Rock Machine Gravelride CRB 700 | Štěrkový rakeťák (TEST)
Když jsem loni v létě procházel mezi vystavenými novinkami značky Rock Machine určenými pro rok 2020, byl jsem velice potěšen, když jsem vedle hromady elektrických biků našel i čerstvě odtajněné karbonové štěrkolety s výmluvným označením Gravelride CRB.
Věc se má totiž tak, že mě poslední dobou kola Rock Machine jednoznačně baví, a jsem rád za možnost jejich pravidelného testování, zároveň mám, vedle svého srdcového MTB, velice rád i gravelbiky. Neříkám to proto, že bych chtěl být tendenční, jelikož tato kategorie poslední roky skutečně frčí a nabírá na stále větší síle, ale protože je to pravda!
Kdo mě zná a kdo čte BikeAndRide.cz pravidelně, ten si možná vzpomene, že jsem před lety vlastnil cyklokrosku (Lapierre CX Alloy – 2014), kterou jsem si v době, kdy si o štěrkoletech začali možná tak cvrlikat vrabci na střeše, poupravil na všestranné asfaltovo-štěrkové vyžití. Rozuměj sehnal jsem si trochu širší pláště, později klasický gravelový vzorek Maxxis Rambler 700x40c a užíval si tento druh cyklistiky v tehdy trochu spartánském provedení s nepříliš účinnými cantilevery (staré ráfkové brzdy, kdo by nevěděl…).
Otočme ale list, nebo radši hned několik kapitol, ať se dostaneme zase zpět do současnosti, nebo možná tak o rok zpět. Tehdy měl Rock Machine v nabídce pár vlastních štěrkoletů postavených na hliníku s poměrně nevšední siluetou rámu (hodně výrazný sloping). Klasický hliníkový Gravelride jsem vlastně doposud neměl k plnohodnotnému testu, vozil jsem se na něm jen chvíli na prezentaci v roce 2018 – základní model Rock Machine Gravelride 200.
Jekyll a Hyde? Alespoň na papíře!
Dost ale vzpomínání! Celý tento úvod má směřovat k popisu toho, jak moc mě potěšilo, že Rock Machine, s výhledem na modelový rok 2020, rozšířil svou nabídku gravelbiků směrem nahoru, a to konkrétně dvěma uhlíkovými stroji Gravelride CRB 700 a 900. Na první pohled by se přitom mohlo zdát, že se tato kola liší jen výbavou a lakem, což je sice pravda, ale ona je výbava v této kategorii vlastně dost určující.
Hodně stručně shrnuto, RM Gravelride CRB 700 má ve své výbavě řazení Shimano GRX 2×10 (řada RX400) a spíše užší „berany“ šíře 420 mm s lehčím vyhnutím do stran. Oproti tomu RM Gravelride CRB 900 vsází na jednopřevodník reprezentovaný řazením Shimano GRX (řada RX800, díly RX810 a RX812) v sestavě 1×11 převodů a k tomu výrazně širší řídítka Easton EC70 AX (460 mm) a úhlem vyhnutí oblouků 16°.
*Pro doplnění obě tato kola jsou obuta do rozměrově dosti nekompromisních plášťů WTB Riddler 700x45c, ostatně stejně jako pro letošek všechny stroje řady RM Gravelride na karbonu i hliníku. Slušný posun!
V každém případě zmíněné stroje Rock Machine Gravelride CBR 700 a 900 jsou díky výbavě trochu jako Jekyll a Hyde. Tedy alespoň teoreticky. Prakticky si to možná také potvrdím, jelikož se rýsuje jistá šance vyzkoušet si po testu Gravelridu CRB 700 (vel. L, 56 cm) na chvíli také vyšší model Gravelride CBR 900 (vel. M, 54 cm). Tak uvidíme…
Zase (skoro) až k hlavě!
