazy, stačí 140 mm pro většinu terénních divočin dostupných v České kotlině. Pokud by vám to přesto bylo málo, zbývá jediné – zaměřit se na model Cannondale Jekyll 27,5″.

Tvrdě, ale od srdce

Těžký terén a vysoké rychlosti jsou tím, co Triggeru sedí ze všeho nejvíc. Příliš proto nerozumím tomu, proč na tohle kolo dávají poměrně hubené a spíše univerzální obutí, když by mu více slušely nějaké drsné a extra objemné pryže. U Triggeru 4 padla volba na WTB Wolverine 2,2“, u vyšších modelů najdete sportovně univerzální pláště Mavic Crossrock, na karbonech pak dokonce Schwalbe Racing Ralph. Ono to ale na karbonovém rámu a s luxusnějším osazením pojede nejspíš úplně jinak. Každopádně na Triggym čtyřce by ostřejší vzorek přišel vhod.

Dám mu, co si zaslouží

Při jedné z našich výprav (BnR Trip Železné Hory) jsem mu proto obul redakční testovací Maxxisy High Roller II a také širší řidítka Chromag OSX a to se pak děly věci! Přilnavost v zatáčkách a na technických úsecích byla o dobrých 50% lepší, s patřičným tlakem přišel i vyšší komfort a celkově vzrostla jistota vedení. Jak již bylo zmíněno, u karbonové verze to možná bude jiné, ale základní Trigger by si neměl hrát na drtiče kilometrů, ale přiznat si, že je spíše drtičem kolmých svahů!

Jak to pruží?

Pomalu, ale jistě se dostáváme k jedné lehce ožehavé otázce – jak to pruží! Na začátek bych zmínil, že nejsem zrovna uctívačem zdvojeného inverzního tlumiče Fox DYAD. Stejně tak ale nehodlám toto řešení jedním vrzem zavrhnout. Chci mu dát šanci, aby mě přesvědčil. Jenže ani tentokrát se to nepovedlo na 100%. Do hry totiž vstoupil ještě jeden negativní element. Vidlice Fox Float 32 moc dobře nechodila. Nebyla dvakrát aktivní, i když byla zcela nová a nezajetá. A nepomohla jí ani delší doba záběhu. No zkrátka ani u Foxu není vždy na růžích ustláno.

Něco se vždy najde

Vím, jak Fox umí chodit, ale když je takto tuhý, tak dokáže zkazit dojem z celého kola. Proto jsou moje poznatky týkající se kvalit odpružení následující: Drobné nerovnosti zvládal zadek jakž-takž. Střední a velké výmoly, ještě navíc s rychle se opakující frekvencí na něj byly někdy moc. Hodně v tomto směru mohou hrát roli vyklepané ruce kvůli nepříliš aktivní vidlici (zkoušel jsem X způsobů nastavení, mazání a nic nepomohlo, alespoň ne dlouhodobě). Našlo se ale místo, kde se Trigger a tlumič Fox DYAD dokázal vyřádit – velké pecky a těžké sekce projížděné ve vysoké rychlosti!

Miluje Sado-Maso

Nejlepší to bylo na rychlých, přesto značně rozbitých trailech v Krušných horách. Tam dělal zadek velké věci. Rozhodně se nepropadal, ale když na to přišlo, tak krásně a ochotně polykal všechny velké rázy, srdnatě tlumil dopady skoků a dropů a ještě pomáhal kolu se stabilitou. Když se totiž Trigger připravoval k odlepení na hraně skoku, zadek se přikrčil, celé kolo jakoby se zklidnilo, srovnalo na odrazu, na chvíli vzlétlo a pak s naprostou jistotou přistálo tam, kde mělo. Těžký terén byl prostě tím, co Triggeru sedlo ze všeho nejvíc.

Vítaný pokrok

Někdo by mohl namítnout, že jsem si to špatně seřídil, ale doufám, že tomu tak není. Napoprvé jsem postupoval podle tabulky doporučených tlaků nacházející se na zadní straně sedlové trubky. Což znamenalo trochu tvrdší set-up. Na podruhé jsem tlaky o fous ubral a bylo to rozhodně lepší. Navíc je nový Cannondale Trigger vybaven i měrkou sagu. Velký pokrok!!!

Abych tě neošidil

„Sagoměrka“ je sice dosti netradiční, takové brčko s popisem a malinkým O-kroužkem, ale funguje tak, jak by se dalo čekat. Ono brčko totiž do jisté míry supluje klasickou pístnici tlumiče. Podle něho jsem vozil poctivých 40% sagu a dle měrky se občas přiblížil i ke dnu zdvihového rozsahu tlumiče. Takže jsem jej rozhodně nešidil.

