reklama

reklama

Whyte E-180 RS | Moto zážitky za barákem i na horách! (TEST)

Nejnovější, nebo lépe řečeno vůbec první generaci strojů Whyte kategorie eMTB jsme si představili vlastně již několikrát. Nejdříve jsem měl možnost okusit novinky Whyte E-150 a E-180 v zimě u příležitosti slavnostního otevření showroomu Whyte v Novém Jičíně, z kraje roku jsem měl půjčený Whyte E-150 S a nyní se dostalo i na nekompromisní e-motorku Whyte E-180 RS!

Pokud jste alespoň trochu obeznámeni s modelovou nabídkou britské značky Whyte, pak nejspíš víte, že číselné označení v názvu reprezentuje zdvih daného modelu. Proto je tedy zřejmé, že v lednu testovaný Whyte E-150 S byl vybaven vcelku rozumným a vpravdě všestranným zdvihem 150 mm, zatímco model E-180 RS nabízí plnotučných 180 mm kroku nad oběma koly! To je porce, o níž by jeden mohl přemýšlet, zda ji vůbec dokáže využít?

Pravda je taková, že Whyte E-180 RS nabízí skutečně velkou kapacitu a velký terénní potenciál, přitom ale rozhodně není nepoužitelnou bestií, které byste se měli bát!

Opakování je matka moudrosti a otcem sériové výroby

Abychom se ještě trochu „uvedli do tématu“, připomeňme takové skutečnosti, jakože Whyte dlouho otálel s vývojem vlastních eBiků, jelikož dlouho neviděl ten správný potenciál v aktuálně nabízených motorech a bateriích. Změna přišla až s příchodem čtvrté generace pohonu Bosch Performance CX, který je výrazně kompaktnější než jeho předchůdce, dá se s ním kreativně pracovat, a navíc se k němu dodává i baterie s kapacitou více než solidních 625 Wh.

Ani to ale nestačilo k tomu, aby byli inženýři Whyte plně spokojeni. K dosažení svých cílů dále využili vlastního konstruktérského umu, motor Bosch pootočili směrem vzhůru, uzavřeli jej do pevné hliníkové klece a akumulátor určený pro integraci do rámu spustili v hlavní rámové trubce co nejníž to šlo, tedy vlastně až na úroveň středu, před motor samotný.

Toto vše již ale nejspíš znáte, jelikož o všech konstrukčních lahůdkách a neotřelých nápadech bylo napsáno celkem dost při reportáži ze zimní představovačky, ale také třeba v testu již výše zmiňovaného „menšího bratra“ Whyte E-150 S. Pojďme tedy otočit list a podívat se společně na to, jaký je život a jak velká je zábava v sedle „mašiny“ jménem Whyte E-180 RS!

Motor Bosch je pootočen vzhůru a uchycen v bytelné hliníkové kleci, díky čemuž bylo možné spustit baterii hodně dolů a posadit ji před něj, aby se dosáhlo co nejnižšího umístění těžiště. 
Poctivé je také napojení sedlové trubky na středovou partii doplněné o dva posilující klíny.
Hadice k zadní brzdě prochází rámem pod motorem, o kousek výš vystupuje kabel vedoucí k čidlu rychlosti na zadním kole. 

Vepředu pumpnout, vzadu utáhnout!

Whyte si sice se svými novými (prvními) eBiky věří, s jejich nabídkou to ale zbytečně nepřehání. Jen pro přiblížení situace, v řade E-150 jsou k dispozici dva stroje na vzduchovém odpružení, model E-180 RS je pak svého druhu jediný! Všechny tyto biky se přitom spoléhají na „klasický“ průměr kol 27,5“, který tvůrcům značky Whyte přijde, v kombinaci s vyšší hmotou elektrokola, nejrozumnější a náležitě zábavný.

V případě modelu Whyte E-180 RS tak máte k dispozici kola středního průměru a zdvihy 180 mm na obou frontách, což je skutečně úctyhodná hodnota. On už jen pohled na vidlici Fox 36 s takovýmto zdvihovým potenciálem je vcelku ohromující. No a když už tu máme tedy oněch 180 mm a potenciál skutečně ostré terénní divočiny, proč to nepodpořit pružinovým tlumičem vzadu – Fox DHX2!

