Giant Trance 29 2 (2019) – První dojmy!

Čím jiným bychom měli potvrdit počátek zlaté éry trailových devětadvacítek než skutečností, že Giant, značka velkým kolům historicky se spíše bránící, s nemalou pompou uvádí na trh svou oblíbenou řadu Trance na VELKÝCH kolech?! Nového Trance 29 zatím známe jen teoreticky, nyní je na čase začít se seznamovat prakticky!

Ani nevím, čím přesně to bude, ale zrovna na Trance, který se po letech vrací zpět na velká kola, přesněji vedle klasické a osvědčené verze z „říše středu“ (27,5“) rozšiřuje své řady i u tuto mutaci, jsem se vážně hodně těšil. Giant Trance je pro mě určitým symbolem hravosti, výrazné jízdní zábavy a značné všestrannosti. Prostě kolem, na kterém je vždy radost vyrazit do lesa, prosvištět si své oblíbené traily a potrápit svoje svaly.

reklama

Na opačném konci spektra, přitom stále trendy!

Překvapením pro mnohé může být skutečnost, že se nový Giant Trance 29 usídlil na vcelku nezvyklém okraji této neskutečně rychle vzkvétající kategorie (29 trailbike), která obvykle cílí na technické pojetí jízdy, čemuž uzpůsobuje zdvihovou kapacitu, stavbu rámu, vybavení i geometrii. Respektive v mnoha ohledech jde nový Trance 29 právě tímto směrem, určité oblasti ale řeší po svém.

Pokud bych měl pro zajímavost vzpomenout na devětadvacítkové trailbiky sezóny 2019, s nimi jsem měl zatím tu čest (Rock Machine Blizzard TRL 90-29, GT Sensor 29, Cannondale Habit 29), pak skoro všechny nabízí bytelný rám, solidní vybavení a vyrovnané zdvihy 130 až 140 mm. Oproti tomu Giant Trance 29 vyráží do světa s poměrně střídmým rozsahem zadní stavby 115 mm, kombinovaným s více „trendy“ zdvihem vidlice – 130 mm.

Jinak ale Trance 29 ve své výbavě a dalších parametrech nedostatečnou náklonností k ostřejšímu trailovému vyžití rozhodně nepůsobí. Vezměme v potaz kupříkladu obutí Maxxis Minion DHF/DHR II (29×2,3“), 780 mm dlouhá řídítka, čtyřpístkové brzdy SRAM Guide T, nebo třeba geometrii kde dominuje úhel hlavy 66,5°a vidlice s předsazením (offset) upraveným na 44 mm (standard u 29“ býval 51 mm).

Systém zadního zavěšení Giant Maestro se u 29″ Trance nikterak nemění. U všech modelů je přítomné karbonové raménko (Advanced Forged Composite), které je díky bočním otvorům opticky výrazně odlehčené.

Standardem se již stávají tlumiče s přímým uchycením tzv. trunnion mount. 

Tradicím Giantu odpovídá i spodní rameno obloukem opisující šlapací střed.

Zvyknout si na normální kolo!

Moje dnešní první dojmy budou po určitém čase skutečně ty první a nejranější, jelikož jsem Giant Trance 2 29 trápil zatím jen včera odpoledne. Strávili jsme však spolu poměrně dost času a odjeli solidní okruh, aby se o něm již dalo něco napsat. Před tím se ale ještě musím přiznat, nebo prostě jen zdůraznit, že jsem na Trance 29 přesedal z „elektro-motorky“ RB eDragster, která mi poněkud změnila měřítka vnímání, proto bylo seznamování s Trancem v první chvíli až nezvykle rozpačité.

Po týdnu za řídítky oné „elektrické bestie“ mi přišel Trance najednou hrozně lehký, zprvu až nepříjemně živý a neposedný. Naštěstí jsem ale zvyklý stroje střídat, navíc jsem měl docela dost času abych tuto prvotní zábranu objektivního hodnocení z větší části prolomit, a dobrat se základnímu hodnocení jeho jízdního projevu bez zásadního ovlivnění zcela jinou kategorií osobního dopravního prostředku.

Pro zjednodušení konstrukce leží přední čep spodního ramene na jedné ose se spodním okem tlumiče. 

