AGang Nikita Chicks‘ Camp – srpen 2012

O prvním srpnovém víkendu zaplavil Singltrek pod Smrkem a jeho nejbližší okolí příval děvčat, dívek a dam holdujících tlustým plášťům, bahnu, potu a širokým řídítkům. Konal se zde totiž první ročník AGang Nikita Chicks‘ Campu.

Jeho koncept měl od začátku jasnou filozofii: příroda, bikování, kvalitní trenéři (alias kouči) a také nové zážitky v přátelské atmosféře. To byla „podstata“ programu, který se měl zarýt holkám hluboko do bikerského srdce. Pro tuhle myšlenku se, dle slov organizátorů, vybralo nejvhodnější místo v celé kontinentální Evropě – stezky Singltreku pod Smrkem!

Ve stínu hory Smrk a rovněž ve stínu bouřkových mraků se v pátek podvečer sešla celá početná skupina – účastnice, organizátoři, koučové a také zástupci The Norht Face, kteří celou akci zajistili účastí vlastního promo kamionu a také zapůjčením expedičních stanů – kde holky nocovali. Předpověď na víkend ale byla nakloněná jak bikování, tak i koupání v přírodním koupališti hned vedle Singltrek Centra.

Klid před bouří

V pátek, jak již bylo zmíněno, se děvčata sjela na místo ze všech možných koutů České republiky a dokonce i Slovenska (Žilina), daly si společnou večeři, pivko a zalezly do žlutých stanů North Face. Každá z kemperek navíc dostala od Nikity jako dárek jedno stylové tričko na bikování nebo jen tak pro parádu.

Nejdřív je trénink, pal teprv…

V sobotu se po snídani holky rozjely ke koučům. Těmi byli Iva Pechoutová, Jaromír Spěšný a Honza Tandler. S výpomocí přispěchala i Ivetka Appletauerová. První den se trénovalo na pumptracku, mobilních překážkách a stezkách, přičemž se koučové u jednotlivých skupin průběžně střídaly. Večer se opět chillovalo – tentokrát při videích u přistaveného The North Face trucku.

Holky, jde se pumpovat!

Neděle byla ve znamení Dakine Pump Challenge – závodu na místním pumptracku. V něm nejvíce zabodovala Evelyna Štěpanovská, Zuzka „El Kloko“ Klokočníková, Ivetka Appeltauerová a Marcela Harbichová. Největší hvězdou celého víkendu ale byla Silvia Antolová. Teprve před měsícem si  koupila kolo, našla si kemp, hodila bike do auta a přijela na Singltrek až z Žiliny, aby na sobě celý víkend tvrdě dřela a něco se naučila! Klobouk dolů!

Rozhovor – pohled účastnice – Kristýna Styblíková

A protože určitě stojí za to znát pohled jedné z kemperek. Tady je krátký rozhovor s jednou z nich.

Proč ses rozhodla jet na kemp?
„Sport mě baví obecně a nemám mezi sebou moc lidí, kteří holdujou ježdění na kole. Při spojení krásného prostředí v Jizerkách a holek, který ježdění baví pro mě byla volba jasná. A to i když jsem tam skoro nikoho neznala.“

S jakými očekáváními si na kemp jela? A naplnila se?
„I když na kole jezdím ráda, tak samovolně jsem se bála zkoušet nový věci a takhle ve skupině tě to vyhecuje, máš tam profi kouče, kteří se o tebe zodpovědně postarají. Samozřejmě nikdo nečeká, že s tebe bude po víkendu profík, ale spíš tě to tak nakopne, jestli v tom chceš pokračovat dál nebo ne.“

Byla jsi už někdy před tím na Singltreku pod Smrkem?
„Nebyla a je to ve zkratce pecka. Nádherná příroda, milí lidi, domácí prostředí. Skvělé stezky na kterých si každý najde to své.“

Co z aktivit tě bavilo nejvíc?
„Všechno bylo super a určitě člověk nejdřív potřebuje získat nějakou teorii, o pumpování a zacházení s kolem. Ale samotná jízda, kdy už tě nikdo „nevyrušuje“ je samozřejmě nejvíc!“

Rozhovor – organizátorka – Barbora „BeeBee“ Berdychová

Kde se vzal prvotní nápad na pořádání bikového kempu pro holky? Touha předat zkušenosti, inspirace nebo vlastí zkušenost z ciziny?
„Na předávání zkušeností se zatím necítím, v cizině jsem byla naposled na Slovensku a nejvíc mě inspiruje chvilka klidu ke spánku. A tak nápad vzešel spontánně, jako většina věcí. Ale až kluci z AGangu mě ho donutili dotáhnout dokonce. Upřímně, tak trochu jsem si asi celý život přála, se sama něčeho takového zúčastnit. I proto jsem celou dobu chtěli vytvořit kemp, který nebude příliš drahý a velké části holek nedostupný.

