Lapierre X-Control 227 – TEST

Lapierre ve své letošní nabídce novinkami rozhodně nešetří. Vedle od základu přepracovaných strojů Zesty a Spicy se dalšího rozvoje dočkal i lety ověřený model X-Control. Před rokem jsme obdivovali zbrusu novou variantu na velkých obručích, abychom se ještě před Vánoci proháněli na středním průměru 27,5“.

Ani malá ani velká kola zkrátka jedou na všech frontách a bylo by tedy nejspíš zbytečné horečnatě lpět na zažitých pořádcích. Šestadvacítky se zkrátka v očích mnoha bikerů, či spíše marketingových pracovníků jednotlivých značek, staly až příliš malými. Proto se jich nejen u X-Controlu zbavili zcela. A devětadvacítka z téže řady? Ta je rozhodně skvělá, ostatně přečtěte si naše loňské hodnocení – Lapierre X-Control 629 (2013). Evropská realita ale názorně ukazuje, že velká kola rozhodně nejsou ideálem pro všechny.

Vystrkuje růžky

Když zašátrám v paměti, vybavím si dojmy z Lapierre X-Control 629 a do toho si promítnu praktické poznatky ze sedla sedmadvacítky, ani bych neřekl, že se jedná o v jádru stejné stroje. Již devětadvacítka vykazovala jistý přesah za hranice sportovního XC, kam tento model tabulkově míří, u verze 650B je ale tento efekt o poznání výraznější. Primárním důkazem budiž vidlice RockShox XC30 se 120 mm zdvihu, tedy o dva centimetry přesahující stovkový zdvih vzadu.

Letem světem

Rozbor francouzského sofistikovaného (ne)závislého zavěšení X-Control – ano celé kolo se jmenuje stejně jako jeho klíčová část – můžeme vzít pro tentokrát letem světem. Více o něm se dočtete v loňském testu X-Controlu 629. Každopádně alespoň ve stručnosti: Lapierre v případě modelů této řady využívá již dlouhé roky vlastní víceprvkový závěs (obecně Dual Link, lidově VPP), který byl navržen tak, aby tah řetězu do jisté míry blokoval pohyby zadní stavby. I proto na tlumiči ozdobeného logy Lapierre nenajdete žádnou páčku blokace. Není totiž vůbec potřeba.

Žádná načančaná primabalerína

Nechme ale zadní stavbu na chvíli zadní stavbou, ještě se k ní vrátíme. Pojďme si raději povědět něco víc o vlastnostech tohoto konkrétního kola jako celku. V první řadě mám nutkání poznamenat, že testovací kousek nebyl žádnou přehnaně načančanou primabalerínou, ale normálním kolem z lidu. Při ceně 39 999 Kč lze mluvit o vstupní kategorii mezi fully, konkrétně tento model je nejlevnější variantou z rodiny X-Controlů vůbec.

Nadstandardně dobrý základ

Kromě vyšší hmotnosti a levnější vidlice s ocelovými nohami (navrch s obyčejným rychloupínákem) není na kole nic, co by snad mělo začínajícího bikera odradit. Do této škatulky vlastně nepatří ani zmíněná vidlice, která jen v očích nás rozmlsanců působí na pohled poněkud lacině, svou roli ale plní bez zásadních omezení. A když už jsme u té ceny, zmínil bych, že u 40 tisícového fullu je takto sofistikovaná zadní stavba celkem vzácností, zejména vybavíme-li si konstrukčně ochuzené základní fully řady značek z dob nedávno minulých.

My dva (ne)jsme stejně vysocí

Bylo by určitě hodně zajímavé porovnat společně stroje Lapierre X-Control na středních a velkých kolech při stejné výšce rámu. Naneštěstí se nám zrovna tohle nepovedlo. X-Control 29 roku 2013 byl velikosti L (51 cm), kdežto sedmadvacítka je poměrně malé eMko (46 cm). Nevadí, zvládám oba extrémy, i když další jedinci z naší testovací crew se vyjádřili, že na ně je tohle kolo už moc malé. On X-Control 227 (vel. M) opravdu není žádný obr, naštěstí jsem se ale pohodlně vešel do rozsahu sedlovky a nevadil mi ani kratší posed.

Trochu jsem to pomíchal…

„Tohle že je sportovní kolo? Vždyť se kopu koleny o řidítka,“ povzdechl si jeden z testerů při první zkušební jízdě. Asi jsem to sám, ovlivněn historickými modely X-Control a loňskou zkušeností s „velkou“ verzí stejného kola, trochu popletl. Lapierre má přece v nabídce jiné, čistě sportovní fully, řadu XR (ale pouze na velkých kolech). X-Control je sice XC strojem – o tom cosi vypovídá i použitá grafika na rámu a dalších doplňcích, přitom je bikem spíše univerzálního, nebo chcete-li maratonského typu.

Mělo mě to trknout hned!

Už jen ta vidlice se 120 mm zdvihu! Skutečně mě ale nakopla až ona rozprava o krátkém rámu a korunu všemu nasadila první praktická zkušenost. Negativně? Nikoliv! Nejsem žádný závodník, i když si rád dám čas od času do těla. Každopádně kratší posed a stabilnější ovládání trailového typu mě osobně sedl jako ulitý. X-Control 227 jistě vede směr, přitom je díky spíše kratší celkové stavbě dostatečně živý a hravý. Prakticky jsem si rozsah jeho schopností naplno užil při výletu do Toulovcových Maštalí na podzim minulého roku.

Střemhlav proti hadům

Stabilita se zde sakra hodila, když jsme se vrhali střemhlav po kořenitých sjezdech, stejně tak i na rovných cestách, kde se to oslizlými spletenci lesních hadů jen hemžilo. Dost jsem zíral, co vše se mi zde podařilo sjet a projet, včetně pomalých a nanejvýš technických pasáží. X-Control však neváhal ani ve chvílích, kdy jsem se pokoušel kořenům vyhýbat. Pravda, jeho řízení je i díky 20mm převaze vidlice nad zadní stavbou spíše trailově stabilnější než závodnicky zbrklé, rozhodně ale není tupé, ospalé nebo snad nemotorné.

Uživatelsky nenáročný systém

Jak již bylo vícekrát zmíněno, systém zadní stavby X-Control mám z loňska v živé paměti. I tentokrát se mi potvrdilo, že jeho projev je hodně příjemný a uživatelsky nenáročný. Líbí se mi, jak je i při relativně málem zdvihu krásně aktivní všude tam, kde je to třeba, přitom ho větší překážky rozhodně nepoloží na lopatky. Když nic jiného, tak je alespoň patřičně utlumí. Komfort a patrně větší přilnavost zadního kola jsou jednou stranou mince, druhou, neméně nablýskanou je příkladně vysoká efektivita.

Zákony mechaniky

Díky jednoduchým, ale dobře využitým zákonům mechaniky zadní stavba při šlapání patrně ztuhne a díky tomu posílá na hnané kolo maximum výkonu, aniž by do hry musel zasahovat mozek jezdce, či jakákoliv jeho mechanická či elektronická náhražka. Pouze u levnější a celkově těžší varianty X-Control 227 není efekt raketového zrychlení až tak patrný, jako u loni zkušené devětadvacítky.

Blokace čistě záměrná

Spočítáte-li si dvě a dvě dohromady, musí vám dojít, že efekt téměř absolutní efektivity musí mít i nějaké temné stránky. Ano, daň si nulová ztráta výkonu při záběrech vybírá omezenou citlivostí zadní stavby při silovém šlapání, zejména pak v prudkých výjezdech. Jednoduše čím silněji se opíráte do pedálů, tím méně zadek pruží. Navíc čím lehčí je aktuálně zvolený převod, tím je tento efekt výraznější.

Výsledný vektor síly

V praxi to znamená, že ve výjezdech zdolávaných „na kašpárka“ (stále má smysl takto říkat nejlehčímu převodu u systémů 2×10?) se přílišné podpory trakce zadního kola nedočkáte. Není to ale až tak katastrofické, jak by se mohlo zdát. Síly působící na zadní stavbu proti sobě jsou poměrně vyrovnané, proto pokud jedete a šlapete jen trochu frekvenčně (méně silově), poznáte, že náraz zadního kola na překážku překoná sílu působenou tahem řetězu a zadní stavba pak nerovnost více či méně zpracuje.

Radikálnímu zmrazení funkce zadního zavěšení se tak lze vyhnout správným stylem šlapání. Navíc na rovinách nebo v mírném stoupání zjistíte, že systém X-Control opravdu nepotřebuje příliš velké investiční pobídky od terénu, aby se otevřel.

Rob a Ron

Přes vlastnosti celku jsme se opět přiblížili závěru tradičně věnovanému jednotlivým komponentům. Začít v tomto případě nemůžu jinde než u plášťů Schwalbe Rapid Rob, které jsou v zásadě levnější variantou modelu Rocket Ron. Dříve, než jsem se sám usadil za řidítka Lapierru X-Control, jsem byl informován, že „na suchu dobrý, ale bože chraň, aby zapršelo a ty ses dostal někam mezi kořeny!“ Hmmmm? V Maštalích jsme skoro nejezdili po ničem jiném než po mokrých kořenech, přitom bez větších potíží?!

Ani lepidlo, ani slimák

Nevím, jestli právě v tomto místě do sebe kořeny nepozřely něco z všudypřítomného pískovce, ale já osobně neměl problém s tím, že by pláště nějak zásadně klouzaly či byly vyloženě nevyzpytatelné. Nehovořím zde o vlastnostech blízkých lepidlu, ale ani se nedá říct, že bych měl místo plášťů na kolech obuté slimáky… Přitom tyhle gumy slušně jely a pomáhaly tak trochu zamaskovat vyšší celkovou hmotnost (14,1 kg).

Základní Avid – žádný problém

Další na řadě mohou být brzdy Avid Elixir 3, tedy nejlevnější varianta z této řady. Co bych k nim ale měl psát? Avidy jako takové mám rád a trojky se svým projevem nijak výrazně neliší od zažitých standardů této značky i modelové řady. Jsou patřičně silné, jisté a po dobu našeho testování bez problému funkční.

Tepaná ocel

Vidlice RockShox XC30 s ocelovými vnitřními nohami nebyla možná super citlivá ani super pevná, ale pořád pracovala velice uspokojivě, zejména poté, co jsem ji na nekonečném spletenci kořenů v Maštalích náležitě rozpumpoval. Trochu mě trápilo občasné klepání ozývající se odkudsi z nitra, jeho zdroj se mi ale nepodařilo blíže lokalizovat.

Zato tlumič Lapierre pracoval po celou dobu bez nejmenších připomínek. Stačilo jej na začátku nastavit, pomohla i měrka ponoru (SAG Indicator) a pak jsem na něj mohl zcela zapomenout! A tak by to mělo, alespoň podle mého, být u většiny XC či trailových kol.

Lapierre X-Control 227 – závěr

V průběhu testování jsem se přesvědčil, že Lapierre X-Control 227 rozhodně není jednostranně zaměřeným XC chrtem, ale spíše všestranným trail-bikem. Lépe řečeno jeho lehčí alternativou s nižšími zdvihy (120/100 mm), zato však s příjemnou geometrií, která sedne více trailovým jezdcům než závodníkům zvyklým na značné zlomení v pase. Zadní stavba přitom do puntíku plní sliby marketingových hesel. Žádné složité nastavování, pouze jistý záběr a nemalý komfort tam, kde je to či ono potřeba. Nad to vše je Lapierre za ty peníze velice solidním vstupním modelem do světa plného odpružení s kvalitním rámem a vyspělým systémem odpružení.

Více o tomto kole najdete na webu lapierre-bike.cz a dostupnost tohoto či dalších modelů si můžete ověřit v e-shopu MojeKolo.cz

Studie pohybu zadní stavby Lapierre X-Control

LAPIERRE X-Control 227 – funkce zadní stavby from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Foto: Štěpán Hájíček | Jízdní foto: Jakub Douda (fotoJD.cz)