RB eDragster – Elektrické monstrum na první dojem…

Domácím světem MTB se již nějaký čas nesou zvěsti o tom, že RB kutí svůj vlastní eBike, přičemž do světa již uniklo, často zcela záměrně, vícero fotek tohoto stroje. Mnozí to možná budou považovat za „svatokrádež“ – jak si tohle může „moje RB“ vůbec dovolit – ale až poznáte příběh, který se za tímto kolem skrývá, snad pochopíte a nezlomíte nad „kultovním“ domácím výrobcem pověstnou hůl!

Pro tuto chvíli vás ale, s vaším shovívavým odpuštěním, nechám ještě chvíli tápat v temnotě nevědomosti, případně osvítím alespoň hrubé základy. Přestože jsem se již něco dozvěděl o pozadí vývoje novinky RB eDragster, mám v plánu ještě jedno setkání s jeho tvůrci, abych nasál všechny okolnosti ukrývající se za jeho vývojem, které vám poté plně rozkryju společně s kompletním hodnocením tohoto stroje.

Motokoncept v genech…

Jak si snad ještě mnozí vzpomínáte, značka RB měla vždy poměrně blízko k motorkám. Přesněji větší část rodiny Heiníků, pánů ukrývajících se za značkou RB (Race Bike / řada lidí rovněž tvrdí, že písmena v názvu jsou iniciály hlavního inženýra a konstruktéra rámů Romana Bartosze) holduje právě motorkám a jiným moto-hračkám. Petr, starší syn Jiřího Heiníka, se jako jediný zaměřil čistě na kola a dnes vede pražskou prodejnu RB, podílí se na vývoji atd.

Vzpomeneme-li si na starší modely RB, typicky RB Monster nebo RB Dragster, musí nám být provázanost RB a světa motorek, logicky nejblíže motokrosu, jednoznačně zřejmá. Velkou část inspirace světem motokrosu přitom v sobě ukrývá i nejnovější elektro-výtvor RB eDragster, a to hned v několika ohledech.

Zaprvé je to koncept rozdílně velkých kol, kdy vepředu najdete užší a větší kolo, tedy rozměr 29+ (29×2,6“), vzadu pak menší a širší – 27,5+ (27,5×3.0“). Další vliv moto-světa je patrný na stavbě samotného rámu s příhradovou konstrukcí, která, jak název jasně napovídá, odkazuje na původní DH model RB Dragster.

U RB vyřešili otázku těžiště, jinak řečeno polohy baterie, vcelku lišácky. Díky netradiční příhradové konstrukci rámu ji umístili těsně nad motor, aby byla co nejblíže středu kola. 

Jelikož se čeká, že se s tímto strojem nebudete mazlit, chrání motor skutečný kovový rám, ne jen kus bakelitu…

Příhradovou konstrukci se zdvojeným rámem si RB eDragster vypůjčil od svého staršího, dnes již nevyráběného sourozence bez přídomku „e“.

Když jdeš do lesa s motorkou

Třetí bod, kde se projevuje moto-inspirace, najdeme v pojetí geometrie, která je něčím, co jsme ve světě MTB nejspíš ještě nezažili. Nebo alespoň ne za posledních deset let, kdy se kola natahují, snižují a pokládají… RB eDragster je oproti tomu poměrně krátký a extra vysoký.

O mnohém vypovídá už jen skutečnost, kdy si uvědomíte, jak vysoko jsou řídítka ve chvíli, když stojíte vedle kola. Jestliže máte řídítka vašeho trailbiku či endura zhruba ve výšce pasu, u RB eDragster vám sahají po prsa! Záměrně to přeháním, jak asi chápete, i když ne až tak moc. Když tedy člověk toto kolo vyváží z garáže, nakládá do auta a pak jej vykládá do lesa, má pocit, jako když si jde zablbnout na motorce, nikoliv na kole!

RB eDragster je prostě jiný, je to motorka s elektropohonem a klikami místo stupaček, proto bude těžké, ne-li nemožné, srovnávat jej s běžnými eBiky! Ale o to nám snad skoro ani nejde… My chceme zachytit jeho podstatu, jeho ducha, směřování či účel.

Úctyhodná je také oblast hlavy, na níž navazuje tento masivní blok materiálu podélně svařený ze dvou výlisků.

RB doposud neholdovalo integrovanému vedení, ale někdy se začít musí…

Část vedení, včetně elektrické kabeláže, vede i spodní užší částí rámu.

Jízda na štaflích

Vzhledem k popisované výšce rámu umocněné velikostí testovaného vzorku „L“ jsem si zprvu až říkal, jestli se vůbec budu schopný s něčím takový popasovat. Tedy zejména s přihlédnutím k faktu, že jsem si poslední dobou oblíbil stroje se spíše nižším úchopem a delším rámem (např. Whyte T-130), což je snad i jeden z trendů dneška oproti vysokým sloupům hlavových trubek, jak je prosazuje třeba severský Pole.

Jenže RB eDragster není jen o vysoké hlavě, on je vysoký celý, takže k němu stačí postavit štafle nebo přistrčit motorkářskou servisní stoličku (upravená na míru tomuto stroji by se k němu náramně hodila!), vystoupat do sedla a hurá do akce.

Jakmile přitom člověk zaujme pozici za řídítky, vcelku brzy zapomene na nezvyklou výšku a začne řešit spíše nezvyklý projev a ovládání. Ty se ale jen v prvních pár vteřinách otřou o výraz „divné“, načež se začnou přeskupovat blíže k výrazu „zajímavé“ a postupně snad i „poutavé“ či „fascinující“!

Vytvořit specificky tvarovanou stoličku pak můžete RB eDragster parkovat či servisovat podobně jako motorku.

Ať si každý říká co chce, ale důkazy tradičního strojařského řemesla značky RB jsou na modelu eDragster všudypřítomné. 

Kdy jsem naposledy seděl na motorce?

Bude to už hodně, hodně dávno, kdy jsem se pohyboval v partě milující motorky, z níž jsem později utekl mezi kolaře, ale určité střípky si ještě vybavuju. Třeba to, že pocit a posed na RB eDragster mi připomněl pozici, jakou člověk zaujímal na MX strojích. Tuším, že v tomto světě se zažité pořádky, posed a geometrie neproměnily až tak moc jako v MTB? Ale k tomu ať se, prosím, vyjádří ti, již střídají MTB a MX dodnes.

Bližší rozbor si necháme na komplexní hodnocení. Sám se zatím snažím pochopit a rozklíčovat pocity a dojmy z kokpitu tohoto stroje, kde si mnohem víc připadám jako pasažér, který se jen snaží formulovat svá přání, tlumočit je stroji a pak sledovat, jak se s nimi jeho technika vypořádá, než že by vše sám řídil do posledního detailu.

Není to ale o tom, že byste se za řídítky RB eDragster nějak flákali. Naopak tohle kolo (moto-kolo) vás donutí pracovat s celým svým tělem, důsledně přenášet váhu, silově ovládat svůj stroj v místech, kde z něj potřebujete vykřesat okamžitou reakci, a do toho neustále živit elektrický motor Shimano potřebnými otáčkami klik, aby jeho uhlíky (nebo snad kartáčky) posílaly potřebnou wattáž do cívky rotoru* a následně přes řetěz na zadní kolo.

*Předem prosím za prominutí, pokud některý z elektrotechnických pojmů nesedí. Snažím se totiž ze své hlavy vydolovat určité znalosti a pojmy z elektrotechniky nabyté na SOU Autoopravárenské před dobrými dvaceti lety!

**Tak jsme to již rozklíčovali, v motoru Shimano STePS e-8000 žádné uhlíky ani kartáčky nejsou! Naopak se zde používají permanentní magnety na rotoru, na které působí měnící se elektromagnetické pole statoru kontrolované řídící jednotkou. 

Při pohledu z boku nejlépe vynikne originální konstrukce sedlové trubky. Tedy spíše profilovaného plechu, který nahrazuje její spodní část a zároveň slouží jako blatníček kryjící baterii. 

Při bližším pohledu najdete vývod horní části sedlové trubky a bovden teleskopické sedlovky.

Vcelku zajímavé mi přijde otevřené napojení rámu a nohou zadní vidlice, kudy nenápadně prostupuje kablík vedoucí k čidlu rychlosti na zadním kole. 

Menší a větší PLUS

O pohonu Shimano jako takovém se snad nemusím více rozepisovat, k tomu se třeba ještě dostaneme v kompletním hodnocení, zajímavější mi přijde koncept nestejně velkých kol. Nebudeme si lhát do kapsy, že je RB prvním, kdo s něčím podobným v eMTB přišlo, tak tomu rozhodně není.

Vzpomeňme třeba Ghost SLAMR Hybride, jemuž v konceptu 29/275Plus v rámci duchařské rodiny předcházel model Lector Hybride. S touto nestejně velkou sestavou experimentují také u Halbicha (zástupce značky Öhlins pro ČR) na strojích Rock Machine Blizzard INT, a to jsme jen u kol, která známe z domácího trhu.

Zároveň bych ale podotknul, že nebude příliš těch, kteří kombinují 29+ a 27,5+. Tedy širší velkou gumu vepředu a extra velký balón vzadu. I když na druhé straně víme, jak se dnes mnohé „gumárenské“ pojmy slévají, prolínají a kříží. Ale zde, na RB eDragster, je skutečně i vepředu plusko, tedy devětadvacítka šíře 2,6“ obutá na širokém ráfku!

WTB Trail Boss 27,5×3,0″ (vzadu), ráfek WTB Scraper i45.

WTB Trail Boss 29×2,6″ (vepředu), ráfek WTB Scraper i40.

Když vám chybí zubatá!

Vrátím-li se na vteřinku k popisu toho, nakolik je RB eDragster „velkým“ a vysokým kolem, lze tyto jeho nezvyklé parametry do určité míry vysvětlit právě i velkými a objemnými plášti. A jak se tato netradiční kombinace chová v terénu? Rozhodně zajímavě, i když je zde více než kde jinde těžké oddělit vliv nezvyklé geometrie a rozložení hmotnosti situované díky specificky posazené baterce kompaktně do středu.

Kolo jako takové se projevuje velice dobrou rovnováhou a poté, co se skamarádíte s nezvyklým posedem, zjistíte, že i značným klidem ve stopě, přestože byste to s ohledem na krátký a vzpřímený posed nejspíš ani nečekali. V přímce lze s tímto strojem projet až nesmyslně těžké věci a je skoro jedno, zda pojedete rovně, budete klesat nebo stoupat. V tomto směru je RB eDragster neskutečný tank. Jeho největším omezením v prostupnosti je zejména pilot a jeho vlastní smysl pro rovnováhu, či jeho odhodlání.

V divočejších, rozbitějších a zejména pak sypkých sjezdech, co jsem zatím stihl v rychlosti absolvovat, pak může znamenat jisté omezení nepříliš výrazný přední plášť (WTB Trail Boss 29×2.6“), na jehož místě bych si dokázal představit něco mnohem zubatějšího. Třeba můj oblíbený Maxxis High Roller II, nebo pokud zůstaneme v kolekci WTB, tak ideálně model Vigilante. To je ale jen detail, který lze doladit při individuální konfiguraci osobního stroje v souvislosti s jeho předpokládaným využitím.

Krouží dokud nepadne…

Abyste si ale nemysleli, že RB eDragster umí jezdit jen rovně, to bychom mu hodně křivdili! Přestože je jeho ovládání v zatáčkách o dost jiné, než na co jsme ze světa běžného MTB zvyklí, lze mu poměrně brzy přijít na chuť. Do prudších zatáček to chce více razance z pilotního centra, do volnějších se stačí naklopit, nebo k tomu případně ještě zasednout sedlo a po motorkářku vyhodit nohu a šimrat patou matičku zem.

V oblouku je přitom eDragster minimálně stejně tak jistý jako v přímém směru, přičemž bych velkou zásluhu na tomto faktu přikládal opět zejména těžišti výrazně koncentrovanému okolo středu. Díky tomu můžete v zatáčce okolo kola klidně tančit, váš stroj samotný to nikterak nerozhodí. Stačí jej pod odpovídajícím úhlem poklopit a pak si jen užívat, nakolik v profilu výrazně kulaté pláště WTB bez výrazných bočních špuntů vedou, ač byste to do nich nejspíš ani neřekli. Opět bych řekl, že to bude hlavně silou, která je tlačí v oblouku k zemi, ale to už se začínám pomalu opakovat…

Až se z baterky bude kouřit…

Zanechme už ale pomalu pro dnešek prvotních úvah a obecného popisu, ať nám zbydou nějaká témata i na celkové zhodnocení tohoto nanejvýš zajímavého stroje. Do té doby jej hodlám ještě pořádně potrápit, vyždímat z jeho rámu i z jeho baterky maximum a prověřit jej skutečně na dřeň. Do toho mě čeká zmiňované „setkání s autory“, abych nasál a následně vám mohl převyprávět myšlenky a nápady stojící za tímto výtvorem.

Text a Foto: Štěpán Hájíček

Bude to už také několik let, kdy jsem naposled měl tu čest s vidlicí SR Suntour Auron a musím uznat, že se zklamání tentokrát rozhodně nekoná. 

Vedle hladkého a jemného kroku mě zaujala i nově pojatá kolečka kompresního tlumení, jehož projev je ale i u nové vidlice spíše decentnější. 

Ještě jeden pohled na plech, alias blatníček na místě sedlové trubky. Všimněte si ale také rozměrného napojení zadních vzpěr na samotný rám! Zde se materiálem také nešetřilo!

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky