Author Epoque 2.0 – TEST

Jaký je recept na perfektní sportovní trail-bike? Vezměte kvalitní základ z vyšší kategorie, snižte zdvih, uberte pár deka, raději moc nesahejte na geometrii a pak by mělo být hotovo. Ano, takto nějak zřejmě vznikal Author Epoque, menší a mladší bráška AGangu Patriot.

Snad neprozradím žádnou tajnou informaci, když se zde zmíním o tom, že platforma Patriota byla od začátku vyvíjena s tím, aby na jedné podvozkové skupině (řečeno automobilovou terminologií) mohlo být postaveno hned několik různých kol. A to se evidentně daří. První v řadě byl AGang Patriot, všestranný trail-bike se 140 mm zdvihu, který následuje zmíněný a dnes testovaný Author Epoque (120 mm) a také koncept AGang Patriot EVO (160 mm), který by se měl v modelovém roce 2015 dostat do prodeje! V budoucnu nás možná čekají i další variace na toto téma, ale to už bych vážně prozradil více než je zdrávo…

Odkud se jen známe?

Author Epoque není třeba dlouze představovat, jelikož o jeho větším bratru Agangu Patriot jsme toho již napsali tuny (naposled test AGang Patriot 3.0). Dodejme snad jen tolik, že tento model způsobil docela slušný poprask a turbulence v prodejích celoodpružených kol značky Author. Tato domácí klasika se totiž s fully dlouhá léta prala. Epoque je ale kolo, které dobře vypadá a také dobře jede. Prodejci se tedy jen hrnuli s objednávkami a pozadu nezůstávají ani samotní zákazníci. Pokud by tedy něco mělo v očích domácích bikerů zvednout z prachu jméno Author, pak to jistě bude jméno Epoque a jeho možní pokračovatelé.

Ohraná písnička? Ani náhodou!

Popisovat rám by bylo jako zpívat tu samou píseň na pódiu ve Woodstocku po tisící a první. Ale co už… Jednoduché tvary, převážně kruhové profily trubek s jemným zahnutím. Kónická hlava, překvapivě i montážní body ISCG (jasné dědictví a důkaz sdílených prvků s Patriotem) a zadní stavba DLP = Drive Link Pivot. Ač vypadá na první pohled jako mnoho jiných systémů ze škatulky Swing-Link (tlumič pod horní trubkou a na ní zavěšené raménko), od hromady jiných jej odlišuje nezávislá konstrukce (čep u patky odděluje vidlici a zadní osu). Stejně tak i konkrétní umístění zadního čepu nikoliv pod osou, ale nad osou!

A výsledek?

Výsledek je ten, že trajektorie pomyslného virtuálního bodu otáčení (najdete jej na průsečíku prodloužené osy vahadla a zadní kyvné vidlice) v průběhu zdvihu opisuje oblouk přibližně korespondující s obvodem velkého převodníku. To činí celý systém vysoce efektivní ve všech fázích zdvihu.

Už vím proč…

Když jsem se na Epoque svezl poprvé loni na podzim na Singltreku pod Smrkem, byla k dispozici pouze velikost L, na kterou jsem se nějak vešel. Co jsem chtěl ale říct je to, že mi tehdy přišel tento Author dost tvrdý. Jarda Spěšný, který tam byl se mnou, se mě dokonce v jednom výjezdu ptal, jestli nemám zamčený tlumič. „Ne, na tyhle páčky já skoro nikdy nesahám,“ zněla má odpověď. Pokračoval jsem „Proč?“ „No, že se to pod tebou ani nehne. Skoro mě to až děsí,“ opáčil Jára. A já už teď vím proč se tak dělo. Protože to i v reálu funguje tak dobře, jako na papíře!

Na pevných základech

Zpět ale k tradičnímu schématu, kdy mám ve zvyku začínat posedem. Ten je zde natolik přirozený, že o něm není třeba příliš přemýšlet. Jen jsem si upravil výšku sedla, sklon řidítek a jelo se. Během chviličky jsem se přitom cítil jako doma. Úchop je tak akorát dlouhý, plně odpovídající kategorii 120mm trail-biku, poskytující jezdci velice slušnou oporu pro silové šlapání i balanc pro strmé výjezdy, aniž by mu však chyběl přiměřený komfort potřebný pro delší pobyt v sedle či nadhled pro ovládání v technických pasážích. Zkrátka – dokonale převzatý základ z Patriota, jen lehce poupravený pro sportovnější režim jízdy.