Dnes jsem vzal ten úvod poměrně obšírně, takže už končím a jde se na konkrétní kolo – Rock Machine Gravelride CRB 700. Tento stroj, jak je zmíněno o odstavec výše, ke mně dorazil ve velikosti L (56 cm), což je na moje osobní preference o trochu víc, než bych musel mít. Ale není to první ani poslední kolo, jehož velikosti se musím lehce přizpůsobit.
V tomto případě to navíc nebyl až tak dlouhý proces, jelikož Gravelride 700 vel. L není extrémně natažený, je trochu větší, vyšší a delší, než by bylo moje optimum, ale není to žádné drama, proto se mi na něm ve výsledku sedělo vlastně dobře. Dokonce jsem si po prvních pár kilometrech tradičně snižoval pozici představce a posunul jej, až na jednu 5mm podložku, téměř k hlavě rámu.
Výsledkem byla vcelku výrazně sportovní pozice, tedy trochu delší a trochu více natažená, která ale k celkovému vyznění a provedení tohoto kola dobře pasovala. Vzhledem k delšímu posedu mi nevadila ani přítomnost spíše užších řídítek (420 mm), tedy zejména pokud jsem se držel více švihového a sportovního stylu jízdy a nepouštěl se do zbytečných terénních veletočů!
S uhlíkovou duší ulétnou ti uši!
Rock Machine Gravelride CRB 700 mi totiž od začátku připadal jako kolo stvořené více pro rychlostní vyžití na asfaltu, štěrku a udupaných lesních či polních cestách než kolo, které by nabádalo jezdce k testování jeho a svých terénních schopností. Tuto skutečnost, takovéto vyznění, přitom přisuzuji vícero faktorům.
Zaprvé je to ona, pro mě trochu větší velikost, která mě posouvala do více sportovní pozice. Dále zmíněná užší řídítka, s nimiž člověk v terénu zkrátka nemá až takovou jistotu. A pak i poměrně tvrdý projev rámu, který si jednoznačně užívá, když jezdec buší do pedálů jako kladivo do kovadliny, o to méně se mu ale líbí situace, kdy terénní nerovnosti buší zespodu do jeho kol, respektive dále do rukou a pozadí jezdce.
Ono už jen ovládání, ovlivněné stále dokola vzpomínanými řídítky, je v nižších rychlostech takové živější a méně jisté, než bych si při snaze proplétat se po „dramatičtějších“ lesních pěšinách přál. Cvakneme-li ale klapkou a přesuneme-li se na technicky méně náročné cesty, do otevřeného prostoru, kde vítězí především rychlost, začne vše dávat dokonalý smysl.
Hlavně žádné flákání!
Jakmile se totiž Gravelride CRB 700 pořádně rozjede, začíná ten správný koncert a vše do sebe postupně zapadá. Jeho řízení, které mi v celkovém nadhledu připomíná (v určitých směrech) silniční kola s přibývajícím tempem přidává na jistotě a stabilitě, až se skoro není třeba o řízení starat.
Rozjedete-li vyšší tempo, můžete se o řídítka jen opírat a užívat si vítr ve vlasech, vysokou hladinu laktátu apod. Záměrně nepíšu nic o kochání se krajinou, jelikož když jsem se hnal na tomto Rock Machinu po otevřených cestách, moc se mi nechtělo zvedat hlavu, hleděl jsem spíše dopředu a vychutnával si, jak rychle se odvíjí příběh cesty přede mnou.
Podobné je to i se zatáčením, kdy se při motání v nižších rychlostech můžete setkat s určitými náznaky nervozity předního kola, ve vyšší rychlosti ale celý uhlíkový raketoplán uhýbá ochotně, poslušně a hlavně poměrně jistě. Takže jasná rada zní: „Žádné flákání!“
Nenechá tě v klidu!
Posledně vyřčenému heslu zároveň odpovídá i vyznění samotného rámu, který je na jedné straně příjemně lehký, zároveň je ale vysoce pevný, co se jistoty přenosu energie týká, a také docela tvrdý. V posledním bodě situaci do značné míry zachraňují velkoobjemové pláště WTB Riddler 700x45C, ale i tak je nekompromisnost rámu v tomto směru dosti zřejmá.