KOMPONENTY

Nedá mi to, abych nezačal u plášťů WTB Wolverine. Zprvu jsem si říkal, že to jsou trapně hubené šlupky, které na takové kolo ani nepatří. A ano, tohle je druh obutí, které bych čekal spíše na sportovnějším kole se zdvihy někde na úrovni 120-130 mm. Proto jsem je při jedné příležitosti vyměnil za Maxxis High Roller II. Cestou do Krušek ale byly Maxxisy na našem RB IQ 575 a jelikož všechny ostatní hrubé pláště, co jsem měl doma, byly průměru 26“, nezbylo nic jiného než jezdit na WTB.

No? Docela to jelo, když jsme šlapali do kopců (na to, že Trigger 4 rozhodně není žádný sprinter…). Při vyšším tlaku, jakožto prevenci proražení, se ale o extra komfortu mluvit nedalo. Paradoxně ale na kořenech a kamenech, které byly někdy suché a jindy vůbec, to drželo víc, než bych čekal. Nebo jsem si na projev Wolverinů pouze zvykl a nevadilo mi, když se to tu a tam smýklo a pak zase chytlo.

Brzdy – Shimano SLX

Brzdy Shimano XT jsou legendou, kterou osobně neuctívám jako božstvo, ale respektuji je pro jejich spolehlivost. SLX je skoro ta samá brzda jen v levnějším balení. Obyčejné plechové páky působí sice na první dojem trochu křehce až lacině, zároveň musím uznat, že po funkční stránce není brzdám SLX moc co vytknout.

Řazení 3×10

Tady je prostor na velkou polemiku. Z jednoho úhlu pohledu je systém 3×10 stále řešením, které poskytne největší rozsah převodů, takže si každá snadno najde to své. Na straně druhé mi velká pila občas překážela, když jsem přejížděl padlé kmeny apod. Za kašpárka jsem byl nejednou rád, ale dobře sestavená skladba 2×10 by takovému kolu slušela mnohem víc. Převodníky 38/24 a kazeta 11-36 by mohly fungovat!
*Řazení 2×10 je na Triggeru 3 a 2, dvojice nejvyšších Triggerů vyjíždí na systému 1×11.

Praktické poznatky

Už mě vlastně ani nebaví lamentovat nad složitostí nastavování tlumiče Fox DYAD. Vypustit zcela negativní komoru, nafoukat pozitivní, znovu nafoukat negativní… A k tomu ještě tlaky okolo 300 psi! Při 80 kg jezdce to bylo 290/260 psi (pozitivní/negativní komora). Proto potřebujete originální pumpičku Cannondale, jinak nemáte příliš šanci. S ní ale pumpování naštěstí netrvá celou věčnost.

Jako zcela nový přišel Trigger s pevnou sedlovou délky 400 mm, takže prostor pro zasunutí do rámu byl minimální. Napodruhé už ji někdo vyměnil za 350 mm, což bylo výrazně lepší, i tak jsem ale na cestu do Krušek volil raději svou stařičkou hokejku, abych se v extrému dostal se sedlem až úplně dolů. Ostatně Trigger by potřeboval teleskopickou sedlovku jako sůl! A také, že jí má – od modelu Trigger 3 výš.

A konečně. Napoprvé mi Trigger dorazil fungl nový v krabici, kde se nacházely i bezdušové ventilky, v ráfcích WTB pak byla přímo nalepená těsnící páska. Pláště WTB Wolverine byly samozřejmě ve verzi Tubeless Ready. Stačilo by tedy zahodit duše, zakoupit a do kol nalít těsnící roztok a rázem byste měli bezdušový set, pár gramů dolů a hromadu adheze nahoru.

Cannondale Trigger 4 – závěr

Trigger 4, jakožto vstupní model do této rodiny, není zrovna dostupným kolem v obecném slova smyslu, ale tak už to s koly značky Cannondale chodí. Je to přitom kolo, které tak trochu klame tělem. Na papíře vypadá jako všestranný trail-bike, což je u vyšších modelů snad i pravda, v případě základní čtyřky se ale jedná spíše o pořádnou potvoru, která ráda pořádně pálivé pokrmy. Trigger 4 se totiž nejlépe cítí v místech skutečně horského charakteru, na běžných trailech „za barákem“ se totiž bude poněkud nudit. Škoda, že byla vidlice Fox na tomto vzorku taková zatuhlá a kazila dojem z celku. Pokud by tomu bylo jinak, mohl si od nás Trigger odnést lepší hodnocení.

Více o tomto kole a dalších modelech Trigger 27,5 najdete na stránce www.cannondalebikes.cz

Cannondale Trigger 27,5 Alloy 4 (2015) v nabídce obchodu koloshop.cz

Foto: Jakub Douda (fotoJD.cz)

Foto: Štěpán Hájíček