Laserově přesné řízení

To samé lze říci také o řízení. Epoque je vlastně druhý Patriot, který se jen dostal o 20 mm blíže k zemi! Nejlepší na něm je, jak vyvážené je jeho těžiště. Poslední dobou jsem sedlal řadu kol, která soustředila hmotnost jezdce více dozadu, což je skvělé ve strmých sjezdech, vyžaduje to ale více pozornosti v zatáčkách. U Authoru Epoque ale můžete jezdit do zatáček „na tupouna!“

Tohle kolo nevyžaduje žádné prostocviky nad řidítky, stačí jen trochu povolit lokty, nahnout se na bok a řezat zatáčky jednu po druhé. Při jejich průjezdu si pak krásně uvědomíte, že obě kola jsou zatížena symetricky, což v kombinaci s průměrem 27,5“ dělá z Epoque, stejně tak i z Patriota, nejen chirurgicky přesný nástroj, ale doslova laserový skalpel ovládaný počítačem!

Přehnal jsem to? Neřekl bych…

Možná je to poslední přirovnání přehnané, ale vážně až tak jistý dojem jsem měl z Epoque v zatáčkách. Nádhera, paráda, dokonalost. Pozor, tohle není žádný zaplacený PR, ale skutečné hodnocení. Jestli Epoque něco umí na výbornou, pak to jsou právě zatáčky.

Umí toho víc?

Jenže kdyby to kolo umělo jenom zatáčet… Umí toho mnohem víc. Třeba dobře jede. Oproti Patriotu mi přišlo, že je zde zadek, či spíše tlumič vyladěn o trochu více naměkko – s jemnějším začátkem. Zatímco u Patriota mi tak úplně neseděla jeho výrazná stabilita na začátku zdvihu, u Epoque si finalizační tým nejspíš řekl, že jeho zadní stavba je efektivní sama o sobě, tak proč ji při 120 mm dále přiškrcovat. Přitom se ale každé šlápnutí bez řečí přenáší na zadní kolo. Ano, jel jsem už i na ostřejších a rychlejších kolech, ale většinou s karbonovým rámem a dvojnásobnou cenovkou. Přitom všem zadek ochotně reaguje již na drobné nerovnosti a účinně pomáhá s přítlakem kola i ve výjezdech.

120 mm stačí

Komfortu jsem si v sedle Epoque užil víc, než bych vůbec čekal. 120 mm má své jasné limity, ale na běžné či sportovní ježdění v nikterak extrémním terénu tato kapacita rozhodně stačí. Zdvih vepředu i vzadu je dávkován citlivě a s rozvahou, přitom však měrou vrchovatou až do hodnoty maximálního rozsahu. Zde musím pochválit i vidlici RockShox Recon starší generace, která fungovala opravdu skvěle. Byla citlivá, aktivní a příkladně progresivní. A problém nenastane, ani když se ve sjezdu více rozvášníte, či vletíte do skutečně rozmlácené sekce. Zde odpružení dělá co může, aby nerovnosti, když už je nezvládne plně zahladit, dokázalo alespoň řádně otupit.

Tolik chvály…

Když jsem v tom popisu, pomalu mi začínají docházek slovní obraty pro kladné hodnocení. Zároveň si říkám, co jsem ještě opomněl zmínit. Snad se ještě v rychlosti vrátím k ovládání, které je, jak bylo zmíněno, nanejvýš vyrovnané. Rychlé změny směru a zatáčky obecně mu nečiní potíže, spíše potěšení. Zklamáni ale nebudete ani v náročnějších úsecích, při vyšších rychlostech a strmých padácích. Zde to ale chce na chvilku zastavit a shodit sedlo dolů, teleskop se bohužel nekoná.

Abych nezapomněl, Epoque je dostatečně jistý i ve strmých sjezdech. Není to žádná sjezdová bestie, je třeba v jeho sedle dobře volit stopu a rozumně nakládat s řidítky a těžištěm, důležité je, že ale s čumákem dolů neznervózní! Drží si svůj vyrovnaný projev a dokonale čitelné reakce. Chce to pevnou ruku a pak s ním sjedete skoro vše!

KOMPONENTY

V tomto oddílu bych hned zkraje zmínil, že okamžitě poté, co kolo dorazilo k testu, šly dolů pláště Geax Goma. Není to špatná guma, ale je dost těžká a ne zrovna rychlá a to mi ke „sportovnímu Patriotu“ moc nesedělo. Na jejich místo proto přišly Maxxisy Ardent Race, které přinesly i slušnou hmotnostní úsporu (400 g). Proto tedy nemá cenu pláště hodnotit, jelikož jsem na nich ani nejel. Více o nich najdete v testu AGangu Patriot 3.0.

O vidlici již byla řeč výše, brzdy Avid Elixir 5 mi tradičně padly nejen do oka, ale také mi sedly do ruky. Jejich surový projev je zkrátka tím, co mám rád, ať si říká kdo chce co chce. Parádní bylo také řazení SRAM X9, kdy se po několika letech houbovitého kroku vrátil SRAM ke starým pořádkům. Ostré polohy při řazení nahoru i dolů, přesný chod a okamžité reakce přehazovačky i přesmykače. Tak se mi to líbí!

Jindy bych si možná postěžoval na šířku řidítek, která byla pouhých 720 mm. Zde mi ale Eastony EA 70 přišly tak akorát. Jen si říkám proč Easton, když má Author nebo přinejmenším AGang slušné vlastní komponenty, které by mohly o fous srazit cenu, nebo by někde zbylo na lepší komponent. Brzdy Avidy Elixir 7 (to není nutné), teleskopická sedlovka, lehčí pláště???

A poslední bodík – sedlo Author Summit CR. Docela mě překvapil jeho tvar, kdy je nejen podélně prohnuté, ale také zaoblené v příčném směru. Kus roviny byste u něj hledali marně. Zprvu působilo zvláštně, později jsem si ale zvykl a příliš si nestěžoval. Po celém dni v sedle mě sice jedna půlka začala trochu tlačit, ale druhý den, když jsem na něj skočil znovu, se toto neopakovalo. Takže ve výsledku palec spíše nahoru.

Praktické poznatky

Záměrně jsem se prozatím vyhýbal tématu dvou převodníků, abych si na nich mohl smlsnout v tomto odstavci. Dvoupřevodník je skvělá věc, je ale třeba, aby vám jeho skladba sedla. U trojtácu si vždy najdete to své, dvě placky jsou ale v tomto směru limitující. A skladba 42/28 zubů mě zrovna nepřesvědčila. Osobně bych byl radši za něco jako 38/24 zubů, pak bych se v každém druhém výjezdu netrápil s tím, že mi došly převody. Přiznávám, že jsem zvyklý točit víc frekvenci a radši mám lehčí převody, s nimiž vyjedu vše, než se trápit silovým šlapáním a brzy se tak připravit o chuť prát se s dalšími a dalšími výjezdy. Jinak ale nemám tomuto kolu moc co vytknout, snad jen ten chybějící teleskop, ale to je u této kategorie kol ještě dosti individuální záležitost.

Author Epoque 2.0 – závěr

Epoque, co by zmenšená sportovní verze AGangu Patriot, se nanejvýš povedl. Z Patriotu si bere to nejlepší – geometrii a efektní a zároveň efektivní zadní stavbu. K tomu přidává o něco nižší hmotnost, živější projev a schopnost teoreticky oslovit širší pole jezdců, od maratonských matadorů po milovníky trailů, pro které je 120 mm tak akorát. V rámci hodnocení tohoto kola se mi z hlavy sypou skoro samé superlativy, jelikož jsem se v jeho sedle obrovsky bavil. Na trailech okolo Prahy byl totiž Epoque jako doma. On tu vlastně je doma! Osobně bych tedy jen vyměnil pláště Geax za lehčí a rychlejší, upravil konfiguraci převodů směrem dolů (lehčí převody by bodly), možná doplnil teleskopickou sedlovku a etalon lehkého trail-biku pro široké masy je na světě!

Více o tomto kole na stránkách Author.eu

Kde se testovalo?
Jeden z testovacích okruhů vedl z Berouna přes Svatého Jána, Malou a Velkou Ameriku až do Prahy. Níže je mapa, zde pak odkaz na popis trasy: BnR Trip – Z Berouna do Prahy

Foto: Štěpán Hájíček
Foceno v oblečení Maloja – www.sportkoncept.cz/maloja