Jistě, pro někoho je „pružina pod zadkem“ zcela běžná věc, já mám ale mnohem častěji tu čest s „plně vzduchovými“ koly, proto pro mě bylo změnou, když jsem foukal pouze vidlici a vzadu jsem jen orientačně zkontroloval utažení pružiny a pak si hrál s mnohokanálovým tlumením!

Nutno přiznat, že nápadná oranžová barva pružiny Fox DHX2 Whytu E-180 RS rozhodně sluší!

Vidlice Fox 36 Performance Elite se 180 mm kroku není žádný drobeček. Příští rok by ale na jejím místě mohla být novinka Fox 38
Pružinový tlumič Fox DHX2 je luxusní kousek se sametově jemným krokem a skoro nekonečnými možnostmi nastavení. 

Velká, velká mašina!

Než se pustím do dalšího popisu, nemůžu nezmínit skutečnost, že mi Whyte E-180 RS dorazil k testu ve velikosti L, ač mám ve zvyku preferovat menší Mka. Za řídítky jsem tak zprvu cítil, že je celý stroj velký nejen svým zpracováním a zdvihy, ale také rozměrově trochu přerostl standard, v němž bych se nejradši pohyboval.

Ve výsledku to ale nijak moc nevadilo. Menší rám by byl jistě o něco obratnější, takto jsem měl místy pocit, že sedlám vážně solidní tank, ale to je samo o sobě dáno i hmotností a celkovým zaměřením tohoto stroje. Ač tedy musím okamžitě podotknout, že to není jednoúčelový tank.

Pravda je taková, že Whyte E-180 RS již na běžných přesunech působí sice dost neohroženě, ale zároveň až překvapivě civilně. Vzhledem k většímu rámu byla moje pozice za řídítky o kousek delší, než bych si vysloveně přál, nikterak zásadně mi to ale nevadilo. Naopak to byla výhoda na delších přesunech a v mnoha výjezdech, které jsme spolu absolvovali.

Whyte E-180 RS není jen strojem pro cesty dolů, také nahoru s ním člověk pokoří nejednu výzvu!

V provozu použitelný Monster Truck

Když se člověk podívá na čísla, kterými Whyte E-180 oplývá, pak by si mohl myslet, že tento stroj bude skoro až nesmyslné jednoúčelové monstrum, což ale vůbec není pravda. Ano, celek je těžký, mohutný a dosti neohrožený, ale jeho geometrie ani posed nejsou nijak extrémní (např. úhel hlavy 64° při kolech průměru 27,5“ dnes nejspíš nikoho nezaskočí), takže si s ním přiměřeně užijete i přesuny po běžných trailech.

Není to prostě tak, že by to byla motorka, kterou je nutné dopravit autem někam pod kopec, pomocí motoru se nechat vytáhnout nahoru a pak to pálit čistě dolů, jelikož by to jinak nedávalo smysl! Vůbec ne!

S tímto eBikem, ač budí dojem Monster Trucku, jsem objel i několik běžných vyjížděk, kdy jsem jednoduše vyrážel z domova, projel své oblíbené lesoparky, pak si dal pár těžších trailů a zase se vesele a s patřičným nadšením pro každý úsek trasy vracel zpět.

Na pravé straně je motor vlastně dost plochý, až utopený v rámu. 
Vlevo vystupuje výrazně více, ale stále je zde dost místa pro kliku. 

Vyšší zdvihy = menší únava

Ono je to vlastně takové zvláštní a zajímavé, jak je tento stroj koncipován. Z hlediska jízdního projevu působí skutečně o dost civilněji, než by do něj člověk na první pohled řekl. Zároveň ale musím uznat, že Whyte E-150 je na tom ještě jinak, jelikož se jedná o kolo výrazně všestrannější, nebo snad ještě civilnější.

Vysloveně extrémně nepůsobí E-180 vlastně ani na těžkých trailech a v tvrdém ostrém terénu. Nebo že bych si na ten komfort, jistotu a nadhled tak rychle zvykl? Ano i ne! Za dobu, co jsem E-180 trápil na všemožných kopcích v okolí mého bydliště, jsem nabyl dojmu, že to je kolo, které má za úkol vás především komfortně dopravit nahoru a dolů.

V jeho sedle jsem neměl pocit ani potřebu hnát se do vyslovených extrémů, pokoušet za každou cenu jeho hranice a limity, ale spíš jsem si dokonale užíval své oblíbené enduro traily, kterých jsem za jeden den stihl o poznání více než normálně (bez elektriky), navíc jsem byl na konci dne znatelně méně unavený.

Systém odpružení se nijak zásadně neliší od klasických modelů Whyte bez elektriky. I zde najdeme systém Quad-Link 4 s charakteristickým horním ramenem a pomocnou vidličkou napojeným tlumičem.
I při zdvihu 180 mm se u horních vzpěr našlo místo pro spojovací můstek.
Whyte si hodně zakládá na důkladném utěsnění všech důležitých míst. 

Cesta za (osobním) rekordem s E-150 a E-180!

Posledně zmíněné ideálně demonstrují dva pokusy, kdy jsem se v lednu a pak nyní v červnu snažil dosáhnout nejvyššího možného převýšení na jedno nabití baterie. Prvně to bylo v sedle Whytu E-150 S, nyní na E-180 RS. Nebudu vás napínat, kýžený rekord padl nyní s E-180 už jen proto, že bylo teplo (baterie netrpěla chladem) a také proto, že jsem záměrně volil mírumilovné výjezdy.

Ona hranice, kterou se mi podařilo pokořit, bylo 1600 výškových metrů, s E-150 jsem se v lednu dostal na nějakých 1450 m. Co jsem chtěl ale vypíchnout především je skutečnost, že jsem s oběma koly při tomto pokusu brázdil víceméně ty samé traily, kdy jsem ale po dni v sedle Whytu E-150 cítil snad každý sval na rukou, jak bylo potřeba s kolem neustále pracovat, v případě E-180 to ale byla výrazně větší pohoda!

Nešetřil jsem se, ani kolo jsem nešetřil, vybíral jsem rychlejší, ale i pomalejší více technické traily a přesto, jak jsem v lednu na konci dne sotva držel řídítka, tak v červnu s E-180 bych tam klidně poslal ještě jeden či dva sjezdy, kdyby se někde dala vyšťourat ještě trocha kapacity v akumulátoru!

Lepší svištění než sunutí se!

Co jsem také zjistil v průběhu testu, je fakt, že má Whyte E-180 RS mnohem radši plynulejší jízdu, rychlost a patřičné flow než pomalé smýkání se. Ano, je-li to nutné, zvládne i pomalejší techničtější sekce, ale příliš mu to nesedí. V takových chvílích se dost projeví nemalá hmotnost kola (24,8 kg, vel. M), díky níž se celek nejednou hrne z kopce po přímce a trochu hůř se přemlouvá k poslušnosti.

Naopak když si najdete více jezdivé a otevřené traily, budete se vozit jako v královském kočáru. Vidlice Fox 36 maká hezky, aktivně a zodpovědně a o pružinovém tlumiči pod zadkem se snad ani nemusíme bavit! Dost samozřejmě záleží na jeho nastavení, celkově je to ale prostě jedna velká peřina, která vás chrání od všeho zlého!

Při „běžném“ plynulém provozu po rozbitých trailech si člověk vlastně ani moc neuvědomí, že má vzadu oranžovou pružinu, jelikož je zadní partie hezky kultivovaná a zároveň krásně akční a vnímavá, jak jsme i u jiných modelů Whyte zvyklí. Skutečný „pružinový“ dojem zaznamenáte hlavně při dopadech skoků a dropů, na ostrých hranách a u jiných nekompromisních překážek, které zadní stavba požere jakoby nic! Nádhera!

Jak by mohla chybět britská vlajka… 
Další z klasických prvků Whyte – integrované stahování sedlovky Inter-grip. 
Můj oblíbený „paroháč“!

Odbrzdi a srovnej nohy

Když už tak volně proplouváme popisem jízdních vlastností Whytu E-180 RS, vybavila se mi jedna charakteristická vlastnost, a to je poměrně nízko položený střed. Opět platí, že na otevřených rychlých trailech si toho člověk obvykle ani nevšimne, pomineme-li parádní ovladatelnost díky extra nízko položenému těžišti (minimálně na poměry eBiků), zato v místech, kde si chcete přišlápnout, musíte dávat větší pozor!

S Whytem E-180 RS jsem zkoušel projet i svoje oblíbené trialové, čistě eBikové sekce, a pokořit i ty nejnáročnější výjezdy, kde se snažím prověřit stabilitu většiny elektro stojů, co mi projdou rukama. Nutno říct, že i zde Whyte E-180 obstál na výbornou! Ona ve výsledku vlastně dost civilní geometrie, dobré rozložení hmotnosti a motor Bosch, s nímž se, alespoň mně, velice dobře pracuje, udělají své.

Na co jsem si ale musel dávat největší pozor byly pedály, které mnohem častěji než jindy škrtaly o zem. Ale to už je holt daň za stabilitu a další ukázkové jízdní vlastnosti.

Whyte s oblibou používá řadu vlastních komponentů. 
Náboje, gripy apod. 
Tentokrát ale vsadil na kokpit od Race Face – představec Atlas (35 mm) a řídítka Turbine (800 mm). 

Nízké těžiště jako svatý grál! Nepsal jsem to už někde?

Ano, ukradl jsem to sám sobě z titulku testu Whyte E-150, ale platí to samozřejmě i zde. Již zmíněný pootočený motor a baterie posunutá ve spodní trubce až na úroveň středu společně s extra tuhou a výrazně provařenou oblastí středu mají nemalý vliv na projev tohoto kola.

Člověk sice cítí výrazně navýšenou hmotnost celku, vnímá ji ale o to méně, o co rychleji jede. Jak jsem zmiňoval výše, při pomalém smýkání se dolů svahem vás fyzika prostě doběhne v tom, že se větší masa vašeho kola má tendenci hrnout kolmo dolů.

Když ale celý stroj rozjedete, využíváte jeho hmotu spíše jako stabilizační prvek, můžete jej poměrně snadno naklánět ze strany na stranu, až na mnoha místech zapomenete, že vůbec kočírujete eBike! Tak moc dobře je tento stroj navržen a postaven!

Hlavní čep zadní stavby je maximálně rozšířen pro vyšší tuhost, ač to zde, při okolní mase materiálu, tolik nevynikne. 
Pro Whyte typické zjednodušení úchytu zadní brzdy pomocí Flat mount adaptéru. 
Testovaný stroj byl pro vyšší míru ochrany vybaven vložkami Panzer.

POHON

Než se dostaneme k dalším tématům, věnujme ještě trochu pozornosti motoru Bosch Performance CX 4. generace. I když to bude trochu jako omílání již vícekrát řečeného. Na to, jak jsem nad předchůdci tohoto pohonu ohrnoval nos, si dnes nemůžu nejnovější Bosch vynachválit. Možná by se mi líbilo, kdyby bylo možné na ovládacím displeji zobrazit více údajů najednou, ale co, dívat se máte dopředu na cestu, a ne na nějakou obrazovku!

Co se mi zde líbí je průběh výkonu a práce s ním. Nebudu vám nic nalhávat, mám rád, když elektropohon pořádně „tahá“ a člověk se tak může vyřádit nejen cestou dolů, ale i nahoru a na přejezdech. Prostě si užívat jinak těžko dosažitelnou dynamiku jízdy! Proto jezdím nejčastěji s režimem EMTB (druhý nejvyšší), který poměrně inteligentně a citlivě dávkuje výkon posílaný na zadní kolo podle toho, jak moc se opíráte do pedálů.