Specifickou úpravou 29″ verze Giantu Trance je posun spojovacího můstku na zadní vidlici dolů a dopředu, čímž se stává skoro neviditelný.

Lehký a nabroušený dravec

Když jsem se tedy po chvíli společného soužití začal rovnat a začas se vracet do intencí normálního analogového kola (bez motoru), musel jsem nejprve ocenit nakolik svižný a spontánně reagující je nový Trance 29, přestože se jedná o nejzákladnější model na hliníkovém rámu.

Tak trochu mi to připomnělo Anthem SX 27,5, který jsem testoval před více jak třemi lety (březen 2015), což bylo kolo na jedné straně slušně nabroušené a výkonné (díky svým XC kořenům), na straně druhé pak až překvapivě zábavné a schopné i v celku náročném terénu. Takovéto srovnání je možná už trochu úlet, přestože určitými parametry (zejména zdvihem 120/100 mm – P/Z) nebyl Anthem SX novému Trancu 29 až tak moc vzdálen… Jenže tady do hry vstupují ještě velká kola atd.!

Můj nenápadný vzkaz v láhvi snad i tak přinesl to, co jsem se do něj snažil vložit. Tedy informaci, že nový Giant Trance 29 působí při šlapání dojmem lehkého sportovního kola, které rádo vymáčkne ze svého jezdce maximum jeho úsilí. Snáze se přitom pilot ždímá jako citrón na štěrku a v terénu obecně, jelikož na asfaltu se více projeví znatelně hrubý vzorek Maxxisů Minion DHF/DHR II.

Na zaměření kola jasně poukazuje jeho obutí, které využívá značně agresivní vzorek Maxxis Minion DHF (vzadu DHR II) v rozměru 29×2,3″. 

Giant již delší čas vkládá důvěru v bezdušové systémy, proto k novému kolu již nedostanete duše, ale pouze tmel, který nalijete do kol a ta pak nafoukáte. 

Už nesedím na gymballu!

Kdo máte osobní zkušenosti se systémem zadního odpružení Maestro, jistě dobře víte, jak krásně umí být efektivní ať již jde o XC kategorii reprezentovanou modely Anthem, nebo třeba endura řady Reign. Stejně tak se dobře ví, že je odpružení u Giantů obvykle vyladěno do značně aktivního módu, což mě zprvu působilo lehčí potíže s jeho pohupováním při šlapání, jelikož jsem si zvykl na pevný zadek, gmynastický balón tři palce široké pneumatiky a potřebu roztáčet vysoké frekvence pro krmení motoru Shimano Steps.

Nenechal jsem se ale zastrašit a demotivovat prvotním pohupováním, donutil jsem se začít točit opět trochu těžší převody s rozumnější kadencí při kterých jsem nehopsal na sedle jako gumídek po požití hopsinkové šťávy a vše se pak rychle uklidnilo. Opět jsem si tedy mohl užít výraznou jistotu záběru, ale i vysokou vnímavost zadní stavby s chutí polykající větší, střední, ale i jen drobné nerovnosti.

Aktivním a snaživým dojmem přitom působila zadní partie u Giantu Trance 29 i v rychlejších sekcích a na více rozbitých úsecích. Nic extra těžkého jsem ji za první den nestihl naservírovat, ale pro tuto chvíli mi ani tolik nepřišlo na mysl, že by byl rozsah zadního odpružení o 15 mm menší, než jak je tomu na postu vidlice.

Respektive on na mě Trance v tomto směru celkově působil spíše jako sportovně laděné kolo se slušně výkonným a značně aktivním odpružením a příjemně lehkým rámem, než jako hromotluk, který bez řečí schroupne vše, co se mu postaví do cesty.

Nový systém středového složení SRAM Dub (osa průměru necelých 30 mm) je standardem, který se rychle rozšiřuje. Stejně jako kliky Truvativ Descendant, či ocelové převodníky SRAM Eagle. 

Prozatím nejlevější řazení SRAM Eagle z rodiny NX – za mě konečně se samostatnou objímkou, díky níž lze páčky umístit dostatečně blízko gripu. 