Kemp vznikl taky proto, že se už několik let věnuju obecně „holkám v adrenalinových sportech“. K tomu jsem přišla kdysi trochu jako slepá k houslím a mou nekonečnou snahou je inspirovat holky tím, že fotím a píšu o těch, které jsou zajímavé a mají více zkušeností nebo odhodlání jít do věcí naplno. Ať jde o  ježdění, psaní, focení, organizování… Každá může být součástí jakýmkoliv způsobem, který ji baví.“

Míst pro pořádání kempu by se asi našlo víc, čím vás přesvědčil Singltrek pod Smrkem? Stezky, zázemí, místo samo o sobě?
„Zajímavých míst je na světě spousta, ale Singltrek pod Smrkem je jen jeden! Je to parádní místo, kde člověka baví jezdit a je vhodný pro zkušenější i méně zkušené. Navíc magická příroda Jizerských hor a maximálně ochotní lidé ze Singltrek Centra… To vše dělá ze Singltreku pod Smrkem nenahraditelné místo. Stejně nenahraditelní byli všichni okolo, kdo na kempu pomáhali nebo spolupracovali, protože tomu dávali víc jak 100%. A bez nich by to nemělo tu pravou šťávu.“

Byl o kemp velký zájem při jeho premiéře a jak vzaly holky přesun termínu? Vzhledem k počasí to asi byl dobrý tah?
„Protože na posunutý termín bylo letní krásno, tak se přesun termínu rozhodně vyplatil. Zájem o camp byl nakonec tak akorát, abychom všem zajistili kvalitní podmínky. A proto letos ani na druhý termín rozhodně kapacitu zvyšovat nechceme. Rádi bychom doladili program „éňo něňo“! A byli připraveni na ty, které by chtěli dorazit znova.“

Bude v plánu na příští rok třeba další level pro „starší a pokročilé“?
„To je věc příprav a plánů, ale hlavo patu to má.“

Rozhovor – Kouč – Honza Tandler

Bylo to na Nikita kempu poprvé, co si trénoval holky nebo jsi už dřív to štěstí? A je vlastně rozdíl v tom trénovat kluky nebo holky (soustředění, snaha, zápal pro věc…)?
„Pravdou je, že horská kola a zvlášť enduro si většina lidí spojuje spíš s chlapáckou částí poulace, ale už jsem měl možnost koučovat i smíšené skupinky bikerů a bikerek. Kemp na Singltreku byl pro mě ale první zkušeností s čistě holčičí partou. Rozdíly určitě jsou. Holky jsou rozvážnější a spoustu situací i nejdřív dobře rozmyslí, představí si ty nejhorší scénáře a pak se do toho teprve pustí. Co ale považuju za největší specifikum je skvělá kamarádská atmosféra, vzájemné hecování a to, že holky byly vděčné publikum.“

Jaká byla úroveň jezdeckých schopností děvčat? Panovaly mezi nimi velké rozdíly?
„Nějaké ty rozdíly byly. V podstatě se dá ale říct, že všechny zvládaly tradiční jízdu na kole, ale většinou už neměly moc zkušeností s pohybem v terénu. I když mezi nimi byly i některé bikerky, co na horském kole jezdí nejen po silnici. Řekl bych ale, že takový trénink přenášení těžiště na pumptracku nebo stability na dřevěných překážkách prospěl naprosto všem.“

Co šlo bikerkám nejlépe a kde naopak „skřípaly zuby“? Bylo znát, že jsou dívky více bojácné?
„Asi bych neřekl, že něco šlo lépe a něco hůř. Koučing kempu se zaměřuje na celkové zvládnutí kola ve všech situacích a jednotlivé části programu se vzájemně doplňují. Faktem je, že jsou ale holky rozvážnější a tak situace, kdy je potřeba překonat strach a přejet třeba našeho oblíbeného dřevěného velblouda, dávaly asi trochu víc zabrat.“

Máš po této zkušenosti třeba nějakou univerzální radu pro slečny a ženy za řídítky kola?
„Univerzální rada? He,he. Takových je spousta a každá je ta nejdůležitější. Když to budu ale brát podle sebe, nezávisle na tom jaký sport dělám, tak bych řekl, že je moc důležité vnímat, kudy jedu, co přitom dělá moje kolo a co moje tělo. Když mezi tím vším najdu nějaký ideální vztah a zkusím ho v praxi, pomůže mi to překonat jakoukoliv překážku na cestě. Zbytek už je jen o hladině adrenalinu.“

AGang NIKITA Chick`s Camps from AGangTV on Vimeo.