Štěpán Hájíček

Stepan Hajicek - BikeAndRide.cz
Štěpán Hájíček (Pišta)
Hlavní kormidelník bárky jménem bikeandride.cz

 

email: stepan(at)bikeandride.cz
Facebook | Twitter | Instagram

Pár slov úvodem

Hned zkraje bych chtěl říct, že to zdaleka nebyl jen můj nápad založit vlastní webový magazín o kolech. Tato myšlenka mi sice vrtala někde vzadu v hlavě už nějaký čas, ale dlouho to byla právě jen myšlenka. K realizaci tohoto projektu vedla řada událostí. Podstatnou ale byla motivace a zápal pro tuto věc u kluků, kteří jsou nyní (aktuálně spíše tichou) součástí týmu BnR. Jmenovat je není nutné, ale poděkovaní si rozhodně zaslouží. Díky kucí! Díky vám jedeme na táhle bárce spolu.

Věk a stav

Rovných čtyřicet je již fuč, ale to neznamená, že patřím do starého železa… Alespoň doufám ✌🏻 Na webu BikeAndRide.cz makám již přes 10 let a stále mě to baví! Děti jsem si stihl pořídit dvě, rostou zatraceně rychle, a také rádi jezdí na kole. Netlačím je do toho, ale třeba je to jednou bude bavit, alespoň z půlky tak jako mě! Co se rodinného stavu týká, na OP mám uvedeno „rozvedený.“

Kde se cítím doma

Mým domovem je město stověžaté – Praha.  Emočně jsem ale vázán i na mnohá jiná místa v Čechách a na Moravě. V první řadě to jsou Krušné hory, krajina mého dětství. Tady jsem na chalupě trávil nejedny prázdniny a doteď jsou pro mě „Krušky“ srdeční záležitostí. Na severní Moravě mám tetu, v Kopřivnici bratrance, v Brně další část rodiny, nebo také pár příbuzných v Rakousku. Doma je ostatně všude tam, kde jsou kopce, lesy a pár trailů na kolo.

Co mám v garáži

Jsem trochu vysazený na japonská auta, mám jeden „youngtimer“ od Mitsubishi pro radost, ale také velký pracovní Merdcedes. Do mého majetku patří také „muzeální“ Spešl Enduro z roku 2004. Kolo, které jsem si před lety poskládal díl po díle, jak byly peníze. Teď chudák odpočívá na půl rozebraný ve sklepě a čeká na kompletní odstrojení, vyleštění a zařazení do „síně slávy.“ Jinak kola obvykle střídám každý rok, což si nelze nevšimnout. Posledních pár let se přitom snažím držet skladby: 1x gravel bike + 1x MTB enduro.

Jak to mám rád (biking)

Kolo mám rád na mnoho způsobů. Nejblíže mi je technický biking. Dnešní mluvou enduro, ale ne jako trendy výraz, ale pojem který pochází z motorek. Ve světě MTB se poprvé výrazněji rozšířil s představením stroje Specialized Enduro. V mém způsobu chápání toho slova jde o vytrvalost, dobrodružství, zážitek a svobodu pohybu a volby – vždyť základem je slovo endurance (vytrvalost). Zkrátka vzít kolo a vyrazit na vlastní pěst do terénu, kde se člověk musí prát sám za sebe. Občas se nebráním, když se naskytne možnost použít ke zdolání výškového rozdílu nějakou mechanizaci, klidně i opakovaně. Ostatně freeridingu člověk propadne snadno.

Stejně tak se rád projedu čistě kondičně, bez výrazných extrémů. Případně, když se naskytne příležitost, nemám rozhodně nic proti silničce. Ta rychlost, lehkost, soustředění se na výkon, to si prostě čas od času potřebuji užít. Poslední roky mě pak jako alternativa tlustým plášťům baví „úzké pláště“ štěrkoletů (gravel). Výtečný a univerzální společník pro mnoho příležitostí.

Kde to bylo nejlepší

Díky mému profesnímu zaměření jsem „služebně“ navštívil spoustu úžasných míst, kde se fantasticky bikovalo. Těžko jmenovat jedno nejlepší. Výjimečným zážitkem bylo rozhodně řádění na trailech v USA, v horách nad Salt Lake City, respektive v části resortu Park City. Famózní divočina je na severozápadě USA ve státe Washington (Bellingham) a hodně mě lákají pouštní traily Moabu, ale třeba i Nového Mexika. Zapomenout nejde ani na alpské louky v Rakousku, Itálii a Švýcarsku.

Kam se rád vracím

Krušné hory můžu omílat stále dokola, to už se nedá nic dělat. Super místa je možné najít i jinde v ČR. Hory vedou, ale třeba taková Vysočina, ta má také svoje kouzlo. Ze zahraničí je to jasně Lago di Garda. Tohle místo mezi vápencovými štíty a i v létě „příjemně studeným“ jezerem má pro mě svou magii. Nemůžu si pomoct, ale táhne mě to tam pořád dokola. Navíc italská zmrzlina a pizza!

Kam se chci ještě podívat

Tady bych mohl sepsat pořádně dlouhý seznam a něco už jsem nakousl výše. Něco málo z Ameriky už jsem viděl, ale jel bych tam zas. Divoké enduro v kanadském BC, pouštní traily středozápadu s výhledy do gigantických rudých kaňonů, Virgin v Utahu, místo konání Red Bull Rampage… Ale stačí i jen Evropa. Zatím mi na seznamu navštívených místa chybí třeba Finale Ligure, lákají mě sopečné traily na Tenerife, více Švýcarska a mnohá další místa. A to sotva stíhám objíždět zajímavá místa a nové bikové destinace v ČR.

Vysněný bike

Nemám žádný konkrétní sen o kole. Už jsem jich zkusil hodně a hodně z nich mě nadchlo. Bylo by to sakra těžké rozhodování, kdybych si musel vybrat jen jedno kolo!!!

Co mám rád vedle kola

Předně svoje děti! Jsem na ně pyšný, jak jsou chytří a šikovní! Ale taky toulání se krajinou s batohem a foťákem. A to hlavně v horách, nebo alespoň někde, kde jsou kopce. Výhledy do krajiny a liduprázdná krajina jsou tím, co mi dobíjí baterky.

Turner Burner 275 from BikeAndRide.cz on Vimeo.