Rock Machine Gravelride CRB 900 | 1×11 a širší úchop
Když jsem v únoru testoval Rock Machine Gravelride CRB 700, dostupnější ze dvou zbrusu nových karbonových štěrkoletů domácí značky, slíbil jsem, či naznačil, že bych snad mohl mít šanci porovnat jej s vyšší verzí Gravelride CRB 900, která se liší nejen lakem, ale i řadou klíčových komponentů.
Okolnosti nám přitom hrály do karet, a přestože to nějaký čas vypadalo, že toto srovnání nebude možné, alespoň ne v praktické rovině, podařilo se nakonec domluvit a zařadit i „devítistovku“ do testovací flotily Rock Machine! Pak už stačilo jen vymyslet logistiku a Gravelride CRB 900 se objevil u mě doma. Kdo by chtěl, mohl by se hned teď pustit do kritiky, že nemá smysl srovnávat dvě téměř identická kola, ale…
Ale proč ne?!
Rozdílů mezi stroji Rock Machine Gravelride CRB 700 a tím samým kolem s číslovkou 900 není úplně málo. Tedy na jednu stranu bychom se mohli zaseknout na detailech a jít opravdu komponent za komponentem a popisovat si, co je u kterého kola jinak, ale proč bychom to dělali, že? Dnes nám jde spíš o celkové „koncepční“ vyznění jedné a druhé varianty než o rozbor toho, zda lépe tlumí karbonová sedlovka Easton (Gravelride CRB 900), či stejný komponent, rovněž z uhlíku (ONE1 Race Carbon), na sedmistovce!
Ne, ne! Tady jde o trochu jiné srovnání. Jednak jsem totiž dostal „devítistovku“ ve velikosti M (54 cm), zatímco Gravelride CRB 700 jsem jezdil v rozměru L (56 cm), jednak jde hlavně o převody (řazení) a úchop. Obě kola totiž využívají shodně novou gravelbikovou sadu Shimano GRX, Gravelride CRB 700 ale v konfiguraci 2×10 (řada RX400), zatímco devítistovka GRX 1×11 (RX810/RX812).
Další z podstatných rozdílů představují řídítka, kdy na Gravelridu CRB 700 najdeme poměrně úzké oblouky s lehčím vykloněním do stran (ONE1 Compact, šíře 420 mm), zatímco devítistovka využívá služeb karbonových Eastonů EC70 AX s vyhnutím 16° a šíří 460 mm.
Vydržíte ještě pár čísel?
Vyhnutí oblouků do stran u řídítek ONE1 nikde v technických materiálech přesným číslem popsáno není, jejich úhel ale není až tak odlišný oproti tomu, co najdeme u Eastonu na vyšší verzi Gravelride CRB 900. Ostatně ač je i tento parametr pro mnohé důležité, tak mě samotnému šlo hlavně o šířku řídítek, která u gravelbiku udělá mnohé, stejně jako u horského kola.
Ať je informace kompletní, přidejme ještě zmínku o parametrech představce. Rock Machine Gravelride CRB 700, testován ve velikosti L (56 cm), měl představec dlouhý 90 mm (sklon -8°), Gravelride CRB 900 velikosti M (54 cm) oproti tomu 80 mm se sklonem -6°.
Ač bychom se tedy mohli vrtat v tabulce osazení ještě nějakou chvíli, nemá asi smysl s tím ztrácet čas, jelikož podstatné rozdíly ve výbavě jsme si právě vyjmenovali. Ostatně další ze zásadních prvků, který by mohl nemalou měrou promluvit do výsledných jízdních vlastností – obutí – se shoduje u obou modelů – WTB Riddler TCS Light/Fast Rolling, Tan Wall, 700x45C.
Jako perličku přihoďme ještě hmotnosti:
Rock Machine Gravelride CRB 700 – 10,15 Kg (vel. L/56 cm, bez pedálů)
Rock Machine Gravelride CRB 900 – 9,3 Kg (vel. M/54 cm, bez pedálů)
Větší porce, než jsem čekal
Když ke mně Gravelride CRB 900 dorazil, říkal jsem si, že si s ním dám asi jen pár rychlých okruhů, abych si zkusil o kolik je jiný, udělám pár fotek a hotovo. „To na letmé porovnání stačí, dostatek zkušeností mám přece již se sedmistovkou!“
Ano, asi by to i stačilo, jenže pak se situace vyvinula tak, že jsem si střihl jeden středně dlouhý okruh hned ten den, kdy kolo dorazilo, jak bylo v plánu. Následně začal víkend, na který si jeden kamarád půjčil RB RX, jelikož přemýšlí o jeho nákupu. Proto jsme se domluvili a v neděli vyrazili na skoro celý den provětrat sebe i naše (půjčené) české štěrkolety trochu dále od domova, abychom si projeli místa, kudy jsme kdysi dávno jezdili na našich XC a maratonských kolech.
