GIANT XTC Composite 29er 1 – TEST

Byla to vlastně shoda okolností, že jsem se dostal právě k tomuto kolu. Původně jsem si totiž chtěl vyzkoušet GIANT Anthem X 29er, ale ten nebyl zrovna volný. Proč bych ale zase jednou nepotrápil své tělo na sportovní pevné devětadvacítce, navíc s takovým monstrózně vyhlížejícím karbonovým rámem?

Velká kola od GIANTu jsem si chtěl vyzkoušet už dlouho, ale zatím nebyla příležitost. Zajímalo mě, jak se tato světová (asijská) značka popasovala s geometrií a dalšími specifiky 29“? GIANT totiž velká kola delší dobu přehlížel, respektive tento průměr donedávna patřil v jeho nabídce k dosti okrajovému zboží. Dnes ale, v době kdy jiné velké značky začínají pomalu považovat klasiku v podobě 26″ za vymírající druh, se GIANT konečně vzchopil a svou nabídku velkých obručí usilovně rozšiřuje. Tomu ostatně nasvědčuje i nedávno představený trail-bike GIANT Trance X 29er, o kterém jsme vás bohatě informovali. Zpět ale k našemu testovacímu stroji, který využívá jména dlouhodobě ověřené rodiny pevných sportovních strojů GIANT XTC. Ve své 29“ variantě přitom patří mezi nejmladší stroje svého druhu.

Jasně dané priority

Již v úvodu jsem zmiňoval masívní rám, na který se teď můžeme podívat trochu víc zblízka. Vezměme to hezky odpředu, kde najdeme sympaticky krátkou hlavovou trubku, která pokračuje masivním blokem, jenž je tvořen spojením spodní a horní trubky. Obě přitom disponují úctyhodným průměrem, spodní ale jasně vede! Pohled na její monstrózní obdélníkový průřez, zejména ve spodní polovině, jasně napovídá, že inženýři, kteří měli tento rám na starosti, odmítli přijmout jakékoliv kompromisy, co se týká výsledné tuhosti. Spodní rámová trubka je ve své spodní třetině natolik mohutná, že v místě napojení na šlapací střed musí ze svého průměru něco ubrat, aby zůstal prostor na kliky a převodníky.

Myslel vůbec někdo na komfort?

Zmíněná filosofie je patrná také z podoby a detailního ztvárnění zadní stavby. Tam, kde jiní preferují horizontálně zproštěné nohy vidlice a vzpěr, aplikuje GIANT opět nekompromisní, navíc na výšku orientované hranaté profily. Není bez zajímavosti, že zatímco levá noha vidlice míří přímo od středu k zadní ose, pravá dělá prostor řetězu, a proto za středem uhýbá dolů. Podobně je tomu u řady plně odpružených kol. Celá ta radikální konstrukce ale vyvolává jednu otázku – „Myslel tady někdo taky na pohodlí jezdce?“

Nechci se držet přední osy…

Tuto otázku vám rád zodpovím, ale až za chvíli. Nejprve si povězme něco o celkovém projevu kola. Přiznám se hned z kraje, že jsem už nějaký pátek neseděl na sportovním pevném biku, proto mi i jeho posed přišel poměrně dlouhý. Tohoto dojmu jsem se přitom nezbavil po celou dobu testu. Neříkám, že to GIANT s délkou posedu přehnal, jen zkrátka stvořil kolo, které ve všech ohledech plně odpovídá svému zaměření sportovně-závodního stroje! Na tom není nic špatného, zmiňuji to jen proto, že obecně rád hledám u sportovních devětadvacítek přesah do kategorie trail-biků a zde jej nenalézám! A to ani nemluvím o takovém detailu, že jsem musel po pár stech metrech v sedle otočit představec nahoru, abych neměl pocit, že místo řídítek svírám v ruce přední osu…

Hrdě kráčí vlastí cestou

Na druhé straně jsem za to vlastně i rád, jelikož je GIANT XTC Composite 29er 1 názorným příkladem komplexně navrženého 29“ sportovního kola, které se nesnaží napodobit 26“ sourozence, ale razí si hrdě svou vlastní cestu. Narážím na GT Zaskar 100 9er, který mě osobně velice bavil, rozhodně bych ho ale neoznačil za čistokrevného sporťáka. To je ale jiný příběh… Další věc, která se mi na XTC 29er líbila, byla 680 mm široká řídítka. Tedy hlavně jejich rozměr, který jsem před pár lety neměl ani na svém enduru. Na Giantu přitom působí naprosto přirozeně. Rozhodně by mohla být více zahnutá k jezdci – 6° nebo 9° by nebylo od věci… Nakonec ale ani ve své prakticky čistě rovné podobě nejsou k zahození. Jejich prostřednictvím se totiž celé kolo snadno a lehce ovládá. Lehce lehoučce, možná až moc…

Pojďme až na dřeň

Nebudu nic skrývat! GIANT XTC Composite 29er 1 je, minimálně v testované velikosti M, i přes svou nemalou délku, často až zbrklý. Ano přiznávám, dnes již podruhé, za poslední dobu jsem si zvykl hlavně na stabilní endura, u Giantu ale bylo agilnosti předního kola někdy až moc. Mohl jsem si s ním zkrátka dělat, co jsem chtěl. Ve vyšších rychlostech naštěstí zasáhl do hry gyroskopický efekt 29“ kol, takže rozhodně nelze mluvit o nezvladatelnosti ve vyšších rychlostech, ve sjezdech nebo na silnici.

100% sportovního potěšení

Nic ale obvykle není tak horké, jak se uvaří! I v případně Giantu jsem si na svéráz jeho projevu řízení po čase celkem zvykl a našel v něm i kladné stránky, jako třeba mrštnost na klikatých lesních pěšinách. Naopak oblíbené lokální trialové skalky mě docela potrápily, takže jsem k nim znovu získal respekt. Tedy poté, co jsem si posledně v sedle Rotwildu říkal, že jsou až triviálně jednoduché… On totiž Giant, jak už jsem zmiňoval, zkrátka nenabízí přesah do dalších kategorií, zato nabízí 100% sportovního potěšení. To je třeba vědět a počítat s tím a podle toho také volit trasy. Takto se mi stalo, že úsek, který mi posledně v sedle jiného kola přišel extrémně nudný, jsem si nyní užíval… Nebo vlastně ne! Proletěl jsem ho tak rychle, že jsem ho ani nevnímal!

Sedím na biku nebo na silnici?

GIANT XTC Composite 29er 1 je totiž mistrem rychlosti. Přestože je testovaná verze „tou levnější“ ze dvou bratří XTC Composite 29er, nemá proto na sobě špičkové osazení, super lehká kola a podobně, je to až neskutečná raketa. Tuhost rámu je vskutku výjimečná, hmotnost celku (11,4 Kg, bez pedálů) solidní a to zřejmě stačí! Důkazem mého tvrzení může být fakt, že když jsem se tu a tam přesouval po asfaltu, měl jsem skoro pocit, jako bych jel na silničním kole! Jen zavřít oči, v mysli vyměnit rovná řídítka za berany a jsem tam. Tak moc je GIANT rychlý, tak moc je jeho rám tuhý a přenos síly efektivní!

Komfort? Buď rád alespoň za vidli!

Výše zmíněné dojmy z rychlosti a tuhosti platí pochopitelně také pro jízdu v terénu. Na silnici bylo ale jejich vyznění více esenciální! Velkým obloukem se konečně dostáváme zpět k otázce z úvodu, týkající se pohodlí. Ehmm… No žádná sláva. Jak lze odhadnout z podoby zadní stavby, kde není mnoho míst, jež by mohla něco utlumit, tak příliš netlumí ani celek. Velká kola sama o sobě dokážou něco z nástrah terénu zamaskovat, moc toho ale není. Naštěstí tu ale ještě byla vidlice Fox 32 RL a v jejím nitru žádná patrona FIT, ale stará dobrá olejová lázeň. Dovolil jsem si proto trochu snížit tlak a nechat se alespoň vepředu rozmazlovat, na závodní XC kolo až hříšnou porcí komfortu! Paráda. Ještě kdyby ten zadek byl alespoň o fous pohodlnější.

Jak to hezky cvaká

K dalšímu vybavení, vedle vidlice, snad není potřeba nic moc dodávat. Nebo jen ve zkratce. Řazení SRAM v sestavě 2×10 bylo tradičně pohotové a precizní. Mile mě překvapily páčky SRAM X7, jejichž chod mi poslední dobou přišel dost blátivý, na Giantu byly ale polohy přesné a jasné jak u mých starých páček X9! Také nejzákladnější řada brzd Avid Elixir 1 odváděla skvělou práci a stěžovat si příliš nemůžu ani na pláště Schwalbe Racing Ralph 2.1. Valivý odpor minimální, přilnavost na suchu velice solidní, na skalky nebo do bláta je ale raději netahejte!

GIANT XTC Composite 29er 1 – závěr

Přesedlání z mé nejoblíbenější kategorie kol enduro na čistě závodní 29“ hardtail pro mě bylo na jedné straně docela šokem, na straně druhé příjemnou změnou, osvěžením a připomínkou starých XC a maratonských časů. GIANT mě opět dokázal nadchnout pro rychlost, ať se jedná o výjezdy, přesuny po rovině, zkratky po asfaltu apod. Tuhost jeho rámu je vskutku jedinečná, dlouho jsem něco takového nezažil a je mi teď jasné, že si zase nějaký čas budu stěžovat na všechna ostatní kola, jak jsou pomalá.

Co se mi na Giantu XTC Composite 29er také líbilo, bylo jeho nekompromisní ztvárnění. Zřejmě už pomalu končí doba, kdy se stavitelé velkých kol chtěli zavděčit široké veřejnosti a ve snaze přiblížit projev devětadvacítek 26“ klasice prováděli s geometrií psí kusy. Tahle devětadváca je hrdým představitelem své třídy – neústupný dravý sportovec a závodník. Sice to sebou nese jistá omezení – tvrdý rám, místy až zbrklý projev řízení – nejsou ale tyto aspekty tím, co se od sportovních kol očekává?

Více informací o tomto a dalších kolech GIANT na stránkách www.giant-bicycles.com

Geometrie

Foto: Štěpán Hájíček

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►