Navigace Mio Cyclo™ 210 – praktické představení

V době chytrých mobilů si při potřebě navigovat se v terénu můžete na řídítka vcelku jednoduše připnout telefon, spustit oblíbenou mapovou navigaci a budete nejspíš pokojeni. Zároveň se ale jistě najdou i tací, kterým se představa křehkého rozměrného telefonu pofidérně umístěného na řídítkách nelíbí, proto radši sáhnou po účelně navržené outdoorové navigaci, ideálně se zaměřením na cyklistiku.

Přesně tato kritéria splňuje i letošní novinka Mio Cyclo™ 210, kdy je její zaměření zakódováno již v samotném názvu modelové řady. S produktem značky Mio se setkávám vlastně poprvé, proto přeskočme mezigenerační srovnání a popis novinek u tohoto modelu, jelikož pro mě osobně je zde nové vlastně vše.

Kdo by se chtěl dozvědět i o dalších cyklistických navigacích Mio, či o řadě dalších produktů tohoto výrobce, ten si je může prohlédnout na webu: www.mio.com

Zadní strana s rozhraním pro upevnění do originálního držáku.

Na spodní straně jsou dva vstupy – Micro USB a slot pro Micro SD kartu.

reklama

Vybalit, připevnit, vyrazit!

Navigace Mio Cyclo™ 210 se, vedle jiného, pyšní i svojí jednoduchostí a plnou připraveností do akce, stejně jako třeba jednoduchým a intuitivním ovládáním. Zkrátka pokud si tuto navigaci pořídíte, stačí ji doma vybalit, před prvním použitím do plna nabít, mezitím připevnit úchyt na rám či řídítka a poté rovnou vyrazit.*

*Při úplně prvním spuštění budete ještě požádáni o zadání „Startovacího klíče“ (start up key) uvedeného na originální krabičce.

Tak jsem to udělal napoprvé i já, abych se přesvědčil, zda jsou výše uvedená tvrzení skutečně pravdivá. Realita? Provedl jsem všechny výše popsané kroky, před jízdou jen zběžně prolistoval uživatelské rozraní a rovnou vyrážel do akce. Vše se zdá skutečně snadno dostupné, přehledné a jasně označené.

Po zapnutí přístroje, provádí se delším stiskem jediného tlačítka na čelním panelu, vás čeká domácí obrazovka s šesticí panelů vyznačujících základní funkce. Jelikož vyrážím na poprvé do známého terénu, není potřeba hned nastavovat navigaci, stačí mi tedy stisknout panel s označením „Přístrojová deska“, abych si mohl svou trasu zaznamenat a pak ji případně použít pro navigaci, exportovat, sdílet apod.

K upevnění na kolo není třeba žádné extra příslušenství. 

Stačí na kolo klasickými páskami připevnit přiložený úchyt.

Pak už stačí jen najít úhel kdy do sebe vše zapadne, pootočením do roviny zajistit a jede se!

Co si o mě pamatuje?

V dalším okně se objevuje řada údajů, které jsou v průběhu jízdy zaznamenávány – rychlost, vzdálenost, nadmořská výška, stoupání, aktivní čas a řada dalších. Ne vše se vejde na jednu obrazovku, v dolním řádku jsou ale šipky pro listovaní, kterými se přepíná zobrazení jednotlivých údajů (posun doprava), zároveň si lze v tomto režimu také zobrazit mapu (posun doleva).

Pokud přitom necháte navigaci chvíli bez dalších zásahů, obrazovka se zamkne, o čemž vás informuje ikona zámku ve spodní liště. Odemykání obrazovky se řeší jednoduše stiskem hlavního (jediného) fyzického tlačítka. Když už jsme u toho, funguje zde logika jako u iPhonů, tedy že spodní kulaté tlačítko vás vrací o úroveň zpět, případně rovnou na domovskou obrazovku. Logické – intuitivní.

Co mě třeba u této navigace baví, když trochu odbočím ze sledu mého dosavadního popisu, je skutečnost, kdy můžete třeba z režimu navigace použitím hlavního tlačítka snadno „vyskákat“, chvíli řešit jiné věci, měnit nastavení apod. a pak se vrátit k předchozímu. Třeba jmenovitě k navigaci, aniž by se přerušil záznam trasy, nebo se zrušila naplánovaná trasa. S něčím podobným jsem se občas pral u starších kousků konkurence, proto to zde vyzdvihuji.

Na zmíněné liště s šipkami pro posun je také střední tlačítko s červeným kolečkem, které spouští… Hádejte třikrát? Jasně, záznam trasy! Po jeho stisku jej nahrazuje tlačítko pro pozastavení/ukončení záznamu, které si ale vyžádá potvrzení k zvolenému úkonu, proto by se vám nemělo stát, že si záznam nechtěně ukončíte v půlce výletu!

Obrazovka základního menu.

Jedna z obrazovek „Přístrojové desky“.

Jsem Mapofil! A co má být?

Vrátím-li se ke své příběhové lince, pak já sám přepínám po pár vteřinách pátrání šipkou doleva, abych si zobrazil mapu a uspokojil tak svou kartografickou posedlost. Mapofilství, chcete-li. Zde se mi na 3,5“ velkém displeji* (rozlišení 480×320 px) zobrazuje mapový podklad OSM (Open Street Maps), který zahrnuje silniční a cyklistické podklady z celé Evropy.

*Jeho zobrazení je jasné a dostatečně výrazné i za plného slunečního svitu i při sotva třetinovém nastavení jasu. Žádné nepříjemné odlesky, špatně čitelné údaje, jen výrazné barvy a vysoký kontrast.

Do mapy je standardně vložené pole zobrazující rychlost a ujetou vzdálenost, plus tlačítko pro vystředění – návrat na pozici uživatele. V mapě se lze posouvat standardně posunutím prstem, když na obrazovku klepnete, zobrazí se vám ještě symboly + a – pro zvětšení a zmenšení. Jinak ale funguje klasická funkce „autozoom“, která automaticky upravuje měřítko zvětšení podle vašeho pohybu.

V nastavení, když se k němu vrátíte v průběhu jízdy, nebo až si s navigací budete v klidu hrát doma, si můžete autozoom pochopitelně vypnout, lze určit, zda bude sever vždy nahoře, či zda se má mapa otáčet podle směru vašeho pohybu a řadu dalších věcí.

Pokud jde o samotné mapové podklady, tak ty jsou poměrně podrobné, nikoliv však zcela dokonalé a neomylné. Kdo zná OSM mapy z jiných aplikací (v telefonu či na internetu) jistě ví, co může zhruba čekat. Čeho se kupříkladu nedočkáte jsou vrstevnice a bohužel ani naše klasické turistické značky. Je zde ale zanesena řada nezpevněných cest a často i pěšin, barevně zvýrazněna je řada cest určených pro kola, jako jsou cyklostezky, chodníky, spojující silnice apod., ale to je v zásadě vše.

Pokud se tedy budete chtít navigovat vysloveně v terénu, nezbude vám, než si dopředu vytvořit a nahrát požadované trasy, projet si své starší okruhy, získat data od kamarádů, z internetu apod. K navigaci jako takové se ale ještě dostaneme.

Zobrazení aktuálně naplánované trasy v mapě.

Jeden z dříve projetých okruhů.

Navigační zobrazení a pokyny pro další jízdu. 

Kde jsem vlastně skončil?

Navigace je na kole, já jsem v lese, záznam je spuštěný a mapa zobrazená… Co víc zbývá, než užívat si jízdu a občas mrknout na navigaci, když se rozmýšlím kudy se vydám na další křižovatce, případně když mě zajímá, kolik kilometrů, či výškových metrů jsem již stačil nasbírat.

Řekněme, že jsem konečně dojel do nejzazšího místa svého aktuálního okruhu, co dál? Vymyslet cestu zpět domů! Zkusím, jak funguje navigace samotná. Dnes jsem přitom vytáhl do akce svůj oblíbený gravel bike (Ghost Fire Road Rage), takže mě netrápí, když se namíchají cyklostezky, silnice a trocha terénu. Takový mix by byl naopak velice příjemný.

Následující postup je proto opět poměrně jednoduchý a není třeba hledat návod, abych na to přišel. Stačí použít hlavní tlačítko na čelním panelu, jedním stiskem navigaci Mio Cyclo™ 210 odemknout, dalším se vrátit na domácí obrazovku a zde vybrat položku NAVIGOVAT.

U mého gravelbiku se jako ideální zdá být uchycení navigace na představci. 

Vezmi mě domů, prosím

Po přechodu do panelu navigace mám na výběr několik možností, jak si nechat spočítat cestu domů. Můžu použít tlačítko DOMŮ, ale zde jsem ještě nestihl zadat domácí adresu (udělám to v následujícím kroku), proto hledám dál a nacházím políčko ADRESA s možností zadat konkrétní místo (Země, město, ulice…), což je moje dnešní volba.

Jinou možností by bylo nechat se navigovat podle již dříve nahrané trasy – „Trasy můžete stahovat z webu MioShare – říká navigace, mohl bych si vybrat jeden z bodů zájmu (BZ), třeba oblíbený cyklo shop, nebo bych mohl jednoduše stisknout tlačítko ZPĚT NA START, což by v tomto případě také zafungovalo.

Já si ale zadám hezky po staru konkrétní adresu, kouknu na profil, vzdálenost a můžu se podívat i na náhled trasy jako takové v mapě. Spočítaná trasa je ale jen jedna, nikoliv třeba tři varianty, jak jsme zvyklí u automobilových aplikací. Takovýto výběr máte ale v panelu SURPRISE ME (Překvap mě), kde vám navigace vymyslí až tři okruhy z daného místa na základě vámi požadované vzdálenosti, či předpokládaného času jízdy

Tuto variantu jsem ale zatím v praxi nezkoušel, jelikož jsem obvykle jel s navigací z bodu A do bodu B. Ale když si zkusmo zadám okruh na 30 km, tak se mi nabídnou skutečně tři trasy s reálnou délkou zhruba 32, 36 a 38 km navíc rozdělené podle náročnosti s malým, středním, či výraznějším výškovým profilem signalizovaným pomocí ikonek hor (0-3).

Všechny tři trasy se přitom zobrazují na mapě, aby měl člověk představu, jakým směrem, která vede. Zároveň si lze rozkliknout bližší popis, kde najdete přesnou vzdálenost, graficky znázorněný výškový profil, převýšení atd.

Okruhy vygenerované po zadání vzdálenosti 30 km / náhled detailu jednoho z nich.

Teď už vážně jedu domů!

Konec hraní, za chvíli se začne šeřit a já to mám minimálně 15 km domů, tak jedeme! Zadat adresu, kterou jsem si mezitím uložil pod položku DOMŮ, a jede se. Tedy ještě si můžeme udělat rychlou odbočku do panelu NASTAVENÍ, kde pod záložkou TRASOVÁNÍ lze zvolit typ kola (horský, silniční – alias závodní, městský, nebo běh a chůze), jakož i další možnosti:

Hlavní silnice, Cyklotrasy, Uzlová síť, Nezpevněné cesty, Dláždění, Trajekty. U všech těchto položek lze zvolit položky PREFEROVAT, POVOLIT, VYHNOUT SE a podle toho říct navigaci co vás baví a co ne. Tento seznam a jeho nastavení se ostatně mění podle toho jaký typ kola si zadáte v úvodu této možnosti nastavení.

Mám tedy vybráno, jdu zpět do položky NAVIGOVAT, kde mám již uloženou domácí adresu a konečně vyrážím zpět. Navigace Mio Cyclo™ 210 mi přitom spočítala cestu, která vede jen místy po silnicích, mnohem častěji po cyklostezkách a sem tam i lesem po větších lesních cestách. Vzhledem k tomu, že jsem se v tomto případě nechal navigovat přes okraj města domů tak trasa v zásadě odpovídá tomu, co jsem chtěl a co sedí mě i mému gravel biku.

Jak jsem již zmiňoval, podrobné turistické značení mapy neobsahují, proto je neumí využít ani samotná navigace. Když jsem přitom občas odbočil z vyznačené trasy a tu a tam si cestu ozvláštnil lesními úseky po turistických značkách, byla trochu zmatená a snažila se mě chvíli „tahat zpět“. Později ale obvykle pochopila a vedla mě k cestě, která byla v její databázi.

Řada pěšin, které jsou u nás často zpestřené turistickým značením, jsou v mapě zaneseny, takže člověk nepluje (dle pohledu mapy) prázdným prostorem, ale většinou se pohybuje po cestách a pěšinách. Jen bohužel nevidíte, kam dál aktuálně sledovaná turistická značka vede, což je docela škoda.

Pro ovládání je důležité, krom dotykové obrazovky, zejména nápadné stříbrné tlačítko. Kratší stisk vás vrací o úroveň zpět, delší na domovskou obrazovku. Stisk dlouhý cca 3 sekundy přístroj zapne/vypne.

Ukaž mi, co neznám

Přestože jsem přímo nevyužil funkci SURPRISE ME, tak jsem do jisté míry měl možnost poznat, jak to asi funguje. Jinak řečeno, cesta domů, kterou pro mě navigace Mio Cyclo™ 210 vymyslela, vedla z valné části jinými místy, něž kudy běžně jezdím. Chvíli jsem se s ní proto pral, ignoroval pípání upozorňující na opuštění původní trasy a symbol „otoč se“ a pokračoval vlastní cestou.

V další fázi své jízdy jsem si ale řekl proč to vlastně nezkusit, zjistit kudy mě Mio protáhne. Odevzdal jsem se tedy plně do rukou navigace a nestačil se divit kolik existuje cyklostras a kudy všude vedou v místech, která mám za to, že dobře znám. Nejde o to to, že bych jindy bloudil, jen často jezdí po paměti nebo pocitově držím určitý směr.

Takto jsem se ale nechal vést po oficiálních cyklostezkách, kde bych ale, nutno přiznat, bez navigace na určitých křižovatkách měl mnohdy problém nalézt jejich zamyšlené pokračování. Občas je ale samozřejmě potřeba použít zdravý rozum, jako když si všimnete, že vás navigace vede obloukem kolem bloku domů a vy víte, nebo na mapě vidíte, že to lze vzít přímo. V takovém případě není důvod následovat slepě Cyclo 210, ale prosadit si svojí, navigace se zase brzo chytne.

Navigování jako takové přitom probíhá tak, že přístroj v dostatečném předstihu před odbočkou či křižovatkou pípne, zobrazí se symbol o potřebě odbočit (například) a vzdálenost zbývající do tohoto bodu. Trasa se samozřejmě graficky zobrazuje na mapě, takže máte dvojí kontrolu nad svým směřováním. Není to nic nového, ale také nic, co by vám mělo motat hlavu.

Po nezpevněných cestách mě navigace příliš vodit nechtěla, ale když už se člověk dostane někam do divočiny, tak vám spočítá cestu zpět do civilizace.

Šťastně doma

Povedlo se, použil jsem pár zkratek, vyhnul se pár zbytečným obloukům a objezdům, občas využil i nějakou osobní zkratku, a nakonec se dostal domů, a přitom najel přibližně tolik, kolik navigace původně hlásila. Jsem tedy spokojený, že dnešní mise splnila své poslání.

Nejmenší problém jsem neměl ani s výdrží baterie, kdy výrobce uvádí provoz až deset hodin v plně aktivním režimu při spuštěném záznamu či navigaci, což si, myslím, bude realistický údaj. Doma si pak můžu ještě dále se svou navigací hrát, připojit ji k počítači, registrovat se na webu MioShare, stáhnout si a nainstalovat stejnojmenný program do počítače, kde lze zobrazit a analyzovat svou dosavadní historii uloženou v přístroji, vytvářet, nahrávat a sdílet vlastní či cizí trasy.

K tomu se ale ještě dostaneme příště, až si s touto možností dostatečně pohraju a načerpám další poznatky a zkušenosti o které se s vámi budu moct podělit.

Text a foto: Štěpán Hájíček

reklama

Nyní snad již jen, z oficiálních zdrojů převzaté, doplnění toho, co navigace Mio Cyclo™ 210 umí a nabízí, stejně jako pár technických parametrů.

Dobrá funkční výbava

Cyklistická navigace MIO Cyclo 210 zaznamená váš čas, rychlost, vzdálenost, nadmořskou výšku, spálené kalorie, projeté trasy a další hodnoty. S předinstalovanými cyklistickými a silničními mapami se můžete ihned vydat na cestu. Zábavná funkce Surprise Me (Překvap mě) navrhne na základě vámi zadaného času nebo vzdálenosti tři překvapivé cyklostezky. Databáze bodů zájmu (POI) pro cyklisty, jako jsou prodejny cyklistického vybavení, restaurace a pohotovostní služby, může být také velmi prospěšným pomocníkem při výletech.

Praktická aplikace Mio Share pro stolní počítače

S aplikacemi Mio Share a CycloAgent pro stolní počítače můžete ukládat data, spravovat záznamy o projetých trasách a sdílet zážitky online s ostatními uživateli. Můžete stahovat trasy a vydávat se na cesty do nových míst, podle doporučení ostatních. Aplikace slouží zároveň jako komplexní centrum pro správu zařízení, vyhledávání nejnovějších informací o produktech nebo softwarových aktualizací.

Odolná konstrukce a dlouhá výdrž

Díky pevnému voděodolnému pouzdru je tato navigace vhodná do jakýchkoliv povětrnostních podmínek. Můžete bez obav vyrazit třeba v dešti. Díky kvalitnímu akumulátoru s dlouhou výdrži až 10 hodin není problém vyrazit i na delší trasu, bez nutnosti dobíjení.

Klíčové vlastnosti

Cyklistická navigace MIO Cyclo 210 je vybavena velkou dotykovou obrazovkou s úhlopříčkou 3.5” (8,9 cm) s rozlišením 480 x 320 px a procesorem ARM Cortex-A7. Integrovaná baterie vydrží až 10 hodin provozu na jedno nabití. Zařízení je dodáváno s USB kabelem a držákem na kolo.

Specifikace

Běžná cena: 4690 Kč
Typ procesoru: ARM Cortex-A7
GPS Chipset: U-blox 7
Dotyková obrazovka / Barevný displej
Rozlišení displeje: 320 x 480 px
Velikost displeje: 8,9cm (3.5″)
Šířka/výška/hloubka: 68/114/18,6 mm
Hmotnost: 151 g
Další: Možnost nahrát trasy do Strava (přes MioShare™), Desktop aplikace CycloAgent™

Více informací na webu: www.mio.com/../cyclo-210

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky