Jaroslav Kulhavý – 29“ jako jasná volba

Jarda Kulhavý je v současnosti nejúspěšnější domácí závodník v cross-country, který se pravidelně účastní a boduje na evropském i ve světovém poháru. V loňské sezóně si vyjel titul mistra Evropy a vicemistra světa. Aktuálně je členem továrního týmu Specialized (Specialized Factory Racing), kde mu jsou kolegy takové hvězdy, jako je Švýcar Christophe Sauser, Jihoafričan Burry Stander a další.

Jeho nejčerstvějším závodním úspěchem je třetí místo v rámci podniku Sunshine Cup 2011, který se konal na Kypru. Tento závod Jarda absolvoval na zcela novém Specializedu S-Wokrs Epic 29“. A právě okolo tématu přestupu na velká kola a používané techniky obecně se točí tento rozhovor.

 

Za svou dosavadní závodní kariéru jsi vystřídal několik zajímavých strojů. Oprav mě, jestli se pletu, ale přijde mi, že jsme tě mohli vidět častěji na fullech, než na pevných kolech?

„Je to tak. Na pevných kolech jsem jezdil v podstatě jen do juniorů. Hned s první profesionální smlouvou jsem měl k dispozici Cannondale Scalpel. Dalších pár let sice znamenalo ještě na chvíli návrat k pevným kolům, protože značky, na kterých jsem jezdil, neměly tou dobou kvalitní celoodpružená kola. Zato poslední čtyři roky, co jezdím na kolech Specialized, sedlám už jen fulla.“

 

Připomenu, že jde konkrétně o Specialized Epic, který nedávno vystřídal stejný model, avšak na velkých kolech (29“). Byla to tvoje volba, nebo přání ze strany teamu?

„Byla to jednoznačně moje volba. Dá se říct, že co se týká materiálu, tak mám neomezené možnosti ve výběru kol. Znamená to, že jich můžu mít a jezdit teoreticky kolik chci. Třeba Christoph Sauser má doma 14 kol! Specialized dělá vše na nejvyšší úrovni a proto jsem se rovnou rozhodl pro Epica 29“. Kluci z týmu ho chválili, takže to byla jasná volba i pro mě.“

 

Jak dlouho ti trvala „adaptace“ na nový rozměr kol?

„Dá se říct, že mi kolo hned sedlo, jen ještě ladím posed, aby byl ok. Přece jenom je to jiná geometrie a člověk se na tom cítí trochu jinak. Co se týká jízdních vlastností, tak na ty jsem si zvykl hodně rychle. Nejvíc je to znát ve sjezdech, kde je devětadvacítka „nesmrtelná“, potom také na rychlých úsecích, kde kolo perfektně jede.“

 

Díky tomuto přesedlání na velká kola, navíc v rámci jedné značky, máš perfektní možnost porovnat tyto dvě kategorie 26“ a 29“. Jak moc vnímáš jejich rozdíl?

„Jak už jsem říkal, největší rozdíl cítím ve sjezdech a technických úsecích vůbec, které devětadvacítka překonává výrazně lépe díky menšímu nájezdovému úhlu. Větší kola se podle mě také lépe odvalují. Slabiny, které jsem našel, jsou vyšší hmotnost (asi 0,6 kg) a možná trochu slabší akcelerace. Každopádně tyto nedostatky se mažou při celkovém porovnání, ze kterého pro mě vychází 29“ jednoznačně lépe.

 

Při výšce tvé postavy lze považovat přechod na devětadvacítky za čistě logický krok. Na velkých kolech ale nejezdí jen velcí kluci. Řekl bys, že devětadvacítky mají co nabídnout i bikerům s menším vzrůstem?

„Myslím, že určitě ano. Menší jezdci sice vypadají mezi velkými koly trochu jako z jiné planety, ale řekl bych, že je to jen o zvyku. Za rok už to dost možná bude standard a nebude to připadat nikomu divné. Výhody, o kterých jsem mluvil, rozhodně platí jak pro menší tak i pro vysoké jezdce.“

 

Děvětadvacítky obdivuješ pro jejich jízdní projev v terénu, hlavně vysokou prostupnost. Co ale ona zmíněná slabší akcelerace, tedy vlastnost, která je pro závodníka nanejvýš podstatná?

„Dle mého názoru je právě vyrovnaný projev v terénu mnohem důležitější, než samotné zrychlení. Horská kola nejsou cyklokros! Jde o delší výkon. Navíc až tak zásadního rozdílu v tomhle směru si nejsem příliš vědomý. Neměl jsem sice možnost mít obě kola (26“ a 29“) vedle sebe a přímo srovnat jejich odpich, ale rozhodně nemám pocit, že by mě devětadvacítka nějak brzdila.“

 

Střídáš ještě velká a malá kola, nebo už jsi nadobro zakořenil na rozměru 29“?

„Jsem rozhodnutý jet 95% závodů na 29“. Mám možnost výběru, jestli odpružený Specialized Epic nebo pevný Stumpjumper. Hardtail využiji možná na sprintech, které se mají jezdit před světovými poháry. Klasického 26“ Epica si ale taky nechám postavit a budu na něm občas jezdit. Tedy hlavně proto, abychom v týmu měli neustálé srovnání a bylo možné pracovat na dalším vylepšení velkých kol.“

Díky za rozhovor

JARDA KULHAVÝ A JEHO KOLA