SRAM XX1 – praktický test
Přelomová sada řazení SRAM XX1 s převody 1×11 je téma, o kterém se již nějaký ten pátek mluví a ještě chvíli jistě mluvit bude. Proto jsem s nadšením uvítal možnost vyzkoušet tuto zásadní novinku naživo. Stalo se tak, když jsem měl na hraní k dispozici AGang Patriot 27,5, jehož test také brzy uveřejníme.
U takto zásadního (r)evolučního technického počinu vždy vyvstává řada otázek a pochybností. „Jedná se o skutečný přínos? Není to celé jen nazdobená teorie, která v praxi neobstojí? Budou z tohoto pokroku mít prospěch i běžní cyklisté, nebo půjde jen o výsadu vrcholných závodníků a movitých entuziastů?“ Pojďme se spolu podívat na to, které všechny otázky dokáže zodpovědět praktický test.
Lepší kroutit zápěstím
V první řadě bych rád poznamenal, že sada SRAM XX1 použitá na AGangu Patriot spolupracovala s novou generací otočného řazení SRAM Grip Shift, které zde není podmínkou, ale možnou alternativou ke klasickým páčkám Trigger Shifter. Osobně, přestože Grip Shift nepatří mezi moje favority, mi v kombinaci se sadou XX1 připadá jeho použití nanejvýš vhodné a přínosné. S jedním převodníkem a jedenácti pastorky vzadu totiž často oceníte možnost přeřadit rychle jedním pohybem o větší počet rychlostí, navíc oběma směry. S páčkami byste často museli zuřivě cvakat (zejména dolů).
Co se změnilo? Nic!
Jinak ale, světě div se, v podstatě nezaznamenáte žádnou zásadní změnu! Řazení normálně cvaká, přehazovačka normálně běhá po kazetě, prostě vše jak je tak, jak vždy bylo. Jenom je třeba zapomenout na ovládání přesmykače levou rukou, což není až takový problém. Přehazovačka, ač má pozměněnou architekturu, se zkrátka projevuje zcela standardně. Jen počet a rozsah převodů je výrazně větší. Zásadní výhodou, která ale není předností pouze přehazovačky XX1, ale i jejích dostupnějších sourozenců, je konstrukce Type 2. Je zde speciální ložisko Roller Bearing Clutch v ose kladky, které brzdí její pohyb a tím zásadně přispívá ke stálému napnutí řetězu.
Hurá, už to nerachtá!
Výsledkem je nejenom skutečnost, že řetěz téměř nemá šanci spadnout, ale také to, že jen výjimečně klepe o zadní vidlici. Tichá jízda ve sjezdech je až překvapivá. Navíc zadní vidlici už nemusíte složitě obalovat, stačí použít decentní krycí samolepku a je vystaráno.
Kolik tam máš zubů?
Zpět ale k samotnému řazení 1×11. Klíčovou otázkou je celkový rozsah převodů, odpovědí potom kazeta se skladbou pastorků 10-42 zubů. O využitelnosti takového rozsahu pro konkrétního jezdce rozhoduje velikost použitého převodníku. V mém případě (AGang Patriot 27,5) to byl převodník s 34 zuby, přičemž jsem u nejtěžšího převodu (34/10 zubů) nepociťoval žádné omezení, naopak určité rezervy. Na druhém konci spektra bych ale ocenil, obzvlášť při zdolávání technických výjezdů, o stupeň i dva lehčí záběr. Osobně bych si tedy vyměnil převodník za menší (32 zubů by mohlo být akorát) a byl nejspíš spokojen. Z reakcí několika dalších testerů ale vím, že co jezdec, to názor.
Princip páky
Slyšel jsem o jezdci, který na tomto samém kole postrádal těžší převody, přičemž ty lehké byly na jeho vkus až příliš lehké, takže s Patriotem vyjel i to, co jindy nezdolal. A ještě jedno specifikum se váže k převodům 1×11. Malý převodník (34 nebo i 32 zubů) sám o sobě nenabízí takovou páku jako velká pila s 44 zuby. Jen si vzpomeňte na středoškolské učivo fyziky a porovnejte si vzdálenost osy a obvodu převodníků 34 a 44 zubů.
Co tam mám teď zařadit?
A jaký má tato fyzikální teorie praktický dopad? S klasickým nejtěžším převodem (44×11) vám samotný převodník pomáhá přenést na zadní kolo více síly než sestava 34×10. Toho si možná ani nevšimnete, ale co nejspíš poznáte, bude, že při jízdě po rovině je někdy obtížné trefit ten správný převod. Jeden je moc těžký, druhý už moc lehký. Delší páka většího převodníku přitom – alespoň dle mé osobní teorie – pomáhá tyto skoky částečně vyhladit. Hovoříme stále o situaci, kdy se s řazením SRAM XX1 pohybujeme ve spodní části kazety, kde jsou pastorky odstupňovány po jednom až dvou zubech. V terénu a na místech, kde to tolik nejede a kde už operujete okolo středu jedenáctirychlostní kazety je tento efekt ještě výraznější, jelikož tady jsou skoky mezi pastorky výrazně větší.
Nech už si tu kritiku!
Nemyslete si, nechci kvůli tomuto systém 1×11 zatratit a dláždit mu neutuchající kritikou cestu do pekel, jen se snažím upozornit na zřejmý fakt. Ostatně ale situace nemůže být tak hrozná, když na SRAMu XX1 vyhrál Jarda Kulhavý letošní olympiádu. Můj pohled na věc je tedy následující – závodníci, nejen tak dobří jako je Jarda, tento drobný nedostatek snadno smažou svou silou, enduro jezdci se nejspíš do situací, kdy se v tempu dupe po rovině snad ani nedostanou a hobíci? Pro ty SRAM XX1 zatím není a jen tak zřejmě nebude. Takže je vše vlastně v pořádku! Navíc šetříte gramy, mechanické pohyblivé součástky atd.
Zakopeme tři placky
Ač se mi totiž řazení 1×11 svou myšlenkou a koncepcí líbí, nemohl jsem se občas v sedle AGangu Patriot ubránit pocitu, že by bylo příjemné tu shodit občas řetěz o jeden převodník dolů, nebo ho naopak hodit o stupeň nahoru. SRAMU 1×11 říkám sám za sebe ano jako něčemu výjimečnému a exkluzivnímu. Nerad to přiznávám, ale toto řešení má výrazně větší šanci na přežití, než všechny dosavadní varianty převodovek (TruVativ HammerSchmidt a spol.) Pro většinu z nás běžných bikerů smrtelníků pak bude nejspíš cestou skladba 2×10 nebo třeba za rok i 2×11, což by mohlo definitivně pohřbít trojpřevodník ve střední a vyšší třídě horských kol. Ale to je jen moje osobní nepodložená spekulace!
Kolik to bude zubů dneska?
Prodejcům, kteří budou nabízet kola s řazením SRAM XX1, tak nejspíš nezbude nic jiného, než nabízet ke každému kolu jeden až dva náhradní převodníky jako součást výbavy. V této úvaze si troufnu jít natolik daleko, že bych byl ochoten převodníky měnit s ohledem na typ výletu. Do hor nasadit menší, na výlety po české kotlině větší. I na to u SRAMu nejspíš mysleli, jelikož výměna převodníku je u XX1 velice snadná – stačí povolit čtyři šrouby a převodník jednoduše přetáhnout přes kliku.
Až čas ukáže…
Dejme celé této záležitosti ohledně řazení SRAM XX1 ještě nějaký čas k dobru. Praxe ukáže, kolik toho užší řetěz, specifická kazeta i převodník vůbec vydrží, jak často je bude třeba měnit. Tohle by totiž celému konceptu také mohlo zlomit vaz!
Líbí se nám… | Dalo by se zlepšit… |
Nižší hmotnost Méně mechanických dílů Méně starostí s jediným lankem Více místa na řídítkách (pro ovládání teleskopu atd.) Výjimečný vzhled Ve většině případů rychlost a lehkost řazení Velice dobrý rozsah Konstrukce Type2 – řetěz nepadá, neklepe |
Vysoká cena! Radši nepočítat… Vysoká cena… (náhradních dílů nejspíš) Nekompatibilita komponentů (řazení, řetěz, převodníky, kazeta…) Limitovaný rozsah (nutno dobře zvolit převodník) Menší páka menšího převodníku Schody mezi převody |
Foto: Štěpán Hájíček