Giro Manifest Spherical | Velký lesní manifest! (test)

3.6.202027.1.2021 Štěpán Hájíček žádný komentář Giro, Test, Testy, Testy komponentů a doplňků

Helmu Giro Manifest Spherical, výkladní skříň těch nejlepších konstrukcí, materiálů a nápadů z vývojového střediska Giro, alespoň v trailovém segmentu, jsme si poprvé představili zkraje května. Netrvalo dlouho a jeden testovací vzorek přistál také u mě doma, hned poté i na mojí hlavě!

Díky tomu se tak poměrně krátce po oficiálním odhalení můžeme společně podělit o prvotní praktické dojmy z této novinky. Její obecný teoretický popis přitom můžeme pro jednou přeskočit, jelikož bych zbytečně opakoval to, co bylo dostatečně rozebráno v původním představení. Zaměřme se tedy hlavně na praktické postřehy.

Základ radši připomenu…

Ok, neubráním se nutkání a připomenu alespoň poměrně unikátní konstrukci MIPS Spherical, která je zde řešena jinak než kupříkladu její obdoba u helem Bell (viz např. Bell Super Air R). Giro totiž u helmy Manifest a u sportovního modelu Giro Aether využívá, dalo by se říct, obrácené (inverzní) konstrukce MIPS Spherical!

Převrácení konstrukce MIPS Spherical u helmy Giro Manifest spočívá v tom, že je hlavním „nosným“ prvkem základní část helmy usazená na hlavě a na ní je pomocí pružných čepů uchycena menší pohyblivá vnější skořápka – přídavná čepička.

V praxi má tato konstrukce přínos zejména v tom, že je vaše hlava v přímém kontaktu s helmou samotnou, tedy s její základní kostrou, nikoliv s vnitřní pohyblivou skořepinou, jak je tomu u standardní integrace MIPSu u jiných modelů a jiných výrobců. Praktický efekt je přitom ten, že se helma na hlavě nikterak netřepe, nepohybuje, nepluje, jak si toho lze někdy všimnout u ostatních MIPS helem.

To, co se zde může hýbat, je pouze ona vnější čepička, která je ale natolik lehká, že nemá důvod se samovolně posouvat vůči pevnému základu, nebo si toho alespoň nemáte šanci všimnout. Jiné by to asi bylo, pokud byste na ni přidělali kameru nebo světlo, ale to by vlastně, v případě upevnění páskami, zabilo celý MIPS!

Z tohoto úhlu pohledu je celkem slušně vidět přechod základní spodní pevné části (lesklá) a horní samostatné čepičky (matná), která se může pohybovat a tak utlumit rotační síly při pádu.

Pohled z vrchu odhalí dvouvrstvou konstrukci helmy. Díky záměrnému posunutí je zde také vidět hladká kluzná plocha po obvodu vnitřní části.

Charakteristicky žluté pružné čepy MIPS skoro nejsou k nalezení, jelikož jsou dobře ukryté mezi spodní a horní „slupkou“.

Stylový nápis odkazující na Santa Cruz v Kalifornii je sice zajímavý, všimněte si ale, jak se vnitřní část v oblasti čela zužuje a jak v této partii vnější skořepina nabývá na síle.

Fouká mi na hlavu!

Jiným praktickým postřehem byla pocitově hodně lehká stavba celé přilby. Hodnota přímo na helmě praví 340 g* u velikosti M (55-59 cm), což nezní jako úplně málo, ale na dnešní poměry, kdy je člověk zvyklý nosit na hlavě helmy s hmotností klidně i o 100 gramů vyšší, je to příjemná změna.

*Reálně zváženo 348 g, testovaná helma je ale předprodukční vzorek, kde nemusí být vše na 100 % stejné jako u konečného produktu.

Ruku v ruce s tímto zjištěním jsem si brzy v terénu uvědomil, že mi při použití helmy Giro Manifest Spherical mnohem více „fouká na hlavu“ než v jiných případech. Za určitých, spíše chladnějších dní, to bylo skoro až nepříjemné, nebo alespoň ze začátku, v létě však bude člověk za tuto vlastnost více než rád.

Deklarovaná efektivita větrání, vyjádřená hodnotou 76,31 % (laboratorní zkoušky Giro), tedy jen dva procentní pod modelem Giro Aether (78,81 %), dle mého rozhodně odpovídá skutečnosti!

Průvan v helmě lze přitom zaznamenat jak v horní části, kde jsou výrazné podélné otvory, dva středové kanálky jsou lehce přerušené jen štíhlým zpevňujícím obloukem AURA z průhledného plastu, ale také v oblasti čela. Zde totiž na hlavu „fičí“ nejspíš díky docela velkému horizontálnímu otvoru schovanému pod rozměrným štítkem.