Výsledkem tak byl skutečně solidní okruh, který mě na konci překvapil více hodnotou nastoupených metrů a celkovým časem v sedle než ujetou vzdáleností. Zkrátka hřebenovka po Brdech slušně prověřila nás i naši techniku a návrat zpět do matičky Prahy podél vody byl vysloveně za odměnu. Tedy až na to, že jsme si pak úplný závěr zpestřili ještě dalším lesním výjezdem, kterému by se dalo vyhnout, kdyby člověk moc chtěl…
Tvrdý a tvrdší!
Díky tomuto výletu jsem tak měl možnost procítit Rock Machine Gravelride CRB 900 skutečně naplno, z čehož jsem si jako hlavní poznatek odnesl zkušenost, že je jeho rám vážně dost tvrdý. Ač byl širší úchop na devítistovce s kratším rámem o poznání příjemnější, alespoň pro jezdce mojí postavy, ač jsem měl také pocit, že karbonová sedlovka Easton, která byla na Mku více vytažená, tlumila o něco lépe než u Gravelridu CRB 900, stále je znát, že je rám tvrdý, dost tvrdý!
Objemné pláště WTB Riddler (700x45c) pomohou jen částečně!
Respektive ono dost záleží na úhlu pohledu a na prostředí, v němž se pohybujete. Když jsem si totiž projel svůj původní okruh, cca 35 km, který jsem natrasoval více po cyklostezkách, polních spojovačkách a podobně, neměl jsem pocit, že bych vysloveně trpěl. Naopak jsem si užíval příjemnější úchop širších řídítek, kratší rám, který ale rozhodně není zbytečně krátký a také jsem začal přemítat nad aktivnější rolí již jednou zmíněné více vytažené sedlovky, z tohoto pohledu rozumně úzké (27,2 mm).
Oproti podobně tvrdému, delšímu, a co do úchopu i užšímu Gravelridu CRB 700 ve větší velikosti, to byl jednoznačný posun, avšak ona víkendová vyjížďka byla trochu někde jinde. Ten den jsme se, v nemalé míře, pohybovali po značně rozbitých terénních cestách a pěšinách, což z počátku nevadilo a já si vlastně užíval pocit, jak dokonale jsem propojen s kolem. Po půlce dne v tomto režimu jsem už byl ale dost vymlácený a těšil se na pohodové cesty podél Berounky.
O kolik jiný, nakolik stejný?
Co jsem tedy v globálu zjistil o rozdílech mezi stroji Rock Machine Gravelride CRB 700 a 900? Detailnější popis toho prvního si můžete přečíst v plnohodnotném testu, k tomu druhému se dostaneme nyní. Menší rám a širší úchop jsem rozhodně ocenil. Ač jsem si na sedmistovce po chvíli nepřipadal nijak nepatřičně, zde mi bylo hned od začátku lépe.
Pravdou je, že jsem si i v tomto případě po pár metrech v sedle dával představec až dolů k hlavě (délka hlavy 155 mm – M / 175 mm – L), což mi přišlo jednoznačně příjemné i s představcem otočeným směrem dolů. Výsledný posed byl tak akorát na hranici sportovnosti a dostatečně jistého úchopu pro přiměřené terénní dovádění.
Jiný úchop a menší rám také v dobrém slova smyslu promluvili do charakteru řízení, které mi přišlo o víc jak jeden stupeň příjemnější než u sedmistovky. U levnějšího z dvojice Gravelridů CRB jsem došel k názoru, že je toto kolo jako stvořené pro delší rovnější palby otevřeným terénem, s čímž nemá problém ani Gravelride CRB 900.
Zároveň je ale dražší verze díky řídítkům, a opět i díky menšímu rámu, taková jistější, poslušnější a více vyvážená. Jak jsem se někdy s ovládáním u sedmistovky pral, zejména na klikatějších užších cestičkách, tak u devítistovky jsem to brzy přestal řešit, držel pevně otěže a prokličkoval s přehledem snad všude, kde jsem chtěl.
Jedenáct víc než dvacet?
Takové jsou tedy v kostce rozdíly v ovládání, kdy mi Rock Machine Gravelride CRB 700 přijde, celkem logicky, lépe vybavený pro „dálkové lety“, zatímco je Gravelride CRB 900 díky své jistotě, suverenitě a výraznější hravosti vhodný i pro trochu „místní akrobacie“. Tohle by tedy byla jedna rovina podstatných rozdílů, druhou tvoří skladba převodů, respektive celý jejich koncept, kdy je u nižší verze ve hře sestava 2×10, zatímco u vyšší 1×11.
V tomto směru je to asi hodně otázka zvyku a přístupu, v případě sad Shimano GRX ale také peněz, jelikož je jedenáctková sada RX800 výrazně dražší než desítková RX400. Ale to sem teď motat nutně nemusíme. Již vícekrát jsem zmínil, že mám obecně radši jedničkové sestavy převodů (bez přesmykače) a to, vedle horských kol, také u štěrkoletů. Proč? Je to jednoduší, lehčí, člověk o řazení nemusí tolik přemýšlet, jelikož cvaká jen na jedné straně.
Ano, často při podobné argumentaci slýchám, že mají systémy s dvoupřevodníkem stále o něco větší rozsah… Pravda, mají, ale jak nutně jej potřebujete? Mě se totiž moc často nestává, že bych byl na rovině schopný točit nejtěžší převod 46/11 z. jaký je u Gravelridu CRB 700 (poměr 4,18) a vlastně ani 40/11 z., který najdete u devítistovky. Na druhé straně mi u obou kol chybí, při mojí osobní preferenci točit spíše vyšší kadence, nejlehčí převody – 30/36 z. (0,8) u 2×10 a 40/42 z. (0,95) u 1×11 ve zde použitých konfiguracích.
Odladit si rozsah…
Uznávám, že jsem zrovna v tomto směru hodně specifický exemplář, proto ať se nad celou touto problematikou zamyslí každý sám. Mě osobně prostě rozsah jednopřevodníku s jedenácti pastorky (zde kazeta 11-42 z., u SRAMu běžně 10-42 z.) bohatě stačí, sám bych přitom vyměnil převodník za menší, klidně 36 zubů. Ale to je vážně na každém z nás, jak si to odladí dle své chuti a svých zvyků.
Tak jako tak jsem si prostě s jediným převodníkem připadal lépe. Pravda, zprvu se sice objevily situace, třeba před náhlým prudším výjezdem, kdy jsem chtěl automaticky sáhnout po řazení na levé straně a shodit dolů převodník, ale jen jsem máchl prstem naprázdno. Podobně na vrcholu delšího stoupání s následným sjezdem. Ale to je vážně jen o zvyku.
Ušetřit za desítku? Připlatit za jedenáctku?
Jinak každopádně řazení Shimano GRX (zde RX810, přehazovačka RX812) fungovalo hezky, čistě a spolehlivě. Prostě klasická vysoká úroveň Shimana bez jakýchkoliv výčitek. Připomenout musím též výtečný, ergonomicky skvěle padnoucí tvar pák GRX, v této i v nižší sadě, které se, zejména v terénu krásně drží a době se s nimi brzdí, především při horním úchopu „za páky“.
Doplním snad ještě zkušenost s brzdami (RX810), jejichž ovládání by mělo mít sofistikovanější vnitřní uspořádání oproti levnější řadě RX400, ale vlastně nevím, jestli jsem v tom cítil až tak velký rozdíl? Celkový výkon je parádní u obou řad, RX400 jsou, díky absenci vnitřního přepákování, možná trochu tvrdší a agresivnější než RX810, což mi v konečném důsledku vyhovuje snad i trochu víc, než jemnější modulace u vyšší verze?! Asi bych je musel vyzkoušet oboje v jednom dni…
On si ale člověk obvykle rychle zvykne a takovéto jemné detaily brzy přestane vnímat, zejména když to funguje. Proces brždění si zkrátka zautomatizujete a už o tom nepřemýšlíte. Jinak řečeno, projev dražší varianty brzd Shimano GRX je sice o trochu kultivovanější, vysloveně propastný rozdíl jsem ale mezi nimi nenašel, proto bych zrovna tuto vlastnost asi nepovažoval za klíčovou v případě zvažování, zda ušetřit s „GRX desítkou“ nebo si připlatit za „luxus GRX jedenáctky“. Spíš bych řešil převody!
Rock Machine Gravelride CRB 900 – závěr
Co vše lze z tohoto dumání nad rozdíly mezi dvěma zdánlivě identickými koly vyvodit za závěry? Krom „detailu“, že se cítím na menších kolech lépe, to je jasný fakt, že s širším úchopem a maličko kratším představcem je i gravelbike výrazně klidnější, jistější a lépe se s ním manipuluje, zejména v terénu? Neříkám, že tato dvě kola jsou jako černá a bílá (spíš khaki a stříbrná v tomto případě), ale trochu vlastně ano!
Rock Machine Gravelride CRB 700 je, díky užším řídítkům a bohatší skladbě převodů, s příklonem více do těžšího spektra, primárně kandidátem na rychlostní pojetí jízdy, na delší přesuny mírně zvlněným terénem, kde se preferuje zejména stabilita a snadnost odvalování.
Oproti tomu není Rock Machine Gravelride CRB 900 rozhodně pomalejší, vždyť je lehčí a o něco lépe vybavený, zároveň však konfigurací svého posedu a volbou převodů nahrává více dobrodružnější formě gravelbikingu, ač je i jeho rám poměrně tvrdý a v náročném terénu vám mnoho neodpustí. Pokud však chcete kolo, které je primárně lehké a rychlé, zároveň i dostatečně jisté z pohledu ovládání, zkuste se zamyslet právě nad tímto kandidátem! Na karbonu, s touto výbavou a cenou? Paráda!
Text a foto: Štěpán Hájíček
Rock Machine Gravelride CRB 900 – základní údaje
Rock Machine Gravelride CRB 700 – základní údaje
Cena: 71 990 Kč
Hmotnost: 9,3 kg (vel. M, 54 cm)
Pláště – rozměr: 700x45c
Kokpit (řídítka/představec): 460/80 mm
Převody: 1×11
Více o tomto kole na webu: rockmachine.us