Díky tomu je možné poprat se poměrně snadno i s náročnými technickými výjezdy, jelikož jste schopni silou a kadencí šlapání dokonale ovládat dávkování točivého momentu vaší elektrické jednotky.

Člověk tak snadno zrychlí a zabere tam, kde to potřebuje, a naopak dokáže ubrat v kritických místech. Konkrétně, když přejíždíte kořen nebo jinou hranu, tak lze s výkonem naložit tak, že se vám zadní kolo na oné překážce zbytečně neprotočí, přitom ale stále máte k dispozici výkon, který vám pomůže se za onou hranou znovu rozjet.

Dlouho se čekalo na pořádnou změnu u pohonů Bosch, čekání na čtvrtou generaci se ale nakonec vyplatilo. 
Ovládání Bosch Purion je hodně jednoduché, moc dat vám neukáže, ale v principu mu nic zásadního nechybí. 
Poměrně silná kabeláž je vedena po řídítkách a nijak zásadně kolo nehyzdí, jelikož záhy mizí v rámu. 

EMTB, TOUR, nebo TURBO?

Zmíněný režim EMTB používám skutečně po nějakých 90 % času v sedle kol s tímto pohonem a přitom nemám pocit, že by to znamenalo zbytečné plýtvání kapacitou baterie. Při výše zmíněném pokusu o rekord v nastoupených metrech jsem ke konci testu na lehčích úsecích snižoval výkon na TOUR, abych trochu podpořil dojezd, na nejnižší ECO jsem ale nešel snad ani jednou! O to větší poklona pohonnému systému a akumulátoru, že jsme oněch 1600 skutečně zvládli!

Na druhou stranu nejvyšší režim TURBO je za většiny situací až zbytečně silný. Jak to v EMTB reaguje vážně dost plynule a předvídatelně, tak na TURBO má Bosch tendenci posílat plný výkon na zadní kolo skoro při každém otočení klik. Abych byl ale upřímný, v dny, kdy jsem nemusel šetřit baterku a mohl si užívat výkonu, jsem TURBO občas aktivoval a nebylo to vůbec špatné.

Ideální je sáhnout po tomto nejvyšším režimu na delších přejezdech, nebo spíš na asfaltových či štěrkových výjezdech, kde se nemusí moc řadit a měnit tempo (řazení v tomto režimu více trpí), ale můžete naopak plynule točit nohama a jen si užívat, jakou rychlostí to sviští do kopce! Óóóó jak opojný pocit!

Poslední poznámka k motoru. Z mého pohledu je dobře zvládnutý i přechod na legislativní hranici 25 km/h, kdy motor ubírá svůj výkon poměrně plynule, zlehounka vám přitom dokáže pomáhat ještě do nějakých 26,8 km/h, což je rozhodně příjemné. Tedy žádný ostrý schod na hranici 25 km/h a konec!

V případě potřeby lze akumulátor vytáhnout spodem, bez nářadí se to ale neobejde. 
Nabíjení je tak potřeba řešit přímo na kole, které je potřeba zaparkovat někde poblíž zásuvky. 

KOMPONENTY

K odpružení jsme si již něco řekli výše, podívejme se třeba ještě na pohon, kde operuje SRAM X01 Eagle s řazením „Single Click“, tedy záměrně omezený pro možnost řadit nahoru po jedné poloze. Důvodem je plynulost řazení a prevence ničení pohonu při potenciálně nešetrném cvakání o více pastorků najednou. A nutno přiznat, že tato filozofie funguje.

Změny převodů jsou díky tomu hezky rychlé, přesné a spolehlivé. Při citlivé práci na klikách lze před řazením i na chvíli ubrat, takže to vzadu zbytečně nemlátí, nestřílí a netrpí. Samotné řazení po jedné poloze, se záměrně výraznou indexací, je hodně o zvyku. Mně osobně to nijak nevadí, dokážu s tím pracovat, ale vím o jedincích, kteří by to jen těžko skousli…

Kliky Race Face spojené s motorem Bosch pro mě byly trochu překvapením, ale proč ne?
Ocelový převodník náležící do rodiny Eagle dodává SRAM. Konečně i Bosch pochopil, že jeho původní malé převodníčky nedávaly v MTB příliš smysl! 
Řazení zde rozhodně není ochuzené, jelikož využívá prvků z rodiny SRAM Eagle X01. Omezeno je pouze možností řadit po jednom převodu. 

BRZDY

Když budeme pokračovat produkty SRAM, pak zde najdeme také brzdy SRAM Code RSC s kotouči průměru 203 mm a sintrovanými destičkami. Za mě celkově palec určitě nahoru! Cody jsou rozhodně schopné, silné, dobře se ovládají, jsou poměrně jisté a stabilní. Zkrátka neměl jsem s nimi žádný problém!

I když jsem vlastně narazil na dvě situace, kdy se ke konci středně dlouhého, ale o to prudšího sjezdu, s potřebou jízdy hodně „na brzdách“, už pomalu začalo projevovat nadstandardní zatížení vahou nelehkého eBiku a brzdný účinek pomalu slábl. Naštěstí to byly situace jen výjimečné, přičemž by se dalo ještě třeba sáhnout po větším předním disku průměru 220 mm!

Vlevo na řídítkách se potkává brzda, ovládání motoru a páčka sedlovky, vše ale na sebe bez problému navazuje. 
Brzdy SRAM Code RSC mají dostatek síly a jistoty, aby zkrotily i tento rozjetý tank. Dovedu si ale představit, že by někdo ocenil i větší kotouč (220 mm).

PLÁŠTĚ

Poměrně zajímavým „úkazem“ jsou také pláště Maxxis Assegai v rozměru 27,5×2,5“ WT na obou kolech, kdy je vepředu směs 3C Maxx Terra s ochranou EXO+ a vzadu obdobný plášť se zesíleným krytím Double Down. V případě testovaného kola se směsí 3C Maxx Grip, navíc podpořeno vložkami Panzer.

Abych pravdu řekl, zprvu jsem „morálně“ bojoval s tím, že bych dopředu klidně nasadil 29“ kolo, třeba i za cenu snížení zdvihu vidlice ze 180 na 170 mm, ale to je taková moje osobní spekulace. Zároveň jsem si říkal, že by se mi vzadu líbil ještě o něco širší balón, ale on už by se pořádně nevešel do rámu.

Suma sumárum, ač je člověk poslední dobou „zblblý“ záplavou devětadvacítek a doznívajícím trendem pluskových kol u eBiků, tak mě zde volba tohoto obutí rozhodně nevadila. Naopak Assegai je skvělý vzorek, který těžký eBike podržel i v situacích, kdy jsem si říkal, že už to asi nedáme! Ale ono nic, guma se kousla a jelo se dál.

Problém jsem rozhodně neměl se záběrem zadního kola, a rozhodně ani s jistotou na předku. Našly se sice hraniční situace, přeschlý sypký povrch v malé rychlosti, ale tady už se bojovalo spíš s fyzikou jako takovou než s vlastnostmi plášťů. Maxxis Assegai si asi budu muset pořídit na svoje kolo!

Při pohledu zblízka najdete na pláštích Maxxis Assegai řadu zajímavých detailů a hran posilujících jejich jistý a pevný záběr. 
Ač tabulka uvádí směs 3C Maxx Terra u obou plášťů, tak na testovaném vzorku byl vzadu dokonce 3C Maxx Grip a logicky i vyšší míra ochrany Double Down. 
Pro Whyte spíše nezvyklý prvek výbavy – sedlovka Crankbrothers Highline 3.
Z provozního hlediska za mě rozhodně spokojenost. Jistý a jemný chod a plná spolehlivost! Také ovládání na páčce bylo poměrně lehké a snadné.

Whyte E-180 RS – závěr

S elektrickým Whytem E-180 RS jsem se vyřádil víc než dost a musím přiznat, že jsme si na sebe hodně zvykli. Jak bývám někdy po týdnu intenzivního testování eBiků už takový unavený, přesycený jejich výkonem a s rukama vytahanýma od neustálého bojování s jejich hmotou, tak zde se nic podobného vlastně neodehrálo.

Když o tom tak přemýšlím, není Whyte E-180 RS zase tak extrémním kolem, jak se na první pohled může zdát. On totiž svou mimořádnou zdvihovou kapacitu nevyužívá primárně k tomu, aby vás provedl vyslovenými extrémy, ale spíše aby vám zpříjemnil a zjednodušil pohyb po vašich oblíbených enduro trailech, kde už to je, třeba s modely Whyte E-150, výrazně větší fuška.

Whyte E-180 RS je zkrátka elektrokolo, které lze, při oblibě spíše těžšího terénu, používat v podstatě na denní bázi, protože s ním není utrpením ani pohyb či přesuny po lehčích trailech.

Přidejte k tomu skvělé ovládání díky nízko položenému těžišti, za mě aktuálně jeden z nejlepších pohonů pro eBiky na trhu (Bosch Performance CX) a také baterii se skutečně poctivou kapacitou (625 Wh) a máte před sebou kolo, na které se nedá jen koukat, jak odpočívá doma v dílně… To spíš budete odpočítávat čas do plného nabití, aby bylo možné vyrazit znovu do akce!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Whyte E-180 RS – základní údaje

Cena: 172 990 Kč
Hmotnost: 24,8 kg (vel. M, bez pedálů – tabulkový údaj)
Kola: 27,5“
Zdvihy: 180 mm
Sedlovka (zdvih): 150 mm
Kokpit (řídítka/představec): 800/35 mm

Více o tomto kole najdete na mezinárodním webu whyte.bikes, české ceny a dostupnost si lze ověřit na eshopu madefortrails.cz

PLUS

  • Skvělé ovládání díky nízko položenému těžišti – při rychlejší a plynulejší jízdě člověk skoro zapomene, že sedí na eBiku
  • Komfort díky velké kapacitě odpružení
  • Vzhledem ke zdvihům a celkovému vzezření výrazně civilnější projev, než by člověk čekal
  • E-180 RS je kolem, s nímž si lze vcelku slušně užít i lehčí traily nebo přesuny do míst, kde začíná ten správný terén
  • Jistota v těžkém terénu, která se ale výrazně nepromítá do horšího ovládání na lehčích stezkách
  • Díky velké kapacitě odpružení lze drtit celý den náročné traily, aniž byste měli na konci dne vytahané ruce – prostě komfort nahoru i dolů
  • Skvěle fungující odpružení Whyte podpořené mechově jemným pružinovým tlumičem Fox DHX2
  • Příkladně jisté pneumatiky Maxxis Assegai
  • Řazení SRAM s možností měnit převody jen po jednom stupni dává u elektriky smysl a zajišťuje stabilní a jisté změny převodů
  • Brzdy SRAM Code RSC jsou jisté, stabilní a výkonné. Pro vyslovené extrémy by se možná dopředu hodil disk průměru 220 mm
  • Výtečný motor Bosch Performance CX – zejména při režimu EMTB se krásně pracuje s jeho výkonem
  • Baterie s kapacitou 625 Wh zaručuje mnoho jízdní zábavy na jedno nabití!

MÍNUS

  • Za určitých situací bych ocenil, kdyby bylo možné vyjmout akumulátor nějak snadno z rámu a nabíjet jej doma, nebo si ulehčit práci při manipulaci s kolem. Ale to by nejspíš znamenalo kompromisy v tuhosti rámu apod.
  • Líbilo by se mi, kdyby byla vepředu devětadvacítka a vzadu trochu širší balón (27,5“ bych vzadu zachoval), ale to je možná jen moje osobní úchylka a obliba mullet biků
  • Ovládání Bosch Purion je vlastně příjemně jednoduché a dostatečně po ruce, nijak jezdce neruší, snad bych jen ocenil možnost zobrazit více dat najednou. I když koukat se má hlavně na cestu!