Větrací otvory jsou dotažené až do přední části, tím spodním přitom krásně fouká na čelo.

Dva velké podélné otvory jsou lehce přerušeny pouze pevnostním obloukem.

Při pohledu zepředu je vidět, že zesílení proudění vzduchu rozhodně nebrání!

Otázka vaší lebky

Přesuneme-li se k vnitřní části helmy, pak zde nás uvítají komfortní antibakteriální výstelky X-STATIC a upínací systém Roc Loc Trail Air. Kvalita či jistota usazení helmy a komfort na vaší hlavě je do jisté míry otázkou modelace vaší lebky, kdy ta moje širší a kulatá naráží na tradiční preferenci Gira se zaměřením více na plošší a podélně zploštěné hlavičky. *Někdy se rozlišuje tvar hlavy na asijský (kulatý) a evropský (plošší). Ale to je skutečně hodně individuální záležitost.

S čím jsem si dále hrál bylo výškové nastavení upínacího mechanizmu, který lze „přepíchnout“ do jedné ze tří poloh. Nejprve jsem jej posadil úplně dolů, abych se lépe dostal k ovládacímu kolečku, jelikož jinak při plném roztažení výrazně mizelo pod zadní hranou helmy. Toto nastavení mi ale ve výsledku příliš nesedělo…

Zvolil jsem tedy následně střední pozici, díky níž seděla helma na hlavě v požadované pozici. Následně jsem pochopil, že po lehčím utažení obvodového pásku se již ovládací kolečko dostává dále od hrany helmy, díky čemuž na něj dosáhnete podstatně lépe.

Z hlediska ovládání stahování jako takového se přitom můžete spolehnout na jemný a přesný chod poměrně velkého ovládacího kolečka s příjemným protiskluzovým (zubatým) okrajem. Ostatně co jiného byste čekali u helmy této cenové kategorie?

Antibakteriální polstrování X-STATIC je hezky rozložené v ploše pro maximum komfortu.

Ovládací kolečko Roc Loc Trail Air je sympaticky velké a snadno jej nahmátnete.

Zadní část stahování lze výškově posouvat ve třech různých polohách.

Štítek? Radši zafixovat!

Spíše takovým vtipným, než zásadně praktickým doplňkem jsou protiskluzové bloky uvnitř helmy, které by měly pomoci se zajištěním brýlí, pokud si je odložíte a jejich nožičky zasunete do horních větracích otvorů. Tady hodně záleží na podobě samotných brýlí a rozměru jejich nožiček, zda se oněch bloků vůbec dotknou a zda tedy bude mít tento doplněk reálný přínos.

Do jisté míry spíše stylovým doplňkem je menší gumový proužek v zadní části pro jistější usazení gumy velkých MX brýlí, které použít lze, ale nečekejte úplně, že si budete hýbat se štítkem nahoru a dolů a brýle si odkládat pod kšilt.

Neříkám, že to nejde, ale… Polohování štítku je zde plynulé, bez fixních poloh, navíc jištěné dvěma šroubky, z čehož mám pocit, že se jako optimální řešení jeví jeho nastavení do vámi preferované polohy, fixace lehkým utažením šroubků a… „Pak na něj víc nesahat!“

Velký štítek drží dva šroubky po stranách, které lze snadno dotáhnout rukou a tak jej zafixovat ve zvolené poloze.

Míra maximálního vyklopení štítku není špatná, ale hýbat s ním nahoru a dolů kvůli odkládání velkých MX brýlí mi nepřijde jako úplně praktické.

Udělej si vlastní názor

Zhruba v tomto místě můžeme ukončit náš praktický popis a představení helmy Giro Manifest Spherical, jelikož mi nepřijde vhodné rozebírat takové věci jako je třeba její vzhled, který je u některých barevných variant dosti nekonvenční. Další záležitosti, či drobné zajímavosti jsou pak nejlépe vidět u fotek jednotlivých detailů.

Celkově musím shrnout, že se helma Giro Manifest Spherical jeví jako hodně zajímavý a konstrukčně dosti netradiční kousek, který si svých vlastností dost váží, což je znát i podle částky v ceníku! Ono se ale s novými technologiemi musí někde začít, aby se pak postupně dostaly i mezi širší okruh uživatelů.

Připomenout proto můžu snad jen skutečnost, že jsem měl k dispozici jeden z předprodukčních vzorků, kde pár věcí nebylo úplně tak, jak to má být u finálního produktu – jiná přezka pod bradou, chybějící polstrování na upínacím mechanizmu a dalších pár detailů. Každopádně i tak jsem snad z dostupného kousku vytěžil maximum praktických postřehů.