Již dlouho jsem neměl tu čest se základní řadou vidlic Fox 34 Rhythm, přitom ani tentokrát nejsem rozhodně zklamaný!

Chyťte ho, je to rebel!

Co mě ale zatím na Trancu 29 bavilo jednoznačně nejvíc je jeho geometrie. Ta jako by se vymykala prvotnímu dojmu lehčího sportovně laděného kola, a naopak inklinovala k náruživému technickému dovádění. Velký vliv na to má již zmiňovaný úhel hlavy 66,5° doplněný o zmenšené předsazení vidlice (offset 44), který se podílí na prodloužení stopy kola, tedy na vyšší míře stability vedení směru.

Čistě po praktické stránce máte za řídítky pocit, že je vidlice na poměry tohoto kola vážně dost položená, díky čemuž je Trance 29 v přímém směru výrazně stabilní a jistý. Proto také vyžaduje poměrně důrazné pokyny k tomu, aby změnil směr jízdy. Jedním dechem musím na tomto místě dodat, že díky lehkému a dostatečnou tuhost vyzařujícímu rámu jsou tyto důraznější pokyny okamžitě zpracovány a kolo tak na ně pohotově reaguje. Stabilita a položená vidlice jsou ale znát.

Poznal jsem je jak na svižnějších trailech, kde bylo potřeba s kolem více pracovat, aby se skutečně zlomilo tam, kam jsem jej potřeboval namířit, ale také v technických sekcích a prudších sjezdech, jejichž zdolávání bylo s přibývajícími kilometry a rostoucí vzájemnou důvěrou snazší a snazší.

Čím více jsem použité geometrii přicházel na chuť, tím více mě bavila a o to častěji jsem si uvědomoval, že je v tomto kole ukrytý malý čertík, takový nenápadný trailový rebel, který se postupně osměluje a stále častěji vystrkuje svoje růžky!

Svou roli v tomto ohledu sehrály i pláště Maxxis Minion DHF/DHR II, které, ač jsou jen 2,3“ široké, a přestože jsou u tohoto modelu tvořeny jen obyčejnou směsí (žádné 3C Maxx Terra apod.), drží krásně, jistě a spolehlivě. Stačilo pár dopředu ne zcela dobře odhadnutých situací, v nichž mě ale tyto gumy bez zaváhání podržely a záhy měly moji náklonnost i důvěru.

Základní teleskopická sedlovka Giant Contact Switch je ovládána prostou z vrchu montovanou páčkou, ale to je vlastně jen otázka zvyku. Nahradit ji za spodní páčku „1x“ můžete vždy. 

Chválím, že i u základního modelu jsou brzdy SRAM Guide a ne třeba Level. Co mi ale vadí je utopený šroubek pro nastavení vzdálenosti, k němuž se s pákami na řídítkách skoro nelze dostat! 

Budeme se muset více zmáčknout!

Zatím se mi tedy, v rámci jednoho dne testování, podařilo nadchnout se pro příjemně svižný sportovní základ Giantu Trance 29, který jako by byl do jisté míry inspirován sportovními modely Anthem. K tomu se 29“ novinka Giant blýskne i svou geometrií, jenž zejména díky znatelně položené hlavě dává více než solidní základ šimravě lákavému trailovému rebelantství a neustálému pohrávání si s kolem do chvíle, než vás zcela opustí vaše síly.

Toto jsou ale zatím jen moje úplně první dojmy, které bude potřeba přiživit dalšími praktickými zkušenostmi, na něž si rád najdu potřebný prostor, abych mohl zmáčknout sebe a zejména pak Trance 29 a dozvědět se, jak až daleko je ochotný zajít, jaké všechny divočiny si nechá líbit!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Giant Trance 2 29 (2019) základní údaje

Cena: 67 999 Kč
Hmotnost: 13,98 Kg (vel. M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 780/40 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 80/250 psi (jezdec cca 85 kg s výbavou)

Více o tomto kole najdete na webu: giant-bicycles.com

Ještě jeden pohled na efektní raménko Advanced Forged Composite a uchycení tlumiče trunnion.

Vzpěry zadní stavby se na horní raménko napojují hezky zeširoka, což vytváří dostatek místa pro pneumatiku. 

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky