Cannondale Habit Carbon 2 – Konečně doma! (první dojmy)

Není to vlastně až tak dlouho, co jsem si udělal výlet do německého Freiburgu, kde sídlí evropský vývojový team Cannondale, který si pro nás zkraje října 2018 přichystal představení zbrusu nové generace modelu Cannondale Habit.

Jak si nejspíš vzpomínáte, toto kolo jsme si chvíli po prázdninách představili nejen teoreticky, ale také prakticky, jelikož si pro nás zástupci značky Cannondale připravili téměř celodenní dovádění v nenápadném pohoří zvaném Černý les. Původní německý název zní o dost lépe – Schwarzwald!

Tehdy jsem si s novým Habitem postaveným na velkých kolech užil jak vcelku dlouhé výjezdy, tak i rozmanité sjezdy, výlet lanovkou a následný sešup místním postupně legalizovaným „kamarádským bikeparkem“, který mají kluci z Cannondale prakticky hnedle vedle kanceláří, skladů a dílny.

Zkušenost to byla rozhodně příjemná, s Habitem 29 jsem se poměrně brzy sžil a ledacos se o něm dozvěděl. Jak už jsem ale mockrát zmiňoval, prověrka na domácích trailech řekne obvykle nejvíc!

Tahle fronta mě nerozhodí!

Kontrolně si to počítám na prstech abych zjistil, že tomu není ani půl rok a už mám Habita doma. Býval bych si jej mohl objednat na test i dřív, ale na podzim byla hromada jiných kol, které bylo potřeba prověřit, po Novém roce zase nebylo zrovna přívětivé počasí, ale teď už by to, myslím, šlo!

A také že to jde. Jeden den jsem si Habita přivezl, byl jsem si jej převzít od kolegů z Vela, druhý den jsem na něm strávil skoro tři hodiny a bylo to rozhodně výživné.

Sice jsem někde za půlkou vyjížďky začal lehce panikařit, jelikož nebe během chvilky zčernalo a radar hlásil, že mě déšť rozhodně nemine! Já se ale v tu chvíli nenechal zastrašit, přejel jsem a sjel poslední velký kopec co jsem měl v plánu, vynechal jsem pak radši zastávku u řeky na Kofolu a párek a švihal pro jistotu směrem k domovu, abych se mohl co nejrychleji vrátit, pokud by to opravdu začalo sypat.

Na radaru hrozivě vypadající fronta se ale nad městem začala rozpouštět, takže z toho bylo nakonec jen lehké krápání a já tak mohl venku strávit veškerý čas, který jsem si pro tuto aktivitu vyčlenil. Vzal jsem to tedy ještě přes les co mám za barákem, natrasoval si a zkušebně nahrubo projel nový (micro) trail, co jsem si zde přes zimu vyhlídl a pak se vrátil hezky načas, abych stihl vyrazit pro děti do jejich ústavů!

Tak tě tady vítáme, haťapaťa…

Dost kecání o ničem, pojďme mrknout na kolo, které už ale vlastně známe díky mému teoretickému představení, ale také díky prvním dojmům z dovádění v okolí Freiburgu. Dnes to tedy bude takové hodně lehké seznámení, hodně decentní první dojmy a postřehy z bikování na „velkém“ Habitu okolo domácí hroudy.

Vlastně až teď, když píšu toto představení, mi dochází, jak moc jiný je nový Habit oproti svému předchůdci. To už jsem nejspíš zdůrazňoval v říjnovém představení? Tak jen v rychlosti – z lehoučkého, svižného a obratného šviháka na středních kolech se 120 mm zdvihu se dnes stalo „malé monstrum“, bike na velkých obručích s natolik agresivní geometrií a celkovým naladěním, až má člověk tendenci zapomínat na reálnou hodnotu jeho zdvihu (130 mm) a pocitově jej staví spíše do pozice all-mountain stroje než všestranného trail biku.

Stejný pocit jsem měl v Německu a stejně na mě Habit působí i doma. Jeho vidlice mi sice na pohled přišla docela malá (Fox 34, zdvih 130 mm), pocitově a posedem bych si ale se zavázanýma očima tipoval, že je vepředu 140, nebo spíše 150 mm. Tedy bráno z hlediska ovládání, které je celé dost položené, stabilní až chopperovité.

Silové zacházení

Skutečně, poté, co si člověk naladí tlak ve vidlici, sag na tlumiči a výšku posedu, vyrazí do akce a zprvu se jen diví, nakolik endurově toto kolo působí, tedy jak málo trail bikově se chová. Jestli mi alespoň trochu rozumíte?

Tabulková hodnota sklonu vidlice (hlavový úhel) sice není nijak drastická (66°) – GT Sensor 29 dokáže nabídnout i 65,5° – pocitově ale máte dojem, že je přední kolo hodně daleko a vy jej v menších rychlostech musíte přemáhat silou, aby opustilo přímý směr, či spíše aby se z jedné strany natočení vrátilo do roviny a tam zůstalo.

Bude to hodně o zvyku, ale pravdou je, že zprvu působí řízení na běžných trailech hodně ospale, proto nemusí sedět zrovna každému. Vcelku svérázný je i posed, který je celkově docela krátký a vzpřímený, což ve mně opět vyvolává mnohem větší asociace s enduro stroji než s lehkými sportovními trail biky. Je ale pravdou, že se právě tato kategorie poslední roky dost proměňuje.

Úkrok stranou

Každopádně s původním setupem geometrie jsem se chvíli snažil sžít, nakonec to nebyl až takový problém, avšak po nějaké hodině a půl v lese mě začala stále silněji nahlodávat myšlenka, abych zkusil prohodit prvky Flip-chip v zadní stavbě! Přestože tuto „fíčuru“ dnes nabízí nejeden rám, vtip je v případě Habitu v tom, že zde byly otočné kameny zamýšleny především jako nástroj pro úpravu geometrie v případě střídání velkých kol (29“) a Plusek (27,5+), nikoliv jako hračka pro nerozhodnuté…

Jenže?! „Jenže proč TO nevyužít, když už TO tam je?“ Vlastně už loni v Německu jsem přemýšlel o tom, že by nebylo vůbec špatné Flip-chip prohodit a řízení tak dostat z extra položené pozice do výrazně civilnější polohy. Ano, opět se divím, že tohle tvrdím já, člověk milující super položené geometrie, ale už si sám zvykám, že u devětadvacítek je prostě pár věcí jinak než na středním průměru!

Rozhřešení? Ano, udělal jsem to (nevolím ANO)! Otočil jsem Flip-chip, zabralo to tak dvě, tři minuty a byla to paráda. Chtít být v tu chvíli precizní, tak lehounce upustím tlak a doladím odskok, jinak se ale není třeba s ničím dalším příliš zatěžovat. S poupravenou geometrií, předpokládejme, že dojde k posunu cca o 0,5°, nebyl Habit zcela jiný, nepřevlékl kabát, byl ale rozhodně příjemnější a celkově lépe čitelný než s původním extra položeným stylem řízení.

Jak často střídáš polohy?

Abych uvedl věci na pravou míru. Položený a extra stabilní výchozí projev Habitu se mi nikterak nepříčí, avšak na trailech, které mám okolo baráku, je to prostě až moc. Do velkých kopců a na vcelku divoký a na německé poměry dost punkový bikepark nad Freiburgem to bylo parádní, ale tady u nás v české kotlině?

Záleží na zvyku a jízdním stylu, každopádně mně se s novým nastavením jezdilo na Habitu o poznání lépe. Méně jsem vnímal, že pilotuju stroj na velkých kolech, do zatáček jsem nemusel Habita složitě pokládat a pak jej ještě pracněji vytahovat zpět. Vše prostě švihalo tak nějak samo a přirozeně.

Střihl jsem si i pár strmějších a více rozbitých sekcí, kde jsem si dopředu říkal, zda nebudu posunu geometrie litovat? Nakonec se tak nestalo! Stačilo držet Habita v tempu a on to celé zvládl, ani se snad nezapotil!

Otázka z mezititulku pak může být v pravdě filosofická. Jak často střídat jednotlivá nastavení a je to vůbec potřeba? Třeba s GT Sensor mi to nedalo a nastavení geometrie jsem v průběhu testu prohodil hned několikrát. Ale možná to bylo zbytečné. Obecně bych to totiž viděl na jednoduchou logiku – doma, pro mě tedy v okolí Prahy, nechat strmější úhly (řekněme pozici HIGH), pro výpravy do hor či obecně na velké kopce volit položenější a stabilnější variantu (LOW).

Kdybys mu dal 140?!

Vrátím-li se ještě na skok k prezentaci, tak zde pánové z Cannondale několikrát zmínili možnost přenastavit vidlici se 130 mm na 140 mm. Měla by na to být připravená a myslím, že by to nebylo zlé vzhledem k potenciálu, který toto kolo má. Otázkou pro mě ale zůstává, o kolik dramatičtější by bylo řízení, pokud byste přidali centimetr na vidlici a nechali geometrii položenou?

Osobně bych šel spíš cestou navýšení zdvihu vidlice a posunu geometrie na méně uvolněné úhly. Sice by se tím lehce zvedl střed, ale s tím by se dalo žít. Škoda, tohle nastavení nejspíš jen tak nevyzkouším, na to není v rámci testu tak úplně prostor, každopádně už jen tato spekulace demonstruje, co všechno za „vopičárny“ lze s Habitem vymyslet.

Dnes tedy můžeme moje (druhé) první dojmy s tímto konstatováním uzavřít, slíbím vám, že dám Habitu ještě pořádně za uši a pak si jej hezky rozebereme šroubek za šroubkem!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Cannondale habit Carbon 2 – základní údaje

Cena: 133 999 Kč
Hmotnost: 13,98 kg (vel M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 780/50 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 70/245 psi

Cenové rozpětí modelů Cannondale Habit 2019
62 999 – 75 999 Kč (Habit Alu, 2 modely)
99 999 Kč – 186 999 Kč (Habit Carbon, 3 modely)

Více o tomto kole najdete na webu: www.cannondalebikes.cz