Konečně nic nebývá zadarmo, proto jestli někde chybí trocha komfortu, tak je tento „handicap“ o to více vyvážen právě v pocitu dokonale zúročené energie, kterou posíláte do rámu. On se někdy až člověk diví, jak moc rychle a ostře tohle kolo jede, sám je překvapen, když je na vrcholu výjezdu značně zadýchaný, jelikož jej pocit toho „jak dobře to jede“ zkrátka nenechal na chvíli odpočinout.
Zajímavé je, že se dojem výrazné výkonnosti a rychlosti nerozpadá ani na velkém objemu použitých plášťů, což by mohla být potenciální „brzda“. S užším a ještě rychlejším vzorkem by to nejspíš byl ještě větší kalup, ale i takto na WTB Riddlerech v rozměru 700x45c jede RM Gravelride CRB 700 vskutku pohádkově. Navíc větší gumy samy o sobě solidně tlumí, takže pálit to naplno i po udusaných pěšinách třeba někde mezi poli nebo po štěrkové cyklostezce s občasnými výmoly nebo s kalužemi je skutečný zážitek!
Stojí to na gumách!
Kde zmíněné pláště ale trochu strádají, tedy spíše, kde strádá jezdec s kolem jimi vybaveným, jsou adhezně složitější podmínky. WTB Riddler, zřejmě bez zásadního ohledu na jeho šíři (pokud vím, existují šířky 37 až 45 mm) není zrovna nejlepší gumou do bláta a jiného „bordýlku“. Ač mají tyto pláště poměrně výrazné boční výstupky, tak se s nimi v terénu obecně moc necítím a radši brzy přecházím na pevnější povrch nebo na jiné obutí, je-li po ruce (viz moje přezouvání GT Grade Carbon Pro na pláště uvedené v dalším odstavci).
Respektive, je-li sucho, tak Riddlery zvládnou i jízdu v kamení, přes kořeny a tak podobně, mokro, mazlavo a sypko jim ale vysloveně nesedí. V tomto místě si musím udělat tak trochu reklamu sám sobě, ale také značce Continental a připomenout test plášťů Continental Terra Trail (700x400c), které mě nadchly svou jistotou mimo zpevněné cesty a zároveň i skutečně ukázkově lehkým odvalováním. Prostě odpovídající gumy na štěrkoletu udělají opravdu hodně!
KOMPONENTY
Celkový obrázek o chování Gravelridu CRB 700 bychom snad měli před sebou (virtuálně) rozsvícený bez zásadních temných míst, nyní pojďme hodit očko ještě na pár dalších zajímavých prvků jeho výbavy. Předně to bude nová sada Shimano GRX v konfiguraci 2×10 převodů, která je označena jako řada RX400 (kliky a převodníky RX600). Do této sady přitom spadají i brzdy GRX RX400 vybavené kotouči průměru 160 a 140 mm (P/Z).
Začnu-li u řazení, pak musím Shimano jednoduše pochválit, podobně jako u testu RB RX, jelikož jsou páky této nové sady krásně ergonomicky zpracované a perfektně sednou do ruky. Řazení jako takové je také na vysoké úrovni, má jasně zřejmé pozice, příjemně lehký a zároveň i jistý chod, takže vše tam padá a skáče, jak se sluší a patří. Malý zádrhel jsem objevil jen při náhodném extrémním křížení řetězu (velká-velká), pak se řetězu nechtělo na kazetě dolů, ale této pozici by bylo i tak lepší se vyhnout.
Obecně bych byl sice radši za jednopřevodník a jedenáct pastorků vzadu, ale to už by bylo potřeba sáhnout do vyšších pater (Shimano GRX RX800), nebo případně ke konkurenci (SRAM). Mě prostě moc nebaví „otravovat se“ s přesmykačem a příliš neberu ani argument většího rozsahu převodů… Těžkých převodů jsem (nejen) zde měl více než bych potřeboval, extra lehkých se mi naopak místy nedostávalo. Ale to už je hodně o osobních preferencích, zvyku a způsobu využití konkrétního kola.
Každopádně jako druhou část sady GRX musím pochválit brzdy, které mi prostě sedí. Už jen znatelně širší brzdové a řadící páky jsou pro moje „lopaty“ místo rukou výrazně příjemnější než silniční verze, v terénu o to víc. Zároveň si mi líbí, jak brzdy GRX fungují. Jejich krok je poměrně krátký, ostrý a s jasnou odezvou. Brzdný účinek pak má dostatečně plynulý nástup a více než dostačující vrchol.
Rock Machine Gravelride CRB 700 – závěr
Začnu-li své závěrečné hodnocení Gravelridu CRB 700 u jeho vzhledu, pak je pro mě toto kolo trochu záhadou. Nebo možná ne. Připadá mi zvláštní, jak moc je robustní a vysoká jeho spodní trubka s víceméně trojúhelníkovým profilem? Nedává mi příliš smysl, proč vidlice záměrně svým tvarem navazuje na rám a proč jsou i další jeho partie, viz třeba hlava, tak výrazně aerodynamicky tvarované? Na co tohle vše u štěrkoletu?
Jenže pak usednu do sedla, zacvaknu tretry do pedálů, roztočím kliky a hned to začíná vše zapadat do výsledné mozaiky. Rock Machine Gravelride CRB 700, alespoň v tomto provedení, je hodně na rychlost zaměřené kolo, kterému ve vysokém tempu a při jeho vysoké tuhosti a efektivitě odpustíte, nebo spíš přiznáte za rozumný důvod jeho aerodynamické „úlety“ v podobě všelijakých „kosmo“ detailů rámu.
Člověk by místo toho možná ocenil trochu více komfortu, ale co, tady se hraje hlavně na výkon, kterého s tímto kolem ze sebe dostanete možná víc, než jste si na začátku dne mysleli! Jsem vážně zvědavý, pokud na to dojde, o kolik jiný bude Gravelride CRB 900 s odlišnou výbavou… Rychlý a výkonný ale jistě bude i on! Ne-li rychlejší?!
Text a foto: Štěpán Hájíček
Rock Machine Gravelride CRB 700 – základní údaje
Cena: 51 990 Kč
Hmotnost: 10,15 kg (vel. L, 56 cm)
Pláště – rozměr: 700x45c
Řídítka – šíře: 420 mm
Převody: 2×10
Kokpit (řídítka/představec): 420/90 mm
Více o tomto kole najdete na webu rockmachine.us
PLUS
- Netradiční vzhled a výrazná profilace rámu… Je to přednost, nebo ani ne?
- Sportovnější pozice a celková rychlost a lehkost jízdy
- Extra pevný rám, který dokonale zúročí každý vložený Watt
- Celkově vysoká rychlost a lehkost jízdy i při použití dosti objemných plášťů
- Tvarově příjemné a funkčně velice vydařené řadící a brzdové páky Shimano GRX
- Výkonné, stabilní a jisté brzdy Shimano GRX
- Odvaha nasadit na sériové kolo pláště šíře 45 mm! Proč ne? Prostoru je zde pro ně dost, pomáhají s komfortem a v rychlosti kolo nijak zásadně neomezují
MÍNUS
- Rám je spíše tvrdší, zaměřený více na výkon než na pohodlí, proto mu sedí méně rozbité a více otevřené cesty
- Ovládání je v nízkých rychlostech někdy trochu nervózní, i v tomto směru kolu více sedí otevřené cesty a vyšší tempo při němž je Gravelride CRB výrazně jistější jak na rovině, tak i v zatáčkách
- Osobně bych preferoval řazení 1×11, ale to je hodně o osobním přístupu
